“Malina ještě neví, že med pod víčky ztuhne, řepkáč vždycky, hrozí, že se nevytočí, když se počká.”
Ve vlákně krmení jsem se ptal milá pane Krško přesně takto….
"Kdy vám ztuhne jarní med v úle? Kdy se vám v úle objeví tuhý jarní med?"
Ptal jsem se KDY. Neptal jsem se jestli ztuhne, čtěte prosím pozorně a až potom reagujte.
Otázky pro všechny.
Kdy vám ztuhne jarní med v úle? Kdy se vám v úle objeví tuhý jarní med?
Já v úlech tuháč ať už jarní nebo melecitozní určitě nemám, nemají ho v žádném nástavku na žádném rámku. Poctivě jsem lehce škrábnul do každého rámku kromě plodiště a všude to teklo…
Pro Tom50
Pane Malino, nyní oslvuji vás přímo. jasně jste vysvětlil nemoc a indispozici, v důsledku které jste nemohl vytočit. Proč proboha ale děláte z nouze ctnost?
Protože i před měsícem se mi rodina a kamarádi nabízeli s pomocí a teď bych mohl vytáčet i sám, ale neudělám to, beru a bral jsem indispozici jako znamení abych včely nevytáčel.
Nechci do budoucna hnát včely do výkonu podle ostatních, ale podle sebe a toho kolik potřebuji medu. Proč kopírovat ostatní a snažit se o co nejvíce na úkor tvora, který tu byl miliony let přede mnou. Na to mám přírodu asi až moc rád.
Jak někdo citoval zesnulého pana Volejníka “ Včelaření, to je radost.” Radost z krmení včel cukrem nemám a proto jsem se rozhodl je nevytáčet. Nástavky s medem jim podhodím pod plodiště koncem srpna-začátkem září podle počasí. Chtěl bych jim podhodit pouze jeden. Druhý dát na plodiště a nedoraženou folii, vyzkouším různé možnosti kde a kolik nechám folii nedoraženou…
"Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí."
Včely v divočině zimují jenom na medu. Jenže od nich nikdo nechce aby přinesly o 20, 30, 50, ale i výrazně více medu, než potřebují. Také nepotřebují rychlý jarní rozvoj. Někdo se asi válí v prachách a nechá včelám 30 kilo medu i když ví, že to pro ně není nejlepší. OK, kdo dokáže udělat oddělek bez včel jen z plodu, ten dokáže i další nesmyslnosti. A přesto je na tom krásné, že je každý svého štěstí strůjcem a může si (ZATÍM) dělat co se mu zamane. Třeba nepromyšleně hloupé věci - čítankový příklad liberalizmu a jeho stupidity
Chápejte si co chcete jak chcete, važte si koho chcete. Myslete si, že je méně správné a dobré nechat včelám jejich med nebo je nehnát do výkonu. Zmiňujete prachy. O ty mi ve včelařině opravdu nejde. Bydlím ve vlastním, hypotéku brzo splatím a potomstvo bude také bydlet ve vlastním až bude chtít. Pozemek pro vypěstování si něčeho vlastního mám také…. Že musíte včelám brát většinu medu a krmit je aby jste měl prachy a pak je krmit je vaše věc. Není mým cílem cokoliv rozmlouvat důchodci, který se celý život snaží o rekordy a uznání ve včelařském oboru a přitom se mu to ve větším čí vlastně menším nedaří.
"Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.“
Oba citáty jsou vám jistě známé, jen
Nemá smysl debatovat s někým kdo je přesvědčený o tom, že pro včely není dobré nechat je zimovat na medu. NA medu má dvojí význam, 1. co mají včely na zimu a jaro jako potravu a 2. kde med mají. Jeden medník jim dám koncem srpna, začátkem září pod plodiště. Pokud v tuto dobu budou mít pořád dva medníky, tak se rozhodnu co s ním. Možností je více,nechat ho na VN jen ho oddělit nedoraženou folií, vytočit ho, dát ho pod jiné včelstvo/oddělek.
Jen malá vsuvka, info, jak kdo chce.
Tuto sezonu jsem vytáčel až v půlce července a nenašel jsem v mednících jediný medný rámek s tuhým/nevytočitelným medem a to byly včelstva hned vedle řepky…
Kvůli nemoci jsem tuto sezonu vytočil pouze jedno včelstvo, které začátkem května bylo na 7mi nástavcích Langa 159. Ze dvou nástavků tedy celkem 28 sklenic. Ostatní včelstva měla o nástavek méně, ty jsem nevytáčel vůbec a 2 letošní oddělky buď zruším nebo na ně hodím medníky z jiných včelstev. Minulý týden jsem všechna včelstva sublimoval 3g KŠ. Spady až na jedno včelstvo, které mělo cca 50ks byly do 10ks. Včelstvu s větším spadem jsem dal pod strůpek vatový tamponek s 20ml 65% KM pro rychlý odpar. Potěšilo mě včelstvo vytvořené minulý rok z plodových rámků bez včel, které se o sebe tuto sezonu postaralo samo a má cca tři plné medníky na zimu a spad mělo po 3 dnech 4ks.
Beru tuto sezonu tak, že mě okolnosti navedly zimovat tento rok včelstva čistě na medu a ukázalo se, že v mých podmínkách stačí zjara včelám umožnit nerušený růst a postarají se o sebe sama. Pro sebe mám medu dost a včelstva mají k dnešnímu dni každé minimálně 2 plné nástavky Langa 159.
Téma diskuze je zajímavé. Bohužel se nám i tady opět objevil nešvar v podobě “plantání košů s baněma” a to genetiky včel umožňující/podporující sběr medovice s Blaníkem, komunismem a pocitem nepochopení. Problém Tom50 je ten, že nechce diskutovat, ale debatovat (sám přitom nejspíš nezná rozdíl v definici těchto slov).
Sledoval jsem tento rok podrobněji rozdíl v plodování BF a Kraňky abych si ověřil, jestli je to opravdu tak, jak se píše. Vychází mi z toho, že vzhledem k rozdílu v plodové křivce a množství líhnoucích se včel, alespoň moje matky BF (dovoz z Polska) nejsou schopné naklást tolik vajíček jako Kraňka. Neobjevuji Ameriku, vše už někdo zjistil a popsal přede mnou i Tom50. S menším průměrným výkonem matky je spojena nerojivost, méně plodu s výživou a tím pádem vitalitou včel, které v době, kdy už nic moc nektar nedává, začnou sbírat medovici. Jak se opět ví, včely často dávají přednost určitému druhu snůšky, ale když už nemají co, jdou po všem. Jenže v době největšího množství medovice, je Kraňka často oslabená oddělkama, rojením a včelař ji raději nechává na pokoji nebo přikrmuje, léčí a zazimuje.
Můj (nejen můj) závěr je ten, že nelze říct, že je včela Kraňská horší. Podle lokálních podmínek snůškou a dostatečným množstvím medníkových souší vložených včelařem určitě překoná BF. Při rozkvětu ovocného sadu a následném kočování na řepku a dobrém počasí pro tvorbu nektaru může nasbírat Kraňka klidně 100kg při dostatku medníkových souší. Toto podle mě BF, která je ale víc blbuvzdorná nedokáže.
Konečný roční výnos nebo lépe přepočet medu na hodinu práce včelaře nejspíš vychází lépe pro BF. Jako plus může být určitě i další druh medu z často neošetřovaného lesa navíc.
Lipový med chutná podobně jako oslazený lipový čaj, barevně mi přijde světlejší a po akátovém medu mně osobně chutná nejvíc.
Osobně bych vytáčel až po dovolené, alespoň já to tak u většiny včelstev udělám a vytočím je až koncem července. Chci mít jistotu, že včelstva budou mít dostatek medných zásob pro krmení zimní generace a zimování čistě na medu. Představa, že jim místo medu nacpu cukr se mi příčí. Tento rok je tolik medu, že jsem kmenovým odebíral rámky pro oddělky. Zatím jsem použil jen 1 kg cukru pro oddělek ve kterém vázla stavba a pomohlo to. Většina zná: ”Dej krávě do držky….”. Jen to málokdo dodržuje.
Tomu oddělku jsem cukerný roztok obarvil, jsem totiž zvědavý, jestli při přidání nástavku tyto obarvené zavíčkované zásoby přenesou z plodiště nahoru do medníku. Stalo se mi totiž, že jsem po odkvetení akátu přidal oddělku nástavek a akátový med, který už byl dole zavíčkovaný, se v novém medníku, objevil. Chuť akátového medu pozná každý. Proč by se to potom nemohlo stát na jaře s cukernýma zásobama a prvním medníkem. Chci pro sebe a rodinu maximální kvalitu a ne med s byť 1% cukru.
Myslím že včelám jde v přírodě o krk zejména při hledání vhodné dutiny a následně při páření, možnost záložní matky jaksi nemají. Z toho mi vyplývá, že úhyny na včelnici by měly být možná několikanásobně nižší než v přírodě?
Ano máte pravdu. To číslo údajně kolem 80%. Úhyny na včelnicích nižší určitě jsou. Jen jsem chtěl poukázat tou poslední otázkou na to, co jako včelaři nehodnotíme jako úhyn. Tím pádem jsou statistiky trochu zkreslené i těmito údaji. Ve finále je to ale úplně jedno a je to opět další nekonstruktivní debata o ničem. Každý víme jaké máme úhyny a i to je nedůležité protože už se to stalo, důležité je, jak to udělat aby příště třeba nebyly.
PS: Oddělek pouze ze včel z minulého roku má tento rok dva plné medníky a jeden nejblíže k plodišti je z části prokladený. Takže cca 50+ kg medu, zasahoval jsem do něj jen při odebírání plodu a části medem zanesených rámků do oddělku… jsem neetický a nechám je zimovat čistě na medu. Odeberu jim jen jeden medník pro svoji potřebu.
Já jsem vychován k tomu abych měl úctu k ostatním a všemu kolem sebe, proto nikoho narozdíl od vás neurážím. Žádnou vaši zkušenost jsem blábolem nazvat nemohl, protože jste v příspěvku žádné svoje praktické zkušenosti nepopsal. Argument nebo oponenturu jste vyjádřil jen k článku od Ing. Titěry, k tomu jsem se nijak nevyjádřil.
Ano sebevědomě jsem napsal, že jste nikde nebyl a očividně jsem měl pravdu, když umíte opět jen citovat moudra druhých a neodpovědět na jednoduché otázky.
Byť si rád pana Wericha poslechnu, hlavně kvůli jeho hlasu, tak jsem velice kritický a opatrný věřit veřejně známým osobnostem z řad divadelníků nebo herců z historie. Bylo spoustu jiných hrdinů nacistického odboje, kteří reálně měli skončit v koncentračním táboře, kteří často tyto herce a postavičky neměli úplně v lásce a nejspíš věděli proč. Tito hrdinové jsou často zapomenuti a žádné medaile nedostali ba naopak jim ty poslední majetky komunistický režim sebral…
Čtěte tedy dál, sledujte zprávy na obrazovce a v klidu si u toho doma třeba šoupejte nohama, reálný svět je venku. Já budu dál šoupat nohama například při poslouchání řeči starších lidí, kteří něco doopravdy zažili. Škoda, že jsem si neudělal více času na pradědu, který svého otce včas varoval před gestapem a díky němu unikl koncentračnímu táboru, byť se musel dlouhé roky skrývat. Pradědovi když musel řešit tyto věci bylo tehdy pouhých 13 let. Toho jsem opravdu poslouchal a šoupal u toho nohama, mluvil z vlastních zkušeností, hodně toho zažil…
Ve včelaření se nedá věřit ničemu co si člověk sám neověří v praxi. Kdo něco tvrdí, sám to nevyzkouší a jen o tom napíše je jenom teoretik a teorie nevyzkoušené v reálném světě jsou k ničemu, pokud se nepřevedou do praxe.
Jak by to teda podle vás mělo být? Vybít na světě vše co je pro člověka nebezpečné a zdánlivě neužitečné? Povolit všem lidem kácet stromy i v období hnízdění ptáků nebo říje zvířat. To by to tady za chvilku vypadalo…
Zakládání rodin a vlastního bydlení je o prioritách. Spousta lidí si koupí raději drahé nové auto než aby si postavili menší domek v humnech u babičky nebo si raději pronajmou byt 3+1 místo toho aby si koupili 2+1. Moji rodiče se mnou a sestrou 5 let bydleli v bytě 1+KK…Jsou lidi co mají vlastní bydlení a rodiny nemají protože nechtějí mít na rodinu čas, raději cestují nebo se věnují něčemu jinému, takže váš názor má opět mezery. Někdo může vnímat jako velice omezující a terorizující dodržování lovné míry u kapra, štiky či candáta. Tak brakujme vody a berme co chytneme protože jsme lidi a jsem páni tvorstva. Ať si každý koupí flintu a jde si střelit zajíce na oběd nebo jen tak pro zábavu.
Poručíme větru dešti!!!
Vy jste v tom západním velkoměstě byl? Nebo to máte zase jenom vyčtené a vypozorované z časopisů nebo obrazovky?
Víte jaké etnikum teď momentálně začíná ničit například Kostariku? Byl jste fyzicky třeba ve Francii kolem Rhóny? Ve Španělsku?
Kdyby jste tam byl, tak nepíšete takové bláboly. Vy už se nikam nejspíš nedostanete, tak čtete a sledujete názory ostatních a vytváříte si další představy. Je lepší si na něco sáhnout než o tom jen číst.
Spojením dvou včelstev jedno zanikne. Když se tedy na podzim spojí dvě včelstva kvůli výměně matky je to úhyn nebo ne?
Tak věcně proč si myslím, že je to blbost. Máte právo na svůj názor.
Kde to vzniklo? V ČR a nejsem autorem metody.
Co se ještě musí včelám provést aby byly tak zpustošené a sotva přežily? Nevím kde jste vzal že jsou zpustošené a sotva přežívající. Máte tuto zavádějící až řečnickou otázku podloženou praxí nebo realitou?
A když to dají, potom co a v dalších letech přijde mor, hniloba, brouci, vzájemné loupení a šíření nákaz? Autor metody si na nic z toho nestěžuje, poprvé to zkoušel před třemi roky. Já minulý rok a zatím v pořádku. Přidá se kvalitní matka s dobrou genetikou a včelstvo jede.
Tohle ale ze šance pro včely není že ne? Něco tak v protikladu přírodě i rozumu? Ne toto není z šance pro včely. Polemizovat o tom co člověk činí včelám v protikladu s přírodou nebo zdravému rozumu bychom mohli celé roky a bez jakéhokoliv rozumného výsledku.
Je to hazard, proč jim nenechat včely když jim chci dát šanci? To bych je radši rovnou hodil do vařící vody. Protože tím, že tam nejsou dospělé včely, tak bez problémů přijmou novou matku.
Hazard je to v čem, když je po roce z oddělku zdravé prosperující včelstvo? Možná něco rizikového nevidím a budu rád když mě poučíte.
Ať je tedy diskuze dále jen konstruktivní a přejdeme z teorie do reálné praxe protože ta je nejdůležitější. Hodně vědeckých studií je později vyvrácena novými a tak pořád dokola. Dohadovat se o teoriích a studiích můžeme do nekonečna.
1.) Ke kterému datu jste tenkrát přemetal a kolik mělo včelstvo při tomto úkonu pro sebe medu?
2.) Vyzkoušel jste někdy vytvořit sběrný oddělek bez včel? Ke kterému datu? Žije tento oddělek?
Na tyto otázky bych odpověděl já v souvislosti s minulým rokem takto.
1.) 10.6 a 20+kg medu
2.) Ano, vyzkoušel a to ze 3 včelstev. 14.6. 2024. Žije a je produktivní/vitální.
Tolika znaky stačí odpovědět. Výhodou pro vás a vaše svědomí může být při snaze odpovědět věcně i to, že nikoho dalšího neurazíte.
Souhlasím, z toho pro mě plyne i to, že plošné provádění úkonů (včetně použití chemie) které by měly vést k ozdravení včelstva jsou nesmyslné.
Vám tady přidané video od doktora Marxe popíšu protože videa nemáte rád.
Našel matku, dal ji do nových plodištních nástavků s jedním rámkem s vajíčky a zbytek SR. Zbytek plodiště dal bokem a udělal z něj dva oddělky. Ano i toto je forma přemetení. Protože si včelstvo vystaví celé nové plodiště. Jmenuje se to přeleták, je to samé jako přemetení, jen se nepoužije smetáček. Můžeme slovíčkařit, ale princip/výsledek je stejný.
Jak jsem psal dříve, udělal to tak minulý víkend, jen jsem ze zvědavosti odebral plod kvůli hledání VD, příznaku viróz atd. MUDr. Marx ve videu zmiňuje kdo tuto metodu vymyslel nebo mu ji při nejmenším předal. Byl to Leoš Dvorský.
Nikdo normální v květnu nebo červnu včely nenutí včely přejít na nové dílo a už vůbec ne pouze na volnou stavbu bez mezistěn. Ještě k tomu všemu hyperstresu použít mateří mřížku a nepoužít žádnou chemii je doslova liberální maxizlo. Završil to zmínkou o matkách z vajíček a ne z přelarvení. Doteď byl tento odstavec myšlen ironicky…Jsem rád že jsem tedy alespoň v tomto nenormální jako MUDr. Marx i s jeho NN Langstroth úly.
PS: V tom videu vlastně máte i odpověď na obměnu díla v plodišti u MUDr. Marxe, která vám kdysi nebyla jasná…
Nové video MUDr. Marxe jak ozdravit včelstvo. Tuto metodu jsem aplikoval minulý víkend. Jen s tím rozdílem, že jsem plod odebral, odvíčkoval, zkoumal a zlikvidoval…
https://www.youtube.com/watch?v=g7OhR9H0myA&ab_channel=jirkamarx
K čemu je mi čtení sdílené věděcké práce, když jsem oddělek bez včel narozdíl od vás sám ověřil praxí? Může si to ověřit každý sám.
Komparace neznamená korelaci. Miminko a včela. Savec a hmyz. Mladuška se v prvních hodinách po narození stará sama o sebe a pak je z ní čistička, kojička atd. Neviděl jsem miminko po narození uklízet barák a za pár týdnů krmit druhé. Dostudujte si etapy života včely a pak srovnávejte miminko a včelu.
Princip chlebové kvásku jsem pochopil, není na tom nic složitého a nic jsem o něm dále nepsal. Protože tuto možnost nemám ověřenou praxí a nemůžu ji nijak prokázat nebo vyvrátit. Za mě je to zajímavá teorie a snad i zkušenost, takže palec nahoru za sdílení.
Jen jsem napsal, že věřím v princip chleb kvásku a popsal jinou možnost a to očkování. Dále jsem psal jen o očkování. Teď když to po sobě kriticky čtu, tak to ale mohlo vyznít tak jak jste to pochopil vy a tím pádem i další.
Pokud jste v Norsku nebyl, tak máte možnost použít vyhledávač a zkusit koupit nějaké vybavení s mírou Dadant-Blatt z Norska, ale toto ověření vás asi nenapadlo.
Omlouvat se nebudu. Nikoho jsem nijak poškodit nebo zesměšnit nechtěl, asi jste to pochopil příliš vztahovačně a ne jen obrazně.
Tohle mě zaujalo. Já třeba za nejlepší nová včelstva, pokud beru v potaz jen vitalitu, považuji roje, ne oddělky. Ovšem roj díky své životaschopnosti postaví defakto celé nové dílo a na něm perfektně zimuje. Jak to tedy může jít dohromady?
Když dva dělají totéž, není to totéž, záleží hlavně kdy se přemetá a v jakém stavu se včelstvo nachází …u včel snad není nikdy nic stoprocentní a proto nejde říct o něčem co se jednou někomu nepovedlo, ale druhému se to povedlo lépe, že je to špatně nebo dobře.
Já sama bych nepřemetala, přijde mi to jako příliš stresující zásah do života včelstva, ale ani jsem to nikdy nezkusila, tak to nemůžu posoudit.
Krásný příklad toho, že když někdo něco nezkusí neměl by to posuzovat a už vůbec ne kritizovat.
Přesto mě přijde, že staré dílo, až takový vliv na kondici včelstva nemá.
Může mít a nemusí. Viděl jsem video volně žijícího včelstva v dutině na hodně starém díle, žilo tam údajně několik let bez pomoci člověka.
Na princip chlebového kvásku věřím na 100 a 10%, stejně jako na vliv stresu na kondici včelstev, na pozitivní či negativní vliv starého díla už až tak moc ne.
Taky věřím v očkování včelstev (princip chleb kvásku). Četl jsem o něm někdy v dubnu roku 2023 na fóru pro "alternativce (díky za ně)" jménem Šance pro včely. Jen doplním, že se doporučuje aby patogeny, které se vkládají do zdravého včelstva byly nějakým způsobem oslabené, dokonce bylo doporučeno použít rámky z padlého včelstva. Jak se mohlo dříve včelstvo nejpřirozeněji naočkovat? Loupeží, vžebráním nebo vlétnutím do dutiny po padlém včelstvu. Omezené množství dutin v lese tomu napomáhalo. Lidé se taky očkují mrtvým nebo oslabeným patogenem. Samozřejmě to nejde vytrhnout z kontextu. Proč například navyšovat infekční tlak Nosemy Ceranae atd.
Čím dál více se i u včel řeší stres a je to dobře. Víte za jak dlouho se včely opravdu zklidní po jejich otevření a nahlížení do plodiště nebo jen posunutí komorovačky. Každá prohlídka, každé přidání/odebrání nástavků nebo rámků včely stresuje, použití dýmáku je pro ně hyperstres a pokud je to často…Můžeme se dohadovat a domýšlet si dlouho. Hledejte, tyto informace jdou najít nebo si je můžete sama změřit pokud jste ochotná něco zainvestovat. Někdy stačí pouze čas, jako například na ověření si nejpoužívanějšího úlu v Norsku.
PS: Je taky změřeno, že pokud chcete včelstvu pomoci zvládnout stresové období, tak nejúčinnější je snůška nebo krmení.
Přece plodová pauza je nepřirozený a naprosto nouzový prvek.
Zasmál jsem se nad tímto odborným tvrzením. Rojení > panuška > oplozovací let > první položené vajíčko proběhne hned po odletu staré matky.
Naštěstí máme úly celý rok stejně velké, nekomorujeme, neměníme matky, nevkládáme mezistěny a do úlu se nedostane cukr nebo jiné látky, které jsou pro úl nepřirozené. Jinak by to bylo nepřirozené.
Tento rok jsem teda měl úhyny % menší než vy. Medu budu mít tento a myslím, že i ty další více než vy. Hurá, ale no a co? Žádné závěry z toho vyvodit nejde. Vyvozujete závěry a neustále poměřujete nepoměřitelné. Včelaření není závod na stejné trati se stejným autem.
Když teda pořád o panenství a souložení….Pokud budete pořád souložit s tou samou ženou, ale dole budete mít 2cm, tak se jistě budete zlepšovat, ale nikdy to pro ženu nemusí být ono…
1+1=4
Takže. Když se přemetou včely i s matkou na M, původní plodové neboli všechny rámky se dají stranou na jiné dno. Včely v tom budou jen ty, které se tam vylíhnou? Pak by padnul všechen otevřený plod i plod čerstvěji zavíčkovaný a co by přežilo a vylíhlo se, muselo by být těžce zasažené tím zastuzením. To se mi moc jako ozdravení nezdá. Musí to tam zasmrádnout a “kdo” ve smyslu jaké včely a kdy to vyčistí?
Ano budou tam jen včely co se vylíhnou, můžete takto udělat sběrný oddělek se všech vč. bez jiskry.
Bral jsme to tak, že co má z plodu přežít přežije a včely si to pak vyčistí. A stalo se. Vše záleží i na počasí,venkovní teplotě, stanovišti a snůšce (jako u všeho kolem včel). Takový oddělek se kvůli těmto proměnným nemusí povést a pokud jim nechcete dávat šanci, tak plod jen odstraňte a zlikvidujte. Nakažení po opětovném spojení samozřejmě hrozí, ale vznikne tam alespoň nějaká plodová přestávka (VD i viry ji nemají rádi).
Toto je velmi zajímavá a logická myšlenka, děkuji. Jak si ale vysvětlit, že se vč přestala chtít rojit sama? Vždy bylo rojení a ztráta tohoročního výnosu s ním spojená nejhorší a největší ztrátou. Naznačujete, že by to, pro část vč, až tak strašná ztráta nebyla. Ale aby došllo k celkovému ozdravení, muselo by se vyrojit vždycky všecko a med by byl kdy?
To s jistotou neví nikdo. Četl jsem i ten názor, že zdravá vč. se nerojí aby nešířily patogeny do okolí…Za mě je nejlepší řešení pokud člověk má hlavně jen první jarní snůšku a další spíše ne umělé odrojení. U mě jsem to zkusil v půlce květu řepky. Odebral jsem matku s rámkem na kterém zrovna byla (chtěl jsem si ji označit a kapla mi na ni barva a matka do týdne zahynula, takže se to na 100 % nepovedlo, ale od té doby si dvakrát kontroluju hrot fixy jestli na ni není větší kapka barvy). Každopádně v kmenovém včelstvu si narazily matečníky, ty jsem časem zužitkoval a díky plodové přestávce bylo vč. vitální a nikdo mi nevběhl do medníku klást, rojit se samozřejmě nechtěli a med měli i pro mě.
Zlý je ten kdo škodí vědomě, přirozený výběr podle mě zlý není. Nižší formy organismu mají odolnost, vyšší mají inteligenci. Příroda je podle mě spíš krutá. Zlá ale ne.
Souhlasím, mám tu samou zkušenost. Jak se ví, viry žijí hlavně na živém. Když se vir nemůže v úle šířit pomocí VD, kterého Blaník nemá nebo má málo, tak má další možnost pro šíření pouze trofolaxí. Když nebude plod na krmení, tak časem vir zahyne spolu s nakaženými včelami nebo i s matkou. Taková jiné CCD s tím, že včely zůstanou napadané na dně i s matkou. I toto jsem viděl.
Nerojení nebo omezování rojení, dělání slabých oddělků atd. může být dneska spíše na škodu. Příroda si vždycky najde cestu jak člověka a jeho snahu nakonec obejít…
Já mám vyzkoušeno zužitkování zaplodovaných rámků podle vzoru jednoho včelaře. Stačí je omést a z těchto rámků vytvořit oddělek bez včel. Nechat 3-4 dny osiřet uzavřené v úle (nutný přístup vzduchu aby se oddělek neuvařil, ale ne moc aby neprochladl). Já jsem použil krátkodobý odpar KM na vytlačení virotických včel a okyselení prostředí úlu. Po 3-4 dnech zkontrolovat na projevy virů, případně VD, zlikvidovat matečníky a otevřít česno. Přidat matku, matečník nebo v případě zdravě vypadajících včel, dostatku medných a pylových zásob vložit sérii s larvičkami. Ideální doba je do odkvetu lípy kvůli slídivosti.
Nosemu jsem hledal na půjčeném mikroskopu, ale nenašel. Tím, ale neříkám, že tam nebyla. Měl jsem přiblížení 600x.
Kmenovému včelstvu jsem doplnil mezistěny nebo SR a taky použil krátkodobý odpar 10-15g KM. Člověk nemá co ztratit. Knot lze použít vždy…
Kmenové vč. i oddělek vyzimovaly a tento rok med mají. Oddělek méně.