Aktuálně: 2 730 inzerátů228 787 diskuzních příspěvků18 524 uživatelů

Darwinův princip

Tom50
Tom50 16.02.2025, 22:22:16 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Adam Malina z 16.02.2025, 17:58:54

Váš příspěvek je zajímavý. Nicméně mám za to, že je v jiné rovině než jsem měl na mysli já. Nejsem odborník na evoluci, je stejně nepravděpodobná jako Stvoření. Stvoření nestojí na tolika axiomech jako evoluce.

Když ale věc vezmu jak jsem to napsal, je to skutečně proces pokus-omyl. Ale tak jednoduché to není. My tak můžeme pracovat, když něco zkusíme a nepovede se, nevadí, zkusíme to znova tak dlouho, až se nám, nebo někomu jinému nebo našim potomkům zadaří. V přírodě ale je to jinak, neúspěšný “pokus” rovná se konec, uhynutí neúspěšného organismu.

Ze zbytků mojí povědomosti o tomto je jedna věc, kterou vy patrně ignorujete a nebo já vás nechápu. V genetickém zápisu jsou dvě základní roviny. Něco má organismus dáno odnepaměti (tady je prostor asi pro Boha) a něco si organismus zapamatuje a dál se to v jeho druhu dědí v genech jako zafixovaná zákonitost. Například na neobydlených ostrovech se zvířata z počátku nebála lidí, protože neměla zkušenost, že jsou nebezpeční. Během jediné generace se jim zafixoval pak už dědičný strach z lidí. Tady to nebylo tak, že jediné setkání s člověkem = vyhynutí druhu (když pomineme nešťastný osud Doda). Z toho vyplývá, že se i nemyslící organismy umí učit a dokonce svou zkušenost fixovat geneticky. Ale to jsem asi odbočil, ale nechám to tu.

Ke kleštíkovi. Patrně to neumím jasně formulovat. Ale jednak mám dojem, a udělal jsem na to vlákno, že kleštík včelí včelstva nezabíjí. U jejich úmrtí je vždy přítomen, velmi pravděpodobně přispívá k úhynu vč, ale není PŘÍČINOU. Vy ale jako byste pořád setrvával v bohužel zažité domněnce, že VD včelám nějak smrtelně vadí, že je zabíjí. Proto se včela nemůže přizpůsobit, protože k tomu člověk přes molochy jako je státní veterina a další kraviny nenechá dojít. Někteří to pochopili, ale nedošlo jim, že včelstva nezabíjí VD a tak se snaží selektovat a nechávají je hynout aniž by jim umožnili s kleštíkem soužít a nebo se vypořádat. Já na to jdu z opačné strany. Nechám včelstva aby měla možnost se s VD vypořádat sama a k tomu je nutné ne je nechat osudu a nic v technologii ošetřování vč neměnit a jen čekat, které vč zhoubu včelařovy “péče” přežije a které ne, ale naopak umožnit jim, aby měla šanci se VD ubránit sama. Mám za to, že se mi to daří, ale třeba se nakonec ukáže, že to byl zase jen pokus-omyl. Aspoň jsme to zkusil, co udělala většina ostatních? Ovšem mejnstrým se vůbec nepokusí ani o pokus a tak se nedozví, zda a co je omyl a kudy cesta nevede.

Jak se mi to daří (a Blaníkářům obecně) nevím přesně. Jenom se snažím dát včelám šanci a neničit je preventivně kyselinami ani přemírou tvrdé chemie a to jde jedině tak, že jsem zrušilo očka, síta, smyvy a jiné nesmysly, tedy monitoring a další a další zhoubné hovadiny. Vlastně o ničem jiném nepíšu než jen jak nedělat to, co se pořád vnucuje, že se dělat musí a má. Snažím se včelstva nestresovat a zatím se mi zdá, že to vychází. I když už i já mám úhyny, v našich vč ale VD nejsou vůbec a nebo v nepatrné míře. Už ten sám fakt je jednoznačným potvrzením, že VD včelstva nezabíjí. Co tedy zabilo vč i v systému Blaník? Rozhodně to nebyli VD!

Úplně prvně jsem se setkal s tvrzením, od vás, že schopnost adaptace včely je obrovská. Ještě jsem se na věc z tohoto úhlu nepodíval, nezamyslel, moc bych stál o objasnění jak je to myšleno a proč si to myslíte. Mě se naopak zdá, že je včela nesmírně háklivá a “křehká”. Kdybyste měl pravdu, existovala by nějaká divoká včela tady v Evropě, nezávislá na lidské péči. (ona existuje, ale je to utajované a nevíme o tom nic, ale asi to není divoká včela, ale jen úlétlé roje “domestikované” včely medonosné)

Shrnutí. Osvědčil se mi soubor věcí, které dělám a soubor jiných věcí, které rozhodně nedělám a výsledek je zřejmý. Když už mám i já úhyny, pořád ale nemám ve vč VD a nebo v nepatrných množstvích, která nemůžou včely nijak poškodit, natož zabít. Dal jsem svým vč šanci se s kleštíkem poprat, tím, že jsem zrušil kurvítka (očka jsem neměl nikdy) a naopak jsem zavedl opatření velmi odlišná od Svazem, Dolem, veterinou a včelařským mejnstrýmem vnucované kejkle.

Adam Malina (neregistrovaný) 17.02.2025, 06:27:51 xxx.xxx.33.243
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 16.02.2025, 22:22:16

Úplně prvně jsem se setkal s tvrzením, od vás, že schopnost adaptace včely je obrovská. Ještě jsem se na věc z tohoto úhlu nepodíval, nezamyslel, moc bych stál o objasnění jak je to myšleno a proč si to myslíte. Mě se naopak zdá, že je včela nesmírně háklivá a “křehká”. Kdybyste měl pravdu, existovala by nějaká divoká včela tady v Evropě, nezávislá na lidské péči. (ona existuje, ale je to utajované a nevíme o tom nic, ale asi to není divoká včela, ale jen úlétlé roje “domestikované” včely medonosné)

Odpovídám pouze na odstavec výše.

Včelstvo se dokáže přizpůsobit prostoru ve kterém žije (různým rámkovým mírám), sítům nebo pevným dnům, horní česno, spodní česno, postavení úlů na slunci nebo stínu, když odletí střecha, tak se okamžitě přeskupí, dokáže rychle reagovat na výkyvy počasí. Když zemře královna, tak mají mechanismy na vytvoření nové. Z jednoho vajíčka se může vylíhnout královna, ale i dělnice, rozdíl je jen v potravě. Uvědomte si, že v úlu má každá včela i funkci snímače/senzoru….

Někde jsem četl výzkum genetiky ( šroubovice DNA) v rámci jednoho včelstva a bylo to hodně zajímavé. Už si bohužel přesně nepamatuji přesná data, ale rozmanitost v jednom úlu lze sledovat i pouhým okem (velikost včel, barevnost, rozmanitost v chování během roku…). To co nevidíme, je určitě ještě mnohem zajímavější. 

Já jako začínající pětiletý včelař vnímám dnešní domestikované včely jako kuřecí Brojlery a tak je s nimi i zacházeno. Za jak dlouho byli vyšlechtěni Brojleři? Jistě to nebylo více než 100 let(DNA budou mít určitě jinou než dříve). To stejné máme u slepic na vajíčka, hospodářských rostlin atd.

Tom50
Tom50 17.02.2025, 12:34:08 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Adam Malina z 17.02.2025, 06:27:51

Obávám se, že jsem se pustil do tématu, kde mám jen velmi neúplné a povrchní vědomosti. Co popisujete jako unikátní vlastnosti včely má každý tvor včetně člověka, pes se taky přizpůsobí boudě a i délce řetězu, člověka lze nacpat do nepatrné cely a nebo žije v nesmyslném paláci. Pes je masožravec, běžně ho ale ktmíme těstovinami, rýží, zeleninou jako prase, tedy všežravce. A tak dále. A tudíž jsem se na včely vašima očima vůbec neuměl podívat, “umění” přizpůsobit se obydlí, rámkové míře a podobně, také pastevním zdrojům a ostatním já nepovažuji za nějakou zvláštnost, ale úplně normální základní podmínku přežití. Který organizmus takovou schopnost nemá, zaniká, dříve nebo později. A i v naší společnosti máme lidi různě veůlké, různě barevné a dokonce nám je n vnucováno, že tak to má SPRÁVNĚ být. A pořád jsme jako celek lidi, jen některá lidská společenství jsou produktivnější a jiná méně. Tady se dostávám na HODNĚ TENKÝ LED.

Včelu si jako brojlera nepředstavuji a tady mám zase já asi povědomí hlubší. Kdysi jsem choval králíky Hyla. Brojleři vykrmení bez životabudičů, hormonů a podobných šmakulád, co jsou v granulích, dosahovali jen s běžnými statkovými krmivy 3 kg živé váhy do 90 dní i rychleji až o 3-4 dny. S výtěžností masa a poživatelných vnitřností 62-65%. Nastudoval jsem si o nich něco. Především měli téměř stejnou odolnost jako vesnická směska, byli vitální a nebyli nijak hákliví, dali se snadno množit a samice byly výtečné matky. Jejich výchozí kusy byly utajovaná plemena křížená postupně patentovaným pořadím co s čím, pocházeli ze 17x násobného křížení přísně utajovaných parentálních dvojic. Tímto postupem vznikla vždy Hyla, ale se základní vlastností, že v každé další generaci s čímkoliv rapidně klesala uvedená užitkovost. Nikdo bez znalosti výchozích plemen a hlavně posloupnosti křížení neměl šanci brojlera těch vlastností vyšelchtit. Mimochodem, když jsem se ohradil, že selektující včelaři na své zahradě nic nešlechtí, měl jsem na mysli přesně toto. U králíka brojlerového plemene Hyla To znamená, musel jsem mít samce i samici Hyla. Jak jsem to zkřížil s jakýmkoli jiným plemenm, sice to bylo pořád lepší než vesnická směska, ale výtěžnost hned v první generaci spadla pod 60 a spíš na 55% a doba výkrmu se prodloužila nejméně o týden a více. Proč to popisuju? No aby bylo jasné, co je brojler. U slepic na vejce je to stejné a u kuřat (i jiné drůbeže) také. Ano, brojleři jsu sice otázkou asi ani ne vašich 100 let,ale až by se přestalo s “výrobou” hybridů, z těch brojlerů, kteří v té chvíli přežijí zase postupně a pomalu vznikne obyčejná vesnická, sice málo užitková, zato vitální a odolná směska. A mimochodem, i u lidí lze z kteréhokoli jedince udělat “krále”, vládce a klidně může jíst suchý chleba a tudíž ani nepotřebuje spešl krmení jako to je u včely.

Tudíž se včelami se brojleři nedají srovnávat nikdy a nijak. U nich by spíš platil opak, že v každé další nečistokrevné generaci budou bodavější a životaschopnější, odolnější ke všem nemocem a jejich medná užitkovost pro včelaře bude rapidně klesat. Budou nosit méně, vlastně spíš jen pro sebe a hlavně díky zvýšené agresivitě se ubrání líp rabovkám a jiným škůdcům včetně člověka, což je pro včely také škůdce. Tvrdím, že tyto zdivočelé včely se také samy ubrání kleštíkům a i jiným parazitům a dokonce u nich postupně vznikne, i v přechemizované krajině a i s mikrovlnami a jinými zhoubami, odolnost vůči virům, nosemě a td. A zafunguje obyčejný přírodní výběr, uhyne všechno co popsané schopnosti mít nebude a přežijí jen z hlediska člověka neužiteční bastardi. Ovšem přírodě (Bohu) nejde o člověka, ale o opylení nejrůznějšího rostlinstva. Člověk se jen naučil využívat schopnosti včel nahromadit víc medu a jiných produktů, než potřebuje a dokonce člověk umí i zpeněžit jejich opylování. Ale z hlediska přírody jako celku je to bezvýznamné a naopak velmi škodlivé jak pro včelu, tak pro člověka.

JENŽE. Ač ateista jsem nastudoval podstatné části Bible a jasně se tam lze dočíst, že Bůh učinil člověka pánem, vládcem nad celým světem, potažmo vesmírem a nad vším co je živé i neživé a vše mu dal na to, aby nekonečně a neomezeně využíval všech myslitelných přírodních zdrojů. Každý si to může vyhledat sám, to za prvé a za další kdy a proč u pomatené části lidstva došlo k odklonu od prazákladních Božích Zákonů by bylo na nesmírně zbytečnou a neplodnou, nekonečnou diskuzi, do které se, prosím, nepouštějme. Jen tady podotknu, že u vědomí toho, co jsem právě popsal, je jasnější zuřivá nenávist určitých lidských kultur, protože oni zřetelně vidí rozpor mezi tím, jak Atlantická civilizace žije a co dělá v úplném rozporu s tím, co nařídil a dovolil Bůh.

Toto uvádím hlavně proto, aby bylo jasné, že já ač ateista se víc řídím Božím příkazem než někteří alternativní blázni a nechovám včelu aby bylo krásně včeličce, ale aby bylo krásně mě! Považuji za pomatené zkoušet chovat včely bez vytáčení a sledovat jejich odolnost vůči VD a ostatním neduhům a je tragédie, že takový pomatenec učí na včelařské škole, nedávno jsme na něj v jiném vlákně upozornil. Proboha k čemu by taková včela lidem byla? V Číně se horečně pracuje na mikrodronech, které budou opylovat zemědělské plodiny místo hmyzu. Budou lepší než včela, budou opylovat přesně a POUZE ty rostliny, které dostanou v programu a nebudou trpět žádnými neduhy ani nedostakem a ani kvalitou potravy a už vůbec kvalitou ovzduší ani klimatu. Fantasmagorie? NO, DOUFÁM ŽE JO!!!

Adam Malina (neregistrovaný) 17.02.2025, 20:15:44 xxx.xxx.33.243
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 17.02.2025, 12:34:08

Včelu jsem s brojlerem nesrovnával, jen dal jako příklad s rychlostí účinků šlechtění, že to nemusí trvat tak dlouho jak si spoustu lidí myslí…

Jak se včelařilo dříve? Když nebylo cukru pro zimní krmení včel na zimu, ale včelařů pečujících o včelstva v košnicíh, klátech, brtích bylo spoustu. Jak je možné, že bylo medu i včel? Příroda je sama o sobě dokonalá, to jen mamon člověka jí do spousty věcí háže vidle. Následky se pak řeší vyklepáváním klínu klínem. 

Příklad 1. Je snaha vypěstovat co nejvíce zeleniny, vychovat co nejvíce zvířat na maso pro lidi, kteří jsou tlustší a tlustší a přibývají případy cukrovek,  zánětů střev atd. Navíc se velké procento potravin v domácnostech vyhazuje. Nebo naopak jsou lidi, kteří chtějí mít nadbytek svalové hmoty, běhají pro nic za nic, sportují nadbytečně moc, až to zdravé není. 

Příklad 2. Na našem území žila původní včela tmavá, byl z ní užitek (ale furt málo) a tak se dali moudré hladové hlavy dohromady a začalo se šlechtit, inseminovat, dovážet, komorovat, izolovat, vyřezávat trubčina, vylamovat matečníky, rozšiřovat/zužovat prostor a výsledek? Amitraz, Flumethrin, kyseliny a stejně jsou obrovské úhyny. Začnou se hledat důvody kde jinde než u někoho nebo něčeho druhého. 

Zkusil jste pane kolego za ty roky včelaření chytit roj, dát ho do úlu bez rámků a pozorovat jak staví dílo? Já jako lajk považuju včelí dílo jako jeho součást (kostru). Kdyby mně někdo pořád přehazoval lýtkovou a holení kost asi bych přežil, ale jak kvalitně… 

Tom50
Tom50 17.02.2025, 20:26:05 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Adam Malina z 17.02.2025, 20:15:44

Měl jste napsat hned že jste alternativec a ušetřili bychom si hodně času.

Javali
Javali 17.02.2025, 21:19:42 xxx.xxx.122.59
»
Odpověď na příspěvek uživatele Adam Malina z 17.02.2025, 20:15:44

Sice to zní romanticky, ale já asi se vším souhlasím. Mohl bych se zeptat v čem a jakým způsobem chováte včely?

Adam Malina (neregistrovaný) 19.02.2025, 10:32:17 xxx.xxx.16.113
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 17.02.2025, 20:26:05

Ano jsem alternativec, ale díky kyselině šťavelové a zootechnice jsem já a kolega z práce (dohromady 24 včelstev) na jednom úhynu oddělku tvořeného koncem července na zkoušku. Sousední včelaři jsou  už druhým rokem nad 50% a dva dokonce tento rok na 80%. Raději budu jak jste napsal “alternativec” se včelami a “trochou cca 5-10kg” medu na včelstvo, než bez obojího.

Adam Malina (neregistrovaný) 19.02.2025, 11:00:50 xxx.xxx.16.113
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 17.02.2025, 21:19:42

Momentálně mám obsazené úly s půdorysem 10 rámků Langstroth z polystyrenu domácí výroby podle pana Jana Jindry z Roudnice (jjvcela.cz). 7 úlů 2/3LG a 5 úlů 2/3 a k tomu 4/3 plodiště. Nízké rámky mám se spodní loučkou 1cm širokou a snažím se včely nechat všude stavět z 50% to co potřebují, tedy mezistěny nemám nikde, ani v plodišti přes celý rámek. Kolega má 39x17 + 39x34,7 (Sedláčkova míra). Já se snažím včelařit co nejvíce podle rad ze stránek pana Dvorského, pana Jindry a rad dlouholetého včelaře v rodině, který má ležany na 39x24 s jedním bočním okýnkem jakoby v plodišti a potom může přidat nahoru jeden medníkový nástavek, minulý rok měl průměr 34kg na včelstvo. Bohužel měl na podzim 90% úhyn (léčil klasicky gabon+varridol jako každý rok). Mám pevné dna, někde vysoké, někde nízké. Na horním nástavku mám síťovinu, která se používá na reklamní bannery a na tom přes zimu nic a provětrávanou střechu, od jara do srpna pak dávám polštáře s ovčí vlnou (tak jak ji seženou ostříhanou z ovce přírodně impregnovanou lanolinem). 

Snažím se včelařit tak, abych včely podporoval a pečoval o ně. Ne je někam vedl a ždímal. Med neprodávám, nemám ho tolik a ani nechci. Každého komu ho dávám, tak se snažím předat to, že žádný živočišný produkt není tak komplexním zdrojem energie a vitamínů jako med a tak by se s ním mělo zacházet. Ne si ho dávat do čaje o vysoké teplotě atd. 

M.S.
M.S. 19.02.2025, 12:38:02 xxx.xxx.59.79

Já tomu fandím. Čím méně včelařů nebude včelařit pro med, tím bude med dražší a dostane se s cenou tam, kde by měl být. Sníží se zavčelení a infekční tlak, tím pádem i úhyny, nebude cestovat po republice tolik oddělků atd… takže za mě alternativa vpřed!

goro
goro 19.02.2025, 14:06:52 xxx.xxx.74.195
»
Odpověď na příspěvek uživatele Adam Malina z 19.02.2025, 11:00:50

adam píšeš :"Mám pevné dna, někde vysoké, někde nízké."

…pochopil som dobre, že teda máš včely s rôzne vysokým podmetom?….postrehol si nejaký rozdiel v životaschopnosti či nejaké problémy u včiel, ktoré by boli relevantne možné vysvetliť výškou dna?

drvodelkafialova
drvodelkafialova 20.02.2025, 06:26:41 xxx.xxx.171.143
M.S.:

Já tomu fandím. Čím méně včelařů nebude včelařit pro med, tím bude med dražší a dostane se s cenou tam, kde by měl být. Sníží se zavčelení a infekční tlak, tím pádem i úhyny, nebude cestovat po republice tolik oddělků atd… takže za mě alternativa vpřed!


Souhlasím a podporuju.  Jen víc podobných odborníků!!

M.S.
M.S. 20.02.2025, 12:20:45 xxx.xxx.164.18

Já to nemyslel ironicky. Myslím, že takový přístup je úplně v pořádku a rozhodně chválihodnější než drancování včelstva do mrtě.

Adam Malina (neregistrovaný) 20.02.2025, 15:23:56 xxx.xxx.96.194
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 19.02.2025, 14:06:52

Popravdě jsem zatím nepostřehl rozdíly v životaschopnosti. Jediné co jsem postřehl byly rozdíly  mezi zasíťovaným a pevným. Na pevném dnu jsem během roku nenašel spadlé rousky pylu, včely je nejspíš uklidily (snad využily). Na monitorovací podložce pod zasíťovaným dnem jsem rousků s pylem nacházel mnoho. 

Adam Malina (neregistrovaný) 20.02.2025, 15:34:30 xxx.xxx.96.194
M.S.:

Já tomu fandím. Čím méně včelařů nebude včelařit pro med, tím bude med dražší a dostane se s cenou tam, kde by měl být. Sníží se zavčelení a infekční tlak, tím pádem i úhyny, nebude cestovat po republice tolik oddělků atd… takže za mě alternativa vpřed!


Ale já chci po včelách med a taky opýlení sadu… jen chci aby jim zbyl med na zimu. Ono to zimování na medu (neléčení tvrdou chemií) má podle mě i spoustu výhod v rámci pracnosti péče o včely. 

goro
goro 20.02.2025, 16:08:18 xxx.xxx.74.195
»
Odpověď na příspěvek uživatele Adam Malina z 20.02.2025, 15:23:56

Adam diki, takže rozdiel výšky podmetu na rozvoj včelstva si nezaregistroval…

no podľa môjho názoru včely všetko čo je napadané na pevnom dne vynášajú z úľa ako odpad (sito im uľahčí prácu 😉)

totiž lietavka rousky peľu osobne nosí do plodiska k plodu a robí to tak, že ho zo zadnej nohy tým párom nôh predtým “zošuchne” peľ do bunky… predstava ako nesie peľ mladuška upratovačka hore do plodiska uchopený v hryzadlách mi pripadá trochu nepravdepodobná… musel by ju to na toto niekto , vycvičiť, ona má zakodované, “čo je na dne treba vypratať z úľa, to je odpad”…

ono aj keď včelár nemá na jar v prírode peľ a má nasušený z peľochytov nemôže ním pred úľom podnecovať priamo aby si včely brali rousky ale musí ho pomlieť na prášek a včely si ho rouskujú a tak nosia do úľa… 

Tom50
Tom50 20.02.2025, 22:01:58 xxx.xxx.139.254

Pod pojmem pevné dno já chápu dno přibité napevno k úlu.

Jinak představy pana kolegy Maliny jsou poměrně dosti úsměvné.

Přidám příhodu, jsem na ty příběhy.

Asi tak v polovině osmdesátek jsem pracoval jako skladník ve firmě Sellier a Bellot a mojí prací bylo připravit materiál pro konkrétní zakázky provozu strojírny (i jiných provozů). Naložit a odvézt jednou týdně do meziskladu strojírny. Na projetí elektrického vozítka velikosti osobního auta byla ponechána ulička z každé strany tak 5-20 cm. Bylo nutné couvat asi 30 metrů. Než jsem se to naučil, boural jsem skříňky s nástroji jednotlivých dělníků, hlavně frézařů. Když jsem jednou asi po osmé naboural do některé ze sříněk na jedné i druhé straně, chlapi zuřili a nadávali mi, všiml jsem si Vietnamce, který stál s rukama založenýma na prsou, soustředěně pozoroval moje upocené a čím dál vzteklejší počínání, tvářil se naprosto neutrálně, ale soustředěně, s nehraným zájmem a účastí. A když došlo k očnímu kontaktu, pronesl Vietnamec velmi památnou a pro mě nesmírně poučnou větu: “Jeste mnoho muset pán ucit”.

Třeba si nějaký rasista poklepe na čelo jaký jsem hlupák. Já se ale od toho asiata ten den hodně naučil. Když zamhouřím oči, už si nevybavím jeho obličej. Ale nikdy na něj nezapomenu.

goro
goro 21.02.2025, 09:49:31 xxx.xxx.74.195

No Tome neznamená to automaticky že keď má včelár včely dlhšiu dobu tak toho vie o včelách viac, že sa vic naučí…stretol som sa s tým, že včelár roky chová včely robí nejaké úkony, pretože mu to nikto povedal alebo to niekde videl či čítal…nikdy ho nenapadlo, zamyslieť sa prečo ten či onen úkon vo včelách robí…on v zime poleje včely alebo im tam niečo fúkne, na jar hodí do všetkých úľov medocesto, nahodí medník a vyloží na nalákanie včiel doň dva plodové plásty a vrazí tam materskú mriežku aby tam nešla matka, alebo prehodí plodisko za medník, zoberie med, najlepšie trikrát, občas roj nechytí,občas áno, nepodnecuje lebo “však si niečo donesú”, zlikviduje klieštika (občas aj včely), potom  zakrmi a tak dookola…nevie a chová, ja tieto typy nazývam “chovatelia včiel”, to nie sú včelári a je ich veru dosť.. ale u nás na východe Slovenska sa hovorí :"…i tak še dá…"😉

Tom50
Tom50 21.02.2025, 10:35:29 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 21.02.2025, 09:49:31

Nevěděl jsem, že jste vyhodniar. A ano, přesně jste to popsal, i já znám takové. Znal jsem člověka, který za 50 let včelaření, asi ještě horšího stylu než popisujete vy, nikdy neviděl matku. I to se dá.

A taky jsem si všimnul, že jsou bystří a chytří, činorodí a plní inivativních nápadů lidi bez vysokoškolských diplomů a vedle nich vysokoškolsky vzdělaní, co zamrzli v osmdesátkách. Třeba Dymák si vzal do redakční rady takového a mě se dotklo, že někdo s jeho názory, vzděláním a celkovým rozhledem, i když je o 20 let mladší učitel, by měl posuzovat mě a mojí odbornost? Když jsem si přečetl nějaké jeho články, lezly mi oči z důlků, radil mřížku, převěšování, prostě co ho naučili ve škole, on 30 let papouškuje. OK, ať si každý dělá co chce, ale mě může posuzovat a hodnotit jenom někdo, kdo je vědomostně a moderností na mojí úrovni, případně nad a nebo přede mnou. Měl byste důvěru k lékaři, kdyby vám předepsal modlení, zaříkávadla, amulety a pouštění žilou? A byl byste ochotný cokoli z jeho rad a doporučení dělat? To samé je Varré, volná stavba, divočina v podmetu a podobné. Ale někdo se cítí být asi inteligenčně na výši bosého afrického domorodce a obdivuje jeho necky pro včely, kterým dali evropští alternativci název medná kráva. Já to mám v životě a hlavně ve včelařině o hodně jinak.

Otázky jsou řečnické stejně jako oslovení k vám.

Adam Malina (neregistrovaný) 23.02.2025, 13:47:36 xxx.xxx.32.187
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 20.02.2025, 22:01:58

Oprava ne pevné dno, ale plné dno. Člověk by se měl učit celý život. Informace se snažím ověřovat, ale nejvíce se člověk učí vlastním pozorováním a činností. Je důležité zachovat si kritické myšlení. Snažím se být sebekritický a co nejvíce samostatný. Nespoléhat na výrobu léčiv pochybné účinnosti od jednoho výrobce. Samozřejmě je výhodné se poučit z cizích chyb nebo dát na rady druhého, ale tyto rady si zároveň ověřit. 

Moderní přístup k likvidaci/omezování kleštíka už dávno podle mě není používání Varridolu a Gabonu. Pokud někomu stále fungují tyto léčiva a věří, že včely nepřenáší vosk nebo zásoby z plodiště kamkoliv jinam do úlů a včely zasažené zmíněnými léčivy ho nemůžou ani v minimální dávce přenést na člověka, tak je to jeho věc. Já to do úlu nikdy nedal a nedám. 

Spoustu "představ" (vizualizací, vizí…) se často promění v realitu, ale bez vize by se nezačalo s realizací a hledáním cest.

Pane Goro, tak jak jsem psal, spíše se přikláním k tomu, že rousky vyhodí, sice se mi nikdy nepodařilo vypozorovat, že by včely vyhazovaly rousky pylu z úlu, ani jsem rousky nenašel na podložkách před úlem, ale to neznamená, že se tak neděje. Neopužil jsem žádnou stoprocentní metodu, jak toto zjistit. Plné dna mám i z finančních důvodů. Uvažuji, že tento rok vyzkouším vytvořit ve dnech lepší podmínky (hobliny, piliny…) pro štírka domácího, měl by to být predátor pro Kleštíka.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.