Nakonec jsem, jakožto zarytý odpůrce telefonování, hrdinně zvedla telefon a zavolala do MushGo. Paní se mnou ochotně asi 15 minut probírala, co vlastně potřebuju a chci, a pak jsem si nechala poslat dvě bundy na vyzkoušení. Usoudily jsme, že psovi s podsadou postačí na menší zimu lehký softshelový kabátek, který už máme, a že nám tudíž chybí zimní bunda na statické aktivity v zimě, právě třeba cvičák nebo delší pauzu na výletě.
Takže jsem vyzkoušela klusiku: Nonstop Glacier 2.0 a Hurtta Expedtition Parka. Obojí mi přijde fakt vychytané, promyšlené. Kdyby mu byly obě bundy akorát, vážně nevím, jak bych se rozhodla, kteoru si nechám 😀 “Naštěstí” je mu Nonstop moc těsná, kdežto Hurtta sedí velikostně lépe, takže ta nám zůstane. Peněženka si pěkně odfoukne a já budu mít dobrý pocit, že máme co se týče bund vystaráno i do budoucna, až bude pes starý 😎
Mně to přijde natolik individuální, že bych se neodvážila někomu vodítko kupovat nějak na slepo, bez znalosti toho, co dotyčný preferuje.
Anebo koupit nějaké “obyčejné” krátké nepřepínací, to může být univerzál, co někdy v životě možná použije každý pejskař. Jen musíte vědět, jak silné vodítko je na toho psa potřeba…..
Tady máme pohled typu “jakoby nechci nic říkat, a taky neříkám, jen že by nebylo špatný podívat se, kolik už je hodin, a na co je tudíž čas (ehm ehm, na procházku!)… ale zas jelikož jsem rozumnej pes, tak teda ještě chvíli počkám, no…”
Odpověď na příspěvek uživatele orionka z 06.12.2023, 08:42:55
Za tmy se mi prostě do lesa nechce, nemám dobrý pocit z toho, že nevidím do dálky. Psa si sice můžu dát na stopovačku, ale představa, že se v té tmě vynoří nějaké individuum, kterých v tom lese někde v skrytu pár je…. Kdežto při sněhu vidím do krajiny i za tmy a dokonce si troufnu psa pustit na volno.
Splnila jsem si morální povinnost vyfotit psa v zimě, takže hlásím, že zima už může klidně zase skončit 😄 Díky sněhu venčíme i za tmy v lese, to je jediná výhoda.
Ale tak já to chápu. Vždyť stačí vykouknout ze svoji sociální bubliny a zjistit, že lidi to maj fakt různě. I tady mezi námi stálými přispěvateli jsou nemalé rozdíly v tom, kolik jsme ochotní dát peněz do psa. Tak jsou prostě i lidi, co to mají ještě hodně jinak, postaru, po vesnicku. Zeptali se, dostali odpověď, a teď už je to na nich, jak s tím naloží. Nemyslím, že je potřeba dál hejtovat…
Jako co by to bylo za diskuzi, kdyby se tu v zimě aspoň jednou neřešila psí bunda?
Je mi jasné, že mi nikdo neřekne, co přesně můj pes potřebuje. On má solidní srst, podsadu, a obecně říkal, ať jdu s nějakými psími bundami otravovat jiného čtvernožce. Přesto jsou momenty, kdy chceme vyrazit na cvičení (= delší postávání na místě) nebo celodenní výlet s pomalými chodci, a tam už mi přijde přiobléknutí gaučáka z vyhřátýho bytu správně.
Máme od Vahine krásný lehký softshellový kabátek, ale ten je dobrý spíš proti vichru, do teplot kolem nuly. Do větší zimy bych se obávala, že moc hřát nebude.
Já mám v tomhle počasí místo psa opici 😀 Na fotku se mi to nepodařilo zachytit, ale v tom sněhu mnohem vic připomíná knírače, jak má sníh na tlamě a na tlapkách. Sněhové bambule jsou u něj naštěstí ve snesitelné velikosti, většinou je řeší až po příchodu domů.
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 29.11.2023, 10:47:08
Potkáváme jednu takovou krysenku v hábitu a pes zatím odmítá uvěřit tomu, že jde o psa a nikoliv o lovnou zvěř 😀
A tak nějak obecně musím přiznat, že dnes již vylovím ze skříně stopovačku a pacholek bude mít opakovací kurz o tom, že skutečně, dokonce i roztomilý pejsek, dokonce i ve sněhu, jednoduše bude poslouchat na první povel.
Také jsem včera prohlásila, že toto počasí považuji za nechutné (mokro-bláto-sněho-déšt), ale pak jsme se psem začali vymýšlet, co vše by bylo horší. Napadla nás písečná bouře nebo 40° ve stínu. Dnes ráno máme čistě bílo a poprvé jsme tak mohli provést ranní procházku v terénu místo ve městě. To mi přišlo fajn, pes byl teda trochu moc nadšen… 😀
Asi bych přestala doufat a začala konat v tom směru, aby byl pes zabezpečený. Jedna věc je režim (vždy pod dohledem, náhubek, nepouštět k dětem, atd). Druhá věc je, jestli se to chování dá ještě upravit, zmírnit, např. ve spolupráci s nějakým hodně dobrým trenérem.
Jestli psovi najít nový domov nebo ne, to je celkem velká otázka, a popravdě přemýšlím, k čemu vám v tom budou názory anonymních lidí na internetu, kteří vás a psa neznají 🙂
