Příspěvky uživatele

Tak přece to je jasné, znamení, že to jsou vejce DOMÁCÍ! Někteří “vesničané”, jak to není pos***ý, tak tomu nevěří…

Jinak samozřejmě na péči o koně je ten vítr také výborný, já když ve výběhu hrabu bobky, nakládám v poryvech do kolečka, zametám, nosím seno na vidlích a podobně, tak pak věru již nepotřebuji večeřet…

Taky jsme měli horší balík (není divu, je skladován na rohu stohu již dva roky…), tak jsem ho nakázala rozvalit po výběhu, resp. jsem si myslela, že rozvalíme tu hnitou část, a ten zbytek oberu. A jak tak valíme, tak najednou koukám půlka balíku rozvalena, a kromě toho hnitého fleku všechno seno krásné, šustivé, lístkové, neprašné… Tak jsem obsluhu zarazila, ale teď jak to dostat do seníku… no museli jsme vypadat báječně, opět animák hadr, nejdřív jsem se pokusila balík zpátky omotat sítí, tj. rozprostřela jsem síť na právě rozmotané seno a pomocníci kouleli na tu síť, tak balík uhnul ještě než se stačila síť jednou omotat dokola, to bychom měli, ještě z něj další plát upadnul. Dále mě tedy napadlo ho na tu káru hodit, jak je, a holt něco po cestě upadá, ale většinu balíku dovezem. Tak jsme ohnuli ojky u káry, z balíku se slouply další dva pláty, a mě začalo chytat zoufalství (seno v tom vichru létalo vůkol, všichni sousedi mají ozdobené stromy na zahradách). Nakonec přišli pomocníci s tím, že omotáme lanem, což se povedlo, balík se nakoulel již bez ztráty větší části kytiček do seníku a my jsme se mohli pustit do uklízení hromady volného sena, což šlo za pomoci vichru naprosto famózně, takže večer jsem vyklepávala senný prach až z… nebudu rozepisovat. Takže výborný nápad, ještě někdy takový uskutečním. Příště se bude balík rozebírat opět v seníku, i kdybychom měli na hnůj vyvozit třicet koleček hnusosena!

Co se poních žeber týče, jak teď byla trochu obleva, tak se nějak, mrchy, dokrmili, a žebra jsou hmatná již jen s obtížemi (ale jsou tam!), takže asi toho “hubeného” zase přestanu nějak víc vykrmovat a budou zase dostávat oba stejně. Ta sláma je bezvadná, protože teď opravdu nehrozí už asi měsíc, že bychom mohli seno máčet, to bylo max. pár dní, a zase ve výběhu nebylo tolik vody, abychom ji mohli znehodnocovat, takže slámě třikrát hurá.

Spíš plíseň…

Tak jsem v neděli spadla z mladýho. Jeli jsme na dlooouhou vyjížďku (spíš výlet) a sundal mě v první půl hodině, naprosto nechtěně, samozřejmě. 

Holkám jsem říkala, jak někteří jezdci odmítají v takovém fukéři sedat vůbec na koně a že některé spolujezdce bych ve větru prostě nedostala na vyjížďku, páč koně bývají auf a všeho se lekají (někteří tedy jen hledají, čeho by se lekli, že).

No tak černej čumí po všem vždycky, tak mi to nepřišlo nijak zajímavé, on se lekne na každé louce aspoň jednou 🙂 A pak jsme šli podél lesa po jedné louce, zahozená otěž (ostatně jako vždycky, lekat se kvůli otěži nepřestane…), a on podle mě začuměl na lísteček, co mu větrem vyběhl pod nohama a vyskočil všema čtyřma do vzduchu 🚀 😄 a vystřelil mě ze sedla jak z praku 😂 Jen mi ty nohy cvakly o sebe, jak mě sloupnul, jak v animáku…

A pak se zachvěla zem. Pod mým žuchnutím. Došla jsem k názoru, že jsem opravdu těžká… Kůň se mě leknul a běžel se schovat k poníkům, naštěstí jsme s sebou měli pěšce, tak ho odchytili. No a já když jsem viděla, že kůň je v cajku, z polosedu jsem se opět zhroutila do lehu a chvíli jsem vydýchávala, zatímco jsem okolí posunky dávala najevo, že žiji a netřeba burcovat záchranný systém. Když jsem se sesbírala, spočetla jsem oudy a s úlevou zjistila, že mám pouze naklepnutou sedínku. A žebra mi zachránila moje mocná drahá bezpečnostní vesta, která je tímto splacena ❤️ A nic mi není! Odjela jsem zbytek vyjížďky, další nějaké tři hodiny (se zastávkami, kde se i slézalo…) a docela dobrý 🙂 (to “docela” je tam proto, že už 10 dní trpím nějakým ústřelem v nadprdelí té druhé půlky, než na kterou jsem spadla…)

Dokonce mám radost, v terénu jsem na něj poprvé nalezla přes třmen. Končili jsme zastávku na čaj a holky se navzájem vyhazovaly a já se na to nemohla dívat, jak se soukají navzájem nešikovně do sedel, tak jsem se jala na ně nečekat a zkusit nalézt, ostatně předvolbu na záchranku měl tou dobou po mém prvním dívadle již každý navolenou… Mlaďas není vůbec zvyklý, protože nalézáme ze schůdků, ale protože se snažím koňa připravovat na různé piškuntálie, tak i z těch schůdků mám snahu dávat nohu do třmenu a viset v tom třmeni chvíli a i se třeba zhoupnout a nebo zavrtět, zejména u našeho plašánka je to dobrá praxe. Tak jsem si dala třmen nalejzák (ultra dlouhý, nemohla jsem zvednout nohu přes všechno to zimní oblečení, a, nebudu lhát, i svou tučnou pneumatiku kolem pasu… takže jsem pak sotva druhou nohu dosáhla přehodit přes sedlo) a vysoukala jsem se na toho HODNÉHO ZLATÉHO koníka. A on stál jako profík.

Takže samá pozitiva a sociální jistoty. Radost mi dělají všichni koníčci.

Náš letos úředně 35letý na lonži zacválal pod dítětem, které na něm předtím cvičilo voltiž. Až mi to vhnalo slzy do očí 🥰 Mám hroznou radost, že je náš staříček takto pohyblivý a má chuť do života, kéž by mu to dlouho vydrželo.

sockami a také progresivně umělou inteligencí. Ta už maže nastupující generace velmi důkladně.

Bobčo, teď už ale nepusť termín z pazour, příště až se budou na něco ptát, musíš to “prodat” a udělat ze sebe největší chudinku a nejpotřebnější chromajznu, již jsi poučena 🙂 Užij si s Jaruš, pěkně to rozjeďte 🙂

Raduš, nech stromek odstrojit kočky, stále si musím zpívat “Vánoce, vánoce přicházejí, budé i stróméčééék, však dlóuho stát nebudéé, zelénej blbečéék!” - ale ty tvoje povalečky by nic neodstrojovaly, je mi jasné, ty akorát tak nechat se obsluhovat domácím služebnictvem (ven-dovnitř-ven-dovnitř…).

Perfektní článek, děkuji.

Naši občané to jistě vytrhnou. Musíte tedy mluvit k nim. Staňte se Vidlákem a pište nebo ještě lépe povídejte také nějaké kydy (dneska už se občanům nechce číst), ať se to dostane k širšímu spektru. Chyťte příležitost za pačesy 👍

Já je teda odpočívat nenechám, fakt je, že se zálivkou to u nich nepřeháním (jsou s polosukulenty), ale v zimě a temnu rozhodně nejsou a málokdy jsou bez listí. Mluvím v množném čísle, protože se mi množí vegetativně v tom květináči, ale ve skutečnosti kvete jen ten hlavní a veliký kytek.

Bobčo, to mě mrzí! Mělas jim tam udělat hysterickou scénu, ještě když máš sjednaný ten pobyt potom. Jak si ho asi budeš sjednávat ze dne na den?!

To je bezva, že si dojdeš nakoupit, když ti pak ten nákup a cokoli musí nahoru vynést soused nebo hodný kolemjdoucí… Tak tomu teda soběstačnost neříkám.

Jé, to mám radost, že trápení Gigouškovi končí, skvělá zpráva 🙂 No bude s tím trochu otrava pro paničku, ale asi zase míň než dávat třeba léky dvakrát denně, tak pohoda 🙂

To jsem se jednou s koněm taky dostala do místa, odkud nešlo jinak, než vycouvat… Kdyby šlápnul jinam než na pěšinu, zapadla by mu noha do kamenné morény. Nechala jsem ho stát, slezla z něj přes skálu nad ním a dál před ním jsem musela sešplhat na tu kozí stezku před něj a pak ho namanévrovat na to couvání kopýtko po kopýtku, couvali jsme asi 10 metrů jenom, ale strach jsem měla veliký. Taky občas koukám, co tam procházejí za terény, a do některých míst bych po zkušenosti nešla. Ale ono to na té kamerce s panoramatickým zkreslením vypadá často trochu jinak než ve skutečnosti (a zase já vím, že krpál často na fotce či záběru vypadá jako nevinný svažík…), takže těžko soudit od židle.

Jersey prostěradlo nebo deka mají nevýhodu v tom, že když prší, tak to nasákne a když to pak zmrzne, tak to přimrzne. Tak musíte stejně něco udělat s mapami od ledu na autě a nebo i s chlupama z deky, a potýkat se s umrzlou textilií,to mě nějak neláká. Výhodu igelitu vidím v tom, že ho sbalím do čtverečku, ve kterém zamknu případnou vlhkost od deště, hodím igelit do kufru, a mám ho k dispozici na auto i v práci.

Tak já mám výhodu, že tomu rozumět nepotřebuji. Spíš byste ta moudra měl poslat naší vládě nebo NATO. Tam vás jistě ocení.

Bobi, já si dávám přes čelní sklo teď v mrazech igelit. Jsou na to i speciál plachty z obchodu, ale já beru igelity, co se s nimi u nás ve fabrice přikrývají palety, úplně to stačí, jak přikrývám jen přes noc, tak to vydrží hodně let. Zavřu ten igelit jedním koncem do předních dveří u čelního okna, pak ho natáhnu přes to čelní okno, aby pěkně doléhal a netřepal s ním vítr, a přivřu ho zase druhými dveřmi. Myslím, že tak nějak fungují i ty prodávané plachetky.

Od truhláře a je mi celkem jedno, co mi dá za materiál 🙂 Velké kusy dřeva a kůry vyhážu, když náhodou jsou třísky, tak podle velikosti…

Mně loni kvetl dvakrát, tak letos asi dá pauzu 🙂

bez nějakých dětinsko-morálních zásad shání vše jen a pouze pro USA

ehm… netluče se vám tahle teorie trošičku s tím jeho “bééé bééé nedali jste MI Nobelovku, tak vám rošlapu bábovičky!” 😄 

To je tedy pro USA rozhodně klíčová záležitost.

Omyl, ten neshání pro USA, ten shání pro sebe a svoje kámoše.

Jedna perla za druhou…

„Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu za mír za to, že jsem zastavil osm válek a více, už necítím povinnost myslet čistě na mír,“ napsal Trump norskému předsedovi vlády. Nobelovu cenu za mír uděluje Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/vzhledem-k-tomu-ze-jste-mi-nedali-nobelovku-uz-necitim-povinnost-myslet-na-mir_2601191104_mkv

Na čem jede, já to chci taky!

Je pardon, tak chladnokrevný chlapec 🙂 Já měla za to, že obě kobyly, děkuji za opravu.