Ve vlákně krmení včel nepravdivě fabuluje MS a Goro souhlasí a dávají nepravdivé narativy. (fabula - lat pověst, narant - vyprávět)
MS tvrdí, možná jen zapomněl uvést, že se DOMNÍVÁ, protože tato věta je mi neznámá a tak prosím kde jste to MS vzal:
Včelstva zimovala na lehce stravitelném cukru a z populace se vytrácela schopnost dobře přezimovat na medu. Protože schopnost zpracovávat hůře stravitelné medné zásoby (včetně medovice a cementu) je geneticky podmíněná.
Nevím, jaká zla kdo provedl včelám, ale krmení cukrem bylo pro včelu medonosnou blahodárně záchranné v rocích, když se medovice vyskytla. Jenže ona se vyskytovala velmi vzácně, na většině území vůbec.
------------------------------------
Zde jsem nucen pány poučit, mrzí mě, že následující nevědí sami.
Velmi často se mnozí odvolávají na miliony let vývoje, na panenskou dřívější přírodu a jiné romantické nepravdy. Ve skutečnosti se medovice vyskytovala jen zřídka, vlastně velmi vzácně. Na našem území převládaly, v dobách té opěvované panenské přírody, bukohabřiny s příměsí javoru, jinde, vzácněji javořiny z javoru klenu, s příměsí jiných dřevin spíš vzácně. Smrk ztepilý se ve výškách pod 1.100 mnm nevyskytoval nikdy, borovice jen po skalách (tam hučí bory ještě v době psaní textu české hymny) a navíc borovice moc medovice nemá. Zbývá jedle bělokorá, ale ta sama roste jen v podhůří, tedy ne pod asi 600 mnm a spíš výše.
Navíc jedle byly jen vtroušené solitery, daleko od sebe a k přemnožování producentů medovice - což je základní předpoklad vzniku medovicového medu - vlastně nemohlo docházet. Tudíž jehličnaté medovicové medy včela od poslední doby ledové téměř neznala a tudíž na ně nemohla získat adaptaci.
Pak jsou tu medovice na listnáčích, ale ty jsou vzácné i v současné době. Některé listnáče medovici produkují víc než hojně, včely to ale nesbírají. Tudíž posledních asi 10.000 let převládaly u divokých včelstev medy květové. Drtivě drtivá většina nektarů je sacharoza, tedy stejný disacharid (dvojcukr) jako je běžný rafinovaný cukr jak ho známe dnes. Nektar by asi nikdo nenazval náhražkou, ale chemicky je to totéž. Vše, co odlišuje invertovanou sacharozu jsou pouze včelami dodané enzymy, pak pylová zrna a stopové příměsi, těžko měřitelné a definovatelné. Tudíž chemicky se cukerné zásoby od květových medů moc neliší.
JENŽE!!!!!
Sacharoza je přesně 1:1 G a F. Jestli ale v medu převládne G, tím rychleji med tuhne. Kde převládá pro lidský organismus těžko stravitelná F, takový med nekrystalizuje nikdy a nebo za velmi dlouhou dobu. Ano, vyhledávané “kvalitní” medy jako akátový, jetelový, slunečnicový jsou sice chutné, ale pro lidské zdraví přinejmenším diskutabilní.
První odbočka. Nutná odbočka. Přirozená a nejběžnější sacharoza je půl napůl ze dvou monosachridů. Bůh nebo příroda to zařídili tak, že pokud lidský organismus dostává tyto cukry v rovnováze, pak je játra stráví. Jakmile ale převládá F, je problém, játra molekulu F bez molekuly G neumí strávit, mění jí na tuk a ukládají ho v těle tam, kde nepřekáží - do zadků, stehen a poprsí žen, do “pivních” pupků chlapů. A to i těch, kteří nepijí ani pivo ani jiný alkohol. První, kam tělo ukládá tuk z nestravitelné Fruktozy, jsou sama játra. Nemoc ztučnění jater - steatoza už ale postihuje i osmileté holčičky a ty se asi bůčkem necpou a dvanáctkou to taky nezapíjejí. Kde se tedy bere v lidské stravě přebytek Fruktozy?
HFS - high fructose sirup - vysoce fruktozový sirup je zkratka, která ještě před dvěma lety byla hojně vidět na slazených nápojích, ale bylo to i v údajně zdravém müsli pro dětičky, je to ve všech jogurtech, marmeládách v pečivu, prostě úplně ve všem. Proč? Nenažraným kapitalistům - těm jde o max zisk při co nejmenších nákladech, hlava nehlava, lidi nelidi, se daří vyrábět Fruktozu laciněji, než cukr řepný (třtinový). Protože na to začali poukazovat někteří výživoví poradci, najednou to z etiket zmizelo, mafie se domluvila a doslova tráví lidi dál. Na nápojích (nechci žádný americký nápoj jmenovat) je nyní uveden sirup fruktozo - glukozový, ovšem není uvedeno jaké % kterého monosacharidu. Vlk se nažral, koza zůstala celá a jede se dál a lidi to lemtají jak vo život (baví mě jak některé moderní madam studují údaje o složení potravin na etiketách). Ženské jak magoři budou donekonečna držet diety a bude se to lživě svádět na jojo efekt. Chlapům se bude pořád vyčítat pivo a bůček a to i těm, co to nejedí a nepijí. A tak dále. Konec odbočky.
----------------------------
Snažím se vám vysvětlit, že si představujete dřívější divočinu jako dnešní les a umělou step = pole. Jenže dnešní lesy nejsou žádné lesy, ale monokulturní plantáže na výrobu dřevní hmoty. Les tomu říkáme jen z nedostatku vůle nazývat to lépe a z nedostatku vhodného pojmosloví. Ovšem jen naivní si můžou myslet, že dříve měla včela k dispozici stejnou krajinu. Známé lži o nynějším převčelení ignorují ten fakt, že kulturní krajina a pěstované plodiny + monolulturní lesy uživí násobně více včelstev. To je nejhorší typ dezinformace, oni tvrdí pravdu, pokud by tu byla příroda jako před třeba tisícem nebo několika tisíci lety. Ale to jsem odbočil.
Druhá odbočka: Na střechy a konstrukce stropů (pokud jsou dřevěné) domů nelze dobře použít nic jiného než smrk. Nic ho velmi dlouho nežere (trámy se ale musely natřít volskou, ne býčí, ale volskou krví - dnes nějaká chemikálie). Když v Praze a i v dalších městech a tím víc v nížinatém Sasku a dál do Německa začal rozvoj civiloizace a stavební boom, byl smrk vývozní artikl číslo jedna. Šumavu vlastnil jeden rod, cizácký, který se na tom neskutečně pakoval.
Třetí odbočka: Dne 8.6.1784 (podívejte se do Wiki, pamět mi už slouží hůř a hůř) vybuchla na Islandu sopka Laki. Ta způsobila na dva roky něco jako "nukleární zimu", třetinu lidí západní Evropy to zabilo hned (do roka) na jedovaté plyny a hlad, zbytek trpěl neskutečně (Francouzská revoluce byla důsledek). Ovšem pak po vyčasení a rozplynutí šera nastalo prudké ochlazení Evropy, které trvalo až do polviny 20 století. Tedy žádné globální oteplení, prostě se jen příroda vrátila do stavu jako před Laki. Ano, nikdo vám to neřekne, lidem se vědomně lže, aby se mohlo rozjet zelené šílenství a není náhoda, že drtivá většina voličů zelených, vítačů a jiných sluníčkářů a liberálních neomarxistů jsou mladí bl.ci.
Čtvrtá odbočka: Ochlazení umožnilo snést smrk z hor do středních poloh a dokonce do nížin a začít konkurovat v kšeftu s nenahraditelným stavebním dřívím proklínanému cizáckému rodu, který držel monopol na smrkové stavivo ve velké části Evropy. Proč asi byly snahy spojit kanálem Šumavu s Dunajem? Jen to ochlazení a možnost pěstovat smrk i v nižších polohách způsobilo, že se od nákladného projektu upustilo. To jsou fakta, dohledatelná z běžných zdrojů a každý si to může nastudovat sám. Já to vím z doby, kdy ještě nebyl vanalezený počítač v dnešní podobě a už vůbec PC a tak vám tu zdroje neuvedu, nikdo normální si taky nepamatuje kdo napsal Slabikář. To až nyní je doba, že by každý chtěl zdroj. Najděte si to sami, když tomu nevěříte. Váš boj.
Pátá odbočka: Proto v důsledku návratu tepla jako před rokem 1784 (ještě tam nejsme) tu začal hromadně hynout smrk a úplně tu zmizí, pokud se skutečně teploty vrátí na úroveň jako před Laki. Tohle vám také nikdo neřekne, ale do mě se někteří “chytří” strefují.
---------------------------
Takže kolegové MS a Goro, podívejte se na věc prizmatem, který jsem vám předestřel a dojde vám, že se s největší pravděpodobností mýlíte.
O tomto jsem chtěl já debatovat když jsem dělal toto vlákno. Mám za to, že jsem byl nepochopen a že se mělo za to, že se tu má donekonerčna mlátit prázdná sláma. O tom, že medovici jednou nosí, většinou nenosí. Ovšem to víme, o čem by se tedy debatovalo?
-----------------------------------------
Malina ještě neví, že med pod víčky ztuhne, řepkáč vždycky, hrozí, že se nevytočí, když se počká. Ovšem včelám až tak ta krystalická forma kvěťáku nevadí, jen VŽDY tekutá potrava z řepného cukru je prostě pro zimování včel lepší a proto, SE JÁ DOMNÍVÁM, je na cukru jarní rozvoj rychlejší. Ale hlavně, i v květových medech je většinou nějaké % medovice nebo hůř stravitelných cukrů nemedovicového původu a to je, podle mě, ten mnou a předky vypozorovaný fakt.
Celé to odstartovalo moje zjištění, že na medovici a dokonce tuháči vč přežijí, i když se neproletí víc než 3 měsíce, když mají blízko NEPRODYŠNÝ strop a neodvětraný úl. Jen jsou některá do dneška v horší kondici. Nic víc.