Příspěvky uživatele

lesnizinka:

Naprosto nechápu lidi, kteří vykřikují, jak milují své děti a pak dítě přijde, že je gay, lesba či nevím co ještě a rodič ho odsoudí, zavrhne…chce se mi blejt velebnosti. Takže ne, miluju své dítě jen pokud je podle mých představ, jinak ať táhne? Tak já alespoň přiznám, že bych asi nikdy nemilovala své dítě víc než svého psa…tak to cítím a proto jsem děti nikdy nechtěla.

Ano, mají to nesmírně těžké, pořád a nechápu, kdo má problém jim to ulehčit. Týká se mě to nějak? Netýká, jsem hetero, tak proč by mi mělo vadit, že Julča žije s Bětkou? A to ani nemluvím o tom, že platí stejné daně jako my, mají stejné povinnosti, tak mají mít i stejná práva. Není to nakonec protiústavní? 

Jako to, že je dítě gay nebo lesba je ta lepší varianta…ti rodiče, co je to pro ně nepřekonatelnej problém by si měli uvědomit, že můžou být horší věci, dítě může skončit na drogách nebo mít nějakou vážnou nemoc, která může skončit fatálně, třeba nějaká rakovina, může skončit na vozíku po nějakém úraze a nebo nemoci atd atd…mít za syna zdravýho gaye je bezva, co by za to mnozí rodiče dětí, které neměly to “štěstí” dali.

Myslím, že pro každýho rodiče by měla být priorita, aby jeho dítě bylo zdravé a šťastné…to je nejvíc…jestli chodí kluci s klukama a holky s holkama je nepodstatný.

Ono není vyjímka, že gay o sobě ví, že je gay, ale nechce si to připustit, třeba nechce “zklamat” rodinu, ono i dneska nemusí být jednoduchý…

No tak se rozhodne, že bude žít normální hetero rodinný život … manželku má rád, nebojím se říct že jí miluje, děti taky… no a někdo to tady zmiňoval… pak někoho potká, zamiluje se a nebo se prostě rozhodne, že už nebude lhát manželce a okolí….

bambule:

Omlouvám se za překlepy, kombinace rychlého psaní, nulové kontroly a telefonu co opravuje.

Telefon, co opravuje…aneb autocorrect je sviňucha…známe to “budiž ti žemle levhart”😄

Jinak mám obrovskou radost, že měla Bambulka tak dobrý výsledky..😇👍

Ahojky vážení…určitě spousta z vás zaznamenalo v jiném vlákně, že můj berňák má problém s drápy. Takže jsem založila toto téma, protože si myslím, že by to v budoucnu mohlo být pro někoho užitečné, tak aby to nezapadlo v jiných diskuzích…popíšu průběh od začátku…do teď a budu pokračovat dle toho, jak to u nás bude probíhat.

Určitě budu ráda, když i vy, kteří s něčím podobným mají zkušenost, tak ať to sem do tohoto vlákna písnou, ať je to pohromadě…

Nejdřív se nám stalo, že si Mates zlomil dráp na přední noze ..na prvním prstu (jak já laicky říkám : na předním paspárku)…ale nemusí to souviset s níže popisovanými problémy, protože se mu to stalo opravdu po hrabání, dráp byl zlomenej v polovině a žádnej zánět, žádnej hnis…

Takže první problém nastal letos v dubnu. Všimla jsem si, že Máťa pajdá. Takže samozřejmě první co člověk udělá, tak prohlídne packy, jestli tam pes nemá něco zapíchlého…zapíchlého nic neměl, vypadalo to, že si utrhnul dráp na přední tlapajzně, až v horní partii u lůžka a vzhledem k tomu, že předtím jsem ho viděla hrabat na zahradě díru, tak jsem si myslela, že k tomu došlo poškození došlo mechanicky při hrabání. Stane se. Co mi přišlo divný bylo, že už mu to pěkně hnisalo…čekala bych, že by pajdal hned po utržení a to by tam určitě ještě hnis ještě  nebyl.

Vyrazili jsme na veterinu, Máťu přispali, dráp odstranili, vyčistili a dostali jsme antibiotika a doporučení, abychom mu po sundání obvazu máchali packu v řepíku a nebo v heřmánku. No tak jsem teda nohu máchala v řepíku, odstraněnej dráp polejvala betadinou a 12 dní jsme brali antibiotika. Antibiotika jsme dobrali a všechno vypadalo ok…jako taková malá drobná komlikace v životě pejskaře..

Ovšem za čtyři dny od dobrání antibiotik se situace opakovala u drápu na druhé přední noze…dráp opět urvanej-částečně odlouplej u lůžka a zase zahnisanej…takže druhej den ráno jsme opět odfrčeli na veterinu. Vet na to kouknul, říkal, že to vypadá hodně ošklivě a že mu to raději zrengenuje, jestli to nemá někde naštíplý…neměl…dráp mu vet strhnul…resp. tu skořepinu, už to tam viselo jen na kousku. Řekl, že mu zatím další antibiotika dávat nebude, když je teď dobral…zase doporučení, ať mácháme v řepíku, dostali jsme rimadyl na bolest a že to mám hlídat a kdyby se mi to nezdálo, tak si mám pro ty antibiotika přijít….no za dva dny jsem pro ty antibiotika mazala, protože zánět byl. Takže dalších 12 dní antibiotika.

Už ten druhý dráp mi přišel divnej…sice jsem si pořád myslela, že to bylo mechanický zranění, ale ptala jsem se veta, jestli nemůže Máťovi něco chybět ve stravě nebo jestli mu nemám pořídit nějakej doplněk stravy na posílení těch drápů…prý ne.

V pohodě jsme vydrželi týden, já Máťovi ještě pro jistotu přistřihla drápky, kam až jsem si troufla, i když mi nepřišly dlouhý, ale tak pro sichr a situace se opakovala…zase přední noha (ono se mu to střídalo, jednou levá, jednou pravá…) zase dráp rupnutej u lůžka, zase zahnisáno, zase veterina….no a tam mě teda přístup mého veta zklamal nejvíc…třetí dráp v hajzlu…já si byla naprosto jistá, že to nebylo mechanicky, vet sám říkal, že mu to nepřijde mechanické…nicméně strhnul Máťovi dráp, resp. jenom tu skořepinu…koupejte mu to v řepíku, antibiotika už mu dávat nebudu, těch drápů má ještě bambilion, to by je bral pořád dokola a tady máte rimadyl na bolest….když jsem se ptala, co teda s tím mám dělat, tak prej kupte mu biotin…no a tím končím tvá Máňa…nashledanou…další.

Naštěstí existuje zdejší komunita a tak když sem si šla sem postěžovat, sdílet naše trápení, tak jsem se dozvěděla, že to opravdu nemusí být mechanické…tady bych si dovolila citovat příspěvek Plaky…

Sardullah, mrkněte na SLO (například tady) https://bearded-kolie-slo.webnode.cz/co-je-slo/ . Hodně mi to váš případ připomíná. Nám se to stalo u asi 8letýho rotvíka, po očkování se mu nějak rozhodila imunita a začalo to. Jeden dráp za druhým se mu postupně v průběhu týdnů a měsíců odlupovaly od lůžka, musely se skořepiny nechat vždycky odstranit. Navíc tam měl sekundární infekci, než se na to přišlo, měl tam stafylokoka a nějakou plíseň. Takže cílená atb po kultivaci, roztok na plíšeň (to už si nepamatuju, co to bylo). A dlouhodobě posilování imunity, doživotně bral pupalku dvouletou. Drápy mu dorostly krásný a už se to nikdy nezopakovalo. Nechala bych Matýska prohlédnout u specialisty dermatologa, nechte udělat stěry z okolí drápů, lůžka, kultivaci, cílenou léčbu. Držím moc palce!🍀

a ještě si myslím, že by bylo dobré zde citovat i Vahine, neboť se to taky týká odpadávajících drápů

Až budete nabírat tu krev, tak ať prosím Máťovi zkontrolují i štítnou žlázu. Už jsem Ti to tu psala, že u bělouše č.1 to začalo cca v 8 letech, jako autoimunitní problém, jeho štítka to odnesla a musel brát do konce života léky. Padaly mu drápy několikrát a úplně všechny, taky většinou nebyly urvaný, ale spíše se prostě uvolnily od lůžka a spadly. Zprvu to vypadalo, že si je urval, ale pak to šlo samo. Mám jeden jeho neporušený dráp schovaný. Pak to vet napadlo, že mu možná špatně funguje štítka a bylo to ono. Po určité době léčby štítky, drápy přestaly padat a byly zase pevné a zdravé. U nás to ale nebyl dermatologický problém, i když na to taky tehdy přišla řeč, ale nakonec ta štítka. Podle toho, co jsem vypozorovala, tak mu nejdřív začal vadit obojek proti klíšťatům, drbal se. Tak už jsme ho pak už nedávali a s odstupem tak 2 měsíců? začaly padat ty drápy.

Po tomto “nakopnutí” jsem okamžitě našla veterinu, kde dělají i dermatologii. Vetka udělala stěry na plísně a bakterie, že začneme tímto, protože to může být plíseň, bakterie, imunitní, vrozené, takže budeme hledat…a domluvili jsme se, že odstraní i to lůžko po posledním drápu, které tam můj vet nechal, neboť to vypadalo ošklivě…což se realizovalo druhý den pod narkózou. A čekali jsme na výsledky stěrů.

Dnes výsledky přišly…vetka říkala, že je máme hodně “veselý”…tak je tam…alespoň, co jsem stihla po telefonu pochytit stafylokok a moraxela. Prý jsou jenom dvoje antibiotika, který na to zabírají a že nám je vetka musí objednat…takže další návštěvu absolvujeme teď v pátek, protože samozřejmě potřebuji antibiotika a taky se mi moc nelíbí, jak se hojí/nehojí, to uštípnuté lůžko, tak aby na to radši vetka mrkla…

Takže tím si myslím, že jsem tak nějak popsala, co se dělo doteď…a až teda budu mít v pátek více informací a bude mi důkladněji vysvětleno (alespoň to předpokládám) na veterině, tak sem napíšu další info.

Ještě bych dodala, že na radu Plaky jsem koupila tu pupalku na imunitu a teda zatím dávám i ten biotin, neboť myslím, že tím nic nepokazím.

Hele já bych to už neřešila…každá jsme si řekly svůj názor…jestli lidožravá Bess dorazí nějakou dobu za paničkou, tak dorazí…že přitom uloví holuba…nebo ho možná někde sebrala…to není uštvání srny nebo zakousnutí koloucha, útočení na lidi a podobně. 

Pokud si je Aluška jistá, že  Bess venku o samotě nic nehrozí…no tak to tak asi je.

Já to mám se psy sice jinak, ale na druhou stranu, když se nad tím zamyslím, tak pokud by u nás někdo takový bydlel, tak bych za jezevčicí taky tu branku zavřela a takovýho jezevčíka, co nikoho neohrožuje a neobtěžuje, bych neřešila.

Vlastně je to zvláštní…hroutil by se někdo z toho, kdyby měl v okolí takového psa jako je Bess, která se jednou za čas docourá dom až nějakou dobu za paničkou? Šel by někdo v reálu za takovou Aluškou a řekl jí “hele paní, mě se nelíbí, že toho psa necháváte samotnýho venku” a nebo by prostě řekl feňuli  “ahoj Bess, oni ti zas utekli co?” kdybyste jí potkaly? 

Nemyslím si, že zmiňovaný dvojí metr tady máme na starousedlíky a na nově příchozí, ale přiznejme si, že je přeci jen velký rozdíl, když někdo sem dojde a napíše, že jeho psi běžně prohánějí srny a když jezevčí seniorka dorazí s holubím křídlem.

To “moje” sýkory mi dokonce přiletí oznámit, že je prázdný krmítko…

U posezení mám v sudu zasazenou převislou sakuru…normálně tam žádný pták nelétá, nesedá…tak si tak sednu ven s kafíčkem a za chvíli na tu sakuru přiletí jedna sýkora, za chvíli druhá sýkora…odletěj a za chvíli už tam jsou zase….no tak říkám “holky moje, vy asi nemáte co zobat”…no a nemají.  A tohle dělají opravdu jen když zapomenu nasypat a je prázdné krmítko.

Jinak letos už jsem měla já dvě sýkory v obýváku…vletěly do baráku otevřenými dveřmi a jednu už měl syn v pokoji. Naštěstí je s nimi lehčí pořízení než s vlašťovkou…nalítnou k oknu a stačí ho pak pootevřít a frrr a jsou venku. Když k nám vlítla vlaštovka, tak jsem musela sundat všechny kytky z parapetu, vytáhnout rolety a otevřít okno dokořán.

Sarah01:

On se odvolal proti tak nízké pokutě, to je normální vůl. Výmluvy, ti psi museli být v autě delší dobu, za 10 minut určitě neuhynuli. 

Jo tohle přesně mě napadlo…jak dlouho v tom autě museli bejt, když on je našel mrtvé…

Jako chápu, že upadlo dítě, fajn…ale manželka už teda byla odjetá, tak vezmu dítě na ruku, jdu pustit psy a dořeším děcka…

Kdyby to nebylo tak smutný, tak bych řekla, že je to až vtipný, že policajt a zvládne toho míň, než průměrná mamina a pejskařka v jednom…

když si uloví kdeco kočka, tak to nevadí.

Některým lidem vadí. Viz vedlejší vlákno. Ale jak to udělat, aby kočka lovila jenom myši a ne ptáčky a ještěrky? Moje odpověď - nijak. 

No ono obecně…kočky loví ptáčky, to je špatně, pes uloví malého zajíčka, je to špatně…pes uštve srnu a je to špatně…a všicí jsme rozhořčení…ale co toho pozabíjí člověk, tak si myslím, že na to žádný takovýdle zvíře nemá. Jen těch srnčat, který každej rok přijdou o život při sekání trávy…jasně už se to trochu zlepšuje, už někde hlásí, že se bude sekat a dobrovolníci tu louku projdou, teď už se používají i drony, ale ne všude se to děje. A je to masakr. Kolik zvířat ročně umírá na silnicích…

Takže ano, není správně, že něčí zvíře něco uloví…ve své podstatě je tolerováno jen to, když nějaké zvíře uloví myš…ale na nás lidi teda ty zvířata nemají. 

Orionka:

Tak já zase fandím Alušce. Protože než se rvát s lidožravou Bess na vodítku……..asi bych ji dala uspat. To by nebyl život, ale přežívání. Ne nejsou všichni psi na vodítku chudáci. I mí psi znali vodítko a na stará kolena chodili na flexině. Feny hluché, pes + slepý a dementní - bohužel.

Ale to nikdo nerozporuje…Bess má kliku, že má Alušku, někdo jinej by nad ní možná zlomil hůl už dávno…jo jasně, chápu, že vodítko, potažmo jistící šňůra nemusí být ideál …není ideál.  Já bych to nedokázala a o to víc si vážím lidí, kteří poskytnou takovému psu milující domov.

 No jak já se tak znám, tak bych psu jako je Bess dělala garde…prostě bych asi čekala, až se se mnou vrátí dom…stejně tak jako teď čekám, až se pyrenejská madam rozhodne pokračovat poté, co někde zalehne a pozoruje…ve své podstatě jsem zavedla lehací, pozorovací pauzy někde, kde si můžu i já dřepnout, abych nad ní nemusela stát jak sudička…

Alušku obdivuju, jak to s takovým psem jako je Bess zvládá…co si budem, to teda klobouček, nicméně to nemění nic na tom, že já bych psa bez dozoru nechat nemohla…

Ono tady bylo zmiňováno, že něco jinýho je pyrenejka a něco jinýho jezevčík…no třeba u těch pyrenejců mě udivuje, kolik jich ze svého pozemku, zahrady utíká…pomalu to vypadá tak, že to je u tohodle plemeno normální…možná to je jen můj pocit, ale jejich majitelé…majitelé takových výletníků..to ani nějak extra neřešej…protože se sice snažili psu v tom zabránit, ale pes se i přesto vždycky dostane ven a  si chodí sám na procházky stejně…nebezpečnej neni a on se vždycky vrátí…asi taky lidi v okolí toho psa znají a ví, že nehrozí, že by někoho napadnul, takže je to ok.

Ono prostě záleží na úhlu pohledu…

Hele dřív, za mých mladých let, bych se nad tím snad ani nepozastavila, protože psů, kteří se chodili samo venčit bylo vícero…a dokonce i ve městě člověk takové psy potkával…dokonce jsem znala lidi, kteří psa sami vypouštěli, aby se vyprocházkoval sám.  Bylo dokonce i běžný, že chlap vzal kárku a jel posekat nějakou trávu pro králíky a  jejich vlčák (NO) šel s ním…a chlap naplnil kárku a šel dom, vůbec se nestaral o to, jestli ho pes následuje a nebo ne a pes ho často nenásledoval a dorazil až někdy po něm.  Já jsem si třeba tohle neuměla s mojí ovčandou představit, jakože nechce se ti se mnou dom, tak já jdu sama a ty potom doraž.

Tohle dokonce dělali i jedni manželé u nás na sídlišti..ráno psa vypustili z paneláku ven a než šli do práce, tak ho brali dom..Bob si obešel co potřeboval, vyvenčil se a oni ušetřili ten čas, co by s ním venku trávili. A teda musím říct, že u nás na sídlišti to nikomu nevadilo…Bob k nikomu cizímu nešel, neběhal ani ke psům a nikdy nešel přes silnici a koleje, které sídliště “ohraničují”. 

Ono je to defakto dost podobná situace, alespoň z mého pohledu, když jsme našeho panelákového kocoura na noc nebo část noci vypouštěli ven…podobně jako to dělá se svým kocourem Fíkovnice. No a nepřišlo mi to v té době jako problém…lidi z baráku ho znali a tak, když se motal u vchodu dřív, než jsme pro něj šly, tak ho pustili dovnitř a on buď vyběhl po schodech a nebo s nima čekal na výtah a oni ho vyvezli k nám do patra. Kocour si pak zaškrábal na dveře.

Dneska si taky neumím představit, že bych v tomhle režimu měla bytovou kočku…že když bych jí chtěla umožnit pobyt venku, tak určitě bych jí tam nenechala samotnou.

Prostě jak stárnu, tak jsem nějaká…nechci říct úzkostlivější, ale více si připouštím rizika.

Chingis:

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/uhyn-psu-policista-kufr-auta-pokuta-nejvyssi-spravni-soud.A250624_155732_brno-zpravy_azu

No tak jasně…dva psi umřeli způsobem, který bych nikomu nepřála, tak dáme 2500,- pokutu (proti které se ještě odvolám) a jede se dál.

A to udělal člověk, u kterého by člověk předpokládal, že si uvědomí riziko.

Protože to je přeci normální, když chce někdo vyjet bezpečně autem, tak psy zavřu do druhého auta na sluníčku…to takhle dělá každej…

Orionka:

Jestli ono to nebude tím, že Gina není jezevčík a Bess není pyrenejka. Těch ale bych našla víc, ale nechci vnášet svár do zdejší komunity, když tím nezměním ani život Giny, ani život Bess.

Ale to je šumák, co je kdo za plemeno…já jsem tím chtěla říct, že já konkrétně psa musím mít v merku a mám to tak s pyrenejkou, ale úplně stejně bych to měla i s malým psem. Nic víc nic míň.

No tak lidi…vždyť s tím úhloměrem to je prostě ftípek…třeba já ty jednotky znám a nevšimla jsem si, že to není ve stupních…

Upřímně, kdyby to tady Lupus nenapsal, tak jsem žila v domění, že je to nějakej zmetek…ten úhloměr.

Dvojí metr na nově příchozí a na “starou gardu”…

Já si třeba nemyslím, že dvojí metr mám…určitě před Aluškou smekám, že dala lidožravce domov, na druhou stranu určitě nesouhlasím s tím, že se pes pohybuje někde bez dozoru…a teda bohužel se nemůžu ani ztotožnit s tím “přeci jí nebudu celej život vláčet na vodítku”…já Ginu na vodítku, resp. na stopovačce vláčím a nepřijde mi to jako nějaký trápení. Nebojím se, že by mi utekla, nebojím se, že by něco lovila, nebojím se, že by si někoho cizího všímala, vím, že by se ke mně vrátila až by si “vyřídila” co potřebuje nebo by někde čekala, ale prostě ne…neumíš přijít na zavolání VŽDYCKY nemáš ani 100% povel ČEKEJ… tak máš smůlu.

Prostě pořád zastávám názor, že pokud nemám spolehlivý přivolání, tak pes na volno bez jištění nemá co dělat…a že psa bych měla mít vždy v merku a pod kontrolou.

Potkávali jsme pána, co měl taky setra, s mým setrem byli kámoši…no teda nejdřív jsme potkali Deona, tak jsme se s ním pozdravili a on pokračoval dál…a po nějaký době jeho páníčka. On Deon třeba byl před páníkem 50-100m, ale normálně na cestě, kde jsou zatáčky, takže páník na psa rozhodně neviděl…to bych třeba řekla, že u setrů je to tak nějak přirozený, že jdou 50-100 metrů před páníkem…můj setr měl takovej rádius na procházce taky, ale to jsem dovolila tam, kde jsem na tu vzdálenost viděla, jinak musel být u mě blíž…prostě si neumím představit, že by šel pes přede mnou tak, že na něj nevidím.

Ve své podstatě Alušky Bess je z mého pohledu podobnej “případ” jako jsou třeba samovenčící psi. Většinou s nimi není problém, většinou si nikoho nevšímají …teda alespoň tací, co jsem vídávala u nás. Pes si oběhal co potřeboval a vrátil se zpátky. No to bych taky nedokázala…nedovolila…aby se mi pes takhle coural.

A je jedno, že není nebezpečnej, že nikde nic neprovede a domů dojde…s mojí náturou bych psa v takovém režimu mít nemohla…

No ono to možná bude hlavně tím, že se psy mám dohodu…ty neublížíš mně NIKDY a já neublížím tobě NIKDY.  No a že mám feny na které se musí zásadně po dobrém, protože jinak se zabejčí a nebudou váhat bránit pozice.

Ono je to spíš o tom, aby se ta situace nevyhrotila, protože pokud na mě fena zavrčí a já na ní nastoupím, tak potom jsem ten agresor já a ona se bude jen bránit…reagovat na mojí agresi. A ony by si agresi nenechaly líbit. I kdyby netekla krev, tak by to byla minimálně ztráta důvěry a ta se u některých psích povah obnovuje těžko. Vzájemný respekt a láskyplný vztah, který máme, by byl v čudu. Což je problém, protože mi přijde, že někteří psi, hlavně teda ti nemotivovatelní na běžné odměny ať už je to pamlsek, hračka, pohlazení, slovní pochvala a že když po nich něco chci, tak to udělají jen pro mé krásné oči, protože se moc milujeme.

No bóže, tak prostě nepolezu pod stůl, kam si čuba zalezla s ukořistěným čímsi a už je vidět, že to nevydá zadarmo a ani na povel nechce vylézt, protože ví, že by to musela odevzdat…no budu já se nervovat a budu jí dokazovat, kdo je vůdcem smečky…nééé…sáhnu do lednice a vyndám sýreček, páreček, šunčičku…a sladce se zeptám, jestli tu kořist nechce vyměnit…a ona chce…

Fena přijde do kuchyně a zdá se mi, že pajdá…a já jí říkám “ty pajdáš? ukaž mi pacinu” a natáhnu ruku a ozve se vrrrrrr, nedám…no a budu já na ní tlačit, ne, řeknu jí, tak pojď ukážeš mi jí na gauči a fena si vyskočí na gauč a můžu si tlapu prohlídnout…

Ono taky záleží jaký je pes, u strachové agrese nebo obecně bojínka, nerváka, člověk  na to půjde třeba odjinud než u psí holky, která se ničeho nebojí a s nikým a ničím se nesere (omlouvám se za ten expresivní výraz).

Ono jak mám psy (některé) se kterými není lehké pořízení, kteří jedou na principu “já pán, ty pán”, tak tam je to spíš o tom jak to vymyslet, aby pes chtěl, protože další varianta je psa zlomit a to určitě nikdo z nás nechce.

Některý pes funguje lépe v režimu, kdy je všechno pevně dané a dodržuje se co nejpravidelnější stereotyp, kdy mu člověk říká, co má dělat, to si myslím, že hlavně u nerváčků a bojínků…prostě nenechat v tom psa plácat…

Nevýhoda toho …když má člověk doma ředitelku zeměkoule, která se ničeho a nikoho nebojí a její náplň práce je střežit mě jako oko v hlavě, tak být tak psychicky v poho, aby fena neměla pocit, že mě musí bránit…protože jakýkoliv můj strach, moje obava může vyvolat její reakci a bude mě intenzivně bránit, i když není proti čemu. Což jsem si vyzkoušela v praxi. Gině je to naštěstí buřt, protože ta si vyhodnocuje sama a můj poradní hlas jí říká, že je to v poho…

Já naopak obdivuju všechny, co mají doma problémový “materiál” a úpornou prací se psem se jim povede, že v rámci možností pes tak nějak normálně funguje, tak to teda klobouček.

Ale furt se bavím o psích radikálkách a o nějakých normálních bojíncích…opravdu problémového psa jsem neměla nikdy a lidi, co s takovým “materiálem” dokážou pracovat tak, aby pes v rámci možností normálně fungoval a víme všicí, že je to intenzivní a velmi dlouhá až bych řekla nekončící práce by zasloužili metál.

Jo mám to podobně….vždycky sem juknu, kouknu co přibylo za příspěvky…chat není špatná věc, ale ne pro mě, nemám tolik času, abych seděla třeba hodinu v kuse u noťasu a “povídala si”….v diskuzi na mě příspěvky počkaj, na co chci odpovím i třeba na příspěvek starý několik hodin a zase si můžu mazat po svém, protože když na mě někdo zareaguje, tak si to přečtu při další prokrastinační pauze…. 

Plaka:

Kastrace proběhla v pohodě, měla jsem domluvenej spešl režim. Do ordinace, rovnou píchnout oblbovák, pak kanyla, rtg a na sál, z něj rovnou do auta. 🙂 Doma probouzení v pohodě, dneska jsou to 4 dny, eště má poslední piluli na bolest, pak vydržet ještě tak další 4 dny v klidnějším režimu (přece jen mu bral vet jednu kulku z třísla), a pak se může Netvor zase netvořit a hemžit ve velkým.
Mručení, vrčení není ale agrese, to je psí řeč, kterou se nám někdy pejskové snaží říci, že se jim něco nelíbí. Netvor na mě nikdy nevrčel, šel bez varování. Takže když jednou zavrčel, měla jsem radost. A mohli jsme komunikovat dál. Já ho nechala být s pohlazením (myslím, že jsem mu tenkrát zkoumala packu), on si do mě nekousnul, win-win situace. Posílilo mu to pocit bezpečí, že se jde i s člověkem domluvit. Když slyším jejich psí konverzaci s rotvicí, člověk by myslel, že se konají psí zápasy. 😀

Musím říct, že valná většina lidí mi řekne, že pes si NESMÍ DOVOLIT na majitele, potažmo na kohokoliv z rodiny, zavrčet. Že potom je potřeba mu jasně ukázat, kdo je pánem…a to povětšinou fyzicky.

Když já řeknu, že moji psi…teda v mém případě zase psí holky, si klíďo brďo nejen zavrčí, ale klidně se i ohradí, tak si ťukaj na čelo a jedni říkají “a to se toho psa potom nebojíš” a druzí říkají “a jak to řešíš”…no jak, pokud je to nějaká banalita, tak říkám “no aby si se nepopo…”, když vím, že to je v rámci nějaké bolesti, bolestivého úkonu, tak volím chlácholivější tón “promiň broučku, ale to musíme, maminka bude opatrná”, když je to z nějaký rozcapenosti…jako když Sára zalehla Jackovi místo a on si nedovolil lehnout na její a přišel teda za mnou “Mami..Sára mi zalehla místo”, tak tam jdu a ředitelku zeměkoule slušně požádám, aby šla na svoje…nic…takže přikážu…a madam…vrrrrrr…pokud bych na ní zatlačila ještě víc a ještě víc, tak to bychom se asi fakt musely poprat, protože fena opravdu nehodlala ustoupit a dávala jasně najevo, že ustoupit nehodlá a já opravdu nehodlám nic hrotit, proč taky…tak jí říkám “tak ty jsi zabrala Jackovi místo a ještě na mě budeš mít hubu? Zvedej se a pojď se mnou do kuchyně.” a fena se zvedla a šla, protože to už nebylo o tom “vypadni z toho místa”, ale o tom, že jdeme pryč spolu….

Takže vrčení mých psů na mě považuju za normální komunikaci…a jak píšeš…je to super, lepší varianta, než když pes nezavrčí a rovnou se ostře ohradí, bez varování vystartuje. 

Gina kolikrát ani vrčet nemusí…ona se jenom tváří hodně odhodlaně…to hlavně, když si přitáhne oválenou, špinavou kost z venku a zalehne si s ní na gauč…a já jí říkám, ať si laskavě sebere ten hnusanec a ať s ním jde ven, že je zakázáno tahat domů kosti a klacky a naopak vynášet plyšová zvířata na dvůr…a ona teda, že ne a přidá hlasový projev..vrčení…no tak to potom není žádné “aby ses nepopo” nebo “Ginuško, prosím, odnes tu kostičku”…to jsem potom já ten bůh pomsty, který se k ní rychle rozejde a hodně nahlas a ostře jí řekne “a ven a fofrem…😠”…no a madam se načuřeně, ale pomalu sveze z gauče  a odkráčí bez kosti…a prej “tak si strč tu kost do zadele…” a já za ní volám “mě se tam nevejde…”

Daja:

No tak se taky přidám páč co máme Chulika tak se u nás mluví v šifrách a i na to přijde co jsme chtěli říct. Ten pes opravdu ví a tuší nic předním nezamaskujeme.

No myslím, že tohle nedokáže každý  pes, ale jenom ti gramotní, kteří s námi žijí v jedné smečce a se kterými si normálně povídáme, protože pes se sám od sebe česky nenaučí s nebo má velmi omezený slovník.

Orionka:

Tam, kde může pes přijít “hodinu po nás” se to tak asi nebere.

No tak co se týče…přijít hodinu po mně a vlastně hodinu být někde v lese bez mého dozoru, tak to je pro mě nepřijatelné…když opomenu nějakej případnej lov, tak bych měla minimálně strach o psa…

Jako chápu, že lovečtí psi musí umět pracovat i samostatně, ale v běžným provozu si to neumím představit.

Verun:

Jen jsem pomýšlela,že bych mohla psa učesat a byl najednou v čudu(jezevčik pod gaučem)…nebo ty šifry:hele tamdle je TA,co chytá myši…říct kočka.tak je to jako říct:ke startu pozor připravit TéĎ…

No my jsme spíš přes žrádlo…hlavně Sára byla…takže když jsem se chtěla zeptat kluka, jestli nechce chleba s máslem a se salámem a k tomu rajče, tak jsem říkala

 “Nechceš tu placku s hnědou kůrkou na to to bílý a to kulatý, co je v lednici?” 

a Sára přišla a říká “Co si tady říkala o jídle?”

a já tak přemýšlím, kde jsem v těch šifrách udělala chybu…no udělala a hned několik “nechceš”…"placka"…"lednice"…ach jo…no tak příště budu šeptat, aby mě neslyšela…no to teda úplně nepobrala o co jde, ale přišla a říká “Co si tady šeptáte?”

No děs…a to by někdo chtěl, aby psi skutečně mluvili ..bože…chraň mě od všeho zlého…to by se hodilo pouze v případě, že má pes nějaký zdravotní problém, aby mohl říct, jak se cítí a kde ho to a jak bolí…no a to by zase Sára raději držela ústa, aby nemusela k vetovi…😴

Dublinbarzoj:

Říká se, že v bezu sídlí skřítci,  víly a duchové, taky se u nás strašně množí a nemám  to srdce s ním zatočit 🙈

No tak ještě tohle…ono nestačí ptáci, ale už i pohádkové bytosti…no bezy mám dva, tak se budou muset sestěhovat😎…

Jako mě přijde, že jak se snažím starat o svoje zahradní zvířátka v čele s ptactvem, tak se mi asi chtějí odvděčit a tak mi na zahradu zasadili nejen bez, ale i ostružiny a ořešák…no jsou to prostě zlatíčka😄