Příspěvky uživatele

Naposled byla u mě silná snůška minulou sobotu, pak až dnes, i když přes týden si na obživu asi přinesly. Včely padaly pod úly. Je to strhující zážitek, jeden z těch, proč včelařím.

Dělám údržbu hardvéru, doháním skluz, pětitýdenní luxus válení v pelechu, pocení + zobání medikamentů dvou zápalů plic za sebou se dohání, v mém věku, velmi obtížně. Do včel jsem se dostal až po 17 hod. Stihl jsem necelé jedno stan a s údivem zjistil, že se rojit nechce nic. Tedy z těch, co jsem viděl. Ani náznak a u dvou vč dokonce ani “cvičné” misky. Někde ignorují medník (dvě vč, jedno 24 a jedno 30) a tam budu asi muset převěsit plod a použít mřížku. Uvidím co po tomto oteplení a nástupu silné snůšky.

Zítra rozeberu D-B, má našvihnutý jeden NN medem. Mám hotový atypický úl (předělávaka starého úlu s pevným dnem) pro tuto míru a chci včelstvo rozdělit. Jarní rozvoj, patrně díky delšímu rámku, byl obdivuhodný. Medník to má ale od Blaníku - 39x15. Nosí z hlohu a klenu, řepku (pánbuzaplať) ignorují. Pampeliška definitivně skončila.

Od konce.

Udělejto to jako ve včelařském středověku a vůbec nic nezkazíte!!!!!! Když je nouze - a to je = nechtějí do medníku a zanášejí vysoké rámky medem, pak je dobrý i předpotopní způsob. A ne, že vám to nemyslí, nemyslí to vejrovi, co by nad tím nepřemýšlel a nehledal řešení a lomiol rukama jak mu ty blbý včely nechtějí obsadit medník.

-----------------

K vašemu popisu. Všechno co vás napadlo je špatně. 

Včelstva se snaží mít plod pohromadě. Už není předjaří a tak naopak když jim dáte plod nahoru jinam, než je dole, o to rychleji zaplodují dole přidané souše na zakladení. M by byl problém než je postaví, ale souši umí zahřát, vyčistit a vyleštit buňky pro zakladení za několik málo hodin, rozhodně rychlejíi než postavit M. Proto souše na zakladení SMÍ DOPROSTŘED PLODU.

Nelze dát dole plod kupředu a na konec plodiště jen souše a M. Myslím, že jsem to psal ÚPLNĚ JASNĚ, jak vás toto mohlo napadnout?

Příklad. V úle je 11 rámků, posledním je asi SR a tak 10 dělrámků. První asi nemá plod, je krycí. Na konci je asi souše ulitá medem - zadní krycí. Ze zbývajících 9 rámků bude druhý ubitý pylem a nad tím medem. I jestlije v něm plod a dokonce i plod maldý, půjde nahoru. Pylu se dojdou potřebné mladušky nabaštit nad mřížku a uvolněný plac zanesou provianťačky medem. Pak se vezmou dalšá 2 nejtmavší rámky a nebo s nejstarším plodem a převěsí též. V medníku tedy máme druhý za krycím (pokud vypadal jak předpokládám a viděl jsem tisíckrát) a je jedno, zda má nebo nemá plod, pak dáme do medníku výš popsané dva plodové. Dole chbí 3 rámky. Doprostřed plodu dáme souši na zakladení (nemám světlou? Holt tam dám černou, co mám dělat?). Před plod, tedy mezi přední krycí a první plodový jde M a M jde i za poslední plodový. Trubčák už ve VN asi není a tak je za M nějaká souše a nebo blinovka. Dle je zase 11 rámků (nebo 10 + jedna BP, to ale narad dělám, kdo tam pak poleze jí naradit rámkem?)

V medníku jsou převěšené 3 rámky. Víme, že nesmíme rozšířit o víc jak 50% najednou. Nejde dát do medníku 5 a půl rámku, bude jich v medníku tedy 5 nebo 6. Pak, když už je to nad mřížkou nasazené (nač zvedat co nemusím), dám před plod souši na med a za plod taky souši na med, případně před plod dvě aby bylo v medníku rámků 6. Jestli mám buchty, tak volný prostor vyplním buchtama a když je nemám, holt to udělám podle vaší fotky podle Škrobala. Pak ale budete must medník sundavat a dopolnit plodiště. Když to uděláte jak píšu já, spodek je hotový a je to bez dřiny.

Asi za týden, až uvidíte, že je medník našvihnutý včelami, dáte ke stěnám mezitím zaplněné souše a kolem plodu souše na popčet ne 11, ale jen 10 rámků. Polopatě. Jestli jste měl v medníku 5 rámků, přidáte 5 souší a nikdy ke stěnám, tam je plní nerady. Jestli jste měl v medníku 6 rámků (a spodek plný, tedy podle mě a ne podle Škrobala), pak prostě dáte před plod a za plod po dvou souších.

Pokud vám to pořád není jasné, pište. Ale Martine, mám za to, že to vysvětluju už poněkolikáté. 

Nenamáhejte se, vymyslel jste ptákovinu.

Vůbec jste to nečet a nebo nepochopil. Včelstva mají trubčiny v TLumičích dost, chovají trubců kolik je jim libo. I když TL nebyly, kromě stavebního prostoru ve špehýrce, který se často vyřezával, byl vnitřní SR, CELÝ ponechaný včelstvům na chov trubců. Vy si asi myslíte, že jsem úplně blbej a stejně tak mí předkové, asi.

No a teď se podívajme, co vy uvidíte ve vašem průzoru. Chtělo by se mi to napsat jadrně česky, vy si to jistě domyslíte. A já vám, zadarmo vysvětlím, proč uvídíte to enóno.

Uvidíte sladinu? Aha, ze kdy je? Přinesly jí před hodinou nebo převčírem? A to je první rámek, a co se děje na dalších?

Nebo vy to dáte aby bylo vidět do uliček? Jo, pak uvidíte enóna dvě! Jak jako poznáte pohledem do uliček, když je mezera mezi plásty 10 mm a často ani to ne, zda staví, zda to zakládají a nebo zanášejí sladinou a tak dále.

Časté vyřezávání trubčiny se dělá JEN A POUZE PROTO, že když dnes večer vyřežu SR u všech vč, tak kde zítra ráno není postavená nová trubčina, tam je problém a to vč je nutné hlídat. Jestli nepostaví nic ani za 24 hod od vyřezání, je zle, chtějí se rojit.

Nevyřezává se denně, ale když je potřeba a nebo když je většina špehýrek zastavená (to trvá tak jen půl dne, jindy déle). Když není snůška, přestanou všechna vč stavět.

Všechna vč po vyřezání začala stavět, ale některé zpomalilo a nebo zastavilo a na hraně trubčiny se objevily misky - neklamá známka problému. Vyřeže se to a někdy se zase chytí stavby, jindy ne. Když se stavby chytí, stejně je to podezřelé a je nutné hlídat, zda matka zakládá. Jestli ne, i když se nějak chytly stavby, je nutné úl rozebrat a prohlédnout.

Některá vč nestaví trubčinu, ale dělničinu a hned jí zanášejí sladinou - vše OK.

Někdy vč (kolem úlů) nevoní a nezdála se snůška, ale v trubčině nebo dělničině se objevila sladina, co tam včera nebyla - snůška je.

------------------------------

Mohl bych tu vypisovat co všechno je možné vidět ve špehýrkách. Ale okýnko nebo špehýrka je nutná při předpotopních metodách omezování matek v kladení. Snazší je nebýt nenažraný a nechat matkám volnost a pak není potřeba žádná špehýrka. Vývoj se pane Adame nezastavil a já vám (i M.S.) tvrdím, ne že se domnívám, TVRDÍM, že jakékoli omezování matek mřížkami, OP nebo modifikovaným OP, je prostě středověk. Dnešní včelařina je dál, jen někteří to ještě nepochopili. Ale to máte jedno, že je zadovák (Budečák) hovadina na entou věděli už bří Švarcové v Kolči v roce 1923 (věděl to i Moravský kněz Adamec v roce 1904), ale ten úl se vyráběl až do 70 let 20 století. A nebýt zákazu výroby Stranou KSČ, snad by se našli duševní naháči, co by v tom včelařili dones. Tak jako včelaří v Adamci klasickou metodou a není síla jim vysvětlit, že pak budou mít úhyny furt.

Divím se, že se divíte.

Přece když jste zjistil úhyny a zavřel úly, bylo chladné období, motýlci nelítali a tak nemohli naklást vajíčka. Mám to také tak. Zatím. Ale jak je teplo a vylíhnou se z přezimovaných kukel, kterých vidím dost a dost, pak nastane zkáza.

Váš výkres a upřesnění v druhém výkresu je obdivuhodně přesné a jasně srozumitelné. Děkuji vám, chápete stejně brilantně jako Roman. Děkuji vám.

Ale.

Existuje pouze jediná práce jakéhosi Poláka (pokud je mě známo), velkovčelaře (pan Goro ví přesně oč jde) o tom, že časté vyřezávání SR sice usnadňuje boj proti rojení, ale má za následek nižší medný výnos. Sám jsem tu práci nečetl a nevím tudíž, zda Polák vyřezával SR špehýrkou, okýnkem asi těžko - v moderní době měl stěží univerzály a nebo zda kvůli vyřezávání, tedy kontrole SR rozebíral celý úl. Výstup byl, že časté vyrušování vč má za následek až o 23% nižší výnos než kontrola, kde se SR nekontrolovaly a nevyřezávaly. A šlo o stovky vč jak pokusných tak v kontrolním režimu. Zdůraznil jsem slůvko až, pokus prý běžel několik let a někdy byl nižší výnos jen o pár % a tak ten obrovský propad snůšky mohl být způsoben v tom roce něčím jiným. Nezdá se mi ten výsledek jako pravdivý, neznám pozadí, nevím kdo to platil. Možná nějaký výrobce úlů, který je chtěl dělat levně a tedy bez skel a dvířek. Taky když dva dělají totéž nikdy to není totéž a tak nevíme, jestli velkovčelař netřískal částmi úlů jako to vidíme v moderních videích, nevíme jak šetrně, tiše a ohleduplně to dělal a zda vůbec. Protože velkovčelař, proto se spíš přikláním k tomu, že jako naši velkovčelaři, nahatým exhibicionistou počínaje. A taky mám na paměti když vznikl projekt J. Boháče, jak sveřepě a nekriticky (trapně) byl tímto spolkem adorován Langstroth a jak byly kvůli tomu ohýbány zákonitosti a ignorovány podstatné věci. Jen aby se vlezlo co nejrychleji a nejhlouběji do Americké řiti. Také tady pramení moje nechuť k americkému úlu. Hlavně ale jde o to, že je asi 150 let zastaralý. Mě se nezdá být možné Polákem udávané snížení výnosu, měl jsem v době okýnkových a špehýrkových úlů i třetinu úlů čistě nástavkových a jediný rozdíl byl, že se to nich víc rojilo protože jsem nevěděl, co se rojit chce a co ne.

A je tu ještě jeden důvod proti špehýrkám. Při rotaci nástavků by musely mít všechny vysoké - klasika jiné než jen vysoké nebo jen nízké nástavky nezná - a tudíž by byl úl velmi drahý a i to mohl být důvod výsledku Polské studie. Ovšem při metodě Blaník, kdy je jen jediný vysoký nástavek a to i u míry 39x24x11 + jen nízké medníky s dílem, do kterého matky nikdy nekladou, pak ano, pak má špehýrka velký význam a doporučují jí vřele. Začátečníkům s malým počtem vč tak do 20. Jak je vč víc, končí kratochvilné hobby a nastupuje tvrdá dřina a tam není na nějaké vyřezávání SR ani čas ani nálada. A co se chce vyrojit, ať letí třeba do pr…

V neposlední řadě je tu fakt, že BF je málo rojivá včela a díky její čím dál větší příměsi do Kraněk se v posledních letech - moje pouhá domněnka - včely obecně mnohem méně rojí, než dokud tu byla jen Kraňka.

Zjevně reagujete na část mého příspěvku, kterou jsem posléze smazal. A tak ostatní asi nebudou úplně v obraze o čem je řeč.

Nemáte pravdu.

Nevím jak velká firma je ta, co tady pracuje. Protože tu práci do detailu znám a polír to po jedné větě pochopil když jsem ho oslovil, byl velice sdílný a ochotný a vysvětloval mi moderní technikálie. Dělají neskutečně rychle, prostě koncert lidské práce, taky je jich okolo finišeru nejméně dvojnásobek než za mých časů. V tomto potíž není. Potíž je v nešvaru moderního kapitalizmu = outsorcing. Jedna firma přijede a frézuje. Náklaďáky jsou jiná firma a ti, co tam s lopatami a košťaty uklízejí, co nezvládne technika, to je zase jiná firma. Celému tomu velí kapitalistický nabob, který je živ jen z velení a nepatří mu nic, nemá žádné lidi, ani stroje, jen najímá na každou kravinu jinou firmu = outsorcing a umí vydejkat z EU dotace a ví, aké úředníky podplatit aby mu prošlo co chce. 

No potíž je jen v tom, že někdo přijede, udělá bleskurychle svojí práci a udělá jí precizně. Jenže pak se tu několik dní neděje nic. Na zametený a nastříkaný povrch napadají jehnědy, prach a listí a tak to nebude tak dobře držet. To nikomu nevadí a položí novou živici klidně na tu zabordelenou podkladovou vrstvu. Ale ani to nevadí, domluvenou záruku to vydrží, pak se to po pár letech začne sypat a dodavatel, tento nebo jiný - v té branži je to spolupracující mafie pár velících nabobů, kteří se znají a nahrávají si kšefty a tak je po pár letech nutné silnici opravovat a nebo udělat znovu. Nikdo nemá zájem aby dílo vydrželo co nejdéle. Je to stejné, jako ve známém filmu nad nerozbitnou skleničkou babička prohlásí, že skláři pochcípou hlady. A tak nějací mafiáni zařídí, že cestáři hlady nepochcípou, o to se organizace práce řízená několik a naboby postará.

Před 50 lety byla technika primitivní, přesto byla komunistická práce mnohem efektivnější a kvalitnější. Kdo nepamatuje, nevěří. A to ještě žili staří co pamatovali, jak precizně se dělalo za první republiky a dokonce ještě žili i to, co pamatovali kvalitu práce za Rakouska…

Váš obrázek je dokonalý, děkuji za ostatní čtenáře CHZ a děkuji i za sebe moc.

Na něco jsem zapomněl. Už jsem to vysvětloval na VF i na IF a tady asi taky, ale prostě jsem to měl připomenout. 

Původní univerzály 39x30 po rodičích měly horní falc. Polonástavky byly ze smrku 30 mm. Dle ČSN byla VM jen 6 mm a proto měly úly a nástavky vnitřní rozměr 402 x 402 (je to 390 + 6 + 6). Modernější (Kraňka je větší než včela tmavá) včelí mezera je nyní místo 6 mm větší a sice 7,5 mm. Proto je nynější vnitřek 405x405.

Ale zpátky k Blaníku, tedy jeho předchůdci. Jestliže byla síla stěny 30 mm, pak vnější rozmněr nástavku byl 462x462 a falc byl 467x467. Mnou vyráběné nástavky už byly z Sm 20 mm, ale používaly se k původním univerzálům a tudíž musel zůstat stejný vnější rozměr jako u původních nástavků se stěnou 30 mm. Na délku to lze vyřešit snadno tak, že čela jsou prostě o 10 mm dál a proto je v tomto směru Blaník uvnitř 422 mm. Jenže na šíř to nede. A tak jsou bočnice odskočené od vnějšku o 10 mm, ale čela mají rozměr správný = 462. Toto ničemu nevadí, ve falcu to nečochtalo a navíc nebyly péro a drážka tak blízko kraji čel a zvýšila se pevnost. Prostě bočnice jsou zeslabené o 10 mm z vnějšku.

Moc se vám Jirko omlouvám, prosím, abyste tedy nakreslil půdorys nástavku Blaník aby to bylo viditelné, ne každý rozumí mým popisům.

Pro pořádek. Mám v provozu z nostalgie pořád poslední dva univerzály (ale už bez okýnek, zadky jsou zadělané napevno). Protože jejich falc je 467x467, tak jsem zvětšil v poslední sérii svých nástavků vnějšek z 462 na 465. Tím došlo k tomu, že zdéli je pak vnitřek dokonce 425 místo původních 422 a vnějšek už není odskočený o 10, ale o 8,5 mm.

Ukázalo se - nebyl to primární záměr, tak chytrý abych uměl myslet tak dopředu nejsem, že je velmi výhodné, díky tomu, že jsem za komančů prostě nesehnal dříví tak silné, abych mohl vyrobit nástavky se stěnou tlustou 30 mm, že pak vznikla uvnitř větší délka vnitřku nástavku. To se ukázalo jako plac pro celoroční umístění BP. Aby nevadil včelám čelní osvit úlu sluncem - ne vždy může být úl celý den ve stínu, pak “parkuji” BP u čelní stěny. Kde je celodenní stín tam mám BP vzadu. Když jdu do včel, vyndám dvojitými kleštěmi na rámky BP. Tím můžu rozvolnit rámky dál od sebe a můžu je vytahovat nahoru bez hrnutí a válcování včel. K tomu je samosebou potřeba nemít mezerníky na vodorovných loučkách. To je jen hloupý relikt ze zadováků, kde trčící mezerníky nevadily, když se rámky vysouvaly dozadu, tedy vodorovně. To, že i u stropováků má někdo mezerníky na  HL a dokonce i na SL je důkat toho, že někteří lidé nemyslí!!!! A hlavně je jim jedno, že při práci mačkají včely a trhají plod. Kdo tohle dělá není včelař, ale PRASE a k tomu neinteligentní hňup! (Znám takové i inženýry.)

Takže. Díky soudruhům, že se nedalo koupit (a stejně jsem neměl peníze) dost sliný materiál na nástavky, vzniklky dvě vynikající výhody. Místo pro BP na celoroční uskladnění a není potřeba jí někde skladovat. Navíc plní funkci clony proti přehřívání a do třetice umožňuje civilizovanou práci každému, komu na včelách skutečně záleží a neničí je. Tady si neodpustím přípodotek, že někteří milují včely, nedávají jim tvrdou chemii a vymýšlejí včelaření bez mezistěn a na divočině a jiné neinteligentnosti a současně drtí a valchují včely a plod po tisících. To jim nevadí? Inu, komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Mladí asi neví co je apatyka = lékárna (apotheke) a s hůry je myšleno z nebe a tedy od Boha.

Řepku naštěstí včely ignorují, je skutečně dobře postříkaná. Přesto ale ze řepky snůška bývá. Ale až v poslední fázi kvetení, kdy vyrazí spodní výhonky pod odkvetlými nebo dokvétajícími květy. Semeno z těchto pozdních květů nedozraje a jezevce nezajímá a tak to pak ke konci kvetení řepky nestříkají. Tehdy včely přinesou řepkový med.

Co je prosím rukevník? Ale vlastně si to najdu na netu, děkuji. A proto řepku ve škarpách včely obírají, že není postříkaná. Z jejích semen nebude nic, květy úplně sežerou škůdci.

Konečně je hotový nástavkáč, tedy jen VN na míru 43,5x30x12. Dno, nástavek a dekl, natřené zatím jen jednou směsí napouštěcí fermeže a “vyjetého”, tedy přepáleného jedlého oleje. Ihned to zaschlo a dneska jde lazurová barva (asi by měl jít ještě jeden nátěr olejem s fermeží, ale tlačí mě čas). Současně dodělávám předělávku dalšího desetirámkového atypu, zbývají tak 2 hodiny práce a můžou do toho jít včely.

Tvrdím nálsedující:

12 rámků je nesmyslně moc, ideální je počet 9 rámků = 8  uliček. Cílem nenažraných kapitalistů bylo (a je), aby odpadlo zužování a u devítirámku nezužovat jde. Jde to i u 10 rámků Langa, je to úl vhodný tudíž pro nenažrané kapitaplistické pseudovčelaření a ne pro hobbíka.

Jediné co brání v masovém rozšíření Dadant-Blattu je nemožnost obměny vysokého díla, nepřevěšuje se plod a tudíž není kam, když se nezužuje, přidávat mezistěny a tedy obměňovat vysoké dílo. Také když se nezužuje, nejde nijak zbavit staré rámky plodu a zásob, což jde, když se vysoké rámky nikdy nevytáčí, jen v komorách zjara. To ale zase musí být staré rámky na konci = nejdál od česna. Jenže to zase nesmí být česno hloupě uprostřed, ale u strany aby byl začátek plodiště, střed plodiště a jeho konec. A už vůbec se nesmí zebrovat, pak by se do komor dostávaly mladé pěkné rámky a staré by trčely uprostřed plodišť. Prostě Dadant-Blatt vyžaduje odlišnou technologii práce se včelstvy než jiné západní úly. U Dadantu se prostě musí myslet, u L stačí cvičená vopice = najmutý sezonní nádeník, který se k ničemu jinému, než je příležitostná sezonní práce, nehodí. Každý si může vybrat jakému typu lidí se chce v našich podmínkách podobat.

Protože ale já počítám se zužováním u D-B a protože u Blaníku 39x30 běžně zužuji na 8, ale i 7 a slabší vč dokonce jen na 6 rámků a postupné doplění VN mezistěnami zajistí DOSTATEČNOU obměnu díla, pak u úlu s rámky dvanácti je ještě o rámek větší výhoda. Protože je ale rámek D-B větší, je tu o to větší výhoda. Kdo myslí a nechce kapitaisticky nenažraně omezit počet zásahů na necelé dvě hodiny na včelstvo ročně, pro něj je pak velká bedna na 12 rámků větší míry velká výhoda.

A celé je to uvažováno, jako že nebude vůbec pod VN TLumič a tudíž se NEBUDE VN ZVEDAT NIKDY!!!

Zatímco jiní vymýšleli ze stejného důvodu pro seniory a ženy prapodivné paskvily, pololežany i ležany, v podmínkách, kam se ležan nehodí, já vycházím z úplně odlišné idey. Pamatuji si úly s neoddělitelným dnem a pamatuji si, že se v nich včelařilo snadno a dobře se stejným výnosem s asi o 10% víc práce. Jen byly malé a vynutily si TLumič. Tak originál Dadant-Blatt by měl velikost řešit v jedné velké bedně.

Letos mám prvně na jediném vč této míry medník s deseti rámky míry 39x15x11 (do medníků se dává jen 10 rámků s od oka většími rozestupy) a už víc než 10 dní, kvůli zhovadilosti úřadů a uzavírkou silnice nevím, co se tam děje.

I v té zimě je snůška. Není jistě nijak vydatná, ale je. Objevil se jinak žlutý pyl než má řepka, netuším z čeho. Pořád kraluje hloh. Ubylo pylu z klenu. U javoru mléče mám vypozorováno, že do 18 stupňů z mléče sbírají pyl. Kdo to nezná tak mléč je dávno odkvetlý a uvádím ho jako PŘÍKLAD! Jak teplota přeleze 18, včel na mléčích přibyde a nezdržují se s pylem a téměř ho přestanou sbírat, určitě jeho sběr silně omezí. Možná, že i klen, aby medoval, potřebuje vyšší teplotu a pak je třeba nezajímá ani pyl tolik, jako hloh.

Ne, na co by byl SR nahoře nad mřížkou?

Zopakuji. Převěšování = omezování matek v kladení a to tím, že kromě jednoho SR s trubčinou, kterou od převěšení plodu už nevyřezáváme a necháme trubce z celého plástu líhnout - vč potřebuje NUTNĚ trubce a vnější SR se vyřezává proto, aby na něm bylo vidět co vč chystá. Když není špehýrka druhý SR odpadá a protože je dole pod VN TLumič, pak nemusí být vysoký SR žádný. Ovšem když má vč ve VN 10 dělničáků + 1 SR, převěsí se nad mřížku 3 plodové a zruší vysoký SR, pak dole ve VN chybí 4 rámky. Nejde jim dát 4 M naráz. Jde, ale je to stres a hlavně dlouho potrvá než je postaví a někdy se raděj vyrojí než by tolik M najednou postavily.

Polopatě, vám to leze do hlavy Martine fakt obtížně:

Když je ve VN 10 dělničáků, na prvním krycím nebývá plod. Pak je tam 9 rámků dělplodu + 1 rámek s trubčinou. Jestli se 3 rámky plodu dají nahoru a nahradí se jen dvěma M + druhým SR, pak je, až M postaví, pro dělničí plod už jenom 8 rámků a proto je převěšování omezování matek v kladení, myslí se logicky v kladení DĚLNIČINY. Ale s tím si vy nelamte hlavu, nemáte okýnka ani špehýrky, máte TL a tak prostě dáte dolů 2 M + 2 souše na zakladení tak, abyste nahradil 4 chybějící rámky. 4 chybí proto, že 3 se převěsily s plodem a původní vysoký SR se zlikviduje a tak chybí dole ve VN pak 4 rámky.

Takže. Vy si s technologií okýnek nebo průzorů proboha nelamte hlavu, to jsem uvedl jen na vysvětlení PROČ se to tak dříve dělalo a pro nás to nyní nemá žádný význam. Nesčetněkrát jsem vysvětlil, že OP je omezování matek v kladení a vysvětlil jsem, že to je předpotopní nenažrané uvažování a že slušný včelař, který nechce ze včel vyždímat úplně všechen med, matky neomezuje.

Je dobré znát staré metody a použít z nich to, co v nynější době za výjimečných podmínek potřebujeme. A to je v tomto případě předpotopní převěšování plodu, pracné, ale lze tak dostat vč do medníku i když tam nechce. A lze od něj získat med.

------------------------------

Hloubavější pochopí taky to, kde vzali autoři LBV dva trubčáky v jedenáctirámkovém úle. Je to zase jen omezení matky v kladení dělničiny + nesmyslné umístění mezi dělničí plod. 

-----------------------------

Dělají mi tu silnici a od 28.4. jsem nebyl u včel na svých dvou odlehlých stan. Včera jsem skrz zákaz vjezdu včely navštívil a zjistil, že mi jich třetina neobsadila medníky, přesněji, nestaví v nich M. Nijak mi to nevadí, také proto mám vždy vč víc abych měl to množství medu, co potřebuji a vč navíc jsou jakási jistota a bonus navíc, když to i u nich vyjde. Další důvod pro začátečníky chovat když chce vč 5, tak raději například 7-9 vč. Pak se nemusí trápit, že některé nechtějí do medníku.

Ve vč, které nechce do medníku a samo sebe omezilo a často se ani nechce rojit, lze využít například k chovu matek. Dnes se na to používá sběrný oddělek, chov při matce a jiné kejkle a přitom tohle je nejsnazší. Jen kde se chová nesmí být medník, protože by se musel pořád snímat a zase na úl vracet. Prostě hloubavější si poradí vždycky.

------------------------------

Tady je důkaz faktu, že díky technologiím mladí lidi ztratili schopnost chápat věci v souvislostech a já dělám tu “chybu”, že předpokládám, že LOGICKY vyplývá jedno z druhého a že je včelařina jeden velký celek s mnoha nuancemi a že to musí dojít každému. Jak je vidět nedochází. Všem ne. Ta většina mlčí aby o nich nějaký dědek nenapsal, že nejsou schopní chápat BANÁLNÍ souvislosti sami od sebe a na vše potřebují návod. Ale návod navíc nesmí být dlouhý, musí být ale podrobný. To se vylučuje a svět začíná být v totální pr.eli! Protože tohle je nejen u včel. Jenom totální vymletostí některých lidí si já dokážu vysvětlit, jak někdo vůbec může volit piráty nebo pletačku svetrů, či  hnus fialovej!

Vaše šphýrka je nesmysl tak, jako ta Brennerova - ta byla mnohem větší a stejně Brennerovi nefungovala. Tak malým otvorem neuvidíte nic z toho, co potřebujete VĚDĚT s velkou mírou JISTOTY.

Neumím kreslit a tak popíšu (třeba to někdo nakreslí) jak jsem to vyvinul já:

Nástavek má stěny 20 mm masiv smrk. Nedoporučuji to dělat u nástavků na rychlou spotřebu z překližky.

Vnitřek nástavku Blaník je v tomto rozměru 422 mm (na šíř logicky 405 mm). Tento údaj je nutný k pochopení pak na konci.

Zadní stěna běžného nástavku je 465x308. Místo ní se udělají dva hranolky 20x30x465 a ty budou nahoře a druhý dole, nastojato (nahrazujeme běžnou stěnu nástavku).  Po stranách dáme stojky, které zaslepí mezery mezi horním a dolním hranolkem rámu. Tím vznikne prostor ve stěně nástavku velikosti 405x248, kde budou vč stavět trubčinu. Mám toto vyzkoušené a soudržnost nástavku je dokonalá. A to jsem ještě neznal lepidla D4 a už vůbec asi nejpevnější polyuretan D4. Jiné lepidlo nedoporučuji!!! Samosebou stojky drží vruty stejně jako horní a dolní rám.

Na zakrytí ěpehýrky přijde sklo, držené jen nahoře a dole zatlučeným a ohnutým hřebíčkem bez hlavičky ve funkci obrtlíku. Elegantnější jsou dole dvě “packy” z plechu a nahoře jedna na číoku aby šla vybočit jako obratlík. Dolní lištu po celé délce neradím (mám za sebou), akorát se v tom hromadí bordel a mizerně se to čistí. A tahle štěrbina musí být volná aby tam sedělo sklo. To nemusí mít žádný rám, trojka je dostatečně samonosná. Rám skla = rám špehýrky, nemusí být osazený a sklo je jakoby navrch a drží jen na dvou plechových pacičkách dole a stejná pacička nahoře, třeba 20x8 mm na jednom hřebíčku pracuje také jako obratlík. Skulinu kolem dokola si včely zalepí propolisem a to se musí pak asi jednou za rok čistit, jak dřevo tak sklo.

Dotud je to jednoduché a stačí cirkulárka a smirkový papír. Jenže sklo musí být chráněno dvířky (nebo poklopem - to neradím, i to mám za sebou). A tato dvířka jsou nejdražším prvkem na špehýrce. Já si je dokážu udělat sám, stačí rám a sololak. Dvířka mají dole pantíky, vpravo (jsem pravák) větší obrtlík (kvůli kroucení subtilních dvířek jsou lepší obratlíky na každé straně, tedy dva). Ale na pravém (nebo levém, to je fuk) obratlíku je zavěšený řetízek, který se koupí ke splachovadlu. Ten je nereznoucí. Je přichycený ze strany k hornímu kraji dvířek a je dlouhý tak, že po vyklopení dvířek ta drží vodorovně. Při vyřezávání divočiny ve stěně se opatrně odpáčí sklo rozpěrákem tlakem v rovině skla a jak se uvolní, ploží se na vodorovná dvířka. Nyní jsou obě ruce volné a opatrně se po odehnání včel z jedné divočiny strany odřízne plást a položí na sklo. Včely ze zadní strany napochodují samy do úlu, trochu je usměrníme namočenou peroutkou nebo smetáčkem. 

Trubčí plást potřebuje o něco věštší rozteč plástů než 35 mm, která je správná pro dělplod. Toho dosáhneme snadno, protože vnitřek Blaníku je větší jak bylo podotknuto na začátku popisu. Nahoře ve špehýrce jako vodítko, kde začnou stavět, bohatě stačí vnitřní hrana horního stěnového hranolku. Špehýrka je prostě jen díra v rámci stěny nástavku. Kdo chce může na té horní hraně, kde mají začít stavět, vodorovně připevnit 3 mm špejli.

Špehýrka je nejstudenější místo úlu, za sklem je jen sololak. Ale dá se to udělat tak, aby tam byl ještě plac pro 5 mm tlustou plsť a nebo 10 mm tlustý polystyren. Ale nemusí tam být nic, trubčině vyhovuje nejchladnější místo v úle. Ale je lepší pokládat křehké sklo na dvířka s plstí, ta se vlepí do dvířek. Pak se ale špatně čistí a tak je lepší vyjímatelná. Polopatě. Kde jsem měl PS byl vlepený ve dvířkách, kde jemný filc, tam byl vyndavací.

Je mi trapné opět obtěžovat Romana, možná Jirka by to tentokrát mohl nakreslit.

Kdo si to dokázal představit tak ano, dvířka kryjící špehýrku vystupují za půdorys nástavku, sdama špehýrka ne,a le její krycí sklo už ano. Nástavek musí mít sklo zakryté, do úlu nemá propnikat světlo - ultrastres.

Když chceme aby všechna trubčina byla od určité fáze rozvoje pouze dole v TL, špehýrka jde proti tomu. Nemám špehýrky v době, kdy jsem vyvinul TL a metodu Blaník v dnešní podobě. Ale nebude to ničemu vadit a dole v TL bude holt asi o rámek trubčiny méně - vč sama ukážou, některá dělají trubců víc a některá méně a nechme jim tady v tom svobodu.

Přišewl jsme požárem a stejně tak bratr o všechno vybavení. Abychom nějak začali nanovo, nadělali jsme pouze nástavky s tím, že špehýrkové plodiskové nástavky doděláme další zimu. Už k tomu nedošlo. I hyperjednoduchá dna byla myšlena jako provizorně prozatímní (později využitelná pro oddělky a jinou manipulaci) a osvědčila se tak moc, že už jiná dělat nikdy nehodlám. 

Běžně se to tak dělá. Totiž. Původní patnáctka měla 14,4 a VM byla dle dřívější ČSN jen 6 mm. Mimochodem u originál D-B je to také 6 mm, to jen Lang má všecko jinak než zbytek civilizace. Proto i D-B má nízký rámek vysoký 14,4 cm aby dva na sobě dávaly nesmysl na opačnou stranu. Protože potom mají dva na sobě ne 30 cm, ale 29,4 To je taky špatně.

Proč mám já 15 a ne 14,4 jsem vysvětlil jinde, byl to omyl vzniklý nepřesným vyjadřováním. A už jsem to tak nechal. Ukázalo se, že všichni přešli u třicítky na 15 místo původních 14,4.

Já tu vysvětlím, tady a teď, proč je NN půlka VN. Byl to svého druhu velký vynález (oproti původní metodě Dadant) ve smyslu racionalizace a zjednodušení přidávání medníků.

Víme, že se nesmí přidat naráz 100% prostoru, ale jen 50%, což je bez problému a vč se s tím teplotně srovná, při přidání 100% dojde k teplotnímu kolapsu vč. Jako první medník se při převěšování plodu nedával hned plod do poloviny, svislá přepážka, uteplivky (jako to radí staré knihy když zavrhují nízké rámky v jednom úle s vysokými). Na vysoké plodiště se dal celý NN se soušemi. To jde velmi snadno a rychle, plodiště se neprohlíží. Když to vč zvládla, mezitím se nalíhlo dost nových včel a vč zesílilo, bylo možné převěsit plod. A nyní dávejte pozor, představivost je nutná, kreslit já neumím.

Do prvního NN medníku se dalo místo 11 rámků jen 10 s malinko většími rozestupy. Když se šlo převěšovat udělalo se to takto:

Vzal se druhý prázdný NN a do něj se přendalo 5 polorámků tak, aby až se dají NN na sebe byly přesně nad sebou. Do vzniklého vysokého prostoru se převěsily 3 rámky s převážně líhnoucím - co nejstarším plodem a na konec dvě souše. Kažadý další medník, nikdy to nebylo víc než jeden, byl už celomedník s vysokými soušemi, už bez plodu a v poměru objemu k úlu před přidáním druhéh medníku to bylo zvětšení zase jen o 50%, protože VN 30 + složený medník vysoký 30 dávaly prostor vysoký 60 a další medník 30 zvětšoval úl jen o 50%. SWamosebou se jako další medník pod celomedník mohl přidat jen polomedník - tady byl prostor pro maximální plasticitu úlů a vyhovění jakékoli potřebě každého včelstva.

Pro úplnost co se dalo místo převěšeného plodu dole:

Univerzál měl 11 rámků + jeden SR na konci u okýnka. Převěsily se 3 plodové a ty byly nahrazeny 2 M + druhý SR. M se daly tak, že jedna šla mezi přední krycí a první plodový a druhá mezi poslední dělničí plodový a starý, tedy původní SR. Na něm se už nechali líhnout trubci až do konce sezony, tedy z celého rámku a vyřezával se jen nový SR umístěný mezi sklo = okýnko a starý trubčák. Vyřezávání bylo nutné, právě tím se monitorovala případná rojová náolada. Jestli bylo plodiště ubité pylem a matka neměla kam klást, do medníku šla jedna pylová deska a zezdola a dole ubyly 4 rámky. Zrovna tak když byl v plodišti medový rámek, šel do medníku jako pátý. Tím ale dole ubylo 5 (nebo 4) rámků a tudíž ke dvěma M se dávaly dvě mladé souše na zakladení, aby matka mohla ihned klást a odvrátila se rojová nálada. Stejně tak, když už se vč chtělo rojit, tedy ve chvíli převěšování plodu, tak se dole bral jeden oddělek a tudíž taky z plodiště ubylo 5 rámků. Někdo risknul i ke dvěma M na popsaná místa jednu doprostřed hnízda + jen jednu souš na zakladení. Prostě tady byl prostor pro kreativitu a kombinace různých možností. Taky se u slabocha nahoru převěsil jen jeden rámek plodu a další dva se vzaly přebujelým, které se už chtěly rojit. Včely se neometaly, neservou se.

Ve všech případech převěšování plodu nahoru NESMÍ PŘIJÍT MATKA!! Pod medník s převěšeným plodem musí LOGICKY přijít mřížka.

V nízkém medníku často matky zakladly na prostředních rámcích půlměsíčky plodu nad SL na prostředních 1-4 rámcích. Tento plod musel přijít nad sebe a co nejblíž středu složeného medníku tak, aby byl vedle vysokého plodplástu, tedy plod pohromadě aby se nelíhly zimou podtržené včely. Ty sice vypadají jako včely zdravé, ale mohou mít sníženou imunitu a jiné neduhy.

Kdo pochopít tuto metodiku, dojde mu, že druhým SR při převěšování došlo k omezování matek o jeden rámek. To se mi ukázalo jako krajně nesprávné a v metodě Blaník už stejné omezení matek v kladení není. Naopak, odstěhováním trubčího plodu dolů do TLumiče v plodišti přibyl jeden rámek pro dělplod!! 

Kdo POCHOPIL starou metodu předků pro univerzál 39x30 s polomedníky, dojde mu, že je to nejmémě 4 a spíš 5x jednodušší než OP. Ale protože se mi za život ukázalo omezování matek v kladení jako příčina pozdější větší náchylnosti k neprospívání vč - mnohá neměla v létě a na podzim “jiskru” a bylo nutné je likvidovat, spojovat s jinými a podobně, postupně jsem vyvinul metodu Blaník, která vše zjednodušila tak, že víc to už nejde. Je ale nutné si uvědomit, že já nejsem žádný vynálezec, jen jsem přivedl k dokonalosti provozní metodu vyvinutou předky. A ti se nepochybně inspirovali u systému Dadant-BLattt, jen typicky česky pomocí převěšování plodu vyřešili nemožnost dostatečné obměny vysokého díla, na kterou anglosasové ve své kapitalistické nenažranosti a neochoty platit dělníkům za práce jako je zužování a nebo převěšování plodu, nepřišli. Kvůli nenažranosti - snižování nákladů až pod únosnou mez se sami připravují o neskutečně víc. Stejně jako OP, což je zase nenažraná snaha vzít včelstvům VŠECHEN med do poslední kapky a nahradit nějakými syntetickými nesmysly, v lepším případě cukrem.

Zakončím prastarým příslovím českých předků a slovo dížka - malá díže, byla nádoba, do které dojička slévala nadojené čerstvé mléko. Je mrzuté, že aby mladí pochopili přísloví, musí se jim vysvětlit staré názvy nádob a dalších věcí.

Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky.

A naopak, lakomý sedlák, který šetřil na krmení, dobytek řval hlady na celou vesnici a to byla ostuda. Proto de.il krávy bil bičem za to, že z hladu řvaly (jako krávy - proto se říká “řvát jako kráva”). A tak této metodě nenažraného sedláka se říkalo, že “krmil bičem”. I u včelařů dosud podobná logika dodnes přežívá a je snaha včelám vzít do poslední mrtě VŠECHEN med. Včely neřvou a nikdo nic neví, jen pak takovému hyne víc vč než jiným a vymýšlejí se Colossy a v tisku se všichni strááááášně diví a Včelařství donekonečna řeší stále větší % zimních úhynů a radí lít do včel jedy víc a víc… (maně mě napadá to to tom panenství, kterého se blbí snaží dosáhnout zvýšením souložení)

Jo, nevysvětlil jsem co byl bič, ale to snad i mladí vědí. Co ale určitě nevědí, co byl skutečný hlad…

Vč ve snůšce podaný vodou naředěný med berou. To je pro mě stěžejní zjištění.

Odzadu. Tchán neumí správně včelařit, vždy musí zařídit, aby poslední rámek byl stavební. Jinak nemá okýnko žádný rozumný smysl, žasnu, že někdo dospělý může toto nevědět a nechápat.

Medník se odhadnout pozorováním stropu a viděním do půl plástů nedá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (včely načerno, vzpomínáte?)

Stačí okýnko nebo špehýrka a rozumný včelař s vyšším IQ a jistota je téměř stoprocentní. Ale máte pravdu, úplná jistota není. Nám jde o to, být ke 100% jistotě pokud možno co nejčastěji co nejblíž.

Ano, právě pro začátečníka by byla špehýrka velmi velkým přínosem a urychlením pochopení základních zákonitostí.

Když nemáte žádnou reakci na včelí bodnutí, víte jistě, že když vás strefí do oka, že neoslepnete? A víte jistě, že nemůžete dosatat anafylaktický šok? Fakt jo? Nebo je to jen nerozum a nedošlo vám to?

Vy máte nad rámky 10 mm mezeru? Fakt jo? A to jako kde jste to vyčetl? A proč potřebujete vidět vosk? Prostě kvete jíva a je to jasné ne? (dřív se to psalo o ptačí třešni) U mě na horních loučkách NESMÍ být nic!!!!! A toho jde dosáhnout jen tak, že je nad rámky 6-8 mm. Protože ale igelit leží na rámkách, při každém otevření úlu musím čistit HL tak, aby tam nebylo nic a to zdržuje. Někde tu jsou fotky jak vypadají HL rámků v mém včelstvu.

Tady dám souvislost. Staré úly měly nad HL 6 mm a tak dělaný strop, že se nepronášel a HL byly trvale čisté bez ustavičného čištění. Jenže pak byly jednotlivé uličky nahoře propojené. Jenže když má moderně každá, nahoře uzavřená ulička, svůj teplotní i vlhkostní i větrací režim, je údajně výhoda. Pořád mám dva úly postaru a ejhle, propojené uličky ničemu nevadí. Velmi vážně si pohrávám s myšlenkou vrátit se ke klasice a opět udělat samonosné stropy, aby prostě odpadlo ustavičné čištění HL při každém včelaření. Ale mám za to, že moderní včelař vůbec nepochopil, o čem poslení odstavec píšu. Vy to tak máte podepřením stropního plexi kousky louček, jen to máte 10 mm vysoko a pak vám tam staví kraviny. Já tam nechci nic, jen čisté horní loučky (proto to musí být 6, v krajním případě max 8), které bych nemusel jak pako furt čistit. Proč musí být absolutně čisté jsem vysvětlil v jiném příslušném vlákně. Otázka je (budu zkoušet) jak to je pak s kondenzací vody, která se letos ukázala jako základ pro přežití zimy na melecitozním medu bez proletu víc jak 3 měsíce. Obě vč s tímto “visutým” stropem přežila znamenitě. Jenže to byly oddělky a dostaly nějaký cukr a nezimovaly na čistém tuháči, jako jiná vč.

Pro vaši informaci (přesněji si to najděte). Některý hmyz má nějaký problém s hustotou nektaru a příliš hustý nedokáže nasávat. Patrně proto některé rostliny jiný hmyz než včely ignoruje. Kupříkladu jalové trnky navštěvuje jiný hmyz, včely velmi sporadicky = jalově řídký nektar. A na šeřík včely nejdou nikdy, ale určití hmyzáci jo. Jsem sice ateista, ale musím připustit, že Bůh to vymyslel dokonale.

Vy to pořád ne a ne pochopit. Plexi sice asi super (třeba v rámu = mezidno, bomba), ale proboha co vidíte? Já nic, co by mi sebeméně pomohlo ve včelaření. Jediné co vidím, jestli a jak obsadily medník, například a protože je igelit matný, raději ho zvednu abych viděl jasně. Bez kuřáku, je to tak opatrně rychlé a ne celý strop ale jen tu část, co potřebuju, že včely ani nepochopí co se děje a než by stihly reagovat je už zase zakryto a dekl nasazený. 

Prostě pozorování zezhora je axiomatická přiblbost a nic použitelného se takto vidět a zjistit nedá. A třeba jsem jen lempl a neumím pozorovat zezhora. Pomozte mi a vysvětlete mi, myslím to vážně, bez rytí a pošklebování, co jako by se dalo zhora vidět, i kdyby do půl plástů? Já ve špehýrce musím vidět nejen stavbu, ale i vajíčka a nebo matečníkové misky, zda trubčinu plní sladinou, nebo zda staví dělničinu a co do ní dávají - to je velmi důležité toto vědět. Pak mám jistotu 100% a vím přesně co mám a kdy dělat, vy máte tak akorát prd a ne jistotu, nevíte JISTĚ nic!

To samé česno. Poznám jestli je snůška a jaký pyl nosí, zda větrají. Hlavně na čumění jak tele na nový vrata nemám ani čas a už vůbec náladu! Taky jsou při tom i nesmírně hodné včely nasraně agresivní a nestrpí to. Nemám rád žihadla ani agresivní bzučení a útoky. Kdysi jsem byl těžký alergik s život ohrožujícími reakcemi a ani se strachu zbavit nechci, kdykoli se to může vrátit a včelařím zásadně sám! (nikdy nepracuji bez rukavic a kukly a už vůbec jak debil nahý nebo v šortkách a podobně)

Do podmetů nečumím anšto žádný podmety nemám. A tak dále. Já chci včelařit e ne čumět jak magor a nevědět JISTĚ, co dělají, co chtějí a k čemu se chystají.

A přiznání: 

Od doby, co nemám okýnka ani špehýrky je vlastně včelařina jen raubírna a žádná radost. Úplně se vytratilo to všechno, proč jsem včelařil rád, zbyla jen dřina a neskutečná nejistota…

Přesně a Seznam mě na.ral -chce za tu progresivistickou propagandu peníze a já jim platit nebudu a tak tam otevírám mail jen výjimečně.

Jo a Martine. Dejte si přes držku a hned. Když dáte dva NN na sebe máte VN!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A neříkejte mi, že máte nadělaných nástavků jen tolik, že nemůžete dát jeden navíc.

U mě je ve stínu 13, polojasno a protivný SV vítr. Je asi střední snůška. Asi 70% pylu je z hlohu, asi 20% z končící pampelišky, jabloně jsou odkvetlé. Začíná klen, zbytek pylu je z něj. Ani jediná včela nenese žlutý pyl a tak řepku postříkali pořádně. Jsem raději když na řepku nejdou.

Udělal jsem pokus. Vlastně za celý život nevím, zda včely berou krmení když je snůška. Rozmixoval jsem zastudena neprodejné zbytky květového medu ve studené vodě a studené dal po poledni po asi litru 4 vč česnovými krmítky. Večer bude jasné, zda to vezmou. Pokud ano, rozmixuju vyřezané plásty s tuháčem a dám včelám. Taky nevím co se zásobami z uhynulých vč a toto by byla možnost jak recyklovat med. Cukrem jsem nekrmil vůbec a nebo nepatrně - nebraly mi to vloni v létě a tak ty zásoby jsou med. Otázka je, jestli lze rozmixovat i zakladené plásty, panenské jdou snadno. Na rozmixování zakladeného díla s košilkami moc nevěřím. Navíc výluh z výkalů včelího plodu a tak tohle by bylo lepší krmit jen oddělkům, aby se to nedostalo do medu. Uvidím, vyzkouším.

Pod několik vč jsem dal před týdnem až dvěma týdny truhlík s tuháčem pod TL, tedy na dno NN s tuháčem, pak TL a pak VN + medníky. Idea je, že když bude zima, budou postupně žít z podstaveného tuháče, proptože dole jsou jim zásoby nanioc a neměly by brát med z medníků. Jestli to berou nevím, nerozebíral jsem to. Ale na česnech je vidět bílé krystalky nerozpustné melecitozy. Tak to asi berou.

Výsedek všech těchto pokusů tu na CHZ postupně zveřejním.

Tento článek a celé vlákno zůstalo, ke škodě všech, úplně nepovšimnuté, spíš ignorované. Článek je moc dlouhý a za tupost lidí a neochotu číst delší texty a NESCHOPNOST chápat víc holých vět než tři já nemůžu. Tak se trapte včelaři dál, jak libo, koukejte na videa. Tam sice ukazují jenom nesmysly, ale zase nemusíte nic číst a hlavně nic chápat a nemusíte si podle popisu nic představovat.

Sice jsem před chvílí napsal, že najdu popis starého způsobu převěšování plodu, ale Martin promine, přešla mě chuť utrácet NAPROSTO ZBYTEČNĚ drahocený čas mého života, když to pak stejně nikdo nečtě a když, tak nemá čím pochopit. Vlastně jsem úplně všechno už sdělil, namáhejte se sami si to najít.