Příspěvky uživatele

Jen se tu ujistím - dostali jsme od myslivce kus divočáka. Automaticky jsem si říkala, že z toho dáme psovi kost, ale pak jsem si vzpomněla na tu Aujezskyho chorobu. Takže nedávat ani tu kost, je to tak?

Pořiďte stopovačku 10-15 metrů a pejska z ní nepouštějte. Během procházky ho učte přivolání asi takto:

1. Dám povel.
2. Nechám proběhnout reflexní oblouk cca 1 vteřinu (po vyřknutí povelu si v duchu řeknete “jednadvacet”).
3. Poté pes buď začíná přicházet anebo ho přitáhnu pomocí stopovačky plynulým tahem až k sobě. 
4. Pochválím, odměním. 
5. Psa nenechám odejít pryč. Přiměju ho zůstat u mě, dokud nedostane jiný pokyn (volno anebo jiný povel - je fajn to trochu střídat).

To je takový základ, který může mít tisíc podob, úprav, variant dle situace, ale to už musí člověk umět trochu vyhodnotit, vycítit…

Obecně by bylo dobrý zajít na nějaký cvičák nebo k dobrýmu trenérovi, protože evidentně netušíte, jak psa naučit základy 🙂

Finn taky takhle spí, a ještě mu u toho vždycky cuká jedna zadní tlapka.

Sedák a postroj na tahání jsem občas používala u předchozího psa, spíš aby mi "pomohl" do kopce (ve výsledku to byla vlastně větší makačka i pro mě, protože jsem se snažila mu tah co nejvíc usnadnit). Hodilo se to hlavně v zimě ve sněhu. Prázdné ruce jsou fajn, na druhou stranu pak stejně potřebujete buď aby pes spolehlivě reagoval alespoň na nějaké povely, anebo já jsem si psa jistila vodítkem k obojku. 

No, jinak, já jsem takový to tintítko “50 kg s postelí” a nejsem si zcela jistá, jestli bych chtěla takto zapřahat většího nebo méně zvládnutýho psa, než byl ten můj třicetikilový drobeček. Taky mi víc než sedák lépe fungovalo zapřažení do bedrního popruhu většího batohu, v tom jsem se cítila jistěji. 

Myslím, že je to prostě na vyzkoušení konkrétních psů a psovoda, jak a jeslti to bude vyhovovat … 

Tak třeba pro mě největší objev, když jsem začla cvičit podle online kurzů a výzev KD, byl: “Jejda, takže on ten pes jako vážně potřebuje dva tři dny na to, aby si tu novinku přechroustal a zpracoval v hlavě, a za ty tři dny to najednou chápe daleko lépe!” 

A to už jsem předtím psa měla, ledacos jsme se spolu naučili, navštívila jsem spousty cvičáků a akcí, trenérů…. Ale až tady mi konečně poctivým následováním postupů docvaklo, že prostě na to zvíře moc spěchám, a že nemůžu ani po chytrým jedinci chtít, aby tu novou věc uměl hned zítra, i když ji evidentně již začíná chápat. Jsem trochu natrvdlá, no.

Vlastně i kurz ošetřování se souhlasem byl hooodně o tom, že 1. naučit psa dobrovolnou fixiaci, ale především 2. naučit se, jak psa naučit, že mu budu dělat nějakou (libovolnou) konkrétní věc.

Jinak když budu mít se psem jakejkoliv problém v chování, kterej budu chtít co nejdřív vyřešit, a nebudu se moct dostat dostatečně brzo k trenérce, prostě to nějak vymyslím, aby se udělalo aspoň video (seženu si pomocníka, figuranta, atd) a zeptám se na dálku. Dobrej trenér už snad umí posoudit, jestli mu takový video stačí anebo jestli potřebuje lepší, komplexnější video. 

On je vážně za odměnu 🙂 

Tenhle typ vody miluje asi nejvíc, všelijaké potoky, škarpy, velké louže. Tuhle jsme šli celodenní výlet a on poctivě vymetl snad opravdu každičkou takovou vodu, co byla v okolí, a že je teď opravdu na každým kroku 😀 

Jooo, to chápu, s jedním středně velkým psem se to věčné utírání ještě dá přežít…

Stále vichr a déšť. Pes je spokojen s množstvím vody v lese.

Ten kurz ošetřování je myslím za 2500, to mi připadá jako dobrá cena, zvlášť když to ten kurz opravdu naučí 🙂

Zato třeba zmiňovaný mentoring klub už je měsíčně za dost peněz a do toho já nejdu, s takřka bezproblémovým psem. Využila jsem jen měsíce zdarma k zakoupeným kurzům, a bavilo mě to, zejméne každoměsíční výzvy a sdílení úspěchů, spousta inspirace, co se psem dělat. S tak pohodovým psem, jako je Finn, si ale penízky radši pošetřím a dám pak nárazově za osobní cvičení nebo socializaci, když se naskytne příležitost 🙂

Sarah01:

Mně ty online kurzy nevyhovují. Jedna výcvikářka, ke které jsem dřív jezdila na lovecký výcvik, na ně v době kovidu přešla úplně a teda ty ceny i po slevě  jsou pro mě prostě nedostupný. To se radši domluvím s kamarádkou, vezmeme psy a dvě kačeny nebo bažanty a jdeme cvičit samy, náklady mám akorát na tu zvěř a na benzín.                                 

Já si teda taky spoustu věcí nedovedu představit jako online kurz. Prostě osobní přítomnost je ve spoustě věcech klíčová. Ale pak jsou věci, které online jdou a můžou být fakt přínosné. Třeba přes tu Kristýnu D. jsem psa naučila ošetřování se souhlasem, na to mi online kurz úplně stačí. 

Může to být přínosné, ale osobní kontakt s dobrým trenérem a cvičení/procházky s dalšími psy to samozřejmě nenahradí. 

Tuhle konkrétní školu neznám (taky mi vyskakují všude reklamy), znám kurzy od Kristýny Dostálkový a ty mi přijdou fajn. Ona má k tomu i FB skupinu, kde se člověk může doptat, poslat video, nechat si poradit, atd. Klidně to i poradím někomu, kdo se nemůže dostat moc často na cvičení, tak aspoň toto může dělat doma, může to být poučné, posílit vztah se psem, naučit se nové věci… Prostě lepší než nic. Ano, nevyřeší to každou situaci, ale ukáže to člověku, jaké jsou možnosti, jak se pes může učit, jaký volit postup, jak se dá postupně zvyšovat náročnost, atd. 

🤣🤣

U nás je teda častější “za to by měl být palmsek, že? … jseš si jistá, že ne? … vážně?" 😀 

No a když ukončím ošetřování se souhlasem, tj. přísun pamlsků skoro zadarmo, pes ještě chvíli zkouší protestovat, že tedy ale nesouhlasí s tím, aby už se s ošetřováním skončilo.

Dnes jsem poprvé do pamlskovníku zamíchala mrkev na kostičky, a spokojenost. Jelikož se mi pejsek nějak záhadně vyžral do blahobytné kondice, bude se to hodit 😀😀😀

Finn to dle očekávání vůbec neřešil. Zato já nedávala jako dlaždič, protože u nás se místo do půl jedné bouchalo až do dvou do rána. 
Do té půlnoci to bylo výrazně klidnější než jiné roky, ale toto fakt nechápu. 

Ano, také na tyto procházky chodí jedna další kníračka a taky je trochu policajtka 🙂 Je schopný obořit se na psa, který zatím ani nic nedělá, ale prostě je z něj cítit, že je to nevycválaný mlaďoch 😄 Tak už jen dostat toto chování pod kontrolu a bude to úplná pohoda 🙂 

V dnešním opět jarním počasí jsem se totálně odrovnala na socializační prochajdě. Nějak jsem po asi-covidu pořád ne zcela fit. Pes šel celou dobu navolno jištěn náhubkem a byl moc šikovnej. Zase trochu dělal policajta na běhací psy, ale dařilo se mi držet ho na uzdě. Taky vymetl všechny potoky a škarpy s vodou, co se cestou naskytly. Tak myslím, že je teď taky odrovnanej 😄

Je lepší se zorientovat mezi opravdovými chovateli, ona to je na můj vkus dost věda. Jak vše zvládnout a obstarat od krytí až po odchod štěňat do nových domovů, případně návrat odrostlého štěněte zpět, když se něco nepodaří… a třeba to, že chovatel dá výpověď v práci, aby mohl pečovat o vrh, když fena nezvládá nebo je nějaký problém. No prostě chci říct, že tomu nerozumím a vůbec bych do toho nešla, a to, jestli se narodí hodně štěňat, by byla jen asi tak tisícátá starost, co bych měla 😄

U nás jedou klidně obyč granule. Když potřebuju pamlsky vyšší hodnoty, mám po různu zamražené vařené maso, sušené maso, zbytky sýra, točeňák… To vše nakrájené na kostičky zamíchám dohromady třeba i s piškotama. Když mi pak po akci lepší pamlsky zbydou a beru je i na běžné procházky, pes vzorně kluše dva kroky přede mnou a každou chvíli se ptá, jestli bych už mu něco nemohla dát.

Fiňáček dostal od širší rodiny plyšáka a pamlsky. Pamlsky jsem zabavila (budu vytahovat postupně na náročnější akce), plyšáka dostal hned a už z něj má jen zbytky 😀 

To je úžasná zpráva! ❤️