Příspěvky uživatele

Kyseliny asi mohou ničit bakterie. Já díky Formidolu neměl vápno a pak se dostavilo zrovna ten rok (a jedny o rok před tím), co tu by smidla a pak pomlouval. Nepoužil jsem kyselinu ani tak a vápna jsem se zbavil a to výměnou matky (nic jiného nefunguje). Než začal Formidol, bylo vápno na Vlašimsku úplná pohroma, měl to každý. A já připisuju KM, že to skoro zmizelo a nemá to, pokud vím, ani jeden kyselinář. A tudíž na houbu KM funguje určitě. 

Je možné, že z hladu nejen stres, ale jako lidi spíš onemocní podvyživení s blbou životosprávou, tak stejné je to u včel.

Jestli uvězníte matky, horší stres si já neumím představit a já bych to nikdy neudělal. Jestli to vychází Rusům, nemusí vám. Když se u nich učíte, vždy bezpodmínečně zjistěte kde včelaří a zda se tam vůbec obdělávají pole a zda je něčím jejich jezevci stříkají. Taky v Rusku panuje kontinentální klima a tak vám výška nad mořem nic neřekne. Prostě to je jako když hloupí opisují v USA - jiná včela a jiné podmínky. Přetřásalo se to na všemožných forech stokrát a moje názory snad znáte.

Na druhou stranu, jste už velkej kluk a měl byste si poradit. Často se tu odvolávám na nejlepšího kámoše Petra. Nedal si říct (ještě před tím než si pozabíjel vč KM v německých super odpařovačích) a protože jeden doveda z Ostravy se potřeboval napakovat na prodeji izolátorů, tak dal do časopisu PR článek a Petr se nachytal. Přišel jen o dvoje z osmi tehdy zazimovaných vč, ale od těch přeživších měl minimum medu, matky pouštěl na konci únoru když já zužoval. Ještě to zvažte. Izolace matky je jen pro ty, kteří věří, že jim včely zabíjí roztoč. Já vám tvrdím, že roztoč to není. Jsou to viry a ty tu byly vždycky. Jen ostatní vlivy = stresy byly mírnější. Ale to je pořád dokola, podle mě mlácení dávno vymlácené slámy.

Martine, všiml jste si, že jsem vloni prvně léčil 26.12.? A dělalo se to acetonaerosolem, protože v prosinci to jinak nejde. Všiml jste si, že jsem některé vůbec nenakrmil cukrem? Přesněji třetina dostala asi do 10 kilo cukru, tedy víc než 5 a některé možná max 10. Druhá třetina byla ochotná vzít asi 2- 5 kilo a třetina vůbec nic, slovy ani deko cukru. Padla mi necelá třetina zazimovaných a nejvíc padlo těch, co jsem do nich dostal až 10 kg cukru. Nejméně úhynů bylo tam, kde seděly na tuháči a nemohly víc než 3 měsíce ven. To bylo stanoviště R a tam padly jen dva ultraslabé odd, tzv záložní matky. Ke stan R rozjezdily Lesy cestu tak, že se tam nedalo dojet a tam jsem se krmit ani nepokusil (i když lesník opakovaně nabízel, že mi tam krmení zaveze traktorem, nebyl jsem zdravý, odmítl jsem) a celé to tam odepsal. Z 10 přežilo 10 a dva odd, sice hlášené, ale nenárokované na dotaci padly. Vlastně stan R zimovalo nejúspěšněji.

V takové situaci říkávali mí předkové tady u nás: “A teď se vole vožeň”, na Moravě: “Včil mudruj”.

Ano, když není v přírodě nic zajímavějšího, jdou i na ovoce. Jen neumí prokousnout slupku a tak využívají co načnou sršně a vosy. Nebo, jak jste vyfotila, napadají puklé ovoce. Škodit neumí a vy musíte dávat pozor. Je nutné dávat hlavně pozor na děti!

Děkuji, položil jsem otázku špatně, neptal jsem se na nadýmání dobytka, i prdění hadů bylo jen odlehčení. Ptal jsem se, jestli i hmyz může nějakým způsobem, je mi jedno odkud, vypouštět metan, který by se potom mohl hromadit v úle. Tam by se pak musel hromadit pod stropem, protože je lehčí než vzduch. Ale, včela v úle nikdy nekálí, je možné, že jestli včela “prdí”, tak možná také mimo úl. Myslím to vážně, pokud by se v úlech pod stropem hromadil metan, vysvětlovalo by to mnohé nejasnosti v chovu včel.

Kometo. Jste nevčelař, něco vám krátce vysvětlím. Obecně se rozšířil nešvar, že včelaři dělají v úlech více česen, tedy vchodů. Hlavní česno je dole a někteří dělají ještě malá česna, tak zvaná očka, výš, než je hlavní česno dole. Já tvrdím, že jsou očka nesmírně škodlivá kvůli průvanu a také proto, že včely samy by se nikdy nenastěhovaly do dutiny s více otvory - vchody. Nějaký soubor nevysvětlených jevů by se dal vysvětlit u úlů bez oček tím metanem. Ovšem můj kamarád to měřil a nenaměřil. Použil měřák, kterým se kontrolují zplodiny plynových topení a ten přístroj by měl metan objevit už v množství desetin promilí. Neobjevil. Ale je možné, že se neměřilo správným přístrojem a nebo mohl být problém v čidle, které je konstruováno na komíny a odtahy topení a ne na úly.

Druhé vysvětlení pro nevčelaře. Nikdy mi nehynou včelstva na varroázu, na kterou to vědecký mejnstrým svádí. Já skoro neléčím, třeba jen zlomky chemie a vloni skoro vůbec a přesto mi včelstva nehynou na CCD, tedy na “vytracení včel z úlu” což je připisováno roztoči Varroa Destructor. Potíž je v tom, že já úplně přesně nevím jak to dělám. Každý, kdo začal včelařit přesně podle mě, má stejné výsledky. Většině by to stačilo. Ne mě, já bych přece jen potřeboval (chtěl) vědět, JAK se nám to daří.

Pro vás upřesním, co bylo u mě vloni. Kvůli zdravotní indispozici jsem neléčil vůbec v srpnu, ani v říjnu (v červenci neléčím nikdy), do včelstev přišla jen jediná dávka 26.12. Podle tvrzení tak zvaných vědců ten, kdo nepřeléčí včelstva v první dekádě července, v nejhorším případě 1.8., tak prý jeho včely nemůžou přežít do konce září, max října. Výzkumný ústav nezkoumá (nejsou granty), ale kšeftuje s léčivy a nemá zájem na tom, aby nějakej kazi.uk dokázal, že tolik léčiv není potřeba, že stačí úprava jakéhokoli úlu, která nic nestojí a trvá minuty a tudíž se na tom nedá napakovat a už vůbec uživit administrativní moloch. To je také důvod, proč mi to nikdo nikde nezveřejní. Hospodský taky dobře ví, že je chlast zhouba lidí, ale když by poslal ochlasty = svoje štamgasty na protialkoholku, čím by se živil? Komu by prodával zaručeně správný chlast v hodně dávkách a ne jen jednou za rok.

Uvažovali jsme tu o bezedně, tedy, že úl by stál beze dna na například betonové skořepině - hranaté skruži (něco jako ztracené bednění). Měl a vše ostatní by padalo na rostlou zem a rozkládalo se to tam. Hloupost? Možná. Jedno jsem ale neuvedl, prostě jsem zapomněl, neměl jsem to v době teoretizování za důležité. Jestli ale je pravdivý můj a i Toma4 poznatek, že v poslední zimě na melecitoze bez nakrmení cukrem uhynula jen ta vč, která měla KK nad VN se zimním sedištěm a že to bylo tím, že včely z VN měly moc daleko ke stropu s kondenzovanou vodou - musely by v mrazu či chladu pod +8 skrz 15 cm vysokou KK.

Brenner v citované knížce varuje před nadbytečnou vodou v zimě a teoretizuje, nejspíš mylně, o jejím zhoubném vlivu. A to je pak axiom, který my už bereme jako hotovou věc protože Brenner.

Voják určité katregorie (zbraně) pro přežití měl ve výbavě kus igelitu metr krát metr. Ten měl i v suchém létě rozprostřít na trávu tak, aby plachta tvořila trychtýř bez otvoru s nejnižším místem plachty uprostřed. Pod to dal prázdnou plechovku od konzervy KD a i v letních suchých měsících jediný metr trávy - spíš kopřiv nebo vyšší buřeně, aby byl sklon - spád větší, poskytne denní dávku vody pro člověka. Voda sražená na igelitu stékala ke středu plachty a skapávala do plechovky. To znamená, že odpar z půdy je velký. Tato voda by v případě zemního dna úlu byla v úle každý den po celý rok. Otázka je, zda by to prospívalo nebo ničilo včelstva. Takové dutiny nepochybně za miliony let vývoje včely osidlovaly. To s velkou pravděpodobností víme. Co ale nevíme, jak se jim vedlo a zda je to nezabíjelo a nebo zda by díky tomu měla takto ubytovaná vč nějakou konkurenční výhodu. 

Opět velký prostor pro bádání a zkoušení. Nejdál byl v tom myslím Javali a mohl by poreferovat.

-------------------------------

Proč jsem opustil toto bádání? Mým teoretickým předpokladem bylo, že se hnitím zbytků pod vč tvoří kromě jiných plynů také metan. Ten je lehčí než vzduch a tudíž by musel vystoupávat do medníků pod strop. To jsem myslel, že je jeden z důvodů, proč vč nezakládají v mednících plod a proč tam i při nízkých teplotách “schne” med na správnou vlhkost. Jasné, logické a do sebe zapadající. Jediná potíž je v tom, že Petr měřil obsah metanu pod stropní folií a žádný metan tam při mnoha rozličných měřeních neobjevil. Tím tato moje myšlenka padla. Ovšem stačilo, aby Petr špatně měřil a nebo nevhodným přístrojem a vše by bylo jinak. A také mě za výzkum nikdo neplatí, do toho věk + chátrající zdraví a v neposlední řadě absolutní nezájem tady na foru. Nicméně pro kreativce mého typu, ale lepšího věku a zdraví by to mohla být inspirace. Vývoj ničeho by se neměl zastavit, když se zastaví, skončí lidská civilizace jak jí známe.

Ještě se vracdím, někdo bohorovně nejchytřejší ze všech tu mojí myšlenku o metanu v úle velmi pohrdavě odbyl větou, že kde by se asi v úle bral metan. Napadá mě otázka ze známého filmu, jestli prdí hadi. Logika říká, že prdí všechno, co má metabolizmus a zažívací trakt. Tedy se dá předpokládat, že prdí nejenom hadi, ale dokonce možná i hmyz ve smyslu ne snad slyšitelného prdění, ale ve smyslu, že co má výkaly, produkuje nejspíš i metan. Ale krávy mají metabolizmis, zažívací trakt úžasný - žaludky hned čtyři a přesto, jak tvrdí moudrá kometa, krávy neprdí (asi proto se něktzeří býložravci za nějakých podmínek nadýmají). Tak jak to je? Ví to někdo?

Aniž bych četl dvě předchozí reakce, vkládám sem letmou zmínku O. Brennera z jeho knížky z roku 1938 o horním česně. Píše, že je to vhodné a nebo dokonce možné jen u TS a že včely při HČ ukládají zásoby nikoli nad plod - to nemůžou, plod má horní okraj v rovině česna a stropu a tudíž, že zásoby ukládají pod plod. Pak je pohyb po zásobách problematický. Vlastně pak by se chumáč sunul jen vodorovně. Otázka pro mě je, jak to myslel Brenner se zásobami pod plodem. Ještě jsem knížku nenastudoval, jen přečetl. 

Já ale v úvahách o HČ ani na chvíli neměl na mysli, že by česno bylo v rovině stropu úlu, ale teoretizoval jsem, že na VN s horním česnem by byla celou zimu NN, tedy KK plná zásob. Protože za zimu urazí i velmi silné vč po zásobách max 5 cm, pak by KK 15 byla dostatečná (až zbytečná jak vyplyne z dalšího). Co když výhoda HČ by byla jen v tom, že nad vysokým plodištěm není NN?

Proč jsem rád, že jsem zatím HČ nerealizoval? Protože co s jarním rozvojem a samočinným podněcováním pomocí zásob pod nástavkem s plodem? Nějaký důvod, proč se HČ nepoužívá určitě je a nebude to jen fakt, že včelstva pak neuklízejí dno úlu.

Totiž. Jestli Brenner nazývá mrtvým pásmem i v zimě a zjara neobsednuté zásoby nad plodem, pak by při HČ bez KK nad česnem nebylo ŽÁDNÉ mrtvé pásmo a zásoby by byly pod plodem a tudíž by samočinně fungovalo jarní podnícení způsobené přenášením zásob pod plodem nad něj. Nad plod by je vč nemohlo ukládat a tak by je dávalo za plod ve vodorovném směru. Samosebou mám na mysli úl s HČ ale bez KK, kdy strop je v rovině česna, tak, jak to uvádí Brenner.

Teoretické úvahy jsou pro mě zajímavé a možná by se takto vyřešil předjarní a jarní paradox, kdy do horní části úlu se zásobami nad plodem utíká teplo. V neposlední řadě by vč bylo v nejtěsnějším kontaktu s kondenzovanou vodou.

Nevyklízená dna by se dala řešit pravidelným, třeba 3 x do měsíce (nebo častějším) čištěním vyjímatelné podložky. Ta stejně být musí. A je dobré vidět (nechci říct monitorovat) co se v úle dělo - vše by tam přece bylo a včely to nemohly vynést. Už jen toto nabízí možnost či potřebu mnohaletých pokusů, které já už nezvládnu, ale někdo mladý by mohl. Možná je to jen krůček k významnému objevu.

A ano, pořád se zabývám úlem s pevným dnem, kde by se nikdy v roce nezvedal vysoký nástavek pro plod. Začít se ale dá i s nástavkáčem a jen prostě VN nikdy nezvedat.

Ve vlákně o horním TLumiči jasně píšu, že pevné dno umožňuje stejný výnos jako nástavkáč a i tam funguje trubčina nahoře. Prostě otázek spousty a možností bádat mnoho. V mém věku ale už pro mě mrzuté…

Ano, něco na tom bude, kamarád, který se místo včelaření věnuje cestování na kole s manželkou po vlastech - někam dovezou kola a tam pak cykloturističí, důchodci také a tak na to mají čas (oni i peníze) a ten tvrdí, že na Moravě je všeho dost. Tedy ryb, je vášnivý rybář jako já byl donedávna.

Amur není dobrý příklad, ten se tu nevytírá a je vždy jen z umělého chovu. Navíc žere trávu a oškubává větve stromů až půl metru nad hladinou a chytit ho je jen náhoda. Psal jsem, že tady jsou ještě pořád vysazení kapři, také z umělého chovu jako ti amuři. Jenže já když nemám záběr každé 3 minuty, tak mě to nebaví. Tak to fungovalo (málokdo to uměl) ještě tak před 2-3 lety. Mě nezajímá jeden záběr za půl dne (nebo taky za 3 dny) od veliké ryby, já chci chytit desítky menších za vycházku na pár hodin a on se často mezi nimi i ten větší spletl (je mi to fuk, stejně bych rybu jedl jen s pistolí u hlavy a tak vše pouštím). Navíc zdolat ho na ultrajemný cajk taky umí málokdo a byl to velký zážitek. Najednou je konec…

Ale to je jedno, život jde dál. V pubertě jsem měl rád literaturu sci-fi. Jedna povídka byla děsuplná. Z měst se nesmělo vycházet, všude byly na cestách stráže a jinak ostnaté dráty s elektřinou, navíc všichni měli za krkem voperovaná tělíska už od narození, která po překročení hranice způsobovala nesnesitelnou bolest. Co bylo mimo města nikdo nevěděl. Lidi chodili v plynových maskách, domy byly hermetické a jen v budovách se daly masky odložit, ne každý směl do každé budovy. Všechno se 100% recyklovalo, včetně mrtvol a výkalů a dělala se z toho nová voda, vzduch a potraviny. Ale samizdatem se proslýchalo, že venku za bariérami je podivný svět, kde samy rostou nějaké živé věci, prý rostliny. Prý tam v údolích teče voda, sama a je jí nepředstavitelné množství, jen je strašně znečištěná a nic v ní nežije. Ale kdysi dávno prý byla voda plná života a bylo jí prý tolik, že se v ní lidi myli a prali oděvy a nemuseli se zbavovat nečistot otravným ultrazvukem. A stejně tak souše. Jídlo se prý vyrábělo na souši na zvláštních velkých místech a dokonce existovaly bytosti bez rozumu, říkalo se jim zvířata a ta se zabíjela a jedlo se maso z nich. K masu prý něco, co samo rostlo ze země. Ano, na zemi venku nebyl beton, asfalt, kov a sklo, ale podivná věc, jmenovala se prý hlína. A byla kasta Vyvolených a ti nejen, že směli mimo města, ale dokonce - ale tomu nikdo nevěřil, Vyvolení prý dokonce jedí to jídlo z té tak zvané přírody, oni by prý to obyčejné jídlo pro spodní lidi nejedli. Taky prý žijí mnohem déle, dokonce prý i 40 let a úplní blázni tvrdí, že někteří Vyvolení žijí i 70, 80 a víc roků. Ale to jsou už nejspíš jen nějaké fantasmagorické nesmysly, tomu přece nikdo rozumný nemůže věřit. 

A tak dále, a tak dál… Jen mě nenapadlo, že by se to někdy mohlo stát a už vůbec, že bych se toho mohl dožít. Myslím, že jen o 30 let mladší se toho dožijí citelněji a ve větším rozsahu - kolem vod se nedá projít už dnes, vysazují se vlci, pak medvědi a nakonec se vám řekne, že je ve vašem zájmu nesmět do lesa a na pole a louky, aby vás něco nesežralo. Nyní jsou na lukách jen ovádi, pak třeba přiletí Ovid 190 a vy budete nosit ty masky i ve městech, nácvik na to už Majitelé zeměkoule celoplanetárně vyzkoušeli a už vědí, že si ovcolidi dají líbit i mnohem víc, třeba že bez tečky nikam nebudou smět. A už jsme viděli i Vyvolené, kteří tečku nepotřebovali a mohli cokoli a nic se jim nestalo. Jak daleko je, že věcička z povídky bude jedna tečka tetování a nikdo nebude vědět která? A tetování bude povinné, bude se nazývat třeba povinné tečkování proti Ovidu 190. A nebo jinak a proti něčemu jinému, na jméně ďábla zase až tak nezáleží. Jestli se vůbec něčeho dožijete. 

Něco z té povídky je už dnes. Zase tu někteří jedí lepší jídlo, už se omezuje pohyb lidí, není to tak dávno, co se nesmělo opuštět okres, je to nacvičené a už bude AI vědět přesně jak na to. Seberou vám auta, už po roce 2035, stejně nebudete nikam smět jezdit, najděte si na netu heslo patnáctiminutová města. Zase jen někteří budou mít na elektrická auta, už nyní jsou Vyvolení, kteří mají jiné možnosti než většina. Spodní nevyolení budou chodit pěšky, lepší na kole, jak vymyslel Moreno, je to přece zdravé a UDRŽITELNÉ. A všem se to líbí, protože si idiotsky myslí, že se toho nedožijí a po nás potopa že? Jenže Vyvolení to už začali pomalu uskutečňovat, fakt to myslí vážně.

Nesymysly? Ano? A co jsou třeba rezervace, kam se nesmí a když, tak jen po chodníkách? Na co je lidem příroda, když do ní nesmí a dnešní mladí netuší, že se ještě před 25 lety dalo volně a pohodlně projít kolem VŠECH vodotečí ČR.

Zase začnou dopisy a poslové, poště se nedá věřit, nejspíš jí zruší a maily a fony budou už od roku 2026 šmírovat. Už dnes můžou odposlouchávat koho si zamanou a kontrolují každý krok, šmírovací zařízení nám ani nemusí Vyvolení implantovat a zaplatit, my si ty šmíráky kupujeme za nemálo sami a platíme nehorázně za jejich provoz. Některá auta mají někde čipy a ukládá se až 10 let kde každou milisekundu to auto bylo, třeba kde přejelo plnou čáru a začnou chodit pokuty. Oni Vyvolení vám ta auta tak znechutí, že je ani nebudete chtít. Topit nebudete smět ani dřívím, učte se plést svetry. Tedy jestli bude příze, ta je totiž z ropy, ovce krkají metan (neprdí, jak mě poučila bdělá kometa) a musí se vybít a škodlivost bavlny jistě Vyvolení už budou umět zdůvodnit, jako ty ovce a tu lacinou ropu. Škodlivé maso chtějí zakázat a nahradit nějakými syntetickými amarouny, kvůli prdění, vlastně krkání krav. Že to zní jak z psychiatrické léčebny? No, zvykejte si občánkové. 

Jak jen to říkala ta Sybila že skončí svět? Až nebudou pohlaví a nebude k rozeznání muž od ženy, až bude Země omotaná dráty a až přestanou platit všechna pravidla, pak že vše ovládne šikmooká rasa? Jak to myslela? Kdo to byl ta Sybila?

Fakt jsem rád, že jsem starej…

Drony v Polsku. Čím to může být, že první, co mě napadlo, že je tam poslal někdo jiný než velepadouch?

Povšimněme si a budeme vědět ihned na první dobrou, kdo z veřejně činných lidí jsou magoři a kdo v hlavě má víc než piliny. Piliny jsou ještě dobré, horší je to běžnější v hlavách svetropletaček, koňolamp a podobných individuí.

Poznatek z Podblanicka.

Nejsou skoro žádné vosy, sršní málo. Nejsou komáři a ti jsou údajně hlavní potravou vos. Nejsou červivé švestky, ani jediná. Noční motýli - můry téměř neexistují, deních motýlů je také nepatrné minimum. Ubylo i much domácích a asi kvůli nim je málo jiřiček, vlaštovka je tu velevzácná a rorýs vymizel úplně. Téměř zmizeli rehkové obecní, zahradního jsem letos nezahlédl ani jediného. I kos je letos rarita, drozdy jsem tu letos neviděl, hrdličku už jsem zapomněl jak vypadá, jen divokých holubů neubylo. Je málo myší, káňata a jiní dravci nemají co žrát a slídí po dvorech a slepicích, letos je vidět hodně koček v polích a posečených loukách i dost daleko od vsí, patrně je dál od lidí vyhání nouze o hlodavce a ptáčky. Nepamatuju už několik let, že bych zahlédl přejetého ježka a jeho večerní a noční funění a dupání si pamatuju už mlhavě, louky a zhrady jsou bez krtin (ty mi na zahradách nechybí). Volavky číhající na polní myši na polích a loukách bylo vidět vždy až skoro v zimě, nyní už slídí po souši od začátku srpna. Patrně proto, že tu z vod úplně zmizela plotice, perlín a kdysi plevelně a invazně přemnožený okoun je nyní chráněná ryba, stejně jako karas obecný, ježdík obecný už neexistuje roky. Ouklejku pruhovanou jsem naposledy chytil před 60 lety stejně, jako hořavku duhovou západní a ouklej obecná vymizela téměř úlně též. Invazní střevlička východní, ještě před 20 lety téměř neřešitelný problém rybníkářů, zmizela úplně. Ve vodách není chrostík - žilo jich u nás asi 200 druhů, nejznámější byla “dřívka”, kdy se dna potoků a říček doslova pohybovala a “rákosníci”, tak se tady říkalo “dřívkům” = larvy chrostíků s futrálem se daly nabírat hrstí. Neexistuje už ani jediný. Tahy jepic skončily před lety. Ryby nejsou protože nemají co žrát, ve vodách je jen pár vysazených velkých kaprů. Přestal jsem rybařit a protože mě živila po dlouhých 30 let výroba rybářské “bižuterie” jsem rád, že mi to vyšlo s odřenýma ušima. Když jsem šel před šesti lety do důchodu, nevěřil bych, že se to stane. Ale výsledek zuřivé ochrany ekoteroristů všeho škodlivého, třeba vyder a kormoránů se nemohl nedostavit.

Rapidně ubylo divokých prasat, která ještě vloni byla přemnožená a nikdo si s nimi nevěděl rady. Prasata nejsou, pole jsou po mnoha letech nerozrytá, výsevky nezničené. Rapidně ubylo srnčí zvěře, bažanta a zajíce nevidět, divocí králíci tu nejsou už asi 25 a spíš 40 let...

-------------------------------------

Jsem v lese denně celý rok. Ale mikrovlny jistě nevadí, přece to vědci tvrdí, že to ničemu nevadí. Jen všechno vychcípalo, kdy přijde řada na lidi? Snížila se porodnost českých žen, je to skutečně jen tím, že mladí neseženou bydlení a tak neplodí děti, když s nimi nemají kde bydlet?

Pravda, snad úplně zmizel i kůrovec a už nehynou lesy a komáři  a vosy nikomu taky jistě nechybí a koho normálního zajímají nějaký blbý ryby, že jo. Ale NĚCO SE DĚJE.

V citované knize Brenner popisuje (patrně jeho slovní či pojmová licence - odjinud ty pojmy neznám) jakési mrtvé pásmo v plodišti úlu, kde vč zimuje. Nazývá tak vše, co je neobsednuté zimním chumáčem a nejsou to zásoby nutné pro přezimování. Vysvětluje, že na asi 5 měsíců tehdejších zim potřebuje vč asi 4-6 cm zásob nad chumáčem a vše ostatní už považuje za mrtvé pásmo. Tady to srovnejte s mým tvrzením o horním tlumiči a nad VN ponechanou Krmnou Komorou - jednoznačně jsem dospěl ke stejnému výsledku, jindy, jinak a v jiných úlech. V předešlé zimě dokonce vše, co mělo KK ponechanou nad VN se zimním sedištěm uhynulo a já se domnívám, že kvůli nedostupnosti vody. To je, mimochodem úplný opak Brennerových teorií z citované knihy. Ale o tom jindy. To bude ještě nad prvních 5 bodů nástřelu.

Co je ale jisté je, že Brennerovo mrtvé pásmo v úle při zimování je.

Dále se autor zabývá tím, jak ho eliminovat a nebo nejlépe úplně zrušit. To nejde u měr širokonízkých a my jsme si jindy a jinde vysvětlili, že míry úzkovysoké nefungují a že velmi mizerně fungují běžné širokonízké míry tehdy, jak by byly vyšší i jen o pár cm než je za asi 150 let osvědčených 30 cm výšky rámku. Ne víc než 30 cm, ne méně než asi 28 cm.

Brenner samosebou v polovině 30 let už ví, že vč včely medonosné v zimě nikdy nemůže obsedat víc, než 8 uliček (ať je jakkoli silné, když víc jak asi 15.000 jedinců, pak protáhne zimní chumáč na výšku, ale nikdy ne přes víc než 8 uliček. Tak došli předkové k devítirámkovým nástavkům a proto je pro neumětely výhodnější Lang, že má jen 10 rámků a proto se nejvíce osvědčilo slovenské B10 ze všechn ostatních Béček. Při pouze 9 rámcích odpadá úplně mrtvé pásmo ve směru horizontálním, u směru vertikálního tedy není dobré mít nad chumáčem víc, než max 6-8 cm zásob.

Jakkoli se někomu bude zdát, že to tak není, moje celoživotní poznatky plně korelují s tímto Brennerovým tvrzením.

-------------------------------

Připomenu československé (používaly se jen v Čechách a na Moravě) úly Pětiletka a Lesan, oba na 9 rámků Adamcovy míry. Protože v nich byl vynikající jarní rozvoj bez jarního zužování - byly to úly vyinuté pro velkovýrobu, kde se předjarní zužování považuje za neefektivní vícepráci. U pouze devítirámkových úlů ale odpadala potřeba i předzimního zužování, o kterém je tento můj příspěvek. Pro úplnost, pohrobkem jmenovaných úlů je už plně nástavkový úl Tachovák, o kterém jsem tu udělal vlákno a vše podstatné popisuji tam. Ovšem v souvislosti s omylem, že nynější chytrolíni ignorují devítirámek a klidně včelaří s nástavky 39x24 na 11 rámků tak, jako by měly jejich nástavky jen 9 rámků a pořád se diví, že jim to funguje nějak divně. 

-------------------------------

No a o co mi jde tímto článkem? Úplně se zapomnělo na zužování před zimou, na eleiminaci mrtvého pásma. To není stanoveno Brennerem na vždy 9 rámků, ale na počet skutečně obsednutých. Konkrétně, jestli vč na konci září obsedá při teplotách pod +8 jen 7 uliček, je nutné jej zúžit na 8 rámků. Vč přes zimu nikdy nezesílí a tak se nedá udělat chyba, po zimně bude logicky obsedat spíš méně rámků, původně ponechaných. Brenner vše svádí na teplo a v knize Zákonitosti… je teplem skoro posedlý. Proč mu aspoň trochu nevěřit a nezamyslet se přinejmenším jen nad tím, co tak skvělého včelaře vedlo k posedlosti teplem u včel?

------------------------------

Moje ryzí spekulace, neboli domněnka:

O předjarním zužování už víme, že pomáhá k dosažení výrazně rychlejšího jarního rozvoje a v jeho důsledku vyšším výnosům z jarních snůšek. Plurál není nepřesnost, ano, jarních snůšek je i na České Sibiři víc než jedna, znám tu v některých letech i 3. No a moje domněnka je v tom, co když má autor knížky pravdu a pomocí předzimního zúžení se dosáhne ještě lepšího vyzimování a zdravěji vitálnějších vč, tudíž ještě rychlejšího jarního rozvoje a v důsledku pak ještě vyšší výnos (u většího % vč)?

Přitom není nic jednoduššího, než je vyvložkování jedenáctirámkového nástavku na potřebný (ponechaný) počet rámků. Ovšem kvůli fumigaci se ponechá na konci plodiště o jeden rámek větší mezera na fumigační hřebík. Ovšem ani ta by nemusela být tak velká, když by se pásky zavěšovaly podobně jako pásky Gabonu (nutno vyzkoušet).

Co by nastalo u před zimou zúženého vč? Přesněji co by nenastalo jsou plesnivé krajní rámky z ponechaného celého nástavku. A kdo je tak velký estét, že nechce plesnivé spodky (dolní rohy) rámků na periferii hnízda, dosáhl by toho i bez oček a zhoubného průvanu z prodyšných stropů a dalších hloupostí. Přece už nyní někteří včelaři před zimou vyndají krajní rámky - v mrtvém pásmu zpesniví. Ovšem aby zlikvidovali mrtvá pásma nějakiou výplní je nenapadne (a nenapadlo ani mě). Jenže jestli tento mrtvý prostor bude něčím vyplněný, změní se k lepšímu výměna plynů v zimním chumáči. Když se ve vč tento mrtvý prostor přes zimu ponechá, o to větší hnojník z nadbytečné vlhkosti tam bude.

===========================

V dalším se zamyslím a věnuji jiné příspěvky ostatním 3 bodům z úvodního nástřelu. Vkládám toto do vlákna o metodice Blaník, protože nechci plevelit forum tvorbou dalších vláken a udělat forum ještě nepřehlednější.

Mám novou inspiraci. Je jí kniha O. Brennera z roku 1938, o které jsem neměl tušení. Je to velmi poučné čtení, a to i když je drtivá většina tehdejších autorových praktických rad a názorů dokonale překonaná. To byl můj první dojem po prvním letmém prolistování útlé brožurky. Knížka nese název Přezimování včelstev. Zabývá se hustotou cukerných roztoků a jejich vhodností pro včely a kupříkladu zavrhuje mnou osvědčený poměr 1:1, ale preferuje roztok 5:3, což je ještě hustší než 3:2. Ovšem zdůvodnění je z dnešního hlediska nesmyslné. Tehdy - kniha vznikala v letech 1934-37 - byl cukr relativně drahý a peněz mezi lidmi málo a tudíž je vše podřízeno maximálnímu šetření. Po důkladnějším pročtení jsem zjistil, že autor zavrhuje řídký roztok - čekal jsem ten nesmyl o nutnosti odpaření velkého množství vody a z toho plynoucí vyšší “únavě” či opotřebení včel, ale Brenner to vidí jinak. Podrobně pomocí matemnatických vzorců, fyziky a chemie vysvětluje, že na odpaření většího množství vody spotřebuje vč větší část potenciálu cukru. Prostě, že k odpaření je nutné tím víc tepla, čím víc musí včely odpařit vody a to znamená, že čím řidší roztok, tím větší množství cukru padne na teplo, potřebné k zahuštění. Konečně jsem pochopil, ž čeho asi vznikl ten dokola omílaný blud o tom, že hustý roztok šetří včelám práci s odpařením. Brenner mezi řádky připouští, že řídký roztok sice včely lépa a rychleji berou, ale nedoporučuje to proto, že na stejné množství - váhu zimních zásob se spotřebuje při řídkém roztoku víc cukru (jedná se méně než 10%). Dnes už takovéto “nesmysly” řešit nemusíme. ALE. Jednak už víme, kde se vzal onen papouškovaný blud, že se hustým cukrem šetří včelám námaha a hlavně dnes už pominula velká drahota cukru a tudíž je nutné si z toho vzít tu letmou mimochodnou zmínku, že ano, že včely nejraději berou řídký roztok. Tak se mi od nestora československého včelařství dostalo zadostiučinění, že jsem to vypozoroval správně, že je pro včely naopak vhodnější ve smyslu, že je méně opotřebuje řídký roztok.

Nejprve jsem chtěl knížku odložit jako soubor dávno překonaných mylných slátanin, ale díky své velké úctě k Brennerovi jsem jí začal číst pečlivěji a zamýšlet se nad obsahem ve smyslu, že zda-li by se v těch starých textech pořece jen nedalo objevit i něco, co by bylo použitelné i dnes. A najednou, jako rána z čistého nebe, nějak asi podobně jako mívají inspiraci umělci, mě nad tou knížkou a názory dávno nežijícího včelaře, napadlo hned několik myšlenek, které tu postupně předestřu. Až to sám domyslím. Ač stár téměř 70 let, mám novou krev v žilách a chci vyzkoušet dávno zapomenuté věci od Brennera. On ale není autorem všeho, často se odvolává na praktiky a vědce své doby, hodně na Taranova a další.

Tak malá ochutnávka nápadů k vyzkoušení nebo modifikaci:

1 - “předzimní” zužování - zapomenutá praxe

2 - “mrtvé pásmo” v úle - dnes mě už neznámý pojem

3 - horní česno - hodně jsme to tu probírali a naštěstí nevyzkoušeli (já ne)

4 - TS vs SS (TS jednoznačně lepší pro včely) + kde má být česno (ani nejmenší zmínka o očku- očkách)

5 - kolik rámků v nástavku? (jen letmá zmínka o “původním” Škvařilově úle)

Je toho víc, vyrazilo mi dech, co se dá v prastaré knížce objevit. Měl jsem knihu dostat do rukou o dva - tři měcíce dřív, na něco musím počkat o rok déle.

-----------------------------

Pozoruhodné:

Už tehdy byla známá prosakovačka, v knize má název Hillovo krmítko. Jen víčko bylo plechové twist -off (řečeno dnešním jazykem) a dírky očividně probíjené amatérsky (nepravidelně veliké i nahodilé rozteče dírek).

Jakš - o generaci starší než autor, doporučoval krmit dvěma plechovkami od sardinek s plováčky, položenými nad dírou v dřevěném strůpku a vše překryté truhlíčkem nahoře se sítem, aby se konývkou dal každý den dolévat cukr beze styku se včelami. A další, dnes už zapomenutá krmítka. Například česnová na litrovou láhev od vína a také rámkové “kapsy”. Autor si stěžuje, jak velmi bolestivé je krmení včel u krmítek, kde včelař přijde do styku se včelami - dostane denně hodně žihadel. Atd.

Brenner radí, nebát se a podávat včelstvům naráz velké dávky roztoku, třeba i celé dva litry. To dnes působí víc než úsměvně. Ovšem to ode mě není posměch, je to jen porovnání s dneškem.

V knize je toho víc, mnohem víc, doporučuji všem zapátrat v antikvariátech, náklad byl 5.000 ks.

My si nerozumíme!

Zaprvé, měl jsem vysoké podmety patrně dřív, než jste začal včelařit, dal mi taková dna jeden kámoš mojí mámy někdy na konci sedmdesátek. Dno mělo vnitřní dutinu 65 mm a v něm byl šuplík = krmítko, které ale nedoléhalo až k česnu, byla tam nechaná asi 30 mm mezera, prostě když vnitřek dna měl hloubku 402 mm (dřív bylo 402, teď je 405), tak vnější rozměr krmítka byl asi 370 mm a šířka asi 390. Jenže krmítka se neosvědčila, padal do nich bordel = měl a vše ostatní, ještě jsem nevěděl o roztoku 1:1 a 3:2 braly blbě a často se tam roztok kazil. Musel tam být rošt, jinak by v létě, tedy mimo krmení stavěly v šuplíku divočinu. Nějak mě to naštvalo, krmit jsem tak nechtěl a ty rošty zlobily. Tak jsem dal šuplíky vzhůru nohamama najednou to fungovalo super, mezi SL rámků a dnem šuplíku bylo 18 mm. Včely začaly uklízet, v úlech bylo čisto a hlavně JÁ MNĚL LEPŠÍ POCIT A RADOST Z PRÁCE!!! Tolik k vysokým dnům. 

Později jsem několikrát experimentoval s vysokými dny (jiné konstrukce a bez šuplíků) a vždy mě to nenadchlo. Nějak jsem nepochopil proč jako mám mít vysoké dno? Pak přišla Varroa a nutili nás dávat síta, aby pod ně nemohly včely a nemohly uklízet měl a byli vidět roztoči. V tu ránu zavíječi a mě by čert vzal, jako mladý jsem byl velmi vznětlivý cholerik a radši bych se na včelařinu vy..al z vysoka, než se trápit s kravinama (vymyšlenáma chorými mozky VĚDCŮ). No a největší zhovadilost bylo nedát rošt do prázdného vysokého dna a nechat tam včely stavět kraviny. Pak to bylo alá Ptáčkovci a já bych se vzteknul, když jsem to zjara musel z den dolovat! Nejjednodušší bylo dát “vydolované” dno. Tady jste prostě nepochopil o čem píšu, mám to za sebou a vím jistě, že UŽ NIKDY VÍCE! Ptáčko Boháčovci neznali NN pod plodištěm a proto nechávali prostavovat vysoká dna divočinou. Místo vysokého dna celý NN na plné dno s podmetem 18 mm je prostě můj vynález. Tedy dno 18 mm mých předků, považovat za vysoké dno dno od předků + celý NN 15, to je ten vynález, dávno před Řeháčkem a Sedláček tak mohl jít zrovna do jeslí, jestli ještě nechodil po houbách.

Někde je tu vlákno horní TLumič. Vy ho nyní popisujete. Zopakuji, vypadlo vám to, nebo jste to nečetl. Měl jsem většinu úlů s pevným dnem a první tlumiče byly horní, logicky přece, když nešlo sundat dno, kde jinde by mohl TL být? Jenže zjara do TL utíkalo všechno teplo a než se mi do nich “propapkaly”, tak kde horní NN nebyl, tam se už dávaly medníky! Tudíž jsem pochopil, že horní TL sice jde, ale znamená to opoždění v rozvoji. V letošní melecitozní zimě tam, kde byly nad plodišti NN se zásobami, JENOM ta vč uhynula - psal jsem tu o tom. Jinde tu vysvětluji, že jsem zvyklý na 3 jarní snůšky, s horním TL byla jen jedna a některý rok před ní jedna poloviční, rozpačitá. Takže mám to vyzkoušené a ne jeden rok, mám to pane kolego za sebou, jsem o velký kus dál.

Zapomínáte a tak zopakuji, že jsem pod tlakem masírky s vychvalováním NN systémů od přelomu 70/80 let pouze NN zkusil mnohokrát a vždy se stejným výsledkem. Vždy menší výnos a katastrofální rojení (a nasírání k hranici zuřivosti z hovadiny, která je zbytečná a vždy VÍC PRÁCE). Ale hlavně. Já nechci zakladené nízké dílo nikdy, nechci přebírat rámky, vůbec nechápu kde vy berete nízké (jiné nemáte u NN systému) rámky bez zakladení. Jistě, že by to šlo a uměl bych to, ale tak pracně, že bych se na to z vysoka. Letos mi z 31 vč zakladla NN medník jediná matka a už je v Pánu, někdo tady asi kupuje Singrovky = masařky a tohle já zaboha nechci! Nedovolím, aby tu od masařky lítali trubci! Výnos skoro nic, ale včel na kila. To nechci. Bohužel blbého souseda nevyměním.

Dolování trubčiny z den jste taky nepochopil. Co ukazujete na fotkách je vis asi tak 30 mm max, nepíšete jak vysoké podmety máte. Ale podmety 90 mm (Ptáček) znamenají, jednak šikmou stavbu a ne jako u vás v rovině rámků, ale hlavně přistavění divočiny na bocích. Samosebou že včely nikdy nepřidělají dílo ke dnu dna, ale pouze k bokům vysokého dna. Mě nenapadlo, že byste mě podezíral z takové tuposti. Ale konečně mi došlo, že si to o mě myslíte. Proto jsem pořád nerozuměl.

Prostě nikdy nikde v úle já nestrpím divočinu, i divoce stavěné SR musejí u mě mít boční loučky a i ty spodní. Proč nestrpím divočinu bez rámků? Protože jedenadvacáté století! Navíc já primitivizmus neobdivuji.

--------------------------------

Myslím, že to ve vlákně o horním tlumiči píšu, že se dá úspěšně používat tlumič horní. Jenže za cenu více práce a pomalejšího jarního rozvoje.

Nepotřebujete zajisté ode mě rady, jak jste jasně sdělil. Já bych ale zjara, v odbě květu jívy (rakyta) a nebo raději před ní, dal Krmnou Komoru (vy totiž nic jiného nepopisujete) dolů pod VN. On je totiž diametrální rozdíl, když jsou zásoby dole nebo nahoře. Nahoře je opatrují a šetří a trvá moc dlouho, než je jimi projedí = propakají. Ale dole jsou pro ně nepřirozené a tak je přenášejí. Tím jich část spotřebují a samočinně se tím podnítí. A moje máma tvrdila - jistě to neměla jen ze své hlavy, že tím, že tento přínos přichází do plodu od česna (nesmí být nikde očko), pak to považují za snůšku (zabývají se tím jiné včely než ty, co opatrují plod a matku) a tím dojde k nejpřirozenějšímu a jedinému rozumnému jarnímu, přesněji časně jarnímu a nebo předjarnímu podněcování. Proto se dává KK pod ně už kpolem 15.9. aby to tam bylo a ony to našly až pro to které vč nastane správný čas a stupeň jarního rozvoje. Protože každé vč to má jindy a jiak a i jen dny často rozhodují o úspěchu celé sezony, toho kterého včelstva. Než to zjara netrefit, je tisíckrát lepší to dát pod ně už na podzim. Navíc fakt, že na letošek, kdy to zimovalo na melecitoze nepřežila ta včelstva, kde zůstaly NN se zásobami nad plodišti.

Staří Římané by řekli: “Nic nového pod sluncem, vše již tady bylo”. A v tomto případě to platí určitě.

Děkuji vám za trento příspěvek a za letité držení mých nohou na zemi.

Výrok stařičkého praktika jsem samosebou nepřehlédl a nyní mi, prosím, promiňte, ale jste to vy, kdo to o mém pojetí podmetu nepochopil, i když máte bohaté dlouholeté zkušenosti s chovem včel a navíc jste vysoce včelařsky vzdělaný. Odbyl jste to, že otázku podmetu tady máme vyřešenou a já vás teď vyvedu z toho, že jste otázku výšky podmetu pochopil. A jestli jste to nepochopil vy, měli by tudíž zpozornět všichni.

1 -Taky jsem věřil nesmyslům Ptáčka, Čermáka, Boháče a dalších, že co nejvyšší podmety.

2 - Jen jsem nepochopil, proč nechávají stavět v podmetech trubčinu nadivoko a pak to dolovali, tu DIÍVOKOU divočinu z podmetu. Zjara museli měnit 100% den, museli tudíž mít tolik den, aby je jen měnili. Spojili výměnu dna s údržbou a opravou (a vydezinfikováním, což já bych ale dělal jen vyžehnutím). To je sice dobré, ale zjara je mnoho jiné práce důležitější a divočina se musela vyvařit hned, aby jí nesežrali zavíječi, tudíž když je u včel nejvíc práce (avčely létají a tak při vyváření otravují). Prostě od A do Z nesmysl, který jsem já dělat zaboha nechtěl. Kor v době ROZBĚRNÉHO díla.

3 - Proto jsem místo vysokého podmetu dal celý NN s rámky stavebními pro trubčinu. A protože jsem věděl, že v podmetu bez rámků staví kromě trubčiny i dělničinu, nevadily tam rámky dělničí. Navíc jsem nutně požadoval, aby stavěly na rámkách a jak se daly jen samé HL, někdy stavěly šikmo. Proto jsem prostřídal dělničáky se SR pro trubčinu. A z původních 6 SR - některé nedostavěly, jinde stavěly trubčinu, mi došlo, že nechtějí 6 rámků 39x15 trubčích, ale plně postačují 4. Tedy ekvivalent 2 vysokých rámků. Jaká shoda s LBV, napadlo by hloubavějšího četnáře. Jenže autoři LBV nepochopili to nejzásadnější. Že stačí 2 vysoké trubčáky sice je správně, jenže je dali mezi dělničí plod. K tomuto, k této chybě a co všechno z ní pak nemůže nevyplývat, se vrátím někdy v noci.

4 - Od doby, kdy jsem plně pochopil funkci TLumiče a začal jej vystrojovat správně, nemám žádné roje.

5 - Tvrdím, že i VD je méně s TL než bez nich. jen jsem nepořádný a nesysteatický a taky jsem jednu část pokusů ukončil v přesvědčení, že to stejně nikdo neocení, nikdo na moje články nereaguje a nechápe to. Tento bod 5 vysvětlím obšírněji hned v tomto příspěvku.

Moc mě nezajímá počet VD v mých vč, proč, jsem tu (i jinde) obšírně vysvětlil.

Pořád jsem z nostalgie měl asi čtvtrtinu (10-12) vč v úlech s pevným dnem. Dokonce je tu vlákno o horním TL. Všiml jsem si, ALE KVŮLI SVOJÍ NESYSTEMATIČNOSTI nemůžu dokázat, že kde není podmet (jen těch 18 mm, tedy úl bez TL) je víc roztočů. Víc je vágní pojem, až 10-15 x víc. jenže ze zbývajících asi 30 vč bylo třeba 200-400 VD i ve 2-3 dalších vč s TL a to mě mátlo. Patrně se jednalo o reinvaze, spady nijak nemonitoruji a vidím jen to, co spadne při fumigaci po 10.10. Tedy když nejsem líný se na podložky pak podívat. Toto sdělení je tak závažné, že i k němu se vrátím někdy v noci až bude víc času.

Takže názor a zkušenost prastarého včelaře je stejná, jen on si to špatně (nebo já) vyhodnotil a není to potřebou vzduchu (ukazuje se, že naopak je potřebné česno velmi malé, stačí tak 12-15 cm2 a ŽÁDNÁ OČKA ani jiné dodatečné větrání), ale je to prostě tím, že pod dělničím plodem je potřebná jakási periferie, kde se předehřívá vzduch než vstoupí do dělničího plodu. Prostě pán má stejnou zkušenost, jen to vyhodnotil nesprávně. Mě naopak přišla ta informace jako dokonalé potvrzení mých dedukcí, jen já jsem to pochopil a úspěšně praktikuji jinak. Tvrdím, že moje koncepce ROZBĚRNÉHO díla v podmetu je pokrokovější a chytřejší.

---------------------------

Tady je nutné dovysvětlení a popis (zatím) neúspěšných pokusů s tak velkým rámkem, aby odpadl TL jako samostatný nástavek. Moje teorie spočívala v tom, že aby se nikdy nemusel snímat VN - starý včelař, ženy, včelař s tělesným omezením a podobně. jediný výskledek je ten, že jen matematickým počítání plástové plochy to nefunguje. V zimě se vrátím k mým pokusům s originál D-B, které dopadly zatím víc než velmi rozpačitě.

-------------------------

Takže pane kolego, z nás dvou jste to vy kdo je vedle s velikostí podmetu 😉

Nejsem vedle. Jsem ročník 1956 a tudíž si pamatuji například rok 1965 a když hovořím o svém dětství, mám tím na mysli předěl mezi 50/60 lety až do asi 1970-71. Vlastně mi oponujete potvrzením mých sdělení, což je pro mě úsměvné a děkuji vám. 

Odvedla jste debatu od jádra sdělení. Tím jádrem sdělení bylo, že dříve museli být králíci odolnější než jsou přešlechtění bastardi dnes a cesta k tomu vede přes nemilosrdný selektivní výběr. Tečka. Já to demonstruji na faktu, že se můj chov včel vymyká všem myslitelným statistikám a obecně tvrzeným bludům. Každý může mít úspěch u včel a tvrdím, že i u králíků. Jen musí přestat uvažovat v rámci stále opakovaných - papouškovaných bludů a podívat se na věci z jiného úhlu.

Intenzivně jsem choval králíky v letech 1969-72, pak 1979-91, potom mezi lety 2011-18. 

A za život jsem zjistil že:

Pomocí klasického krmení, tedy bez granulí, lze použitím brojlerů dosáhnout doby výkrmu do 3 kg živé váhy za 60-95 dní a výtěžnosti až 62-65%. Ovšem s pomocí očkování a ztrát s těžko vyčíslitelným efektem, protože každý chov v malém je mimo statistickou průkaznost. 

U klasické pouliční směsky byla doba výkrmu stejným způsobem asi 140-150 dní s výtěžností do 50%, u některých dokonce jen 45%. Ovšem s minimální mortalitou způsobenou nemocemi. 

V současné době je výhodnější používat brojlerové samice Hyla připouštěné jediným plemenem samce a to je Bu. V této kombinaci lze v amatérských podmínkách s klasickými krmivy dosáhnout výtěžnosti nad 60% a doba výkrmu do 3 kg živé váhy nepřekročí 100 dní, většinou je to do 95 dní. Ovšem hrozí nemoci a bez očkování a kokcidiostatik je to nemožné!

Krmení, seno, ječmen, starý cheba, výjimečně mrkev a podobně. K tomu okus čerstvými větvemi jak jehličnanů, tak některých listnáčů - pozor u kojících samic na vrbu, jediným podáním se zastaví laktace!!!

Místo léků protzi kokcidioze v drtivé většině postačí preventivní zkrmování pelyňku černobýlu, kde předávkování nehrozí, zvířata nesežerou nikdy víc, než kolik potřebují. A na závěr perličku, černobýl funguje i vprostřed zimy uschlý, někde z rumiště či okraje polňačky nebo skládky. 

Prostě, o včelách vím hodně, o chovu králíků dost, víc, než je obecně obvyklé. Ale neomylný nejsem, to snad jenom Bůh…

Všem mým přátelům se vždy(přesněji posledních asi 20 let, nenarodil jsem se moudrý) vyplatilo poslechnout mě. U včel absolutně každému, pokud do toho nepřidal něco svého (něco, co si myslel, že nemůže vadit) a u králíků podobně. Ale nikomu nic nenutím, každý svého štěstí strůjcem, řečeno s klasikem. 

Ať se každému daří přeji všem!

O černobýlu jsem tu už někde psal, ale nikdo nijak nereagoval a tak jsem se víc neexponoval. Ale pravda, to je už od nekvalitní samice se sklonem k roztahání hnízda už hodně daleko.

Vím, že se to, hlavně ženám, nelíbí. Ale prostě dvě hnízda je první krok k roztahání mladých. Je nutné snažit se eliminovat všechno, co by i jen mohlo vést k problémům. 

Dřív nebylo žáné očkování králíků ani léky proti kokcidioze a dalším nemocem, králičí mor se neznal a myxomatozy bylo málo a velmi vzácně. Lidi byli nucení dělat selektivní výběr. Jejich králíci rostli pomaleji než přešlechtění hyperháklivý brojleři a nebo moderní plemena a tehdejší králíci mnohem hůř využívali živiny z krmiv. I jejich výtěžnost masa byla horší, až špatná. Ale byla to jediná možnost, jak chovat králíky pro užitek. O chovu sportovním nemám ani páru a nezajímá mě. Nevyjadřuji se k němu.

Někdo se tu domě (komata) navezl, že jsem včelař, což je preavda a je pravda i to, že jsem skvělý včelař. Nemám úhyny vyjma loňska, kdy jsem nemohl ani chodit a tak jsem nenakrmil cukrem a vč musela zimovat na melecitozním, pro včely z části nestravitelném medu (melecitozy je vždy jen určité %, 5-8, výjimečně 25-30% a to bylo vloni). Přesto mi padla jen necelá třetina (a přišel jsem na důvod a objevil jsem způsob, že nemuselo padnout nic). Taky jsem neléčil proti Varroáze, což se obecně nezná a považuje za nemožné. Neléčím už vůbec kyselinami, takový nesmysl mi nesmí ke včelám. A jak to, že mi nepadlo všechno? Prostě proto, že i u včel využívám stejnou filozofii, díky neskutečnému samovzdělání v oboru včelařství, ale hlavně díky uplatnění, u králíků naznačených zásad výběru, mám odolné včely. Protože jsem alergik, mám včely nesmírně mírné. Koho to zajímá, doporučuji tady na CHZ si přečíst jen pilotní článek vlákna “chlebový kvásek” a bude mu to jasnější. Tvrdím, že i u králíků a chovu všeho ostatního platí stejné zásady. Ale to je každého boj, jsem zvyklý, že mi lidi nevěří, protože je moje uvažování neortodoxní a vždy mimo mejnstrýmové uvažování většiny. Právě proto, že dělám vždy všechno jinak, než drtivá většina, často záměrně a účelově někým “vymytých mozků”, tak mám úspěch. Může ho mít každý, stačí chtít a MYSLET. Což se nestane a tak to bude jako vždy se vším…

Ale pro mě je to už známka genetické vady samice, na vsi jsme tomu už za mého dětství říkali, že “roztahá mladý”. Prostě mizerná matka. U králíků to jde vyřešit radikálně, hned a navždycky. U králíků ano.

Ale tenhle názor se líbit určitě nebude, hlavně pecitlivělým madam, já vím. Přesto je to pravda.

Ano, tak to je. Na světě jsou vždy kromě slušných lidí i šmejdi, lepšolidi, progresivní liberálové. Jako vaše jedna stará megera hérečka, jejíž veškeré umění bylo v ukazování nahého zadku, naštěstí jen když byla mladá. Dnes jsou pro ní někteří lidé SPODINA. Jen si dovolím připomenout německé slovo untermenschen... Pro tyhle lidi není ani problémem nějakou spodinu humanitárně bombardovat, nebo střílet na politika, kterého si ZVOLIL LID, aby udělal pořádek. Pořádek po třech letech liberálního rozvratu.

Sice velmi ctím starodávné přísloví, že “hanba ptáku, co do vlastního hnízda se.e”, ale tohle mi nedá.

Ruskému ultrapadouchovi na  Aljašce vládce světa předestře červený koberec, tleská mu a sveze ho svým luxusním autem. OK, RF je velmoc, ze které jde strach a liberální zmetci to vzali takto a vůbec nevěří, že by padouch pro nás mohl být pro významnější mocnost partner k jednání a ne padouch. Ale že by se Čína bála Slovenska? Vy, co jste progresivní liberálové, pukněte zlostí a zkuste mi tu vyvrátit, že se nemám za našeho bolševického vystudovaného agenta záškodníka stydět, když on jezdí provokovat Čínu s dalajlámou a vyschlého ubožáka, který nám to s Čínou podělal na Tchaiwanu. Tady není třeba být Einstein aby se dalo NEOMYLNĚ pochopit, co je správně a co rozhodně nesprávně.

https://www.youtube.com/watch?v=NWOQUpgLsL0

V posledním Včelařství mě upoutala výtka jednoho včelaře autorovi kalendária o smetencích v polovině července. I přesto, že pán včelaří 30 let, neví jednu prazákladní věc a protože by stejný nesmysl mohl udělat někdo z komunity, která čte CHZ, vysvětlím.

Z odpovědi autora kalendária vyplývá (kalendária nečtu, je to za 60 let pořád to samé dokola), že autor radil využívat nadbytečné včely po posledním medobraní z medníků. Avšak kreativec udělal smetenec z také nadbytečných včel a sice z “brad”, které bývají pod česny. Mimochodem, jeden můj kamarád, abych pořád nejmenoval Petra, takovou blbost udělal taky. Se stejným výsledkem jako zklamaný včelař ze Včelařství.

Mnohokrát jsem ve svých pracech varoval, že když něco radím, je neutné vše splnit do nejmenšího detailu a nevnášet do toho svoje, méně zkušené prvky. Proto píšu vždy velmi obšírně, protože znám lidi a vím, jak “kreativní” mnozí umí být.

Takže. Pán udělal velmi silný smetenec, píše, že jedenáctirámkový nástavek (nejspíš míry 24, ale to je nepodstatné) pukal včelami ve švech (stejně se mu většina včel ze smetence vytratila), smetenec věznil dva dny. Ale ne ve sklepě, protože píše o uvolnění česna a tudíž to věznil na podstavci na stanovišti. Smetenci dal 5 kg cukru v roztoku 3:2 a roztok mu smetenec roztahal do všech jedenácti rámků.

Tak rozbor jeho sdělení.

1 - včely smetl na rámky, na postavené rámky, tedy souše

2 - smetenec neudělal ze včel z medníků, jak doporučilo kalendárium

3 - nevěznil v chladu ve sklepě, ale na stanovišti

4 - nepodal málo a jen podněcovacího roztoku

5 - po třiceti letech včelaření neví, že smetenec je umělý roj a dal mu souše

Protože někteří v této problematice smetenců možná tápou, zopakuji zásady.

Smetenec je umělý roj. Jenže to má háček. Roj se na vyrojení nachystal a včely jsou nasáté a mají v sobě zásoby na 3 dny. To ve smetenci není a proto se musí smetenec malinko krmit řídkým roztokem. Ještě raději řidším než 1:1, protože může mít žízeň - včely nebyly na smetení púřipravené. Za dva dny věznění dávám na asi kilo včel ani ne litr od oka řidšího cukrového roztoku než 1:1 a obyčejně to ani neodeberou všechno. Jistě, že “žízeň”smetenec a dokonce ulitý hustým krmením přežije, ale je to velmi těžký stres! (tvrdím, ale nemůžu dokázat, že roztok 3:2 je těžký stres pro včely vždycky!) Rojové včely se vyselektovaly na takové, které splní dokonale úlohu založení nového včelstva a roj sebou nebere včely nepotřebné pro ten účel. Ovšem ve smetenci jsou všechny včely tak, jak je včelař odebral. Jenže autor kalendária jasně napsal, že to musí být včely z medníků. Z logiky věci jsou v mednících jak včely mladé, vhodné pro smetenec, tak i včely starší. Ale těch starých bude málo, ty právě visí v “bradách” pod česny. To už jsou létavky, jen stroje na sběr nektaru nebo medovice a když není snůška, jsou jen pod česny “zaparkované” a čekají na snůšku a nebo časem smrt stářím. Od takových včel není možné čekat už nic jiného. Měl bych za to, že je toto každému jasné. JENŽE.

Jindřich Boháč, tvrdil, na rozdíl ode mě neupozornil, co je jen jeho domněnka a co ověřený fakt, že včelstva, když se po odebrání medníků rapidně zmenší úl a tedy odeberou všechny medníky, že prý vč vyžene nejspíš mladé dlouhověké včely, že jsou prý fyzicky slabší. Ano, JB upozornil, že se “má za to”, ale tento podmiňovací způsob jeho vyjádření nebyl vypíchnutě zdůrazněný a mnozí to mohli vzít jako ověřené tvrzení. No a k úvaze, že tedy pod mčesny v bradách visí ty chudinky mladušky, určené zlými pétavkami na vyhnání… Mimochodem, JB nebyl jediný, bludy o podstatě včelích letních brad jsem objevil (a v té době věřil i já) v mnohé staré odborné včelařské literatuře. JB tedy jen formuloval v té domě obecně přijímané bludy. (jedno včelařské učiliště dodnes živí v učitelském sboru “včelaře” který přednáší takové nesmysly, že zůstává rozum stát.)

Na uvedeném příkladu, kolik škody může nadělat i něco, co nějaký autor napíše i před více než 40 lety, se snažím vysvětlit obsáhlost mých článků a někdy až otrocky polopatické vysvětlování v souvislostech. Nerad bych, aby někdo 30 a víc let po mé smrti vycházel z nejednoznačných výroků. Pravda, svoje domněky vždy vypíchnu, že to JEN MOJE DOMNĚNKA hlavně díky Gorovi, který mě na to upozornil a MÁ ABSOLUTNÍ PRAVDU.

--------------------------------

Je ale naprosto nutné aby si každý uvědomil, že jsem nebyl moudrý (jak by řekli Slováci) hned, ale prostě se to tak za 60 let včelařenís přestávkami a nepřetržitého včelařského vzdělávání (jako samouk) stalo, že je mi mnoho věcí jasných bez přemýšlení. Vedle nich je ale stále většina toho, co mi u včel jasné ani zdaleka není!

Od začátku bylo u Martina něco divně. Pořád mám v paměti, jak psal o kapání kondenzované vody do chumáče. Já to jakživ neviděl, nezažil, neslyšel a nečetl o tom. Prostě Martin si to přinesl se včelami!! Jestli to tady sledujete Martine, sdělte nám, zda ten, od koho jste dostal včely, je mezi včelaři s pozitivním nálezem. Také by mě zajímalo a opakuji otázku, zda jsou jednotlivá ohniska s pozitivním nálezem v jednolité ploše a nebo jen ostrůvkovitě. Z toho se dá usuzovat mnohé.

A ostaním. Na Martinovu obhajobu je nutné říct, že jako začátečník neměl šanci problém a podivné chování svých vč rozpoznat. Mám za to, že jsem mu doporučoval to vysířit a začít další rok znova. V této souvislosti mi dochází Petrova taktika, který nemilosrdně síří všechno, co se chová “divně”. Já ve svých začátcích nemusel, měl jsem za zády rodiče, hlavně mámu a ta rozpoznala problém spolehlivě.

Rozumím vaší obavě. Já tyhle problémy nemám a neznám, zjara je vždy zásob jednu chvíli těsně před snůškou - mezi jívou a špendlíkem zoufalý nedostatek. Pak se hodí.

Nikdy jsem TL touto dobou nedělal a dával v září celou KK mezi VN a TL. Když se pak zjara dělal nový TL, jako dělničáky tam přišly ty rámky, které po zimě nebyly vyprázdněné. Málokdy, i když byla pozdní melecitoza, tak byly všechny rámky v NN plné a zavíčkované, většinou tak polovina. Některé vč víc, jiné méně, oddělky vůbec a tak podobně (prostě je potřeba mít míc vč).

Když není melecitozní pozdní snůška, obyčejně nejsou KK narvané už vůbec. Takové KK, tedy s cukrem, do jara zmizí. Ovšem celých 15 kilo úplně zavíčkované bedny 15 nespotřebují a jen tehdy by zbývaly nějaké rámky do nových TL. To bylo u tak asi 20% vč.

Já tohle neřeším, mám pořád od loňska bedny s tuháčem a ve skladě mám 17-18 nad nulou a jen asi měsíc to tam vylezlo na 20 a to, spolu s dokonalým uzavřením + tím, že je v tom med (nebo cukr, prostě zásoby), tak do toho zavíječ nejde. Co bych udělal já?

Prostě to uložte i “zašpiněné” cukrem. Zjara to dáte do TL, kde bude vybráno a nebo to prostě dáte do medníků při prvním pouštění do medníku, kdyby NÁHODOU něco zbylo. Tehdy se souše dávají ke stěnám a myslím, že když je poškrábete a nebo ještě lépe když je odvíčkujete, vyklidí to a nejspíš použijí na stavbu M uprostřed medníku. Nebo to smíchají se snůškou. Kolik toho bude? Kilo, dvě? Vem to čert, prostě to skončí v novém medu. Zamyslete se. Co dovedové, kteří zjara podněcují a nebo dokonce dávají včelám bílkovinná těsta, jak radí Sedláček (protože je potřebuje prodávat a vydělávat na tom). Pak je v tom těstě stoprocentně škrobový šmejd + kdo ví co jako bílkovinná náhražka. A nikdo to neřeší. Tak vy s čistým svědomím neřešte čistý řepný cukr v menším než malém množství. Připomínám, že drtivá většina nektarů je sacharoza, ten stejný disacharid, jako je v řepném cukru.

Nebo má někdo jiný, názor? Třeba lepší nápad?

--------------------------

Jirko. Vy jste psal, že nechcete míc víc než 4-6 vč. No a to je celkem potíž, já s tak malým počtem včelařit vlastně neumím, nikdy jsem tak málo vč neměl. Tudíž jsem měl vždy čemu zjara dát staré cukerné zásoby, ve větším počtu vč + hodně záložních matek - ultraslabá zimní včelstvíčka. Já to až tak neřeším, nemám vysoký zásobák a potřebuju jim dát za blinovku zásoby? OK, plácnu tam nízký rámek od podzimu, vyberou ho tam. Nwmám vysoký zásobák jako zadní krycí? OK, přijde tam polorámek a ony pod ním postaví trubčinu. Ta se vyřeže a tak tohle jde tam, kde budu trubce netrpět a kde trubci žádoucí jsou, tam přijde vysoký zadní krycák. Naučte se uvažovat v improvizacích, včely není technika a strojařina, kde je vše předem nadefinováno a musí sedět úplně přesně. Po většinu let mám spíš zásobáků málo a tak mě vaše otázka vlastně zaskočila. Víte, pan kolega Goro se nějak ošívá nad tuháčem a já tuháč chválím a jsem rád za roky, kdy se vyskytne v srpnu a naplní jím KK. Prostě proto, že jen v letech s tuháčem a rok, dva po takovém roce mám zásobáků (nízkých) dostatek. A med je med, med dělá včely a teprve včely můžou dělat med.

-------------------------------

Ještě se vracím. Odebrané nízké zásobáky je nutné ihned uložit do skladu tak, aby je nestihla zaklást motýlice (zavíječ). Jestli se někde půl dne nebo pár hodin povalovaly, už je musíte hlídat a případně ošetřovat proti zavíječi. Totiž, panenské voští a kor se zásobami zavíječi moc nečmakuje. Vysoké zakladené zásobáky není tak snadné skladovat.