My včera popojeli na konec cyklostezky v našem údolí a šli jsme jí v obráceném gardu…neboť na začátku to je jak procesí k panence. Na naše oblíbené lokality je to teď díky bahnu o hubu, klouže to tam jak sviňa, tak to se mi fakty nechtělo.A teda musím říct, že jsme si to fakt užili. Dokonce už i Gina snad dospěla natolik, že neřešila osamělé běžce a pod. Už je nemá za masové vrahy. Cestou zpátky nás předbíhal pán, co měl výmara navolno…pes krásně zvládnutý, ale jak běželi okolo, tak juknul na moje psy a zaštěkal  na pozdrav, ale pán řekl nech toho a pes si nás přestal všímat. Nicméně běžící a štěkající pes se v očích Giny = třídní nepřítel. Mě bylo jasný, že se na konci stezky otočí a poběží zpátky a tudíž je potkáme tváří v tvář a to teda v kombinaci s tím, že to není nějakej pes, ale TEN, co si dovolil zaštěkat a v kombinaci se šířkou cyklostezky, může být problém. A to se přiznám, že pak jsem si už říkala, že když se ti dva vynoří, tak asi Ginu uvážu u stromu a nebo přinejmenším uděláme čelem vzad a necháme je zase nás předběhnout. Nakonec se ti dva vynořili ze zatáčky v místě, kde žádný stromek nerostl, ani nešlo uhnout mimo cestu, protože kopřivy a už jsem se ani nestihla se psy otočit, tak jsem akorát bafla Ginu za obojek. A teda nebudu kecat, Gina si zahopkala, ale tak nějak pro ormu, vůbec jsem nemusela vyvinout sílu, abych jí udržela, což mě teda překvapilo. No tak jsem si teda oddechla, jakože to nejhorší máme za sebou…

No a dojdeme na parkoviště, kde jsme měli auto…no teda parkoviště…taková nezpevněná odstavná plocha, takže je asi každýmu jasný, jak to tam po těch deštích vypadalo. Já sice zaparkovala hned na kraji vedle cesty, ale i tak bahýnko bylo. No a jak se blížíme, tak proti mě 3 holčiny s takovým drobným voříškem. Ten jak nás viděl, tak si na nás zaštěkal, tak jsem to kolem nich vzala obloukem, jakože se mineme. Ale neminuli jsme se. Slečny si tam dělaly selfíčka…pár metrů od našeho auta. No tak to jsem si už říkala…to jsem zvědavá, jak Ginu v týhle situaci naložím do auta…a světe div se, otevřu auto a Gina hop a byla tam…no super….no teda super to bylo do té doby, než jsem řekla Matýskovi “no tak hopí” a Mates se šprajcnul, že žádný hopí…vždyť je tam pejsek a já se chci kamarádit. No prima, Gina v autě, takže už jsem ani nedržela její vodítko a tak si říkám, že vodítko zase musím vzít do ruky, protože když by znova vyskočila….no a jak jsem jí teda chytla za vodítko kousek od obojku, tak to pro ní byl signál, že se znovu vystupuje a vyskočila….takže celej zbytek vodítka buch do bahna, do toho se tam přimotal Mates, takže to už jsem musela pustit a přehmátnout i jeho vodítko, protože psi zamotaný….No a slečny teda přestalo bavit dělat si selfíčka se stromy a trávou a že by teda bylo fajn udělat si fotečku i u informační cedule…ta byla na druhé straně mého auta asi 3 metry. No tak i s pejskem prošly kolem nás a začaly se mi šmrdolit na druhé straně auta. Svého vzorňáka Matese bych v tu chvíli nejradši překousla. Motali jsme se tam díky němu jak nudle v bandě ….vodítka od bahna, už i psi od bahna, já kaťata až do pasu zacákaný bahnem, o botách raději nemluvím…vedle nás ještě zastavil cyklista a se zájmem pozoroval to divadlo. 

No ono to samozřejmě celé trvalo pár minutek, ale teda mě to připadalo neskutečně dlouho a to tak, že mi nakonec ruply nervy a nazlobeně jsem řekla.."a dost, už vás mám plný zuby…do auta jsem řekla!!!!😠"…no a tak se mi tu zvěř podařilo naložit a odjet.

Ale nadávala jsem celou cestu…jakože ty slečny dostaly jmen, i když za to nemohly, nebyla to jejich věc, ony měli psa v klidu.

Tak s těmi koňmi si teda taky nejsem jistá…často vídám na naší trase stopy kopyt, takže někdo tam určitě na koni jezdí, ale ještě jsme ho nepotkali. Gina na koně v ohradě nereaguje, ale nevím, nevím, kdybychom koně potkali takhle v místě, kde nikdy žádného neviděla….

Tak u nás jsou tedy srny nejmenší problém, protože je potkáme na procházce do přírody snad pokaždé…Gina nereaguje ani když se třeba stádečko někam rozeběhne, jen po nich koukne. Někdy mě srnčí dámy až sejří, protože vyjdu zpoza křoví na louku a ony tam…no tak nechci je zbytečně plašit, tak to vezmu jinudy…prostě ty srnky máme tzv. ochozené a tím, že je vídáme pořád, tak je Gina neřeší…navíc jsou to defakto takové kozénky a Gina má asi tak nějak vrozený kladný vztah k hospodářským zvířátkům.

U nás by byl asi horší zajíc…co mám Ginu, tak jsme neviděli ani jednoho, tak si ani neumím představit, jaký by mohl nastat šrumec, když by ušák vyskočil někde blízko z křoví….stalo se nám to s bažantem a na toho teda Gina nevěřícně koukala. Minule si to štrádoval před námi po cestičce páv, který patří vzdáleným sousedům a to jsem se teda taky připravovala na nějaké divadélko, ale madam si ho vůbec nevšímala a to jsme šli za ním poměrně dlouho, než odbočil směr les a to jenom proto, že se frajer dost coural a už nás měl skoro za zadelí.

No a kapitola sama pro sebe jsou divoká prasata…tam u Giny vidím rozrušení už když třeba čmuchá kolem rozrytých míst...když nám přeběhlo prase přes cestu, tak ho naštěstí madam neviděla, ale zase dost ošklivě vyštěkávala, když je slyšela chrochtat kus od cesty.

Dobrý den, taky hlásím, že dnes dorazilo…super…děkuji 😘

No spíš bych se zaměřila na to, aby králík nebyl brán jako kořist.

Tak já bych mladou generaci zase neházela do jednoho pytle. Jsou mezi nimi šikovní, ruzumní, samostatní lidi, ale bohužel i dost těch, kteří jsou z mého pohledu pro život tak nějak nepoužitelní…

Ve své podstatě naše generace dělá opravdu max pro to, abychom děti nedejbože nestresovali…ve škole dětem nedávejte známky, nedávejte domácí úkoly. Zruště tvrdé a měkké i/y a taky interpunkční znaménka. Protože takový vykřičník je fakt děsí. Neomezujme je, aby se mohla rozvinout jejich osobnost, takže když se dítě bude chtít houpat na lustru, kopnout toho cizího pána a nebo plivnout na tu holčičku, tak mu v tom nemůžeme bránit…a běda tomu, kdo se ohradí, že mu chování dítěte vadí, obtěžuje ho a co mě děsí nejvíc, že tak nějak začíná probleskávat názor, že by se děti měly vychovávat jako bezpohlavní TO a že si následně samy vyberou cože budou za pohlaví. No a pak se divíme, že z nich vyroste člověk, pro kterého je stres, že musí být v osm v práci. 

Ano, ty nepoužitelné mladé lidi vychováváme MY resp. generace rodičů, kteří následně kritizují tu mladou generaci.

Já za sebe musím říct, že jsem hodně rozmazlovací člověk. A to jak na zvířata, tak na děti a poskytuju všem doma full servis. Moje děti nikdy doma nemusely vykonávat žádné domácí práce. I já byla takto vychovaná a moje maminka taky. Jak říkala moje babička “holka, doma nemusíš nic dělat, ono se naděláš dost, až budeš bydlet sama” a teda já jí musím dát za pravdu. Měly více méně fríčko, ale s tím, že se musely chovat slušně a to teda hlavně na veřejnosti. Ale na druhou stranu se o sebe uměly postarat, když bylo potřeba, postaraly se mi o psy, když jsem byla v práci. Dcera se defakto osamostatnila hned po střední škole, odstěhovala se do jiného města a tam musela všechno sama, protože už mě neměla za zadelí. No a syn….ten má bohužel zdravotní handicap a bohužel pracovat nemůže. O to víc mě mrzí, když vidím, jak ho to trápí, že nemůže žít “normálně”, že nemůže pracovat a pak vidíte mladého a zdravého člověka, který může cokoliv, ale ……..

Nekriticky musím říct, že jsem vychovala slušné lidi se smyslem pro fair play, ale tak si zpětně říkám, jestli je to to nejlepší, co jsem pro ně mohla udělat. Bohužel sama jsem taková a jinak to prostě neumím.

Každá generace asi tak nějak kritizovala tu nastupující mladou generaci, to je věc, která se určitě v každé generaci opakuje, ale stále víc mi připadá, že svět se v zadel obrací. Ale třeba je to jenom tím, že se to z mého pohledu všechno strašně zrychluje..ty změny…a že nejsem ochotná některé příjmat, protože mi připadá, že těm lidem nutně musel vypadnout někde mozek.

No vše už bylo řešeno výše. Já popřeju pevné nervy…tzv. to chce klid a nohy v teple. 🤪Makejte, neházejte flintu do žita…ona nakonec slečna dospěje a všechna ta práce se vám vrátí. Jo a tu stopovačku pořiďte určitě.

Myslím, že obecně záleží na tom, jaká je prognóza….jsem chudá, najednou bych třeba ani velkou částku neschrastila, ale tak kdyby bylo nejhůř, tak si můžu vzít půjčku. Ale zaplatit třeba 50 tis. za operaci s tím, že psu prodloužím život o několik měsíců?? Tak to se přiznám, že to bych asi nedala. Na druhou stranu pokud by to byl mladý pes a operací by se problém vyřešil, tak jsem ochotná zaplatit i více.

Pokud by to byla léčba za 250 tisíc, tak se teda přiznám, že mě to mrzí, ale v současné chvíli bych na to neměla.

Já musím zaklepat, že za těch 35 let, co psy mám, jsme zatím nepotřebovali drahou operaci a nebo finančně náročnou dlouhodobou léčbu…doufám, že jsem to teď nezakřikla. Takže zatím největší výdaje jsem měla u feny s osteosarkomem. Za 2 a půl měsíce od diagnostiky do uspání mě to stálo asi 20-25 tis. A to teda sakum prdum…vyšetření, léky na bolest, uspání, ale taky úprava jídelníčku a samozřejmě, když člověk ví, že má před sebou max 3 měsíce se svojí psí láskou, tak teda rozmazluje omega a dopřává psu vše, co má rád, ať to stojí, co to stojí, i kdybych si to měla já utrhnout od huby a žrát jenom suchej chleba.

Anonymní:

Poraďte prosím nejvhodnější plemeno k domu se zahradou. Musí snášet jiné psy, mít rád děti, celoročně v kotci. Díky. PS: uvažuji nad RETRIVREM byla by to dobrá volba?

Celoročně v kotci…?? Když je to takhle napsáno, tak se mi chce říct žádný. Pes na hlídání….jasně hlídat bude asi skoro každej pes…hlídání je z mého pohledu to, že pes štěkotem ohlásí cokoliv z jeho pohledu podezřelého.  A ano i sluníčkový pes může být hlídací. 

Jsem trochu skeptická při podobných dotazech …ani slovo o tom, co nabízíte psu, co s ním budete dělat, kolik času denně se mu budete věnovat. Nějaké aktivity,  kolik času na něj vlastně budete mít, aby chudák pes nebyl sám na zahradě, jaké máte zkušenosti se psy atd atd…..

No já teda teď Matese aktuálně učím “k noze” právě s obratem….ale je to těžký, on je úžasňák, snaživka, ale žádnej myslitel, takže jak jsem si myslela, že tohle sfouknem za jedno pocvičeníčko a nee…bude to trochu na dýl.

Hele já nejsem nějaký zastánce kastrací u psů, ale zkusila bych chemickou kastraci Suprerolin…je to vratný proces, není to na věky věkův ámen a uvidíte, jak bude fungovat a když bude, tak alespoň máte čas nějak pořešit ty ploty. 

PS: Suprerolin jsem nechala aplikovat svému psímu důchodci. Protože kombinace letního počasí, jeho fyzické kondice a háravky v okolí byla už o strach, ale zároveň už jsem nechtěla v jeho věku nechat kastrovat. U nás to zabralo bezvadně….vůbec jsem nevěděla, že v okolí něco hárá resp. pro psa už háravky jak kdyby nebyly. 

Já to taky nečtu…jen jsem nakoukla…nevím, co tam lidi probírají, ale jak slyším “politika”, tak šup od toho.

kometa:

Já jsem počítačově tupá, ale i IP adresa se dá změnit. Když budu psát z mobilu nebo z internetových kaváren. Nebo ne?

Chvd se možná odporoučel sám, stejně jako neverend nebo vlasta. Ale nedělám si iluze, že navždy.

Neverenda jsem zahlédla v diskuzním vlákně “politika”…

No ono, když člověk nemá výstavního psa, tak ony ty chlupy tak nějak dorostou…resp. nebude to tolik patrné, že byl pes ostříhaný.

Ale u výstavní srsti?? Afgáni mají délku chlupů 20-30 cenťáků…to prostě trvá, než tohle doroste. Nevím, jestli 3 roky, ale za rok to asi nebude. 

Jo…Dick Francis…taky mě to hned napadlo..🙃

No to je hustý….to by mě ve snu nenapadlo, že by se tohle mohlo stát. U našeho afgána by to bylo teda sci-fi, ten byl dost hlídací a dotyčného by hnal sviňským krokem.

jo, tohle je podle mě ideálka, protože naše chůze -i když chodím rychle - je pro ně pomalá

Tak já mám opačný problém…my se couráme šnečím tempem…Gina chodí jen na vodítku a tak se samozřejmě na procházce přizpůsobím jí. A Gina je čmuchalka. Už i dcera mi říkala, že to je děs, jak se couráme…a já jí povídám, že to není problém, že teda trochu zrychlíme, tak jsme zrychlily a Gina hned říká “tak co to je tohleto, já si to nestíhám všechno očuchat”. Jako jasně, pokud se někam přesunujeme, že jde u nohy, tak to se teda dá trochu zrychlit, ale pokud má “volný” režim, tak to je fakty třeba jen 2,5 kilometru za hodinu….když jdeme “hódně rychle” tak 4 km/h. A pak moje kamarádka říká…to je hrozný, bych se měla trochu hýbat, ale nějak se k tomu nemůžu dokopat…ty to máš dobrý, ty chodíš alespoň na ty procházky se psy, tak ten pohyb máš…no to je teda pohyb…😄

Ještě k těm malým a pidipejskům.

Jako vůbec si to neumím představit. Já tady furt tvrdím, že i malej pes je prostě pes a velebím třeba sousedku s čivavkama, že to nejsou ty hysterické štěkny, ale upřímně já mít čivavu, tak jí snad nosím na ruce nonstop a na zem by byla postavena pouze v případě, že by široko daleko, kam oko dohlédne, nebylo žádné potenciální nebezpečí.

 Když jsem měla chrťáka, tak to bylo v poho, ten za prvé miloval všechny psy na světě a za druhé byl tak neobyčejně…opatrnej..nebo ani bych neřekla opatrnej, ale měl tak neuvěřitelné manévrovací schopnosti, že si klidně mohl hrát i se štěnětem čivavy. V životě ani v tom největším kalupu mi neporazil dítě a to že letěl od okna v obýváku tryskem přes místnost, protože právě zazvonila pošťačka…synovi se vyhnul a dvouletou dceru, která seděla na zemi přeskočil. Prostě kdokoliv by chtěl socializovat štěňátko malého plemene s velkým psem a nebo by měl bázlivého psíka a potřeboval by nacvičit, že i velký a černý pes může být kámoš, tak jsme teda byli vhodní adepti.

No a pak přišla éra psích buldozerů…Jack, tak ten byl z malých pejsků obzvláště feneček celý hin, auf a nakonec dočista paf…ten je zbožňoval, ale pustit ho k jakémukoliv psu velikosti menší než velký pes nešlo, protože při své neobratnosti byl jak hrom do police. Pak přišla Ginuška…bílá a něžná kráska, která ale psy fackuje…. no a teď Matýsek, naprosto nekonfliktní veselej pes, ale zase je to takovej slon v porcelánu…prostě moji psi, přestože přátelští, tak jsou pro malé pejsky nebezpeční.

A opravdu mě iritují lidi, kteří nechají malé pejsky na ty velké štěkat, přibíhat a podobně….se divím, že se o ně nebojí.

Naposledy mě vytočila ségra když povídá: Pojď za mnou ty koště. Ty vole jaký koště princezna to je…..

No tvl…😠…jasněže je to princezna..😇

Anonymní:

Ahoj, líbí se nám kanárská doga. Je v něčem specifická oproti jiným plemenům? Jak je náročná na pohyb na procházky?

No asi tak…pokud se ptáte takto…na mě to působí “líbí se mi, ale vlastně o ní nic nevím”, tak si určitě takového psa nepořizujte. Myslím, že takový pes, to už chce opravdu zkušeného člověka. Kanárská doga je vynikající hlídač a ochránce, ale má svá specifika. A při její povaze a velikosti může být nezvládnutá výchova a nebo jen, že si majitel dostatečně neuvědomuje, cože to má za psa a podcení rizika, docela průšvih.

PS: tady je to docela pěkně shrnuto ▷14 důvodů, proč si (ne)pořizovat kanárskou dogu | Hobbio.cz