No a jak vznikly celé nové druhy z několika málo jedinců na ostrovech? Z kolika jedinců byly vyšlechtěny v Americe z livornských slepic vysoko užitkové leghornky? Z kolika jedinců málem vyhubených zvířat nebo z kolika odchycených divokých zvířat chovaných v lidské péči nebo přemístěných na jiný kontinent vznikají životaschopné populace?
O genetice toho ještě mnoho nevíme.
A co následuje po efektu hrdla láhve? Diverzifikace genů a přizpůsobení se změněným podmínkám, vznik nových vlastností, druhů. Co tedy je nechat tím hrdlem láhve projít a začít šlechtit na vysší snášku. Sice jsou hezký, když to ale nesnáší, bude je stále chovat jen hrstka nadšenců.
Až letos udělám střechu na slepičárně, budu mít místo pro dva kmeny. Děda měl rozmnožovací chov vlašek (než mu to soudruzi zatrhli, za vajíčka by měl dle nich velký zisk). Máme stále ještě kukaně, které za slípkou zaklapnou a nepustí ji po snesení vejce ven.
Jo a okno co největší, ať tam mají co nejvíce světla. Sklo lepší ne zcela průhledné, ať nevidí, co se děje venku, any je něco znytečně neplašilo. My máme drátěné.
Bože to je keců na 4 stránky. Shrnu to. Zděnej, nezateplovat, nepřitápět, pokud chci v zimě vajíčka, tak přisvěcovat.
Nám se pekiny z potoka vracely kadodenně domů nocovat do svého kachníku. Potok byl plný okřehku, vyhládlé nebyly.
Sousedů pižmovky, když potok objevily, tak tam někaký čas byly (už nevím, měsíc?). Spaly na pařezech po topolech. Po čase se začaly vracet, někdy spaly na pařezech, někdy na střeše jejich kurníku. Na potok si to zkracovaly přes naše, létaly nám nad hlavou.
Předevčírem sameček rehka domácího.
Ptáci přepeřují do nového peří po hnízdní sezóně. Krom druhů, u kterých samačkové přepeřují do svatebního šatu. Ti pak přepeřují 2x ročně, třeba kačeři kachny divoké. Ti již přepeření ve svatebním jsou. Sýkorek se toto netýká.
Píšu o 70. letech, to už měla babička plný chlév dobytka družstevního, ve vedlejším dvoře také a naproti nim přes silnici plný kravín dojnic. Nic se nevybíjelo. Říkala mi to teta, ta ale v družstvu nepracovala. Zeptám se na to sousedů.
Jo a mléko od krav se slintavkou se tedy zpracovávalo. Když ještě babička s dědou hospodařili (měli 15 krav) tak prý mléko kde byla slintavka, se prodávat nesmělo. Babička z toho dělala máslo, to vozila do Mladé Boleslavi a tam z toho dělali přepuštěné máslo.
Píšu o 70. letech, to už měla babička plný chlév dobytka družstevního, ve vedlejším dvoře také a naproti nim přes silnici plný kravín dojnic. Nic se nevybíjelo. Říkala mi to teta, ta ale v družstvu nepracovala. Zeptám se na to sousedů.
Jo a mléko od krav se slintavkou se tedy zpracovávalo. Když ještě babička s dědou hospodařili (měli 15 krav) tak prý mléko kde byla slintavka, se prodávat nesmělo. Babička z toho dělala máslo, to vozila do Mladé Boleslavi a tam z toho dělali přepuštěné máslo.
Večer na potoce pod našima vodní slípka.
Lepší na přechodnou dobu snížená/žádná produkce než žádná kráva.
A to jako myslíte, že dříve to lidé jedli? Nepředpokládám. Jde ale o to, že krávy se vyléčí a zase začnou dojit. Zabíjejí se úplně zbytečně.
Ten svět je šílenej. Dříve se vzal hadr, nakažené krávě se otřela huba, tím hadrem se otřely huby ostatním kravám. Nemoc pak probéhla na ráz v celé chlévě.. Teď se zbytečně vybyjí zvířata a nemoc se stejně bude šířit, jak píše někdo výše. A co bude stát obnova stád. A to utrpení těch zvířat, když je v chlévě jednu po druhé střílej (pochybuji, že je převážejí někam na jatka, a to taky žádnej med). To je horší než puchýře v tlamě a mezi paznehty..
Dnes ráno na dvoře dva drozdi, dle velikosti pár. Dopoledne, při stříhání meruňky, jsem slyšel vlaštovku. Benátky n J.
Včera mi kamarádka psala Františkovy l.
čáp bílý samec koncem února, samice 8.3. .
Dnes celé odpoledne na zahradě u potoka pár husic nilských.
Taky ještě krmím. Přestávat je ještě brzo. Máme tu tedy řemeslníky, takže na dvoře je rušno. Nazobají se tedy ráno a pak až k večeru. Nasypal jsem jim na plato na spodním dvoře, ale toho si nevšímají.
Husy už nějaký čas na rybník létají, ale fakt si nevybavím od kdy (přijde mi, že snad ani neodletěly. O víkendu jsem slyšel jeřáby; jsou za vedlejší vesnicí. Benátky nad Jizerou.
Nemyslel jsem takhle dlouho. Třeba od těch 80. let, jak jsem je měl já.
Pan Šlehofer popisoval, že se jednalo o volný chov, kde bylo v hejnu mnoho kohoutů a množily se mezi sebou samy. Netuším, jakým směrem by se vyvíjel exteriér těchto slepic, že snáška by se spíše snižovala, bych čekal.
Děkuji za vyjádření.
To původní prokřížení s vlaškami mě napadlo, když jste psal o hřebenech a ušnicích slepic paní Švarcové. Pan Šlehofer uváděl, že získal izolovaný chov, možná, že v tom hejnu bylo uchované to, co vy jste v klubu odstraňovali. Ale samozřejmě nevím.. Můj původní dotaz byl na názor na inzerát na češky s úžasnou snáškou.
Pane Harčaríku, co říkáte na barvu skořápek v odkazu příspěvku, na který reaguji? Pokud se pamatuji dobře, tak moje Češky měly skořápku smetanovou. Na fotografii mi některá vajíčka přijdou dost tmavá. Ale mohlo se tedy jednat jen o linii od chovatele.. Objednával jsem si kuřátka v 86. roce od chovatele/lihně z Hradce Králové. Dále jsem je nemnožil, ale na dvoře dožily.