Tohle je strašně důležitá rada, to, co popisujete, a kterou si tak dle mýho odhadu 75 % pejskařů neuvědomuje a na cvičáku je učí různý nlbosti,a le tuhle podstatu vysvětlí málokdo. Vlatsně je úplně jedno, jestli pes umí sedni nebo lehni, a stojky na hlavě a podobný blbiny. Ale my musíme hned na začátku učit psa nás následovat a hlídat si každý náš krok, jinak se to později hrozně špatně dohání. Pes by neměl přijít “protože jsem řek a jsem ten dominantní”, pes má přijít, protože nás prostě chce následovat, my jsme jeho smečka, je u nás bezpečí, opora a řád a pes to tak prostě vidí jako nejlepší možnou variantu jeho žití 🙂 To je to, co smečkové zvíře potřebuje. Když člověk pochopí tyhle základní principy, nemusí být žádný extra kynolog, aby dobře vychoval neproblematické plemeno psa/problematického jedince.
A Váš praktický popis je geniální 🙂
“Pes by neměl přijít “protože jsem řek a jsem ten dominantní”, pes má přijít, protože nás prostě chce následovat, my jsme jeho smečka, je u nás bezpečí, opora a řád a pes to tak prostě vidí jako nejlepší možnou variantu jeho žití”
Když si porovnám tohle s tím, jak funguje můj současný a jak fungoval minulý pes, asi jsme to měli jinak. Pes má přijít proto, že je k tomu vedenej a naučenej, že o tomhle se nediskutuje (a že mi to u prvního psa trvalo hooodně dlouho, naučit dostatečně spolehlivě). Stejně tak se drží poblíž proto, že je k tomu opět vedenej a učenej, kde a jak se může svobodně pohybovat a kde už je to naopak moc daleko.
Ale možná je to tím, že jsem ani jednoho neměla od štěňátka.
Tak já právě začala dávat stopovačku, dokud nedojdeme do lesa, právě abych nemusela volat, že je hodný. Anebo pokud ho pustím i na sídlišti, tak v nepřehledných místech jde pod povelem u mě. Protože mi dvakrát zdrhnul za nějakým psem a nemíním čekat, až zdrhne za nějakým, co hodnej není.
Také mám venčení omezené, asi covid s lehčím průběhem, ale i tak ležím už několikátej den. Ještě že je ochoten venčit i páníček. Je super, že pes funguje i s ním, že ho může pustit na volno. To předchozího psa nemohl.
Až dnes jsme na procházce potkali dělbuchy, což je hustý, od minulýho psa pamatuju, že to začínalo vždy už koncem listopadu. A dobrá zpráva je, že Finn na to nijak zvlášť nereagoval. Jsem zvědavá, jak dá celkově silvestra, zatím to vypadá nadějně.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 14.12.2023, 12:27:23
Souhlasím, náš roztomilouš (čti manipulátor) je též kompletní, ne všechny útulky kastrují a pořád se ještě dají najít ty, které to ani nevyžadují po budoucích majitelích.
Nedávno jsem byla v Praze (dost v centru) a usoudila jsem, že by bylo nejlepší občas do těch pražských parků jen tak zajet. Protože takovou spoustu psů, kdy většina z nich je v pohodě a můžou se aspoň očichat, nejrůznější situace, hrající si psy, psy všech velikostí, … to tady fakt nepotkáme. Jasně, asi by mě to přešlo, kdybych tam bydlela a musela to zažívat častěji.
A roušky chápu, vždyť to teď lítá všude, ať už covid nebo jiné virózy. Proč si z covidový doby nevzít něco užitečnýho. Myslím, že je celkem typické, že jakmile to není nařízeno shora plošně, lidi to klidně budou nosit, když uznají za vhodné 🙂
Nakonec jsem, jakožto zarytý odpůrce telefonování, hrdinně zvedla telefon a zavolala do MushGo. Paní se mnou ochotně asi 15 minut probírala, co vlastně potřebuju a chci, a pak jsem si nechala poslat dvě bundy na vyzkoušení. Usoudily jsme, že psovi s podsadou postačí na menší zimu lehký softshelový kabátek, který už máme, a že nám tudíž chybí zimní bunda na statické aktivity v zimě, právě třeba cvičák nebo delší pauzu na výletě.
Takže jsem vyzkoušela klusiku: Nonstop Glacier 2.0 a Hurtta Expedtition Parka. Obojí mi přijde fakt vychytané, promyšlené. Kdyby mu byly obě bundy akorát, vážně nevím, jak bych se rozhodla, kteoru si nechám 😀 “Naštěstí” je mu Nonstop moc těsná, kdežto Hurtta sedí velikostně lépe, takže ta nám zůstane. Peněženka si pěkně odfoukne a já budu mít dobrý pocit, že máme co se týče bund vystaráno i do budoucna, až bude pes starý 😎
Mně to přijde natolik individuální, že bych se neodvážila někomu vodítko kupovat nějak na slepo, bez znalosti toho, co dotyčný preferuje.
Anebo koupit nějaké “obyčejné” krátké nepřepínací, to může být univerzál, co někdy v životě možná použije každý pejskař. Jen musíte vědět, jak silné vodítko je na toho psa potřeba…..
Tady máme pohled typu “jakoby nechci nic říkat, a taky neříkám, jen že by nebylo špatný podívat se, kolik už je hodin, a na co je tudíž čas (ehm ehm, na procházku!)… ale zas jelikož jsem rozumnej pes, tak teda ještě chvíli počkám, no…”
Odpověď na příspěvek uživatele orionka z 06.12.2023, 08:42:55
Za tmy se mi prostě do lesa nechce, nemám dobrý pocit z toho, že nevidím do dálky. Psa si sice můžu dát na stopovačku, ale představa, že se v té tmě vynoří nějaké individuum, kterých v tom lese někde v skrytu pár je…. Kdežto při sněhu vidím do krajiny i za tmy a dokonce si troufnu psa pustit na volno.
Splnila jsem si morální povinnost vyfotit psa v zimě, takže hlásím, že zima už může klidně zase skončit 😄 Díky sněhu venčíme i za tmy v lese, to je jediná výhoda.
Ale tak já to chápu. Vždyť stačí vykouknout ze svoji sociální bubliny a zjistit, že lidi to maj fakt různě. I tady mezi námi stálými přispěvateli jsou nemalé rozdíly v tom, kolik jsme ochotní dát peněz do psa. Tak jsou prostě i lidi, co to mají ještě hodně jinak, postaru, po vesnicku. Zeptali se, dostali odpověď, a teď už je to na nich, jak s tím naloží. Nemyslím, že je potřeba dál hejtovat…
Jako co by to bylo za diskuzi, kdyby se tu v zimě aspoň jednou neřešila psí bunda?
Je mi jasné, že mi nikdo neřekne, co přesně můj pes potřebuje. On má solidní srst, podsadu, a obecně říkal, ať jdu s nějakými psími bundami otravovat jiného čtvernožce. Přesto jsou momenty, kdy chceme vyrazit na cvičení (= delší postávání na místě) nebo celodenní výlet s pomalými chodci, a tam už mi přijde přiobléknutí gaučáka z vyhřátýho bytu správně.
Máme od Vahine krásný lehký softshellový kabátek, ale ten je dobrý spíš proti vichru, do teplot kolem nuly. Do větší zimy bych se obávala, že moc hřát nebude.
Já mám v tomhle počasí místo psa opici 😀 Na fotku se mi to nepodařilo zachytit, ale v tom sněhu mnohem vic připomíná knírače, jak má sníh na tlamě a na tlapkách. Sněhové bambule jsou u něj naštěstí ve snesitelné velikosti, většinou je řeší až po příchodu domů.
