Příspěvky uživatele

Jenom kvůli potkanům bych psa nepořizovala…to je lepší pozvat deratizátory.

Tak já teda musím říct, že s Ginou je to těžký…dodnes jsem nepochopila, jak to má. Někdy lidi, kteří jen projdou okolo, ignoruje, až se jí kolikrát zeptám “hele, ty dneska ani nehlídáš,,” a někdy zase řeší každýho, kdo projde okolo. 

Jako od malička s ní řeším zbytečné štěkání, ale prostě ona si to vyhodnotí sama. Někdy neřeší nikoho a nebo tak max v leže na dvoře pro formu blafne a někdy….

Prostě moje “kynologické” schopnosti jsou na ní krátké. Pokud má štěkací, tak jí prostě vezmeme na nějakou dobu domů…"restartujeme systém" a pak už to zase jde.

No a pak je tady to její preventivní soumračné hlídání, no holt pastevec…to si člověk večer udělá kafčo, sedne si ven na cigáro a madam leží uprostřed dvora a blafe a nebo stojí u branky, nikde nikdo a blafe. To jí kolikrát musím i 3x požádat, ať už se na to vybodne, že už určitě všichni vlci v okolí ví, že u nás ovečky zadarmo nebudou.

Tý jo…já si nepamatuju, když jsem byla holka, že bych někdy někoho viděla sbírat po psech. Ale zároveň teda nebylo těch hovňousů všude tolik. U nás na sídlišti venku pravidelně smečka převážně pudlů…teda najednou se jich sešlo tak max 5-7. My děti lítaly po stejném trávníku jako psi a ani tak si nepamatuju, že bych někdy šlápla do psího hovínka. Myslím, že prostě nebylo tolik hovínek, protože nebylo tolik psů.  Jako si tak pořád říkám, kde se ty hovínka berou, protože naopak za sebe musím říct, že vidím, že lidi sbírají….

A tady nějaký fotečky…

A tady nějaký fotečky…

Já měla od pátku dovču a teda myslím, že Gina už se těší, až půjdu do práce. Kvůli počasí teda připadá prochajda v úvahu ráno a nebo večer. Každej se mě ptá…jééé, ty máš dovču, kam jedete??…no nikam, resp. naložim psy do auta a procházkujeme. A teda musím říct, jak jsem dřív byla ráda, že mám na dovolený slunečno a hic, tak teď jsem spíš naštvaná, protože přes den se nikam nedá jít. 

acher:

Dnes se mně stal takový nepříjemný zážitek, a tak bych chtěla znát názor někoho nestranného.Šla jsem ráno se psem přes vesnici,pes byl na vodítku,čmuchá,kouká,zastavil se na kraji silnice před brankou jednoho baráku,mají tam starou setřici a fenu BO a teď tam přibylo štěně.Pes stál koukal,neštěkal,nedorážel nic,jen stál a koukal.A vylítl majitel a začal nádávat ať táhnem a nese… ho.Byla jsem z toho úplně vedle,chová králíky,holuby,má koně,párkrát jsme se bavili,připadal mně normální chovatel.Sami  chodí s fenou BO okolo,fena lítá navolno až k plotu,na našeho psa štěká a doráží přes plot.Nikdy jsem jim nic neřekla,spíš psa odvolám a tohle mě celkem ranilo.Je něco tak strašného na tom,když pes stojí na veřejné komunikaci a kouká.

Já teda přidám za sebe….Gina řeší každého psa, který jde okolo. Štěkajícího psa omega, neštěkajícího méně intenzivně, ale řeší. Pokud se mi u branky bude zdržovat člověk se psem déle než je nutné, tak Gina bude u branky a bude na něj celou dobu štěkat a určitě se přidá i Mates. Já teda nejsem z těch, kdo by někomu nadával, obzvlášť, když on je na veřejném prostranství a že moji psi štěkají je MŮJ problém, ale když jdu svoje psy okřiknout…protože delším štěkotem samozřejmě můžou zase lézt na nervy mým sousedům, tak si teda říkám…doprčic, ať už se sebere a jde s tím čoklem do zadele. Ale to není jen u psů, to i když se u nás zastaví lidi a začnou u nás před brankou krafat.

Zrovna minule to kolem našeho baráku chodilo, jak procesí k panence…nechápu, na naší straně ulice jsou nad náma už jen čtyři baráky a pak už nic…nechápu, kam tolik lidí chodí. To jsem pak už Ginu raději zavřela. Na berbery stačilo houknout z okna, ať už neštěkaj, ale Gina se mi na to vyprdne. To musím jít až k ní a slušně požádat, ať už neštěká a ona si lehne a vzápětí je zase na nohou a štěká, protože už jdou zase nějaký lidi.

A z druhé strany, když já procházím kolem plotů, kde jsou domácí hlídači, tak záleží na situaci. Pokud domácí pes štěká, tak zrychlím, ať ho nedráždíme zbytečně dlouho, někteří jsou naopak rádi, že vidí psího kámoše, tak nechám psy, aby se teda s pesanem pozdravili….

Obecně ale řeknu, že nesnáším lidi, co takhle po někom řvou…, když už, tak se všechno dá řešit slušně a v klidu, to by se snad dalo pochopit, kdybys tam chodila denně a schválně svým psem dráždila ty jeho…ale takhle…

Já se tedy vrátím k tématu…hovňajsy seberu do pytlíku a vyhazuju do popelnice na komunální odpad. Bylo tady zmiňováno, že se to má vyhazovat do hnědé popelnice na biodpad, ale teda my máme přímo v pokynech od města, že do této popelnice nepatří exkrementy masožravých zvířat. A i když samozřejmě pes není výhradní masožravec, psi krmení granclemi marketovkami by se snad dali považovat za býložravce, tak si prostě myslím, že teda masožravcem jsou určitě myšleni pes a kočka…

Holky…tak mám info..z rozboru vyšlo, že to jsou oxaláty a struvity (doufám, že jsem to napsala správně). Pes má momentálně granule, které doporučila veterinářka..granule, které ona i prodává a snad dokonce je i majitelkou výrobny. Pes na granule není, takže teď s jídlem docela problém. Co se týče nějaké “normální” stravy (ne grancle), tak jí nebylo doporučeno vetkou nic…pes by měl být prý defakto jen na těch granulích. 

Nemoc, paraziti, špatné podmínky, stres…?? Z mých zkušeností je to většinou o těch podmínkách…pokud to nejsou čerstvě koupený ryby a nejsou například načaté z obchodu. Ze špatných, nevhodných a nebo třeba i jen zhoršených podmínek je potom stresík a ryby jsou potom náchylnější k těm nemocem, parazitům a tak.

 To vám takhle nikdo neřekne. Jestli už neonky máte dlouho a děje se to až teď, tak to můžou být nějaké zhoršené podmínky a nebo už jsou neonky třeba na hraně životnosti.

Pokud je akvárko založené nedávno a neonky jsou relativně nové…třeba pár měsíců, tak možná je něco špatně.

Z mého pohledu, aby se někdo minimálně pokusil hádat, čím by to mohlo být, tak na to je málo informací.

To by byla ideálně fotečka akva. Kdy bylo založeno, kdy do něj šly ryby. Jaký je interval údržby, jak je prováděna. Jaký máte filtr…čistíte, nečistíte.  atd atd

Ale to nééé…😢

Gině v takovém horkém počasí nechávám otevřený dveře do sklepa, kde máme prádelnu, na zemi dlažba a je tam teda příjemně i v tom největším pařáku a ona je tam pak po většinu dne zalezlá  resp. jak ze dvora zmizne dopolko stín , tak si tam zaleze…. Jack tam chodil taky a vylezl přes den fakty jen na čůrandu.

Doron:

Jj, s tím vedrem máte taky pravdu.

Framík, a to jsou mu čtyři měsíce , začal tuhle večer tak zrychleně dýchat, že jsem mu musela namočit nožky do studený vody a ještě mu chladila slabiny namočenou žínkou..

No tak já myslím, že prostě ta procházečka může být realizována brzičko ráno a nebo naopak večer a vybírat raději trasu (i když u toho štěňátka je ta trasa kraťoučká) někde ve stínu a když je tam nějaká voděnka na brouzdání, tak super.  

Já mám dospělý psy a teď třeba na “naší louku” nechodíme vůbec, protože i když u nás na dvoře je třeba relativně příjemně, tak na té louce je to děs. Raději naložím do auta a popojedeme výše a dáme si prochajdu pěkně po cestě ve stínu kolem potoka. Takhle po ránu a navečer už je tam fakty příjemně. 

Hele pyrenejka když přijdeme z prochajdy a to opravdu nechodíme přes den v tom hicu, tak první co je, když přijdeme na dvůr a sundám jí obojek, tak jde do bazénku namočit si nohy.

No ono je to u štěňátek individuální. Některá nemají absolutně žádný problém. Některá se zase opravdu nechtějí vzdalovat od domova. Měla jsem kavkazandu a jako štěně vůbec nechtěla opustit zahradu. Na prochajdy jsme jezdily zásadně autem, kdy jsem jí na zahradě prostě vzala do náruče, odnesla do auta a jelo se. Některá se zase sice ochotně půjdou, ale mimo známé prostředí nevykonají potřebu. To opravdu přijdete se štěňátkem z procházky…jasně že zkraje to nepřeháníme, takže třeba po půl-¾ hodince a štěně celou dobu ani neučůrne a jak přijde na “svojí” zahradu…popř. do bytu, tak se hned vyčůrá.

Můj předchozí pes, když byl štěně, tak jsme šli trasu třeba 20 metrů, klidně i 20 minut. Zastavoval, já si vždycky dřepla na délku vodítka a volala ho  sobě a když přišel, tak pochvala a zase jsem odešla na délku vodítka…. A tu trasu, kterou uťape směrem od domova postupně prodlužujeme. Pokud máte v okolí nějakého pejska, který by byl vhodný jako psí kámoš, tak zkuste v tandemu s ním. Štěně taky můžete vzít do náruče a odnést dál od domova a pak se vracet. Nebo naložit štěndo do auta a odjet dál od domova. Na štěndo bych taky hodně mluvila…klidně takové blbosti, jako když máte malé dítě …"No tak jsi šikovný a copak to čucháš, co to tady je?? To je hezká kytička viď??..A tady jdeme kolem silnice a teď budeme přecházet…táák a podíváme se jestli nejede nějaký autíčko, aby nás nepřejelo a hopí hopí, utíkáme..a copak to tam vidíš?? Ahá, tam poskakuje ptáček, to je pěknej  vrabeček, viď??…" A všechno pěkně klidným hláskem, jako když povídáme pohádku. Jasně, že štěndo samo domo nerozumí ani slovo, jde o to, že ho tím jen ubezpečujeme, že v tom není samo, že jsme tam s ním.

Ono to štěně z toho nakonec vyroste, ale u takového štěněte bych tedy přitlačila i na socializaci. Právě u takového štěněte bych kladla důraz na to, aby poznávalo i neznámé prostředí, aby poznávalo psí kámoše, samozřejmě vybírat ty přátelské a bezpečné, eventuelně až bude mít dokončené očkování, tak zkusit psí školku, vzít ho třeba do městského parku, kde jsou lidi, děti, pejsci, maminy s kočárkama nebo si udělat malý výlet do zoo…to je taky super, jsou tam zvířátka, děti, lidi, často i jiní pejsci. A hlavně přesvědčit štěňátko, že má ve vás podporu, že se nemusí bát, protože vy ho nedáte, vy jste klidý “bůh” který zvládne všechno. 

lukas21: My sme takovy problem nemeli ale moje znama mela zkuste se zeptat u veterinare nebo v nejakych potrebach pro zvirata na takovy obojek(nevim jak se jmenuje)kdyz pes zacne stekat tak obojek pisti a to toho psa utisi....100%to pomaha

 No tak já teda nevím…jedná se o problém s 3-4 měsíčním štěnětem. Štěňátko je potřeba na samotu naučit, aby neštěkalo. Jestli to štěkání je začínající a nebo rozjetá separační úzkost, tak to ten obojek fakty nevyřeší. I kdyby nakrásně přestalo štěně díky tomu obojku štěkat, tak si neumím představit, že to zajistí, že najednou štěně bude doma v klidu a bez stresu.

Z mého pohledu není rovnítko mezi psem, který neštěká a psem, který je v pohodě a klidu. 

Jakože, když vypnu zvuk, tak zároveň nevypnu stres, strach, stesk….

Z mého pohledu přeci musím štěně naučit, že se nemusí bát, že nemusí plakat, že se mu domů vrátíme…já to spíš než na nějakej obojek vidím tak, že si vezmu 14 dní dovolenou a začnu po malých krůčcích s nácvikem, zavedu nějaké rituály, stereotyp. Učím štěňátko samostatnosti.  Už bylo popsáno výše.

Pokud se neonce vejde potěr pavich oček do tlamičky, tak ho sní. Pokud chcete paví očka odchovat, tak buď v jiné.nádrži než mrňata povyrostou a nebo zkuste dát do akvária nějakou plovoucí jemnolistou rostlinu, třeba růžkatec, tam by měla část miminek šanci se schovat a přežít než povyrostou do velikosti, kdy už pro neonky nebudou kořistí.

Všimla jsem si až teď, že má Yodíček problém…ach jo, prdelinka naše malinká.  Tak přeju aby to dopadlo s tou chemickou kastrací.

a pozor, je to pokažený pyreneják - je ŽROUT!

Tak držím palce, aby to princezně vydrželo. Ginuš taky papkala velmi pěkně, ale tak do 7-8 měsíce, pak usoudila, že už je dost veliká, převeliká a že vlastně jídlo nepotřebuje.

No Gina je taky ve své podstatě kolemkomínová a navíc strašná “konzerva”. Tedy já pesany nakládám do auta a do procházkových lokalit povětšinou dojedeme. Ale madam si obejde svoje, projde svojí trasu a běda, jak já navrhnu, že bychom mohli udělat ještě jedno kolo a nebo, že je opravdu příjemně a tak bychom mohli jít ještě trasu třeba na druhou stranu. To už divně kouká, courá se, zastavuje. A není to tím, že by to nezvládla fyzicky. To kolikrát jedeme jen na večerní čůrandu do parku a u nás je malej park…když se hodně couráme tak 2x dokola, resp. křížem krážem a je to tak na 30-40 minut…dle toho, jestli jdeme ještě na hřiště, aby se Matějíček proběhnul….na a běda, když obejdeme druhé kolo a já řeknu “hele, nevezmeme to ještě jednou a jako to je pohled…jestli jsem náhodou nespadla z jahody na znak…když je přeci jasný, že 2x máme odšlapáno, všechno očucháno a auto je na dohled. Nebo když změním trasu a vezmu to v parku někde v obráceném gardu a nebo zabočím někam, kde normálně jdeme rovně…tak to hned Gina řekne ”hele, kam jdeš…tudy se má jít" .

Prostě madam jak si madam na prochajdě užije svoje, tak zavelí, že se jde domů a když se domů nejde, tak dává hodně najevo, jakej je to opruz a dost okatě naznačuje, že máme jít tudy…směr domov popř. směr auto.

Jako myslím, že kdybychom chodili hodně po výletech, po túrách, tak by to bylo asi jiný, ale jak máme plácnu 5-6 oblíbených lokalit, které Ginuš vyhovují a točíme je podle počasí, podle toho, kdy se stmívá.

Ťapkání vodičkou taky milujeme a teda top jsou na podzim škarpy plné spadaného listí. To fakty cíleně jezdím do jedné lokality, kde je to kolem velké části cesty…já jdu po silničce a madam jde škarpou.

rvoucí vše co roste okolo

Tak to neděláme…proč taky, když se podobné věci dají dělat na zahradě. Gina je specialistka na kulturní rostlinstvo…květiny, keříky a podobně a nebude rvát venku nějakej plevel …to dá rozum, to mi raději na zahradě vyrve růžový keřík i s kořenama a přinese mi ho do obýváku.

No moc se těším na povídání na jakékoliv povídání o vaší malé princezně. 😇 

 U tříměsíčního štěněte?? No tak tam se ani nevslíkám, ani nezouvám, ani nevítám, popadnu hned ve dveřích štěndo a tradá dělat ven čůranda.😉

Jinak jak bylo psáno výše…hlídat si svoje emoce…štěně blázní, vítá nás?? No tak jestli začneme taky nadšením pištět, žvatlat, tak ho v takovéch chování jenom podpoříme resp. ještě víc štěndo v tom nadšení nabudíme. Vím, že je to těžké, ale z mého pohledu je lepší si štěněte po příchodu nijak zvlášť nevšímat…stačí "ahoj Ťapko..jsem doma…a teď počkej, panička se svlíkne, zuje, pojď jdeme odnést nákup do kuchyně….všechno v klidným hlasem a až když vidíme, že už u štěněte to nadšení minimálně lehce opadlo, tak se s ním můžeme hezky přivítat. Třeba můj minulý pes byl nadšená vítací štěkna, takže toho jsem naučila, aby si vzal něco do tlamajzny. Když jsem vešla brankou, tak rychle běžel shánět, kde má nějakej uzlík.

Vím, že spousta lidí je rádo, když je pes nadšeně vítá, ano dělá nám to radost, když vidíme, jak je pejsek nadšenej. Ale u některých pesanů si myslím, že je lepší pomoct pejskovi ukočírovat emoce tím, že ho v tom nebudu svým nadšením podporovat.