Příspěvky uživatele

Pane kolego, patrně nechápete dobře o čem je řeč. Mám názor a určitě se nemýlím, že úl se nedělá na zkusmo, je nutné, aby byl dobrý a správně fungoval hned na první dobrou. Jinak ho nevyzkoušíte když se zkroutí, bude se třeba kolíbat přes roh a včely si budou chodit kudy se jim zamane. Ne, úl se MUSÍ podařit hned na první pokus a žádné srovnávání kvality s paskvilem nejde v praxi provést.

Přidám příhodu. Jeden můj kámoš má bratra vyučeného truhlářem, jsou výrazně mladší než já. Dělal si úly, tenkostěnáče a já mu vysvětlil, že se nesmí moderně prostřídat strany ve spárovce, ale že se MUSÍ prkna spárovky PRO ÚLY orientovat vždy tak, že pravá MUSÍ z nástavku ven. Neposlechl a udělal to jak mu vyučený brácha řekl, že prý prostřídání stran eliminuje všechno kroucení. Když jsem se ohradil, kamarád mě utřel, že víc věří vyučenému než mě nevyučenému truhlářem.

Na tomto kámošovi (je to jediný chlap s touto vlastností, kterého znám) je skvělé, že když udělá kravinu, nemlží a přizná to. Po asi roce či dvou přišel, doslova se drbal na hlavě se slovy: “ty vole, že sem tě neposlech!” Nástavky se mu rozpadly, zkroutily a prkna se roztrhala. Byla to drahá zkušenost, stačilo by poslechnout. Ne mě, ale staré mistry, já to nevymyslel.

Když se kdokoli z vás, kdo to tu čtete, podíváte na cokoli starého, vyrobeného tak do roku 1970 a spíš staršího, bude vše mít dřevo orientované bez jediné výjimky jak tvrdím, tedy pravou ven. Když říkám všechno, tak tím myslím VŠECHNO! Dveře z kuchyně do chladné chodby, pak ty venkovní budou mít pravou ven z baráku, dvířka i stěny staré almary, komody i šuplíku, VŠEHO mají vždy dříví orientované pravou ven. Dokonce i okenní rámy a i špalety. Dokonce i prkna vrat u stodoly a přitom nejsou lepená a jsou mezi nimi škvíry.

A proč je tomu tak? Staří neměli na lapení mnoho století nic jiného než kostní klih a ten ve vlhku nedrží. A tak MUSELI podřídit vše, co dělali, základním přírodním zákonům. Nyní jsou lepidla tak skvělá, že když by někdo chtěl roztrhnout slepené, praskne to vedle, ne ale v lepené spáře. No a truhláře dnes učí (kámošova bráchu před 35 lety) vyrábět věci do interiéru a ne ven. To je jedna věc. Druhou pak je nástup laťovek a pak dřevotřísek, ty se objemově nijak nemění a pak může z těchto materiálů dělat nábytek i nevyučený nádeník, tam není co pokazit.

Ale kdo chce kam…

Tak se podělím s dnešní zkušeností.

Vloni jsem spojil dva třicítkové oddělky, jeden z nich byl na 10 rámcích vespod a na něm druhý 9 rámků. Byly to velmi pěkné, silné oddělky, dnes zjištěná síla přezimovaného vč tomu rozhodně neodpovídá. Celé to stálo na KK 39x11x11. Vše tenkostěnné smrk 20 mm. Na vrchu dekl s 20 mm polystyrenu. Dno jednoduché silné jen 9 mm - za dobře (40% původní ceny) koupené palubky v horší kvalitě a podmet 18 mm. 

Plod byl na 3 rámcích jen v horním VN, celkem asi 6-7 dm2. Kolem a nad plodem a v ostatních rámcích nadbytek zásob, na krajních rámcích zavíčkováno až ke spodním loučkám vysokých rámků. Ve spodní bedně zásob asi polovina, ale byly i tam. KK nebyla suchá (jak by byla kdyby se zimovalo jen v jedné vysoké bedně), ponechal jsem jí. Stěží jí ale do jara vyprázdní a mě vyvstane problém co se zásobami, které jsou v rámcích, které se musí, ač ještě pěkné panenské, vyvařit. Rámky, které zažily léčení, nota bene s cukrem, mi do medníku nesmí.

Celé spojené vč jsem zmenšil na necelou jednu bednu!!!!! Je zakomorované na 7 rámcích, dva zásobní (nejtmavší) za BP. KK vespod, jak jsem již jinde vysvětlil, do ovládaného prostor nelze započítávat. Vedle plodových rámků jsme z každé strany dal rámky s méně zásobami, nadbytek zásob by brzdilo rozplodování. Ano, moc zásob je špatně. U normáolního vč by se to nestalo.

Včera jsem dělal 19 vč 5 hodin, toto jedno vč jsem dělal hodinu a tak produktivita práce nesmyslná a v životě už takovou kravinu, abych zimoval dvě vysoké bedny na sobě, neudělám. Žasnu kdo takovou ptákovinu, jako je zimování ve dvou vysokých bednách, vymyslel.

Mám zafixováno ze staré literatury a od předků, že když se před zimou spojí dvě vč, část včel vyženou a stejně se zredukují (Kraňka) na optimum, které jim vyhovuje. Bydlely jen v horní bedně, v KK ani včela a ve spodním VN bloudilo nemnoho včel a ještě ke všemu jen na prostředních rámcích. Zjevně odtud odnášely k plodu zásoby. Na to ale znamenitě slouží nízká KK a to jak u 30, tak ale i u 24. A je do jara vždy prázdná. 

Resume: 

NEEXISTUJE ŽÁDNÝ ROZUMNÝ DŮVOD ZIMOVAT VE DVOU VYSOKÝCH NÁSTAVCÍCH. Naopak si troufám tvrdit, že to je na škodu.

Už rozumím. Uvedené platí o nástavku vysokém 15,8  i když mám tak široké prkno je lepší ho rozříznout a slepit. U 10 cm se to nezkroutí a pro jistotu nařízněte podélně prostředkem do max ⅔ výšky prkna. Jestli na horní i dolní rám bude prkno tlusté 20 mm, nařízněte ho uprostřed na levé straně do hloubky asi 12-13 mm po celé jeho délce. Každé prkno jeden řez. Levá strana bude pak přilepená k PS a drážka se ztratí a i když někde vidět bude, nic se neděje - není to nábytek. Ale úplně přesně nevím co děláte, já dělal rámy pro samonosný extrud 30 mm a jasně jsem psal, že je v tom tak strašný hnojník celý rok, že už nikdy více a úly letos definitivně vyřadím. Na vašem místě bych se nevysiloval hloupostmi a naučil se nejdřív včelařit v tenkostěnných nástavcích. Co máte rozdělané odložte a dodělejte za pár let. Nejspíš uvidíte, že dělat silně izolované úly není na nic potřeba. Metodika Blaník jasně počítá se zužováním a tudíž se dovnitř tenkostěnáče vkládají buchty a BP a tím se vlastně vkládá izolace na kritické asi 3 měsíce. Tahat se i zbývajících 9 měsíců s humpoláckým izolovaným úlem by se mi nechtělo. Něco jiného je, když takové úly mám po předcích.

Martine, zopakuju vám to. Vysilujete se s nesmysly, v izolaci úlové stěny umění včelařit vážně nespočívá. Radši bych dělal rámky, tenkostěnné nástavky z prken, blinovky, buchty, dekly a dna. Já vyjmenované furt nestíhám. Už několik let rámky kupuju, nemám čas se s nima crcat a taky materiál není k sehnání. Tedy dobrý materiál na rámky.

Kámoš Petr udělal experiment. Popíšu jak a co dělal. Samosebou s jeho souhasem, nemá čas ani náladu sem psát. Ale čte to tady. (někdy)

Měřil teplotu a vlhkost vzduchu těsně nad chumáčem a začal s tím asi před 15 dny, tedy na konci ledna. Na stropě má igelit typu Lidlsystém. Teplota je skoro pořád + 15 +-2 stupně a vlhkost pořád 92% a je úplně jedno, jestli je venku mráz a nebo +12.  Na igelitu se sráží (kondenzuje) voda, metabolická voda a včely jí nepochybně konzumují. Protože už plodují a některá vč už hodně, mají velkou spotřebu vody a pak nemusí ven za každého počasí. Úl je 39x30x11 tenkostěnný smrk 20 mm, pod VN přišla v půlce září KK a je tam dosud. Kolik z ní odebraly se neví, nerozebírá se to. V únoru ani kvůli pokusům! 

V sobotu mělo včelstvo asi 16 dm2 plodu. Vše se měří s loučkami a jen jednostranně, je to jen orientační údaj sloužící pro představu.

Petr vzal desku konopné izolace, je to podstatně měkčí než hobra, o síle 80 mm. Zaříznul na vnější půdorys úlu a dal na HL rámků bez igelitu. Neřekl mi co provádí a volal udivěně po několika dnech. V úle je stále + 15 a vlhkost nad hnízdem je, světe div se, 92%. Protože je úl ve včelíně, na nešité konopné “rohoži” není nic, jen těch 80 mm konopné izolace.

Podle mě by bývalo bylo dobré úl zvážit aby bylo jasné, jak vzroste spotřeba zásob. Jenže nejsme Dol a nikdo nás neplatí a tak to nejde. To by se to muselo dělat u mnoha úlů a pro srovnání mít ještě úly klasicky a taky je vážit. A tak dále. Nicméně, nějakou představbu si jistě uděláme.

Petr chtěl po pár dnech pokus ukončit, nechce si zničit pěkné včelstvo. Přesvědčil jsem ho, aby to nechal s tím, že mu případně dám jiné pěkné včelstvo. Moc mě zajímá jak to dopadne. Dopustím se předpovědi a pak sem dám zda a jak jsem se mýlil nebo nemýlil.

------------------------------

Myslím, že vč bude trpět nedostakem vody. Myslím, že se rohož nacucá vodou a bude spíš chladit. Ale tím, že rohož není nijak přikrytá žádnou neprodyšně voděodolnou střechou, tak se může stát, že se vlhkost z rohože bude plynule odpařovat a rohož se vodou nenacucá. V každém případě ale budou včely muset ven pro vodu, jak se domnívám a jak tvrdím. Protože je rohož konopí měkká a prodyšná, tudíž má vč plně paropropustný strop. Což se někdy doporučuje a já jsem zásadně proti jakékoli paropropustnosti úlu a ne jen stropem.

O víkendu to bude týden pokusu a snad vyjde počasí se podívat, zda vyházely část polodu a nebo zda po zúžení plodu přibylo a luftungstrop nevadí a odvod vodních par nevadí taky.

Možná jsem měl předeslat, že úl samozřejmě nemá žádná očka. Očka systém a metodika Blaník nemá nikdy.

Ale to není o tom, KDO konkrétně dělá chyby. Jako Martin honem napsal, že on je ten domorodec z mého příkladu. Vlastně vám děkuju za inspiraci. Mě je většina věcí jasných a dělám to jako rutinu, málem bez přemýšlení. A pak se může klidně stát, že se neumím úplně vžít do začátečníka a uhodnout, jak a o čem smýšlí.

Víte, vidím to asi takhle. Není hanba upadnout. Hanba je se válet v blátě a nesnažit se vstát a zkoušet napříště chodit tak, abych zase nepad držkou do bláta.

Pane kolego Goro, snad jste si spletl měsíce ne? Zdravé včely v civilizovaném úle, když se v polovině února zúží, tak nezastaví plodování ani když by byly bez zásob. Toto je jediná doba, kdy ultrašetrná Kraňka jede nadoraz.

Dneska jsem teprve zužoval, dokázal jsem 19 z 29 na stanovišti. Všude, i ve 24 je nadbytek zásob a nadbytek pylu. Tudíž včely ven nemusí a pokud mají v úle vodu a to můžou mít jedině když nejsou očka a je na stropě igelit, pak plodují i nezúžené. Vlastně mám rád globální oteplování. Díky teplejšímu klimatu mám všude plod a někde opravdu hodně. To samé mi volal kámoš Petr. Jsem ve 420 mnm, on v 360. Jsem na České Sibiři, kde je vždy o 2-3 stupně hůř, než ve stejné výšce jinde. Přesto vč plodují jak vo život. Kdo se v podletí postaral a dobře nakrmil, nemá dneska problém.

Mám za to, že tazatel myslí, že by se nemusel nic učit a taky to zní americky. Ve skutečnosti jak čtu BG, který to na rozdíl ode mě umí, je to mnohem větší laboráre než kalsika v normálním úle s rámky a mezistěnami. Právě úl, rámky, mezistěny, to je ta civilizace a maximální pohodlí, v tom to dokáže i člověk mdlejšího inetelektu. 

Zrovna tak Varré. Já nevím kdy tento divous žil. Vytvořil kravinu pro primitivního zemědělce, negramota, který se není schopný nic naučit, nic pochopit, protože je zaostalý primitivní křupan. Varré taky nemá rámky, ale jen horní trámky. Jen upozorňuju, že kdo je blb už dávno v zemědělství není, naopak, dnes to dokáží dělat jen ti chytřejší z nás.

Prostě někdo si libuje napodobovat primitivy. Tak jo. Já bych se raději zhlížel v někom jako byl Einstein a ne v domorodci z Konga. Ale proti gustu žádnej dišputát, jak se říkávalo.

Od jedné paní jsem dostal v SZ zajímavý dotaz, který mě doslova přibil k židli. Kdy se prý odstraní zužovací přepážky. Taky v dotazu použila výraz žebrování a tak je zřejmé, že ani toto asi lidem není jasné.

Tak především. Zebrování do naší včelařiny zanesl (zaneřádil) nějaký Němec. Je to od zvířete zebry (a ne žeber) a jak se na zebře střídají černé a bílé pruhy, stejně tak se mají prostřídávat plásty u včel, tedy světlé krásné (nebo M) s černými hnusobami. Přeneseně pak prostřídávat plásty plodové s nezaplodovanými, což je dokonalá zhouba nejhoršího kalibru!!!!! Dokonce někteří takto přidávají mezistěny a klidně 2, 3 i více najednou a ještě k tomu jimi (přece co je od Němců je super, když Němci jsou Západ! Východ je fuj) právě zebrováním roztrhají plod ne na dvě části, ale hned na částí několik.

Někde, patrně ještě na IF, jsem zebrování věnoval celé vlákno. Tvrdím, že je to jedna z nějvětších zhoub českého včelařství a hlavní příčina úhynů. Spolu s nezužováním a nesmyslným zimováním ve dvou bednách 24. To se prostě s Kraňkou udělat nesmí, ona to v zimě nikdy neobsedne, vždy na zimu zredukuje počet jedinců ze své genetické podstaty. Jak se chová v zimě K a jak Vlaška jsem opakovaně vysvětlil jinde a už mě to ubíjí, jak se mnozí snaží včelařit s K jako s V a jak pořád nechápou, že všechy informace o USA, Lanhgstrothu a tam chované včele Vlašce = Ligustica jsou v podmínkách střední Evropy a zdejší včele, v níž drtivě převažují geny Kraňky, ÚPLNĚ BEZCENNÉ.  Proboha jak vysvětlit většině, že cirkusový lipicán je sice kůň, ale že zapřáhnout ho do žebřiňáku fakt nemůže fungovat? Asi vůz i popotáhne, možná i docela daleko, pak ale nepochopitelně uhyne. Někdo myslí, že přece jinde mají  koně (jenže valachy) k tahu a tahají s nima i klády v lese, proč můj štíhlý a krásný lipicán zklamal a nezodpovědně radši uhynul?

Jak vysvětlit, že návody v jakých úlech a jak včelařit od lidí ze země, kde se 90% včelstev nechová pro med, ale pro peníze za opylení polních plodin a sadů, jsou pro Čecha ÚPLNĚ BEZCENNÉ? Mám za to, že tu ztrácím drahocený čas mého života a nemá to žádný smysl. Přesto se pokusím, o, z mé dosvadní zkušenosti, nemožné.

Zúžené včelstvo se rozšiřuje postupně, po jedné a v drtivé většině M = mezistěně a ne souši a už vůbec ne černé souši. A to tak dlouho, až je plodiště = VN plné. Nakonec se “vyhodí” BP a protože je tlustá jako rámek, místo ní (ne na její místo) se přidá poslední M.

Když se přidává medník, nikdy se nesmí přidat stejná bedna jako je plodiště. Kdo sveřepě lpí na stejně vysokém medníku a v důsůledku topho si komplikuje život a přidělává asi dvojnásobek práce, než kdyby používal na med NN, smí dát jen 5-6 rámků, svislou přepážku na zbytek plodiště igelit a uteplivku. V časném jaru, kdy se pouští prvně v roce do medníku, se případná spodní bedna za plodiště nedá považovat. Co je pod VN s většinou dělničího plodu = plodištěm se do objemu plodiště nepočítá. Opkuju, spodní bedna slouží jako pojistný ventil, třeba proti rojení, ale včelstvo “považuje” za svoje hnízdo jen ten nástavek, kde bydlí a kde má většinu dělničího plodu a spodní bednu vůbec nevnímá a nepovažuje za svůj ovládnutý prostor. A tak když má někdo vč ve dvou bednách 24 a jak píšu jasně, spodní bedna se nepočítá a jestli přidá svému vč celý VN 24, pak rozšířil o 100% a včelstvo totálně podtrhnul. Takové vč byčejně nezkolabuje, jen se ve vývoji zastaví a zachraňuje co se dá. Jako když jde člověku o život a o život jeho miminek a dětí, taky nemyslí na sex, zrovna tak se pěkné vč přestane připravovat na rojení a hloupý včelař tomu drastickému podtržení včelstva říká protirojové opatření. No a když dá medník v podobě samých mezistěn, je dílo zkázy dokonáno. Ano, vč to dohoní, bednu M postaví a asi i přinese nějaký med a hloupý včelař myslí, jak je vše OK a jaký je pašák a že zažehnal vyrojení. Jenže desetisíce včel v jeho včelstvech je neplnohodnotných, podtržených z přistydlého plodu a tyto včely pak vychovají další méněhodnotnou generaci a generací až několik. Nezkušený včelař ale nic nevidí. A pak mu najednou včelstvo nevysvětlitelně uhyne a on se stráááášně diví…

Možná toto moje postesknutí nepatří úplně do tohoto vlákna. Nicméně zde vysvětluju, proč se opakovaně a dle nulových ohlasů asi marně snažím lidem vysvětlit, kde někteří dělají chybu a nemusí být z NDR a nemusí být soudruzi, přesto se chovají přesně ve smyslu té filmové hlášky.

Stále doporučuji studovat nejlépe starou českou, slovenskou a možná ještě ruskou (ukrajinskou, polskou či srbskou) odbornou včelařskou literaturu. Ovšem česká odborná úroveň zamrzla někde v osmdesátkách, jak dokládá Sedláček se svým Optimalizovaným plodištěm a i Linhart se svou metodou LBV, která navíc snad nikdy nefunguje a vč se rojí snad ještě víc. Obojí totiž spočívá v omezování matek v kladení a to se ukázalo jako nejzhoubnější omyl jak z hlediska rojení, tak z hlediska neplnohodnotných včel, snáze podléhajících virům. LBV jsem mockrát vyzkoušel a nefunguje. OP jsem ani nezkusil, takto jsme včlařili když byl pan Sedláček ještě dítě nebo pubertální kluk. Nic složitějšího neznám a příští víkend o tom vyjde můj další článek s úžasnými obrázky přispěvatele romaning. Pan Zbyněk už článek má a potvrdil vydání o víkendu. Z článku snad pochopí každý, jak velkým omylem bylo převěšování plodu a omezování matek v kladení a tudíž vlastně Sedláčkovo OP. A LBV není také nic jiného než zablokování dvou rámků plodem trubčím, když by na těch dvou rámcích mohl být plod dělničí. A tak je LBV zase jen předpotopní omezování matek v kladení.

Dělal jsem to z jednoho kusu. Pravou ven ze stěny. To znamená horní rám pravou nahoru, dolní dolů. Tuto zásadu je u úlů (nejlépe u všeho) dodržet vždy - pravou stranou ven.

Pravá strana prkna je ta, která byla v kulatině blíž ke středu stromu.

Ir2ma:

Lepší reklama než prázdné řeči. Nedávno tady paní dávala odkaz na Sencor mlýnek a mně to pomohlo. 

Vy máte nějakou oblíbenou medonosnou rostlinu? Já zrovna včelám a čmelákům sázím vrby jívy.

Nazvat to všechno, co jsem tu zatím napsal, prázdnými řečmi, vyžaduje velkou dávku sebevědomí a tak před vámi hluboce smekám. 

Že sázíte jívy včelám je jistě záslužné, že je sázíte čmelákům mě plní údivem.

Reklama? Tady? Polsky? Aha…

Děkuju za poklonu.

Sklolaminát ani nezkoušejte. U něj musí být nejdřív forma - není levná a její cena se rozpočítá do počtu výrobků. Jestli vyjde například na 2.000 Kč (ano tolik, protože pak jí vyhodí) a vy si necháte udělat třeba 20 stříšek, tak jen forma v každé vyjde na stovku. Kde je materiál, práce a nezbytný zisk firmy?

Někde na netu jsem viděl nabídku zhotovení stříšky z pozinku 0,56, což je dostačující, pevné a přitom lehké a udělá je v rozměru jaký si kdo poručí. A chce za ní 250-270 Kč. Sám o nich na atypy (zavádím Dadant-Blatt a Langstroth) uvažuju, protože za ty peníze stříšku ze dřeva nikdy nevyrobím!

Tohle je za 310 kč zadarmo! A kdo hledá najde, raději bych volil stříšku se svislými stranami.

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/179281249/strisky-na-vceli-uly-se-sikmymi-boky.php

Jak tu někde včera píše pan Goro, že včely přejdou na zásoby, evokuje to běžnou věc. Je to ale naopak vzácnější než to, že nepřejdou. Jde o to, že pro vč jsou v zimě vždy dostupnější zásoby na rámcích, kde sedí, než na neobsednutých rámcích hned vedle. V rámci plástu vč přejde, na vedlejší plást přes uličku jen stěží! A když tak jen silné včelstvo a jen na rámek blíž k česnu a ne naopak. Tento fakt je zvláště citelný u TS a je vlastně jedinou nevýhodou teplé stavby.

Tak to shrňme. V předjaří téměř vždy a na míře nižší než 30 cm a tudíž na 24 vždy dojde k situaci, že na rámcích, kde je plod, nejsou žádné zásoby a na vedlejších je naopak zásob dost. Jenže včelstvo na ně nedosáhne. Kraňské včelstvo ví nepřetržitě kolik má dosažitelných zásob a tomu přizpůsobuje rychlost jarního rozvoje. Plné plásty mimo dosah jako by včelstvo vůbec nemělo! V nezúženém plodišti pak včelstvo s rozvojem čeká až bude venku tak teplo, aby se mohlo přesunout přes uličku (uličky) k dalším zásobám. Z toho jasně vyplývá, že nestačí  vidět, že vč zásoby má. Jde o to, zda je má v dosahu, tedy zda je může využít.

V předjaří nastává paradox, kdy vč má zásob nadbytek, ne ale ne na plástech kde sedí a kde má plod. A nemá žádnou šanci s tím něco udělat a tak stagnuje a čeká na oteplení.

Jinde jsem vysvětlil, že Rus Blinov vymyslel svojí přepážku mezi válkami ne kvůli rychlému jarnímu rozvoji, ale kvůli samoléčbě nosemy apis. My jí však využijme na rchlý jarní rozvoj a původní Blinovův efekt bude bonusem, protože jak tu nedávno dokládá pan Goro, spory NA jsou ve vč vždy a často i klinika v míře ne hned zjevné. Jen se vč nějak nerozvíjí a nemá jak říkáme jiskru.

Když jdeme komorovat, často dojde k tomu, že váháme kam vlastně dát BP, nechceme totiž včelstvo oddělit od zásob úplně. Zde je nutná určitá zkušenost a cit, dá se i říci že talent správně to vystihnout. Zde se teprve plně projeví efekt nízké Krmné Komory umístěné pod VN od 10 do 20.9. Pro vč jsou totiž zásoby dole nepřirozené a vč tudíž využívá během zimy sebemenší oteplení k tomu, aby zásoby přenášelo zezdola na místo, kde na ně umí dosáhnout a to je vždy nad zimním hroznem. Tedy nad plodem, u nízkých měr jako je 24 také vedle plodu.

Velmi polopaticky, KK pod VN od podzimu pomáhá k rychlému jarnímu rozvoji tím, že u včelstva nedochází k popsanému paradoxu. Když se navíc vč s KK pod nohama ještě po půlce února zúží, je úspěch zaručen!

Rozhodně nedoporučuji žádné jarní a předjarní podněcování, které někteří “umělci” radí a YT je takových rad plný. Někdo je motivován snahou prodat těsto a navlíkne to na zbytečné bílkovinové těsto, jiný je jen neumětel (druhý je mi milejší). Je nutné krmit dostatečně v podletí a nemuset pak zjara a v předjaří zachraňovat hladová včelstva. 

Někdy (je to častěji, než je milé) dojde k tomu, že se vč dá ještě před zimou částečně vybrat TL (tichá loupež) a pak je záchrana takového vč v časném jaru nezbytná. Je nutné si to psát a takové matky likvidovat a snažit se eliminovat gen, že se vč nechají vykrádat.

Martin83:

Zdravím vás.

Co když na rámcích co včely obsedají už bude málo zásob a vzadu “trčí” dejme tomu 5 zásobních? Dát jim jeden za poslední obsednutý plást?

Děkuji za odpověď.

Martin

Přesně tak!

K vašemu druhému dotazu. Nerozumím, není březen a tak jste plásty asi nepoškrábal. A protože mi dochází, že v tomto místě mám v metodice Blaník nejasnost, vysvětlím to.

Vy jste patrně myslel a díky snaze o stručnost nenapsal jasně, jak jste komoru udělal a zda jste plást poškrábal už nyní v únoru. Je ale nutné předem vědět, že se mělo jít zužovat až po polovině února, mezi 15-28 únorem. Protože ale bylo hezky včera a předpověď nesalibuje pěkně, mnozí komorovali tuto sobotu a je to tak dobře.

Ale o co jde s tím poškrábáním. Opět to musím vysvětlit v souvislostech.

Kraňka je přísně šetrná včela a dokud nejsou zásoby - víčka porušená, odkládají jejich otevření a raději stagnují v rozvoji. Stagnují víc, než když by měly zásoby s porušenými víčky. Jakmile jsou ale víčka porušená, včely začnou zásoby “zachraňovat” a začnou je přenášet. A v té chvíli je to pro ně (asi pro jinou partu než jsou provianťačky) jasný stimul, že je snůška. Ten pocit přínosu z venčí je umocněný právě tím, že jde o zásoby zpoza BP, tedy ne z hnízda. Ony přece nevědí, že to jsou jejich zásoby. Jsou oddělené přepážkou a tudíž je to zdroj vně a basta!

----------------

Kvůli výše uvedenému se poškrábou víčka zásobního plástu, ale jen prvního za BP a jen na straně přivrácené k BP. Důvod, proč se neporuší víčka více plástů a proč se plásty nesmí úplně odvíčkovat je následující. Mám za to, že se toto nelze dočíst v žádné a to ani české a slovenské staré odborné literatuře. Sám nevím, nakolik to mám načtené, vysvětlené předky a nakolik odpozorované. Ale platí to na 100%!

Asi jak je v úle a za BP obzvláště vlhko, odvíčkované zásoby by absorbovaly nadbytek vlhkosti. Zásoby by enormně zeřídly a začaly kapat as tékat na dno a mohly by i dokonce začít vytékat česnem (a způsobit jarní rabovku). I kdyby to nevytékalo, pro každou včelu spadlou na dno a nebo nucenou po dně chodit, je to past, ze které se nedostane! Přilepí se totiž. A dno je nejstudenější a z něj včely olizují skapané zásoby až úplně naposledy, až když se oteplí natolik, že to je pro ně možné. Proto k tomuto nesmí dojít. No a protože vč začne intenzivně vynášet zásoby zpoza blinovek až někdy v březnu a to podle počasí a množství plodu a to je každý rok jindy, tak proto se musí zásoby jen poškrábat aby nevytéklay než je včely vynesou. My prostě v komorách děláme včelstvu zálohu aby mělo v dosahu jídlo, ale mělo co nejmenší prostor na vytápění.

A protože všechno souvisí se vším, právě nyní docení majitelé izolovaných úlů, že v nich včelstva dokáží snáz vytopit ponechaný prostor. U tenkostěnných úlů dosáhneme asi polovičního efektu dodatečným zateplením u čelní stěny buchtou a blinovkou s polystyrenem uvnitř na zadním konci hnízda. A pak není nutné se s tlustostěnnými a vždy těžšími nástavky rvát celý rok.

Nikde se taky nedá dočíst, o kolik dní se uspíší jarní rozvoj jednak izolovanými úly se zužováním, nebo zužováním a dodatečnou vyjímatelnou izolací  tenkostěnných úlů proti úlům, kde se nezužuje vůbec. A také kolik se ušetří zimních ztásob.

Dle mého celoživotního porovnávání a konfrontací se zkušenostmi předků a načtením ohromné spousty literatury, jsem dospěl k tomu, že nikdy nejde o týdny, ale jen o pár dní a možná kilo, max kilo a půl zásob. ALE!!!! Jestli první jarní snůška ze špendlíků a třešní trvá 8-10 a max 12 dní a já nezúžením 6-10 dní ztratil, nevytočím nejlepšího medu v roce ani deko! No a šetřit kilo a půl zásob je zanedbatelné a proto někteří nezužují vůbec. A je na každém, zda chce asi o 15 kilo mnohem kvalitnějšího medu než je ten s příměsí řepky navíc a nebo mu stačí jen “řepkáč”. Přitom obě (všechny tři) jarní snůšky jsou absolutně jisté, tak zvaná hlavní je nejistá a z lip jsem já za celý život nevytočil ani miligram medu.

Jsem si plně vědom, že v jiné odborné literatuře není o dvou jarních snůškách ani jedno slovo a o třech už vůbec ne. Přesto je moje včelstva dokáží 420 mnm na okraji České Sibiře, kde je vždy o 2-3 stupně chladněji než ve stejné výšce jinde, ve většině let využít!

A ještě přidám. V úlech Blaník a dokonce i ve 24, kde se včelaří metodikou Blaník s malými nástavky na med, vždy zůstává asi jedna bedna kvěťáku. Celé roky čtu, jak mnozí a hlavně s mírou 24 v červnu krmí a já to nikdy v životě nezažil (v červnu nekrmím ani oddělky). A tak kombinací NN k VN 24 lze úspěšně včelařit metodou Blaník s mnoha benefity v podobě špičkového panenského medu a mnoha dalších. Každý a skoro v každém úle může včelařit líp, efektivněji a s větší radostí. Mám za to, že o radost jde většině nás hobbíků především. U mě to tak rozhodně je.

Dnes vyšel na CHZ článek o hustotě cukerného roztoku. Mým nedopatřením k němu dal majitel nesprávné fotky černých plástů vs panenských. 

Kromě toho je na fotkách včelnice (a mojí maličkosti) zřetelně vidět jaké mám dekly. Koho to zajímá, jsou to původně formy z betonárny na sloupové hlavice systému KB-blok. Vnitřní rozměr mají 490x490 a protože vnější rozměr mých tenkostěnných úlů je 465x465, pasují akorát s malou vůlí. Bohužel jsou mělké a vejde se do nich jen deska polystyrenu síly 20 mm, protože je nutné aby stříška měla kolem dokola přesah, umožňující skápnutí vody. Žebra stříšky-formy musí být uprostřed boků provrtaná, jinak by se v tom hromadila voda. V té by se pak topily unavené včely vracející se ze snůšky.

Na fotkách je také jasně vidět stín, jak jsou všechny úly ve stínu pod stromy a jen sem-tam prosvítají ostrůvky slunečního svitu. Foceno je navečer, kdy slunce jde z pravobočního zadu. Také je vidět stropní igelit Lidlsystém. Sice jsem psal, že se vždy chráním ochrannými pomůckami a když vidím fotku došlo mi, že holt úplně vždy ne. Nesnesl bych ostré včely. Jinde tvrdím, že nesmí být žádná dlažba a vidíte dlaždice 500x500x50 mm. Ty jsou tam jen kvůli blátu za některými úly. A taky jak jsem mrňous, tak abych dosáhl na úl když je “v plný palbě” . Je vidět, že stanoviště je na mírně svažitém pozemku. Takto je zde 39 pozic, a oddělky dávám klidně do mezer mezi kmeny a neznám rabovky ani zalétávání matek při návratech z orientačních a pak snubních výletů. Včelnice je moc velká a letos snížím počet vč na 18 a dám je jinam.  Přesně 26 metrů za úly vede okreska, úly ale nejsou ze silnice vidět a většina ani místních o včelách neví. Za úly, tedy mezi nimi a silnicí, vede po celé délce včelnice pěkná cesta bez zabahnění, sjízdná po celý rok. Ta tam nebyla vždycky, musel jsem se posnažit. Včelařím tu teprve  sedmý rok.

Následující nebude krátké. Hlavně v druhé části, kde je argumenty a historickými skutečnostmi vysvětleno, kde se vzal blud o zimování ve dvou vysokých nástavcích a důvodech, proč bylo Stranou protlačeno.

Lze v předjaří  zúžit vč sedící ve dvou nástavcích?

Došlo mi, že může být řešením co se mi několikrát stalo a sice, že když jsem zimoval ve VN, na kterém zůstala v zimě KK, což je NN se zásobami, že někdy byl plod i v KK. Vždy to byly jakési půlměsíčky plodu nad spodní loučkou několika málo rámků, obyčejně dvou (polovina až konec února). Nad tímto plodem bylo hodně zásob.

Stejná situce musí nastat i když jde o nástavky stejné výšky. Popíšu způsob řešení u SS i TS, protože je stejný. Kdo má česno uprostřed, může ho změnit na česno u strany. Právě teď je ten správný čas. U které stěny má být česno SPRÁVNĚ jsem opakovaně vysvětlil už mnohokrát.

Základem bude jinde popsaná buchta. Vysvětlil jsem už dřív, že právě kvůli výš popsanému jevu jsem před 30 lety vymyslel buchty zabírající prostor 2,5 rámku. V horním nástavku (u mě nízkém, musí ale platit i pro 24), jsem odstranil 5 rámků z jedenácti. Plodové zůstaly uprostřed, před ně a za ně přišly buchty. Tím byl prostor zmenšený na o málo víc než polovinu. Mám i buchty za jeden rámek a tak lze zmenšit prostor na 5 a i 4 rámky pokud je to potřeba. A dokonce i jen na dva s plodem, že vedle nich bude buchta nevadí, je v ní polystyren a tak je buchta teplejší než zásobní rámek. Jde jen o celkové množství zásob v úle v tom momentě. Tím je vyřešené zúžení horního prtostoru.

Dole bude plod také na 2, max 3 rámcích. Zbytek budou kolem plodu rámky suché a nebo s málo zásobami. Na krajích (u TS jen vzadu) budou rámky zásobní, kde bude zásob hodně. Spodní nástavek se zúží podobně jako horní ale s tím, že plod musí být nad sebou. A tak oba nástavky například od předsní stěny dolní rámek s hodně zásobami, pak plodové, pak zásobní, BP a zbytek zásob, nad tím podobně s tím, že stačí jen plodové, lepší by byly ještě vedele nich po jednom zásobní. Najednou je spodek zúžený na 5, max 6 rámků, hořejšek na třeba 4 a opakuju, plod musí být nad sebou. PLOD SE NESMÍ NIKDY NIJAK ROZTHNOUT! A tak velký pozor na mnohá tvrzení Jindřicha Boháče ze 70-90 let 20 století!

Z uvedeného vyplývá, že v a po polovině února lze i dvounástavkové vč zúžit na pouhých 9-10 rámků a tedy méně než jedna bedna 39x24x11. Protože dole bude víc rámků, pak stačí jen úl otevřít, vzít nahoře jednu jednorámkovou buchtu a místo ní vložit zásobní rámek.

Kdo právě dočtené pochopí, dojde mu hned celá škála možností, co by mohl a jak udělat. Já, díky zkušenosti a kdyby se u mě jednalo o stejně vysoké rámky, ze dvou beden bych udělal jednu. Tím bych měl pak následně asi desetinu práce a hlavně desetinu stresu působeného včelstvu postupným rozšiřováním během jarního rozvoje. Vše je ale u dvouprostorové varianty podmíněno pěkným počasím bez větru, nejméně 12 stupňů a logicky nesmí pršet. Výhoda jednoprostorového zimování (bez ohledu kolik neobsednutých nástavků je dole) je v tom, že lze zužovat i třeba při jen pěti stupních. Pak sice nelze zvedat rámky, nanejvýš k prvnímu plodu jen rámky přizvednout a zjistit, zda je normální plod a ne hrboplod. Nic víc + zda to má dost zásob, není v tuhle chvíli potřeba vědět! Možnost zužovat za nízké venkovní teploty ocení každý ve chvíli, když prostě pěkné počasí v daném roce nenastane - základní podmínkoíu ale je zimování jen v jedné bedně. To by ale bylo na další kapitolu. 

Totiž. “Ptáčkovci-Boháčovci” razili nezužování jako u profíků v USA (a Kamlerovci a PSNV= Boháčovi pohrobci a další naskočili přeochotně taky, asi kvůli motivaci od Strany). To je ale nepochopení - velmi eufemisticky řečeno. V USA profesionálové nevčelaří pro med, ten je otravuje a chtějí ho pokud možno nemít a nemuset vytáčet. V USA se včelaří pro platy za opylení zemědělských kultur a pak není potřeba žádný rychlý jarní rozvoj a proto tam nezužují. Případnou Nosemu apis tam zlikvidují chemicky, navíc tam nezimují a místo krmení a léčení 100% včelstev vysíří. Tedy v lepším případě je usmrtí, často je nechají uhynout hladem a nemocemi. Zjara se kupují v jižních státech Unie a v Mexiku tzv pakety, to je smetenec bez rámků s matkou. Tím osadí úly a hurá za platy za opylení - čirý byznys = průmyslové včelaření. Z uvedených, ovšem jaksi cudně zamlčovaných faktů si každý chytřejší může udělat úsudek, zda lze aplikovat západní, hlavně pak Americké způsoby včelaření i v našich podmínkách.

Bohužel se v Československu stalo, že v době od 70 do konce 80 let se tu taky prosazovalo opylování za úplatu a protože v socializmu byl případný zisk malovčelařů fuj, touha po zbohatnutí byla nejhnusnější lidskou pohnutkou, tak se vymyslely a zavedly takové postupy, aby socialistický soukromý budovatel lepších květných zítřků pokud možno neutrpěl zbohatnutí vůbec, a nebo jen malé! Komunisty jsme sice slavnostně vyhnali, ale včelaříme podle nich pořád. Tedy většina a většina sveřepě nechce nic jiného vědět, natož vyzkoušet. Vím jistě, že jen málokdo čte celé moje články. Jsou dlouhé a navíc se u nich musí myslet a mnozí, hlavně mladší, ne jen že jsou myslet líní, obávám se, že mnozí už ani nemůžou i kdyby chtěli.

To je jedna pravda. Druhá je, že Vlaška = Ligustica je jiná včela, neschopná rychlého jarního rozvoje a na zužování stejně neumí nijak reagovat. To je druhý důvod, proč se zužování u profíků všude, kde včelaří s Vlaškou nedělá. 

Ovšem hloubavějším by mělo po dočtení těchto důvodů jak je to v USA dojít, jak hloupé je tupé napodobování praktik z USA s jinou včelou, kdy nejde o med a už vůbec nejde o jarní rozvoj. Nikdo nechce tuhle pravdu takhle jasně sdělit a jen kulantně okecává, jako pan Goro, aby nikoho neurazil. Já liberálním, ultrakorektním viděním světa netrpím, se mnou se v životě taky nikdo nemazlil (eufemisticky řečeno) a tak říkám věci natvrdo jak jsou. Komu se to nelíbí a uráží to jeho zženštile křehce přecitlivělou duši, nemusí mě číst.

Uvádím jasné důvody PROČ se u nás včelaří předpotopním způsobem aby každý přemýšlivější mohl pochopit, kde dělá český soudruh včelař chybu.

Psát pro lidi lze dvojím způsobem. Nic jasně neříct a vše sdělovat mezi řádky. To je styl kde se očekává nějaký osoh a nebo je motivován touhou být milován a obdivován. Pak se lze vyjadřovat natvrdo a pak nebude autor milován a žádný osoh mu  za jeho vědomosti nehrozí. Každý může posoudit, ze kterého zdroje se může naučit víc.

Tuhle knihu neznám a skutečně, je v těch pár bodech řečeno úplně všechno a skutečně to platí dodnes. Také bod o tom, že jedině krycí rámek může být starší. Aspoň vím, že technika, kterou striktně a bez jediné výjimky dodržuju já, je jednak prastará a jednak absolutně funkční. Ale, a to je hlavní rozdíl mezi mnou a vámi pane Goro, je nutné jasně říct, co je správné a co není správné. Co pak může vést k úhynům a jiným neúspěchům a pomocí jakých postupů a často jednoduchých fint se dá úspěšně včelařit úplně bez jediného úhynu.

Ono je to vlastně velmi prosté, Jako by lidem, i ateistům, bohatě stačilo Desatero, aby mohli dobře žít, stejně tak stačí u včel dodržet těch pár zásad z vaší knihy.

Nic vám ani dalším nebrání si k zatepleným nástavkům pořídit tenkostěnné nízké nástavky, třeba z překližky a začít včelařit se třetinou práce, bez mřížky a s dvojnásobným výnosem.

Jo, úly, jak opakovaně stáloe dokola píšu, MUSÍ stát na zemi (ne na žádné podlaze ani dlažbě) a pod stromy (a ne pod jakoukoliv střechou). Kdo splní tyhle dvě podmínky, nemusí řešit přehřívání úlu. 

Zase poraženecky píšete, jak teď už nic nemůžete dělat. Já vám, a doufám, že nejen vám, ještě dneska vysvětlím, jak toho dělat můžete docela dost. Jen vyčkejte, prší a tak mám čas.

Jednou asi před 8-10 lety, zmasírovaný ze Včelařského fora mladými, jak hloupý, nevzdělaný a nesečtělý jsem v oboru včelařství, když neznám určitou v té době moderní publikaci nějakého Západního autora, vyrazil jsem do knihkupectví. Neměli, slíbili, že seženou. 

Pak mi volali abych se dostavil. Paní majitelka mi s posvátnou úctou ve tváři jako svátost vyndala z pod pultu tu knihu, jejíž titul jsem už zapomněl. Ale tehdy mi mladí přesně poradili na VF, co si musím nastudovat, když se s nimi chci ODBORNĚ bavit. Paní majitelka knihkupectví se podivila, že na co potřebuju v mém věku knihu, která je určená hlavně pro studenty vysokých škol. Patrně proto měla, nápadně tenoučká kniha, omyvatelné desky, jako mívají učebnice. Udivil mě také formát A4, a obrázkové barevné desky. Skutečně mě napadlo, že ta kniha vypadá jako Slabikář.

Otevřel jsem knihu, polknul nasucho (asi slyšitelně) a chybělo málo a skácel jsem se. Paní krámská se zatvářila strašně důležitě, patřičně hrdá na sebe, jak mi sehnala takový skvost!

Na první stránce velkého formátu A4 byly necentricky tři obrovské obrázky, černobílé perokresby. Na prvním byla jakási masařka a pod obrázkem nadživotní nápis (jako ve Slabikáři) TO JE VČELA

Uprostřed stránky bylo něco mezi úlem, košnicí a klátem a pod tím opět nadživotní nápis TO JE ÚL

Na dolním obrázku stojí ve skafandru obelečený jedinec homo sapiens bez možnosti rozpoznat pohlaví. V ruce třímá kuřák, ze kterého stoupá dým a to vše u otevřeného úlu, nad kterým se rojí asi 30 tvorů, dost podobných malinkatým netopýrům. A pod obrázkem nápis. TO JE VČELAŘ. VČELAŘ MÁ KUŘÁK. VČELAŘ KOUŘÍ KUŘÁKEM DO ÚLU.

Ze strachu, že když otočím stránku, vybafne na mě včelařova žena MÁMA a že bude mít MÍSU. Přiznám se, že vyděšený z případné EMY, která bude mít MASO a pak přijde nadšené zvolání: TO SE MÁME! jsem knihu dál nelistoval. A došlo mi, že jestli tohle je kniha pro vysoké školy, pak ve školách základních musí být nějaké pomůcky pro šimpanze. K velkému zklamání paní krámské jsem drahou knihu nekoupil a od té doby nejde přehlédnout v jejích očích nesmírné pohrdání z toho, jak jsem se odmítl dovzdělat z tak skvělé knihy. Jistě ta dobrá žena usoudila, že nejsem na dost vysoké odborné, ale ani občansky uvědomnělé úrovni, abych byl schopen docenit dílo nějakého Západního včelařského odborníka, jejichž děl jsme se konečně po samých rusáckých a komunistických knihách dočkali.

Zhrozil jsem se, když mi nedávno napsal jeden začátečník do mailu, že si udělá nejen izolovaná plodiště, ale i medníky. Uvědomil jsem si, že někteří se chovají a smýšlejí stejně jako tichomořští domorodci v Cargo kultu za ww2, kteří si udělali z bambusu a prkýnek kopie vysílaček, mikrofonů i sluchátek protože vypozorovali, že když vojáci vysílali a mluvili do mikrofonů, brzy na to přistálo letadlo se spoustou užitečného zboží. 

A tak vysvětlím proč je dnes nesmyslné dělat izolované medníky. Možná izolované medníky napadnou ještě i někoho dalšího a tak se pokusím varovat (a předem vím jak marné to u většiny je). Cargo kult spočívá v napodobování něčeho, nějakého chování a napodobením vcěcí vyspělejších nevědomými v domnění, že tím napodobením dosáhnou stejných výsledků jako vyspělejší. A vůbec nevědí, že princip spočívá v něčem úplně jiném. Jenže domorodci v Tichomoří za ww2 (ale i dlouho před ní) nevěděli a neměli jak se naučit podstatu věcí. Dnešní český včelař může studovat a může mít HNED k dispozici zadarmo informací víc, než kolik je třeba k vystudování vysoké školy. Přesto mnozí nestudují a napodobují vlastně stejně, jako nebozí domorodci za války v Tichomoří.

Tak jak to je a proč se dělaly izolované medníky? A proč je to nesmysl? 

Nesmysl to není u předpotopně zaostalé a na dřinu velmi náročné metodiky, spočívající v rotaci nástavků. Když se vytáčí med ze zakladeného díla s košilkami a tedy i výkaly plodu, se zbytky zimních zásob a s reziduy léčiv proti VD, vždy je to v úle, kde jsou všechny rámky stejné míry a má se za to, že je výhodou, že který nástavek je nyní plodiště, stane se medníkem. To je to zimování ve dvou nástavcích 39x24 například a taky úplně všechny nízkonástavkové úly a jejich metodiky. Mám za to, že je tento nesmysl snad jen u nás a na Slovensku. A viníkem není nikdo jiný než Boháč, Ptáček a jim podobní kvůli zcestné idei, že se nebude pracovat s jednotlivými rámky, ale s celými, nejlépe jen nízkými nástavky. Přitom NN systémy byly hned po ww2 v USA a jinde na západě opouštěny pro nesmírnou pracnost a neefektivitu. Když ale ekonomice a vysoce odborným profesím vládnou politikové bez špetky vzdělání v oboru, jako to dělali komunisti a jako se to právě děje už zase, často nastane na dlouhá desetiletí stagnace a chaos.

ABYCH NEPSAL ZNOVU TO SAMÉ, DÁM SEM KOPII MOJÍ ODPOVĚDI ZAČÁTEČNÍKOVI:

Izolované medníky se vymýšlely za války a po ní, vše bylo na lístky a za války si na jedno přihlášené včelstvo včelař mohl KOUPIT pouhých 7 kilo cukru, ani o gram víc! A musel je dostat. Po válce za socializmu taky mohl cukr nesehnat.  A 7 kg cukru nestačilo na zimu ani tehdejší podstatně méně plodné včele. A protože byl cukr nedostupný, stejně byl drahý, vymýšlelo se jak ho ušetřit. Neboli nemuset ho včelám dát tolik. No a jen proto se propagovalo pracné zimování v medníku a pro to všecko popsané výš musel být medník izolovaný. Když jsem se v dětství ptal mámy, proč nezimujeme v medníku (v univerzálech) - vyčetl jsem o tom ve Včelařstvé té doby, vysvětlila, že je nesmírně pracný nesmysl celé plodiště v září přendat nahoru a zjara pak zase dolů. Že jsou včely zimované v medníku sice o něco lepší a mají o nepatrně menší spotřebu, asi o 0,5 - 1 kg cukru. Ule už celé mé dětství stálo kilo cukru (v celém Československu byla povinně stejná cena) 7,30 Kčs a to bylo levné. Proto v medníku nikdo normální nezimoval - ta dřina s tím spojená za to nestála, ale socialistická mašinerie vyráběla úly pro socialistické včelařské podniky a hobbíci neměli na výběr. Kdo chtěl něco jiného - tedy jiný úl než dva sériově vyráběné typy, musel si to vyrobit sám. 

Mí rodiče jednu dobu pracovali jako včelmistři pro socialistický včelařský podnik a ten je nutil k zimování v medníkách - včelmistři nemohli ošetřovat včelstva jak věděli, že by to bylo potřeba, ale měli jasné striktní stranické instrukce co a jak se smí dělat a co rozhodně ne. Nejtypičtější socialistický úl pro socialistickou velkovýrobu byl po neosvědčených úlech Lesan a Pětiletka Moravský univerzál - úl vyvinutý pouze pro profesionální socialistické podniky. Socialistickým podnikům vládli Stranou dosazení komunisti, kteří o včelách nevěděli nic a nepotřebovali se o ničem nic učit, když jejich kvalifikací byla rudá stranická knížka. Proto ty podniky zkrachovaly. Třeba mí rodiče, když jim radil okresní tajemník Strany jak musí včelařit, socialisticky a budovatelsky, tak té práce táta po roce a máma po dvou letech nechali. 

Po univerzálech přišel úl Tachovák, už plně nástavkový úl na 9 rámků 39x24 a měl všechny nbástavky stejné, zateplené. Předpokládal rotaci nástavků (nakukanou Boháčem podle v té době už překonaného amerického Dr. Farrara - NN systém) a tak co bylo včera plodiště bude zítra medník a pak musely být všechny nástavky stejně a taky teplé. My už víme, že jsme ve vývoji pokročili a žádnou rotaci nástavků dělat nebudeme. Od ww2 to nedělá nikdo na světě, jen my tady, máme na to dokonce úl Optimal a někdo i Americký úl Langstroth s pouze nízkými nástavky. Nota bene někteří nemáme jen samé vysoké nástavky a tak by ta hloupost ani nešla. 

Kdo se obtěžuje nastudovat si důvody epizody izolovaných medníků, dojde mu, že je to hloupě pošetilé. Skončily všechny důvody k zatepleným medníkům a pak v jejich podobě zbyde jen spousta zbytečné dřiny a taky dražší úly. Pravda je, že výrobci ze strachu, aby nemuseli zlevnit, tak tenkostěnné nástavky, kde není rozumný důvod aby byly drahé, stejně “natáhnou” cenu tenkostěnných úlů a pak si spousta nezkušených a nesečtělých řekne, že si radši koupí všechny nástavky izolované.

Pak nastane situace, jak tu píše jedna paní, že neví jak zúžit vč na dvou nástavkách 39x24 když mají hnízdo přes dva nástavky. To vč stejně neobsedá víc jak myslím tak po 6 rámcích a a spíš tak po 4 a šlo by ho mít v jedné bedně a zúžit během tří minut. Když je ve dvou bednách, holt musí včelař čekat a zůžit nemůže. I to by šlo, tedy zúžit vč sedící ve dvou bednách. Přemýšlím o všem, co mi kdo napíše nebo co vyčtu tady a přišel jsem na to, co a jak udělat. Popíšu to v jiném vlákně.