Veselá historka s šicím strojem, můžete přeskočit:
Já jsem dnes ve čtyři ráno (sousedi mě milovali) zvítězila duchem nad hmotou! Asi před měsícem se mi nějak rozbil (ehm, jsem nějak blbě něco udělala) šicí stroj. Pořád trhal horní nit, cuchal, zamotával, až se zlomila jehla. Poslední. Teda nebyla poslední, ale ty další, co mi byly prodány se strojem, jsou moc krátké, nedosáhnou dost nízko, aby se zachytila nit spodním unašečem a vytvořil steh…
Tak jsem se asi před 14 dny vypravila do galanterky koupit jehly. Chytrá horákyňa jsem si s sebou vzala tu poslední ulomenou, kvůli velikosti. Až v galanterce jsem zjistila (mi bylo zjeveno), že na jehle je vyražená (zřejmě) velikost 😀 No nic. Takže jsem koupila nějaké dva typy na radu prodavače a hrdě jsem to donesla domů. V nasazování jehly a navlékání nitě jsem už profík (lámu jehly jak Eliška Přemyslovna meče - sama jsem překvapená, jakáže souvislost historická mi vytanula na mysl - nebude to se mnou s tím dějepisem tak zlé!).
No a pokračovala jsem úspěšně v trhání horní nitě. Vzala jsem do ruky návod, vše přeštelovala, ověřila si, co který knoflík a kolečko znamená, povolila jsem utažení horní nitě na nulu, nic, vše marno, stejně se to šmodrchalo a trhalo. Vypadalo to, že spodní unašeč nit sice zachytí a převlékne asi do ¾ kolem spodního držáku cívky (pardon my french, budou mi rozumět asi jen šičky…), ale pak se nějak zasekne a nepřetáhne se do konce a ještě navlečená kolem toho spodního držáku se napne a přeškubne. Případně se nějak převlékne přes horní nit, ale jak zůstane ještě zachycená i dole na unašeči, tak se tam udělá šmodrch a utrhne se to hned potom… paráda. Vůbec jsem nevěděla, co s tím.
Dnes jsem se vzbudila ve čtyři kupodivu po slušné noci, kdy jsem se pouze jednou kolem jedné vzbudila kvůli změně polohy, ale k mému překvapení mě ještě nebolela záda (to teď denně, k ránu už prostě neusnu…), tak jsem se převalila a vzbudila až v ty čtyři. Došla jsem k názoru, že když chci vstávat před pátou, nemá smysl dál zkoušet spát, navíc mě ta záda už opravdu bolela a stejně bych nezabrala. A napadlo mě, že si pustím na Youtube nějaké chytré lidi, co mi poví rady k řešení mého šicího problému. Blíží se totiž víkend, a já potřebuji mít spravené reflexní kamaše na koně, ať jsou k užití. Tak jsem shlédla několik videí, a nakonec mi z toho vyplynulo, že mám starou zteřelou nit, a proto se trhá. Sice jsem s ní před tím “rozbitím” šila, ale asi jsem se dostala na nějaké slabší místo a prostě to přestalo držet… Bylo mi to divné s tím vyzkoušeným nulovým napětím horní nitě, ale čert vem, tak že dám jinou. Začala jsem zkoušet nitě v zásobě, různé barvy a tak, všechny se trhaly úplně stejně jako tahle! No to snad ne, takhle to teda tento týden asi nesešiju… Nakonec mě napadlo podívat se do zásobníčku cíveček v šuplíčku stroje, a od prodejce tam ještě byla namotaná jedna cívka s takovou krásnou pevnou lesklou nití… Tu jsem teda rukou nepřetrhla. Tak jsem se trochu zaradovala (ono jí na té cívečce moc nebylo…) a dala jsem si ji pro pohotovostní použití na stroj a úplně úplně naposledy (protože i ty nové nitě jsem přetrhla v ruce stejně jako tu prastarou) jsem navlékla tu starou horním vedením úplně znovu a spodní nit jsem též navlékla nově, nově nasadila špulku do držáku a držák do stroje… No a co myslíte… šilo to jak nový…
No zjevně to byla jiná “chybka”, než zteřelá nit, zjevně jsem prostě špatně založila nějakou nit (nebo klidně i celý držák spodní nitě), což samozřejmě v těch videonávodech také zmiňovali, ale protože jsem i na to myslela, a nitě jsem obě znovu navlékala i předtím, nenapadlo mě to zkusit znovu s klidnou hlavou…
Takže mám starou zteřelou nití našité nové reflexní pruhy na kamaších pro koně (ještě jednou, v půl páté ráno to sousedi jistě ocenili) a jsem spokojena, další dvě kamaše zase došiju někdy příště 🙂
Nové kamaše stojí k pětistovce, stroj stál šest stovek, začíná se fakt vyplácet!