Příspěvky uživatele

To zase až si Honza objedná hybridky příště a přijede sličná řidička. To pak bude o Karkulce :-D

no to já bohužel nevím. Já mám pocit, že už na iF se nějakou dobu neobjevoval... já ho osobně neznám, jen jsem jej ráda četla

Já mám totiž pocit, že zrovna chilli totiž na slepice nepůsobí tak, jako na lidi. Někde jsem se dočetla, že se to používá i jako odčervovadlo, slepice to normálně žerou, semínka z paprik, pálivých i chilli. Co se hořčice týče, to nevím, ale umím si představit podobný nesoulad s lidským (savčím) vnímáním.

A nakonec: jak naložit s tím, že když se vracím, protože ječí, přestane ještě dřív, než se vůbec dostanu do patra, ať už po schodech nebo výtahem? Předpokládám, že mě slyší, že jdu, a tím pádem ví, že dosáhl svého, ale moc nevím, jak to změnit; i když budu čekat v přízemí na klid, tak než vyjedu/vyjdu nahoru, tak už zas bude ticho.

Ano, přesně jak jste napsala, já bych počkala v přízemí, dokud nebude klid, a do výtahu bych nastoupila až teprve, kdy bude pes v klidu čekat. Klidně bych se vrátila a znovu otevřela domovní dveře, jako že jsem odešla. A čekat. Až se pes uklidní, teprve dveře znovu otevřít, jako že jsem přišla (do domu). A s výtahem totéž. Jestli řve, když přivolám výtah, tak do toho výtahu nenastoupím, dokud nepřestane řvát. Klidně nechám výtah zase odjet. Ať pes vidí, že si příjezd prostě nevyřve, že naopak dojede panička jen, když je od počátku v klidu. Je to úplně stejné jako nácvik u dveří od bytu, akorát prostě o pár pater níž.

Ten Mates je furt v pohybu, to je ďáblík.

No, to si taky říkám, co bude nebohá paní "záda vejpůl" dělat, až bude pes dospělý a takhle nevychovaný. Ona s tím evidentně nedělá vůbec nic, protože se od toho malého štěněte doteď nic nezměnilo. A to je sucho a neklouzavo. Až ji ten roční pes bude cepovat na ledu, tak to nechci vidět....

Cywe, asi si pořídím profil US důstojníka někde na překladovém letišti s možností dostat se ke své nové vyvolené milované do CZ pouze za dva miliony (asi že soukromým tryskáčem s obletem Země v stratosféře). To nebude muset ženská ani zpronevěřovat, stačí když si vezme hypošku na dům, no ne. Taková jsem hodná. Mohla bych do toho zamontovat ještě záchranu hrdinského místního podvraťáka, který mě uchránil před ztrátou končetiny vlastním tělem při výbuchu miny, a prosbou o příspěvek na operaci a rehabilitační pomůcky pro něj. No a pak samozřejmě ještě na letišti čeká na odeslání armádní mula, která nám pomáhala v Afghánistánu nosit nábojnice do děl v horách, tak ta musí jet taky s námi, jinak ji porazí na maso pro hrochy.

Nejlépe zabráníte slepicím žrát vejce tak, že jim poskytnete co nejméně příležitostí, aby se k vejcím dostaly. Takže pravidelně vybírat snášková hnízda, dát slepicím více snáškových hnízd, aby se nestřídalo mnoho slepic na jednom, poskytnout slepicím jinou zábavu, tj. obohatit jim prostředí, aby na hnízdech trávily co nejméně času, a zabavily se jinak.

Konečným řešením této otázky je potom snáškové hnízdo s odkulením do zásobníku, kde jsou vejce chráněná před čímkoli, co by na ně dostalo chuť.

Např. Snáškové hnízdo pro slepice Standard, plastové | eshop Kamír (kamir.cz)

Jak je něco zadáčo, jde rozum stranou.

No a proč bych já na české diskusi měla něco strkat do překladače? Proč to do překladače nestrčí tedy rovnou autor, když přispívá na český web? Já když jsem psala na PL forum, že jsem odchytla označeného polského sportovního holuba, tak jsem samozřejmě vložila svůj text do překladače, ani by mě nenapadlo tam psát česky nebo snad anglicky.

Včera jsem byla na návštěvě pastevního chovu polských koniků, ani jsem netušila, že tady v okolí to někdo chová. Mám tedy za to, že nejsou tak úplně všichni označení, a určitě nejsou pod pravidelným veterinárním ani kovářským dohledem, prostě tak jako napolodivoko, v jedné ohradě s kravkami (což jsem se dočetla že je super kombinace). Jak jsem nerada uprostřed stáda cizích koní, tak tady mi to nevadilo, všichni koně přirozeně vychovaní, vlídní, hodní, rozuměli tomu, jestli si chci s nimi povídat nebo ne, nikdo se na mě nezašklebil, bylo to zajímavé - evidentně vidí lidi rádi.

Viděli jsme též běžet lišku, klusala si volným krokem pastvinou, a když zblejskla lidi, tak vzala nohy na ramena a pelášila k lesu :-)

Foťák jsem neměla, a vlastně ani souhlas majitele k focení, majitele jsem potkala až vlastně po opuštění koní :-D ale třeba příště něco nafotím, taky je tam zrzavé hřibátko od zrzavé kobyly...

Přesně, napište více informací o kobyle, jak je ustájená, plemeno, v jakém prostředí se bojí nejvíc, no a co děláte třeba na Silvestra, to jste také u ní? Máte jistotu, že má v pořádku zrak, sluch?

Jinak k odpovědi: naši koně zvládají bouřky na pohodu, když u toho moc neprší, tak se ani nemají potřebu schovat, když leje, tak si zalezou pod střechu. Samozřejmě jsou za bouřky tak nějak pozornější, ostražitější, ale rozhodně žádná panika nebo nervozita, nedělá jim problém se dál pást. Na vyjížďkách zrovna tak, prostě zpozorní, ale žádné divné reakce nenastanou, akorát když se blíží velký liják, tak pospíchají domů, ale to samozřejmě i když to není bouřka, ale jen běžná přeháňka.

U té 2) mám z toho takový ten pocit, že když se vrátím zatímco pes vyvádí, je to to, čeho chce dosáhnout. Sice je to negativní společnost, ale pořád společnost, navíc u rituálu opětovného odchodu vlastně další ňamka nebo jiný úplatek.

Asi bych se zkoušela vracet domů cíleně ve chvíli, kdy se naopak uklidní. Prostě aby věděl, že dokud vyvádí, ničeho se nedomůže.

A klidně i při příchodu domů přijet výtahem, vystoupit, stoupnout si za dveře, a čekat a čekat, dokud se pes neuklidní (žádné vítání hned po cvaknutí výtahových dveří), a pak přijít jako kdybych přišla s vyneseným košem, nedělat z toho událost, ještě třeba úplně nejlíp psa naučit, že když vcházím domů, očekávám, že ho najdu třeba na místečku a ne bujaře vítajícího v chodbě.

Jen co jsem tak pochytila z pejskařských rad z dřívějška.

Tak já nevím, zda tady na pracovní síti máme nějaký adblock nebo co, ale já tady reklamy žádné nemám, natož vyjížděcí. Resp. měla jsem, než jsem se přihlásila, ale jako přihlášená nemám. Nikde, vůbec. Natož aby mi něco překrývaly. Zajímavé, no a možná inspirace pro ty, které reklama otravuje.

Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 05.06.2023, 09:29:07

Tak jasně, ale nevoláte na lidi z dálky, aby uhnuli z cesty, že neudržíte psa... Když vezmu tu paní, co jsme potkali s koňmi (a paní chodí zrovna cestou, kterou budou zanedlouho jezdit 4x denně koňské tábory s dětmi, které jí do louky neuhnou, tak to nevím, co bude dělat, asi si bude muset najít jinou cestu na venčení).

Ale tu paní, která zápasí se zlaťákem, potkávám skoro denně. Pokusy o výchovu nula, pouze zoufalství z každého podnětu pro psa, a snad paní doufá, že z toho zlaťouš vyroste (no, to má asi pravdu, ale kdy ho to přejde..). A jako ty rány do jejích zad jí nezávidím. Já už bych byla vejpůl. Dokud to bylo malé štěňátko, to se to paní líbilo, vykračovala si a štěňátko se škrtilo na obojku zapřené o zadní běhy, ale teď už ji smýká několikaměsíční veselouš, a to už taková hitparáda není. U vás, Sardullah, ta výchova zřejmě probíhala tak nějak průběžně od malého štíňa, a asi jste tušila, čeho a jak chcete dosáhnout, tady vidím jen čiré zoufalství.

Ty granule jsou suchem přímo konzervované. Vysychání by mělo tedy naopak být podporováno. Naopak je třeba zabránit tomu, aby granule táhly vzdušnou vlhkost a zatuchly, neřku-li něco horšího. Proto je, souhlasím, vhodné je spotřebovat co možná za krátkou dobu. Ale jsou-li v suchu a temnu (ideál i v chladnu), tak jsou skladovatelné skutečně velmi dlouho.

Já kupuji kocourovi granule ve velkobalení jednou za půl roku, vysypu je do barelu, a denně otvírám, v panelákovém bytě. Granulím chuťově ani strukturálně nic není, jediné, co, tak samozřejmě vyčichnou, pravděpodobně tam dochází též k degradaci nějakých snadno rozložitelných látek, možná oxidují nějaké tuky, ale v minimální míře, neb granule jsou opatřené konzervanty, které drží kvalitativní standard po dlouhou dobu.

Já tedy kupuji granule střední kvality, extrudované z nějakých zbytků, prošlé řádným tepelným zpracováním. Samozřejmě pokud kupujete třeba granule ze sušeného masa, za studena lisované, a podobně náchylnější, je třeba se držet požadavků výrobce na skladování a zpracování, výrobce by měl garantovat nezávadnost za jasně daných podmínek (mezi které může patřit třeba spotřebování otevřeného balení do určité kratší doby, zatímco zavřené balení je skladovatelné po dlouhou dobu).

Jak je možné přijít o celý chov kvůli klíčenému zrní?! Tak snad vidím a cítím, v jaké je kvalitě, a jsem-li zkušenější chovatel, dávám jen to, co jsem si hygienicky zajistil?

Já teda nemám okrasné nebo exotické ptactvo, ale krmím klíčené zrní koním a slepicím, a nikdá se mi nestalo, že by zaplísnilo, a to žádné propírání nevedu. Zrní namočím na jeden den, pak to sleju, a krmím další maximálně tři dny, mezitím jen prohazuji, aby se míchaly spodní vlhké vrstvy s těmi vrchními oschlými, a žádná potíž. Ostatně, klíčené pšenky si s chutí hrst dám i sama, protože je to mňamka. Jo, a mám to venku na louce, tj. na povětří, kde těch plísní vzduchem lítá....

A pokud děláte opatření jako že promýváte čistou vodou, octovou vodou, a nevím, co všechno se dělá, tak nemůže nastat potíž. Leda by byl někdo skutečně čuňátko, a nechal to klíčit třeba ve špinavé nádobě, dal klíčit zrní už plísní chycené, zrní špatné kvality, nechal to znečistit během procesu...

Klíčené se moc nahradit nedá, samozřejmě dají se nahradit bílkoviny v něm obsažené, vitaminy nějakým premixem, ale těžko nahradit další biologicky aktivní látky jako jsou třeba enzymy...

Jo, u nás si paní v řekněme pokročilém středním věku pořídila mladou bujarou zlatou retrívřici, a nestačí se divit, jakou má to zvíře energii a setrvačnost. No, tahá to na dvoumetrové šňůře po městě, a včera jsem ji (paní) jen přátelsky pozdravila, na psa se raději ani nepodívala (vědoma si těch rizik), a psová s paní smýkla rozesmátě směrem ke mně, až paní zahekala... Tak jsem psovou rychle ujistila, že se kámošit nebudeme, paní (i psovou) v duchu politovala, a vyklidila pole...

Nedávno jsme na vyjížďce potkaly s kamarádkou zase jinou paní, řekněme v mladším důchodovém věku, která zase byla vlečena na dvoumetrové šňůře rozjásaným tmavým jakoretrieverem velikosti zlaťáka. A tam už mě skutečně napadlo, kdo koho vede na tu procházku. My jsme s koňmi jely po cestě, páč kamarádka rehabilituje kobylu po šlachách, a paní zastavila 50 m před námi a úpěnlivě na nás halekala, jestli nemůžeme jet po louce, že psa neudrží.... Achjo. No, sjely jsme do louky, paní se psem prorotovali okolo, a když stihla přes rameno vydechnout, že děkuje, tak jsme se vrátily na cestu.

Ještě jak nás paní míjela, tak jsem se stihla zeptat, jestli jí toho psa pořídily děti, tak prý ne, vybrala si ho sama, že už měla takové předtím dva, že to je třetí takový v řadě... no tak to mi povězte, jestli ti předchozí taky chodili na procházky jen na krátké šňůře, a skákali od paní po všem, co se pohnulo, to to ta paní nevidí, že to není úplně tip ťop? Co asi dělá, když potká podobně přátelského psíka navolno? A když vyletí ptáček, zajíček? A co když jde po silnici, jede auto, a na protější straně zavýskne dítě? Samé ďábelské představy...

Bobca:

taky jednou budete starý...Třeba se vám jeho zkušenosti jednou budou hodit.

No ano, to tím právě Honza myslel.

Že se někomu budou zkušenosti starého včelaře hodit, a nové mladé progresivní majitele iFauny takový včelař a jeho zkušenosti vůbec nezajímají. :-)

balu:

Docela se divím, že dáváte souhlas, aniž byste věděli, kde bude diskuze ifauny vystavena, v jakém režimu bude přístupná... A když se mastňáček chová jak se chová, tedy jako hulvát, urážející lidi jak na běžícím pásu. Z čeho pramení vaše důvěra?  

U mě je to jednoduché. Píši na internet vždy příspěvky s vědomím, že budou vystavené veřejně na internetu. Takže mi fakt nedělá problém dát souhlas, že je někdo vystaví na internetu. Nebo že je rozešle kamarádům. Nebo whatever.

Já anglicky umím, ale proč bych si proboha měla číst anglické příspěvky na českém webu?

A důchodci, dyslektici, lidé, co na to nemají buňky a nebo to nepotřebují, se taky mají učit anglicky kvůli příspěvkům na českém webu?