Příspěvky uživatele

Trefila jste to správně. Ty houby nenapadly mě, ale někdy v osmdesátkách to radilo Včelařství, právě že to dlouho vydrží a kouř nečpí.

Vratič bych nepoužil. Má silný repelentní účinek. Nechci včely odpudit, chci je kouřem “uklidnit”, přimět je, aby se začaly nasávat. Nechci je vyhnat a vyvolat u nich paniku jako když jim hoří obydlí a nebo aby jim tam bylo odporně, že začnou prchat. Domnívám se - asi jsem někde vyčetl, že nasáté mají menší chuť se prát.

Ono taky záleží na tom, kdo se ke včelám jak chová, já podle toho usuzuju na kvalitu povahy včelaře. Jeden známý tvůrce spousty videí, nejen, že se o včelách vyjadřuje hnusně. On taky nepracuje klidně a šetrně, je hrubý, se vším tříská, dělá prudké pohyby, na mě působí jak šus. Znám ho osobně a je takový i při rozhovoru, u dětí tomu říkáme ADHD - na mě to tak působí.

Já opatrně tiše odstraním dekl a pomalu odtrhnu igelit. Včey reagují na světlo. Zamysleme se, s čím se po miliony let setkávaly, jenom který tvor je mohl ohrozit? Byl to velký tmavý tvor, obyčejně stojící na zadních, mohutrnýma pazourama dělal velké rány a lámal poloshnilý kmen. Do včelího příbytku, kde je věčná tma, najednou za ohlušujícího rámusu, otřesů a vibrací začalo vnikat světlo a venkovní, skoro vždy chladnější vzduch než jaký mají uvnitř. Medvědovi pekelně smrdělo z tlamy (proto včely nesnáší alkoholický odér, ale možná ze stejného důvodu ani lak na vlasy nebo parfémy), zatímco ve vřelím úle vše voní. Najednou včely ucítily i pach ničeného plodu, čerstvého medu, vosku. Včely jsou naprogramované na ty části medvědovy postavy, kde jedině je zranitelný - oči, nozdry, uši a tlama, vše na hlavě a proto včely i lidem útočí na hlavu a nejzranitelnější části. Kdo ještě ke všemu kolem sebe mává reukama-pazourama jako ten medvěd a je tmavě oblečený, tím víc včely vybudí k útoku. Poznaly odvěkého a patrně jediného skutečného nepřítele a vědí, že jde o život a pak začnou nekompromisní obranu!

Co se se včelami děje, když jde do včel civilizovaný člověk? Po opatrném, pomalém odsdtranění igelitu jsou včely dokonale zmatené. Za miliony let ještě nezažily, že jim do příbytku vniklo světlo a čerstvý vzduch, je ale ticho, žádné otřesy, žádné bouchání. Pokud není podstavec úlu na podlaze včelínu, včely necítí ani žádné kročejové vibrace. Nahrnou se do uliček hlavami nahoru, ztuhnou a čekají, co se bude dít. Ucítí trochu kouře, nesmí se ale foukat do uliček, ale jenom mírně jakoby nad úlem, aby hrdlo kuřáku bylo spíš souběžně s rámky, tedy téměř vododorvně.

Včely chvíli okouní a když zjistí, že se lámání, drcení a hlučné rvaní díla neděje, často hromadně uličky opustí a jako by si šly po svém. Nyní je možné ve včelách celkem nerušeně pracovat. Tedy nesmím ničím třískat, musím se chovat civilizovaně a ne jako divoké prase nebo medvěd. Nesmí se nikdy nad úlem prudce gestikulovat, nesmí se nad úlem dělat nějaké prudké pohyby, vše jak ve zpomaleném filmu. Žádné volání na někoho a mávání aby pořišel blíž. Pak včely zůstanou klidné i dlouhé minuty.

Jistěže se takto chovají jen ušlechtilé včely a tak ono nezáleží jen na chování včelaře. A i v tom spočívá umění včelařit. Včelař si musí umět vybrat dobré včely a nemyslet si, že holt žihadla ke včelařině patří. Pamatuju si z dětství živě nesmírně vzteklé kříženky včely tmavé, vlašky (měly zrzavý proužek na zadečku - neklamný znak po Ligustice). Pamatuju si, jak se některé dny do včel braly dvoje tepláky a hubertus a peroutku jsme používali na kuklu jako stěrač auta, aby bylo pro útočící bestie vůbec vidět, aby se honem zakryl úl a mohl nastat zbabělý úprk. A potřebný úkon se musel jít udělat jindy, když měly lepší náladu a nebo spíš staré nerudné brécy byly na snůšce a v úle převažovaly mladušky.

Dostal jsem se daleko? No ano, ono všechno se vším souvisí a jedno vyplývá z druhého, spíš každý detail má několik důsledků, kterým se bylo možné vyhnout. A stačilo tak málo, být slušným člověkem a chovat se ke včelám slušně. A tak já poznám kvalitní včely, ale hlavně kvalitního včelaře podle chování. Většinou po prvních 2-3 minutách videa vím, zda se já od dotyčného člověka chci něco učit.

Lepší otázka by byla, co v něm nespalovat. Tím začnu.

Někdo do kuřáku dává znečištěné oškrabky propolisu. Kouř příjemně voní a je těžce karcinogenní. Pamatuju si to ze starých překladů z článku nějaké sovětské soudružky. Psala, že ve stepích je troud neřešitelný problém. Na strůpky se u nich používalo staré plátno nebo jutovina. Tyto textilie, ač silně zapropolisované, časem spouchnou a musí se vyřadit a že je tehdejší včelaři s oblibou používali do kuřáku. Vyvětlovala dvě negativní věci, jednu z nich si málokdo uvědomí. Když doutná vosk a propolis = karcinogeny. Ale jak to působí na včely? Včely, když ucítí nějaký kouř, OK, zbystří a vnímají poplach jako že někde hoří a nějak je to vzruší. Jestli ale v kouři ucítí pach hořících včelích produktů, nastane panika, protože je jasné, že nehoří jen někde, ale že hoří u nich doma!

Do jaké míry je druhý předpoklad pravdivý netuším, logiku ale má.

Používejme jen troud a nikdy ne z jehličnanů a nikdy ne zrzavou drobivou hnilobu z dubu, případně dalších dřevin. Silně čpí, až nensesitelně do očí. Nejlepší je práchno je z lípy, vrby, osiky nebo jiného topolu. Dobré je bílé práchno z jírovce nebo habru. Ovšem všem kraluje bříza. To je náš nejléčivější strom a velmi léčivé je na ní úplně všechno. Nedávno se tu někde zmínil pan Gopro pilinéch břízy v souvislosti s plísněmi a pozitivními látkami z nich pro včely.

S velkou oblibou používám v kuřáku houby. Březovou kůrou se kuřák skvěle zatápí, ta velmi příjemně voní a na mě to dělá dojem, že to snad voní i včelám, nebo je to aspoň tolik nevyblázní. Hodně věřím na něco léčivého v kouři břízy. Ale k těm houbám. 

Na bříze žije březovník obecný. Plodnice je zrzavo smetanová a uvnitř sněhobílá. Snadno se zasyrova nakrájí na kostky velikosti asi palce a snadno se suší. Když se do každého kuřáku dá kousek, déle to vydrží, kouř nečpí a svým způsobem když nevoní, tak určitě nesmrdí. Myslím, že koncetrovaná léčivost stromu je právě v tom kouři.

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ezovn%C3%ADk_obecn%C3%BD

Další houbou, na dobu hoření a mnnožství nečpivého kouře ještě lepší než březovník je troudnatec kopytovitý. Ten nadělit je už obtížnější, opatrně sekerou to jde. Skvěle fungují, po důkladném vysušení i jiné troudnatce.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Troudnatec_kopytovit%C3%BD

Další houbou, kterou používám je lesklokorka lesklá (i běžnější jehličnanová, obě léčivé), často se najde přestárlá a odumřelá outkovka pestrá, opět vysoce léčivá houba. Samosebou lze použít i jiné outkovky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesklokorka_leskl%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Outkovka_pestr%C3%A1

Jen troud a houbu z akátu neradím, akát je celý velmi jedovatý. Mimochodem ač je to nejtrvanlivější, tvrdé a velmi pružné dřevo, nepoužívá se na násady a topůrka právě proto, že “pálí” do dlaní - způsobuje reakci jenom dotekem holých rukou.

Vyjádřil jsem se rozpačitě k pelyňku, kor k lihovému výluhu. Tvrdím, že kouř vyjmenovaných hub nemůže neobsahovat léčivé látky a použití hub v kuřáku je nesrovnatelně jednodušší a pohodlnější. A stejně jako upelyňku, když houby u včel v kouři neléčí, určitě neškodí víc, než troud ze dřevin. Mě se to osvědčilo a vlastně vždy mám v kuřáku kousek některé z hub, březovou kůru vždycky. Tlustá březová kůra ale sama nehoří. Třeba lesklokorky (Wiki píše jak je vzácná, já tu mám lesklokorku jehličnanovou celkem běžně) se na jednom pařezu najde taky 5 a víc kilo.

Co neradila Ruska a neradím ani já je papír, už vůbec barevný nebo potištěný. Sice proložky od vajec či od nějakého ovoce používám. Ale je mi 68 let a tak to už tak moc neřeším. Mám to ale jen na rychlé zakouření na chvilku - pořád se to opatří snáz než troud a houby a rychle ser to zapálí. Mladším ale rozhodně papírovinu neradím. Úplně nejhorší je hobra.

Kdyby někdo našel čagu, je to velmi vzácná houba (hostí jí asi jedna z tisíce bříz), tu rozhodně do kuřáku nedávejte! Česky se jmenuje rezavec šikmý, jinak Čaga sibiřská. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezavec_%C5%A1ikm%C3%BD

Přidám příhodu o stupiditě lidí. Věděl jsem nedaleko včel o bříze s čagou. Ta na bžíze parazituje roky a lze tudíž na jednu ŽIVOU břízu pro čagu chodit třeba 20 let, bříza i s houbou roste, mohutní a i houby je tedy rok od roku víc. Ač je kolem této “mojí” napadené břízy v okruhu 50 metrů asi 30 jiných bříz, nějaký de.il uříznul jen tu jedinou. To je logika přimitiva, který když chce třešně, motorovkou porazí strom aby nemusel lézt po žebříku. Moje čaga byla metr od země až do výše očí. Je pryč. Kdo ví, zda se mi podaří ještě někdy čagu najít…

Asi jsem natvrdlej, četl jsem o Klímovi, ale o jakou šlo nosemu? Vy jste opakovaně zmotal obě dohromady a já to proto původně nepochopil. Snad tomu už rozumím. 

Takže je krajně nepravděpodobné, že proč by u Tom4 propukla NC mezi 1.1. a 10.1. a tak jeho úhyny s pravděpodobností blízké 100% nezpůsobila NC. Jinak tu budeme plkat do nekonečna. Pokud je můj předpoklad nesprávný, sem s tím proč.

Aha, děkuju za podrobný popis. Nedávno jsem sem dal podrobný popis já a když si to najdete, asi užasnete. A výsledky jsme měli bez granulí. Přítelka pražanda chtěla na vsi, kam jsem se přistěhovali, zkusit králíky. OK, šel jsem na to vědecky. Týdně jsme vážili králíčata k velkému pobavení sousedů, bylo k nám ze stráně vidět a někdy tam bylo hlediště. Nedbali jsme, máme oba smysl pro humor a ať se tety a strejkové poveslí. Díky tomu vím přesně kolik a jak drahého krmení. Vločky jsou takový luxus, že ani koupené ve velkém nejsou jako ječmen, dávali jsme nanejvýš pluchatý oves. Seno ad libitum a sem tam kousek chgleba, trochu řepy. Třeba jednou po vánocí v Tescu zlevnili za korunu petržel a mrkev tak jsem toho koupil asi 40 kilo, vše co měli.

A tak dále. Popisuju jasně jaká plemena - kříženci a za kolik dnů měla 3 kila.

Už jsem to pochopil. Je to můj trapný omyl, přehlédl jsem značku Al a považoval jí za Kal což masné polemeno je a dříve jsme Kal, Nb považovali za brojlery a dokonce uvádím knihu kde jsem to pobral.

Proto žádám, až bude porážet svá kožešinová plemena o výtěžnost. Tímto se omlouvám a bez toho, že mi tu nebylo rozumněno bych se svého omylu nedopátral. Děkuju.

Jen bych rád vrátil debatu k primáru. Já netuším která "nemasná" čistokrevná plemena dosahují skvělé výtěžnosti a o tom se nebavím. Jen jsem chtěl upozornit na to, že směsky mívají výtěžnost mizernou a k tomu enormní délku výkrmu (jsme ve vláknu o králících na maso) a v důsledku toho mizernou schopnost využití krmiva a v důsledku jsou takoví králíci proděleční po všech stránkách.

Nicméně paní kolegyně potvrzuje proti masným velmi dlouhou dobu výkrmu (nejde o výkrm, jasně to píšu já i paní) a tedy mizerné (odborně neefektivní) využití krmiva. 

Protože se jedná o vlákno o nejlepších křížencích na maso, tak je potom mimo mísu paní s čistokrevnými Al a ne já, je to tak? 

Pak se prosím nezlobte, že jsem měl stále na mysli, že se bavíme o masných (dříve brojlerových) králících a jejich křížencích. Děkuju za pochopení.

Jsem rád, že jsme od měli a narážek zase zpátky u nosema ceranae.

Patrně jsem přehlédl a nebo nepochopil tento příspěvek (je to patrně jen část), že je pojednáno o obou nosemách, spíš jsem moc nepobral proč píšete o NA když má jít o NC:

už v tom celkom prvom som písal že vo včelstvách sú zistená zväčša obe nosemy… opakovane citujem… V ČR keď sa kontroloval výskyt nosemózy u chovateľov s komerčnou produkciou matiek bolo vyšetrených 4010 včelstiev zo 113 lokalít. Nosema bola zistená v 54 % (2167 včelstiev), z toho samostatná infekcia ceranae v 52,3 % prípadov (1134 včelstiev) a zmiešaná infekcia v 16,4 % prípadov (356 včelstiev).

Nicméně se tu dozvídám co mě zajímá a co se jinde neumím dozvědět.

Původní zakládající příspěvek Tom4 říká vlastně a nebo evokuje, že jakmile se vč setká k nákazou, do 8 dnů uhyne. To mi bylo divné, že by se jeho vč nakazila v lednu? Od Vítámvás ani Wiki (je to shodný text, jen papouškovaný kdo ví z čeho) jsem se nedozvěděl, zda sebemenší styk s nákazou ihned končí fatálně. Dokonce myslím uvádím, jak nás před 40 lety lakovali o moru - Peroutka a jediná lahev od medu v popelnici. Nemůžu za to, že někdo nečte všechny příspěvky a už vůbec když nechápe kontext.

Z vašeho příspěvku se konečně dozvídám, že i s NC je to jako s jinými nákazami, že se jim vč umí ubránit a ke klinice (která je pak asi rychlá) někdy dojde. Polopatě tedy pane Goro říkáte, že nákaza je ve víc jak 50% případů (jasně, v konkrétním případě konkrétního roku na nějakém malém vzorku vč) ve vč přítomna, ale nijak se klinicky neprojevila. Chápu to správně?

Pokud tedy chápu správně mechanizmus propuknutí kliniky NC, platí to jako u všech nemocí (proto to vč jedněch včelařů chytnou a jiná vč ne), že boj s NC není beznadějný. A vyplývá mi z toho, že jediné co můžeme dělat teď hned, je prevence.

A opět mi z toho vychází, že kdo nezpůsobí svým vč stresy, třeba nějakou chemikálií, kterou byl ZBYTEČNĚ invertovaný nějaký, patrně škrobový cukr a nejspíš ještě sérií dalších mikrostresů, které každý sám o sobě nemá význam, ten ZATÍM problém nemá.

Tom4

Unikl vám kontext. Pan Goro se před pár dny posmíval, že jsou Češi jediní, kde se měl vyšetřuje. Jako kdyby Čeští včelaři mohli za to, že i ministr LIBERÁLNÍ (na Slovensku to byli Progresivisti) není dost vzdělaný a neumí se aspoň obklopit lidmi, kteří věci rozumí. Je třeba o tom mluvit, aby si příště voliči Pirátů, Stanu, ODS, Top a proradných pobožných raději lépe rozmysleli, koho a zda vůbec půjdou volit. Zda by nebylo bývalo lepší se do toho nemontovat, když neumí domýšlet následky. 

To páně Gorovo vyjádření lze chápat i tak, že Slováci jsou tak pokrokoví, že… No a mě dorazilo Gorovo nasdšení nad nechutným videdem s Vůdcem. Taky si velmi dobře pamatuju páně Gorovo působení v roli moderátora na VF. Těm, kdo mojí zkušenost nemají a neumí si všímat i jen drobných nuancí, se omlouvám.

Škoda, že nejde dát palců nejméně pět.

Petros, pan Goro to sdělil jasně, k tomu není co dodat.

Zato já nechápu co chcete vědět. Vše jsem sdělil naprosto jasně.

Moje primární příspěvky nepatřily chovatelům čistokrevných, já jim říkám “sportovních” plemen. Já to cílil většině, která myslí, že není potřeba kupovat do chovu na maso žádná výchozí plemena a stačí “vesnická směska”. Zopakuju.

Mám známou, kdysi mě a přítelca darovala samičku. Její mláďata, i když byla připuštěná samcem Bu, rostla do 3 kil přes 5 měsíců a výtěžnost byla pod 50%. Králíčata samice Hyla po stejném samci rostla výrazně lépe a výtěžnost měla lepší. Psal jsem to jasně, najděte si to, není to nijak dávno. 

No konečně že vám došlo, že na vaše jedovaté sliny nejsem zvědavý já a věřím pevně tomu, že většina ostatních také ne. Lidi mi dříve psali, že nechtějí debatovat, protože se bojí útoků lidí vašeho typu. Nikdy nic neumíte poradit a dlouho jsem se domníval, že ani nemáte včely, že máte jen patologickou potřebu ponižovat jiné, hlavně ty, kdo něco umí. To je vlastní všem, co toho moc neumí a nemají co by jiným dali. Tak aspoň plivou jed. Je zvykem všechny chudáky, i ty duševní, litovat. Já falešný nejsem a nelituju vás.

Pro ty, kdo BG neznají, protože na CHZ není anonymita jako jinde, hodně zkrotl, hrdina.

Nevím nic o tom, že by lidi chtěli něco číst od lidí jako vy (i kdyby bylo co) a mohl bych jmenovat nejméně 10 nicků. A kde jsou všichni dnes a kde jsem já? Jedno všechny moje odpůrce spojuje, liberalizmus a nenormálnost a i o absenci morálky by se dalo debatovat.

Díky za fundovaný názor v první půlce a v druhé mě těší, že jste potvrdila moje slova o vysoké výtěžnosti masných plemen. Zkuste, prosím, ještě totéž u čistokrevných a dejte sem prosím výsledek.

Omlouvám se za patrně nesprávnou terminologii (netušil jsem, že je nesprávná). Moje “vzdělání” o králíkách pochází z jediné knížky Chov králíků ze 70 let 20 stol, autora si nepamatuju, možná Dvořák? A z debat s mým otcem, který je již 41 let jinde. Tehdy jsme říkali Cal a Nb brojleři, patrně pod vlivem té knížky. O Hyla se nevědělo nic, patrně nebyli ještě vyšlechtění. A nebo jsme o tom, co bylo za Železnou oponou, nevěděli my s tátou.

Tady jsem zjistil, že moje paměť je téměř fotografická. Ovšem jen na blbosti, které mě neživí a nikdy neživily. Co mě živilo jsem si tak skvěle nepamatoval. 

https://www.antikavion.cz/kniha/chov-kraliku-ladislav-dvorak-1973

V první větě předpokládáte, že jsou Češi totální deb.lové, prosím, abyste toho nechal. Nemyslím, že máte zapotřebí snížit se na úroveň BG s jeho videem o Vůdci i když jsem vaši reakci nepřehlédl! Já do Slováků taky nevyrývám ani sebemenším náznakem a nechci to tudíž ani od vás. Já se kupříkladu taky významně nedivím tomu, že má Slovensko víc moru a že nejvíc moru je na Moravě na styku se Slovenskem. Vyhýbám se tomu čistě ze slušnosti a nikdy bych se nepoškleboval. To je dané naturelem, výchovou z rodiny a pocitem mindráku. Já mindrák nemám a národnostní už vůbec ne.

No a BG, který se už i tady zase začíná projevovat jako na VF a pak na IF připomenu staré české přísloví: “Hanba ptáku, který do vlastního hnízda se.e!”

Pořád pane Goro mícháte dohromady obě nosemy ve všech svých příspěvcích. Nikde jasně neříkáte, zda v nich je rozdíl a zdálo by se, že není. Ani z přiloženého výsledku vyšetření není jasně patrné, o jakou nosemu jde. Z logiky plyne, že z NA, ale toto vlákno je o NC. A nebo mi něco uniklo?

Já naznačil jasnou otázku, že nikde neumím jesně a jednoznačně vyčíst, zda NC hrozí i v zimě a vy jen mezi řádky sdělíte patrně pouze svojí dedukci, že když je v zimním chumáči teplo, že určitě bude NC bujet i v zimě.

Někdy jste stručný a jindy citujete studie, s velkou oblibou hlavně cizí. Podělte se z jakého zdroje jste čerpal o tom teplu a NC zimního chumáče? A pokud šlo o vaši logickou dedukci, OK, i to je legitimní a pojďme se o tom pobavit, protože kde chybí studie, nezbývá nic jiného než spolehnout se sami na sebe.

Jak vidím, tak jako u včel i u králíků je to stejné. Nečtou, nestudují, nevzdělávají se před pořízením zvířat.

Navíc čistokrevní můžou mít problémy tím, že jsou čistokrevní.

Souhlasím jen s výhradou. Velkou výhradou.

Jako nikoho nezabije cigareta, ani 100 a ani deset tisíc cigaret, jednou se kouření projeví a projeví se vždycky a nemůže s eneprojevit. Jen u někoho dříve a u jiného později a jiný stihne umřít dřív na něco jiného. Kouřil jsem 36 let jak pohádkovej drak a vím přesně co píšu!! Po 17 letech nekouření si klepu na čelo, jak jsem mohl být takový de.il. Ale když jsem chtěl přestat a představoval si jak budu žát pak, když to dokážu, řekl jsem si, že nebudu takovej ten polepešenej kre.én, militantní odpůrce kouření. A kdyby se mě dneska někdo ptal, zda kouřit v hospodách, tak samosebou ano! Komu se to nelíbí ať nechodí do hospody. Komunistický zákaz kouření přes obědy úplně stačil! 

Ale to jsem jen odbočil aby bylo jasné, že jsem skutečný a ne liberální demokrat.

Zpět ke včelám. Napíšu to stručně. Kdo nechce mít nikdy úhyny, nikdy nepoužívejte ke krmení a to ani oddělků, nic jiného než cukr 1:1. Špatně živené včely z oddělků mají pak podlomené zdraví a domnívám se, že i když se zimy nedožijí, vychovají včely v horší kondici. Asi jako dítě narkomanky má taky nevratně poškozené zdraví a už to nikdy nejde nijak napravit.

Ano, tak snadné to je.

Je pro mě, nestydím se přiznat, že nejodpornější věc na včelařině. 

Existují vychytávky, žádná nefunguje dobře. Existuje šípovitý nůž, bohužel je vyhřívaný párou - obtížně použitelný nesmysl a sám majitel obchodu (pravda, známe se) mi radil abych to nekupoval, že to je blbost a že si to (asi před 7 lety) ještě nikdo nekoupil a má to, páč má zastoupení a musí. V následujícím se dozvíte, proč to nikdo nechce i když to asi 10x urychlí a usnadní práci.

https://jahan.cz/odvickovaci-zarizeni-lyson-manualni-s-vyvijecem-39x24?virtuemart_currency_id=33&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiA2eKtBhDcARIsAEGTG414ptUOp9OOCr6E3UGWdkoPNVFiQ8dWE0JmQ_oVdzExClLGkLIvpncaArBHEALw_wcB

Kamarád ode mě ví co píšu výš. Ale sehnal na inzerát stejné odvíčkovací zařízení, ale včetně stolu a tedy věc, kterou bylo možné v medárně postavit a ihned použít. Zařízení mi půjčil a najednou se úplně změnil můj poměr k vytáčení.

Předesílám, nemám rámky s plecky a každému radím se jich bleskurychle zbavit (u Langa to nejde a to mají tedy langisti blbý). Z následujícího vyplyne proč.

Nože i vozík, vše stejné, jenže je to vyhřívané elektricky. Žádný vyvíječ páry, žádná pára v medárně, kde potřebuju mít sucho aby byl med “suchý” a ne vlhkou prádelnu. Jasně, šlo by to vyvést mimo barák.

Odvíčkuje to skvěle a ve víčkách nezbývá o moc víc medu, myslím tak dvonásob než z vidličky.

Kamaráda jsem požádal aby vypátral výrobce a zjistil, kde by se to dalo koupit - chci to taky. Už víme a nyní se posaďte na zadek aby to s váma nešlehlo.

Výrobce je nevčelař. Vyrobil jen 8 kusů a protože nebyla žádná zpětná vazba od obchodníka a žádný další zájem, výrobu ukončil. Obchodníka neprozradím, je to velmi známý obchodník se včelařinou u nás. Nenažraně chtěl víc než 100% marži a to je první důvod malého zájmu. Taky to výrobce nasrštvalo. Hlavně ale nedával zpětnou vazbu, výrobce z něj nemohl vypáčit, zda je zájem a co by vlastně včelaři chtěli nebo potřebovali na zařízení doplnit, vylepšit nebo zjednodušit. Nic, ticho, nabob nekomunikoval. Předražil to tak, že byl patrně zájem malý.

Zařízení má velkou vadu. Dobře odvíčkuje jen 100% zavíčkovaný plást, buňky nezavíčkované trhá a žvejkne. Takže dokonale to odvíčkuje jen nízké rámky a 24 (nebo Lang 1/1) jedině když by byly zavíčkované až dolů. O vyšším rámku nemluvě. No a protože drtivá většina českých mudrců má 39x24 a když má Lang tak 90% langistů má 1/1, tak jim je to k ničemu. Patrně proto (kromě jeho nenažranosti - pardon, tržního mechanizmu) nebyl u obchodníka další zájem, lidi to nechtěli, protože to neumožní vytáčet med předčasně. Výrobce se nechal slyšet (včera, dávám to zatepla), že by to odvíčkovalo i ne úplně zavíčkované, jen by se zvýšil proud a tedy teplota nožů.

Nyní se staví aparát pro mě ze zbytků a já se s kamarádem vynasnažíme výrobce ukecat k obnovení výroby a poskytneme mu zpětnou vazbu, kterou vyžadoval. Zda na to uslyší je zatím otázka. Máme ještě jednoho kamaráda, on o tom ještě neví,a le na 99% by to chtěl taky. Výrobce ale ve zbytcích po váýrobě dvoje nože nemá…

Ale opakuju, stávající provedení neodvíčkuje jen částečně zavíčkované plásty a neodvíčkuje to zakladené plásty s košilkami. Tedy “košilkáče” to za určitých podmínek zvládne, ale to je už nad rámec tohoto prvotního sdělení. Jsme připraveni s kamarádem se případně postarat o distribuci = prodej zařízení. Jde o to, jaká cena vyjde výrobci. Něco mi ale v hloubi duše říká, že by bylo lepší postarat se jen o nejbližší kamarády…

A co třeba proto, aby měli kšeft? To je nejjednodušší vysvětlení ne?

Zrovna tak dokud v nějaké RR nějakého časopisu (není jich tu sto, ani tucet, že ne) sedí někdo, kdo se živí, kromě dojení dotací různého druhu taky množením oddělků, tak ten nepotřebuje aby lidem včelstva nehynula a tuplem nechce aby jim matky vydržely co nejdéle. Proč ve věcech vždy hledat složitosti, když toto nejprostší (a nejsprostší) vysvětlení je nejpravděpodobnější?

Lidi jsou tak jednoduší, že věří mejnstrýmu, propagandě. Jak stárnu, říkám si: dobře jim tak!

Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.

Dávat včelám invert je nesmysl. Inver dělaný synteticky včelám nemůže nijak ulehčit invertaci, protože včela cokoli pozře, tak do toho bezděčně přidá enzymy, hlavně invertázu. Pak je invertování cukru pro včely nesmyslně zbytečné. Co víc, chemikálie, kterými se průmyslově cukr zinvertoval, můžou včely poškozovat - nikdy se s nimi za miliony let nemohly setkat a tudíž jejich organismus na ně není adaptovaný.

Otázka loupeže je stále přetřásaná. Stačí prostě nekrmit ve dne, ale až navečer a třeba nedát včelám vylízat, ODPOLEDNE, kyblíky od krmení. Argumet, že zaměstnaný to nestíhá, neberu. Jestli chci vopici, musím mít na banány. Jestli chci včely, musím si na ně udělat čas tehdy, kdy je potřeba a ne až mi vybyde. Byl jsem zaměstnaný celý život a celý život jsem to dokázal bez rabovek. Chodil jsem na směny a jak krmit dopoledne? No, když prší a nebo nekrmit. Stíhal jsem rodinu, ročně jsem měl 50-70 jatečných králíků a za komančů jen seno a ječmen, žádné směsi, žádné granule. K tomu 20 slepic, 20 arů zahradu, zeleninu, ovoce, žádná sekačka ale jen kosa a hrábě. Jo, když byly děti malé, musel jsem na víc jak 10 let přestat rybařit, to je pravda. Důležitější než zábava byla nutnost zebezpečit rodinu. Musel jsem dělat měsíčně 30-40 hodin přesčasů ( vzimě i o dost víc) a živil jsem se prací, ne válením v kanceláři. Dnešní mladí vědí ho.. co je práce. Jo, nikdo by tenkrát nemohl čumět půl dne do mobilu i kdyby existovaly. V tom to hledejte.

Úly nemají stát na slunci, ale ve stínu stromů. Ne pod střechou, prostě pod stromy. Úly nemají být na žádné podlaze ani dlažbě, ale na “dýchající” zemi. Splnění těchto podmínek vytváří včelstvům maximální komfort a pak se také včelstva chovají normálněji.

Ano chápu, že ne každý má podmínky aby toto splnil. Jen říkám, co je lepší. Kdo výše uvedené dodrží a dá vč vybrat stranu - letní česno přes celý úl, podle mých pozorování si vybere česno na opačné straně jedno z 15-20 vč. Tím je dána moje představa, že je vhodnější dělat česno u pravé strany při pohledu na úl zpředu a logicky vlevo z pohledu za úlem

Úplně nesprávné je však česno uprostřed. Opakuju to stále dokola. Že to tak výrobci dělají? No ano, oni dělají to, za co je včelař ochoten platit a protože většina včelařů (jak to teď napsat kulantně?) myslí, že má být česno uprostřed, třeba proto že vědec Řeháček, tak už dál nemyslí a dělají to tak.

Podobně Boháč s Ptáčkem a Čermákem nakukali Čechoslovákům, že nejlepší je nízkonástavkový systém, kde se pracuje celými nástavky (svatá prostoto!!) a nástavky v úle několikrát za rok rotují (jen pro silné ne moc chytré svaté prostoty) tak tomu mnozí dodneška věří, protože myšlení je to poslední, co by většině vytanulo na mysli.

Tak to je, tak v tom tady tak žijem. A je tady krásně ne?

Nikoho nezajímá jak je to s vlhkostí v úle, prostě posvátná kráva, skoro božstvo = očko nesmí být zpochybňováno, kacíři budiž navěky zatraceni amen!

Jsem už takovej, že přinesu další poznatek, který český včelař (ani pan Goro) nebude chtít vědět. Jde o hustotu krmení na zimu.

Včelařství 1966/8 str. 134, autor Josef Jelínek - Jak husté roztoky zkrmovat

píše jasně, že nejvhodnější roztok je, světe div se, roztok 1:1. Já to tvrdím dávno, pan Goro mi nedávno někde (IF) blahosklonně vysvětlil, jak jsem pošetilý a já sveřepě trval na svém. To proto, že to mám vyzkoušené a nepotřebuju vědce. Které vč nechce brát roztok 3:2 obyčejně velmi ochotně bere roztok 1:1. Tvrdím, že co nechce brát ani 1:1 už nebude brát nikdy nic a náprava je pouze sirný knot.

Z pozorování jsem vydedukoval, že hustý roztok patrně včelám působí nějaké potíže, jeho zoracování je tedy pro včely obtížnější než roztok řídký. Mám za to, že na tohle zjištění nikdo nepotřebuje mít vysokou školu ani být kandidátem věd! Někdo má rád studie, já moc ne. 

Pan Jelínek nic necituje, napíše jen že: “Anglický výzkumník Simpson provedl řadu pokusů s krmením včel” ---- a dál polpisuje co jim dával, nějaký umělý med (netuším co to je), tekutý med, ztuhlý med (neříká zda květový či medovicový) a pak různé koncentrace cukerného roztoku, medocukrové těstvo a nakonec ještě suchý cukr. Dále je popisováno jaké kejkle Simpson prováděl.

Zkoumal medná volátka včel po skonzumování krmiva. A přišel na úplně nepochopitelnou věc. Čím hustší krmení, tím větší obsah vody v medném volátku a naopak. Napíšu to ještě jednou a výrazně: Čím řidší cukerný roztok, tím méně vody v medném volátku včel. Z toho Siompson jednoznačně dovodil, co jsem já laicky postuloval i bez vysoké školy a bez vědeckého bádání, že včely, aby mohly zpracovat hustý roztok, musí do úlu přinášet vodu aby mohly krmivo zpracovat a pak jej zase velmi pracně zahustí. 

Když jsem toto napsal na IF, pamatujete si pane Goro jak jste se mi posmíval, že když včely berou krmení v noci, že určitě pro vodu nevyletují? 

Jinde jsem poposal na IF “včelí cisterny” a popsal jsem je znova tady na CHZ. Nikdo nijak nereagoval. Ani pan Goro.

Josef Jelínek končí rozsahem celkem krátký článek touto holou větou: “Roztok v poměru 1:1 dá včelám nejmenší práci.” Suché, neblyštivé konstatování bez stohu vědeckých pojmů, nesrozumitelných hieroglyfů, kterým asi rozumí jen “vědci” a dalšího nesmyslného balastu, který má pouze budit zdání vědeckosti aby bylo obyčejnému človíčkovi jasné, jak nadřazený ten pan vědec je, protože ovládá chemické značky, výpočty a záhadné postupy. Mě takové studie čím dál víc připomínají šamanské obřady se zaříkávíním a drmolením formulí a dlaším efektním kejklováním. Nejlépe to ukázali ve filmu Císařův pekař.

Ale třeba byl Simpson agentem (nebo Jelínek) a chtěl ve své zavile imperialistické zvrhlosti poškodit Československé zájmové včelaře spolu s včelaři pracujícími v socialistických včelařských podnicích. Zavilí imperialisté nepromarnili jedinou možnost, jak poškodit socialistický sektor.

Takže si krmte každý čím chce. Kdo ale chce svým včelám dopřát jistý komfort a v důsledku jim zvýšit šanci odolat úhynům a je jedno zda na CCD, NC a nebo něco jiného, krmte roztokem 1:1 a hlavně včelám nikdy v roce nedávejte žádná syntetická krmiva v žádné podobě. A to ani oddělkům, které to do zimy spotřebují.

Pobavilla jste mě svou naivitou jak se ptáte, proč prostitutka, která má neustále perfektní zařízení, schopné pracovat ve dne v noci 365 dní v roce, přesto však pracuje až když někdo zaplatí. Tak to berte a tak to je. 

Zatímco za komančů měli vědci svobodu, dostali nemálo peněz a měli něco vyzkoumat, nebylo však určeno co přesně mají vyzkoumat. Samosebou ve výzkumném ústavu včelařském se jistě nevynalézala kvalitnější aditiva do PHM. Díky velké svobodě výzkumníků za komunistů bylo Československo ve vědě velmoc. Kapitalisti, aby náhodou někdo nevynašel něco, co by se nenažraným nabobům nehodilo, vytvořili tento systém, kdy udělí grant jen tehdy, když si objednají co vědcostuti smí, ale hlavně co nesmí být objeveno.

Vše co jsem v posledních asi 10 letech napsal má jeden společný jmenovatel, a to, že kdo chce mít živé včely, nesmí jim působit žádný stres. Mě na pelyňku děsí rozpustnost účinného jedu v lihu a pak je líh s jedem rozpuštěn ve vodě? Nebo se včelám aplikuje rovnou líh? A to jako líh včelám nevadí? Nebo vadí málo?

Myslím si, že nemám úhyny díky tomu, že svým včelám nikdy nedám žádnou kyselinu v žádné formě. Mám za to, že jim nedám ani žádný lihový extrakt vyrobený samo domo. Vy ostatní si samosebou dělejte co chcete.