Začátečník, prosba o radu

Asi jste se upsal, mezi zítřkem a zářím je celý srpen! Dejte G co nejdřív.

Vylízat rámky se dávají vč odjakživa, ale chytří je dají až těsně před tmou. Zrovna tak je lepší krmit těsně před tmou. To se dá při pár vč snadno realizovat, kdo má vč hodně tak musí zariskovat.

Je dobré spojit několik věcí do jediného vyrušení. Jenže vše musí proběhnout rychle, reálně hrozí rabovka. Dle mého je lepší jeden den uspořádat plodiska, mít připravené G a hned je tam, jak zamýšlíte, dát. Někde tu píšu o mokrých plátýnkách. Znovu si to přečtěte, rozmyslete si předem co jdete udělat a pak to v klidu, ale rychle a plynule udělejte.

Na medník na vyčištění velký pozor, musíte ho mít dobře zajištěný proti slídilkám. Taky pozor na ulepený smetáček (peroutku) od medu, na potřísněné rukavice, rozpěrák a čelisti kleští, i tak malé plochy jako jsou hroty kleští rajcují slídilky.

Jestli přes vší opatrnost začnou slídit, umí být skutečně velmi otravné, je lepší práci odložit na další den. Chlapi dělají chybu, že v klidu udělají 2-4, někdy i 7- 8vč a na stan zbývá třeba jen pár vč, 2-3 a chtějí to dodělat. To rozhodně neradím. To si může začátečník lajsnout až získá zkušenosti. Vás se to ale asi netýká se třemi vč, měl byste to zvládnout dobře.

I když se něco podělá a nedopadne, vždycky je nutné si pak v klidu sednout, analyzovat práci krok za krokem a přijít na to, kde se stala chyba a odkdy nastal problém.

Udělal jste tu chybu, že jste dal pouhému oddělku velké krmítko, i když jen 5 litrů v něm.

Píšu to pořád dokola o malých krmítkách a rámková jsou blbá, že zabírají místo dvou rámklů a i plac za jeden rámek u menšího rámkového krmítka je špatně. Jasně píšu, že balon, nebo ukrajinské a nebo nějaké česnové, jenom ne na PETflašku!

Teď nemám čas, nějak se vyjádřete a já se k tomu vrátím v noci. Přepážku jsem nepochopil, naopak, proto je rámkové blbě a i přepážka blbě, že se vč vždy snaží přizpůsobit velikosti prostoru a my nyní chceme, aby odd sílil a rozrůstal se  a ne, že ho omezíme rámkovým krmítkem nebo přepážkou. Je léto, teplo, právě teď je ta doba, kdy se může dát odd víc prostoru aby se odd snažil zesílit, což zjara nejde. OK, takhle jasně to tak zvaní vědci nikde nepíšou a nakonec kvůli tomu si tady píšeme my.

Jen otázka, proč nikdo nereaguzjete na nejlepší malé krmítko = balon? Kvůli kopytu? Budete včelařit rok nebo tři, že se to nevyplatí? Jasně vysvětluju, že balon a kopyta jsou třeba na 50 a více let, v čem je, sakra, problém? Česnové napaječky na 1,6 litru se už nedají sehnat, jen ty nesmysly z Ještědu, co cizina? Přece to v Číně nepřestali vyrábět?

Tohle je malé, mám asi 30 těch větších. Mají tu výhodu, že nemusí být na úle prázdný truhlík a nesundává se dekl a neotevírá vč. Pokud má někdo včely doma a může jim dávat malou dávku denně, kupte si i tento nesmysl na 0,75 l, ve skutečnosti asi spíš méně, do mého na 1,6 se dá dávat tak max 1,4 l, jinak se ucmrndá kolem úlů a může být loupež. 

Na podávání vody to niukdy nepoužívám, neberou to z toho. Tedy zjara a v létě je podávání vody kravina.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gclid=CjwKCAjwnqK1BhBvEiwAi7o0X8xcKU8JLPDmkcain-46M8Vv62WUL3mYdlA4CfIcQLDixGs7uWaSGxoCU6EQAvD_BwE

BG vlastně všechno sdělil přesně a stručně.

Dodám, že prosakovací víčka byla dělaná na velmi hrubý krystal, který se už běžně v krámě nesežene a jako včelařský je vždy strašně předražený. Prosakovačka musí být absolutně vodorovně a navíc funguje nespolehlivě. Umí protékat nebo ukapávat, že to včely nestíhají a pak nastane co popisuje BG. Ale jakš takš jde roztok hustý 3:2. Já ale radím krmit pouze 1:1 - důvod jsem mockrát vysvětlil - a to prosakovačkou nejde ani když stojí úplně vodorovně. Někdy ano, někdy vyteče, neriskoval bych to. Na cukr, deklarovaný jako krystal, nejdou prosakovačky použít. 

Za soudruhů věčně nebyl cukr k sehnání a nebo ho dávali po pár kg na osobu a hrubý krystal byl problém tuplem. Ale za komančů někdo psal, že si sehnal korálky velikosti pšenice nebo broků do vzduchovky. Nasypal se pískový cukr do plna (stejně jkao hrubý krystal), pak se zalil studenou vodou do hrdla a na to pak hodil hrstku korálků. Lahev se převracela u včel tak, aby nevytekla ani kapka - rabovka, že se na zavřenou flašku přitisknul talíř a lehev se pořád s pevně drženým talířem rychle převrátila. Pak se s ní zatřáslo a těžké skleněné korálky propadly na víčko a pak prosakoval i jemnější pískový cukr, dnes je jmenuje krupice. Líp se mi lahve převracely se starou vyřazenou pánvičkou.

Ukrajinská krmítka prý fungují skvěle, má je kámoš Petr ještě po předcích a chválí si je. Já ho nikdy neměl a tak nemám zkušenost.

Česnová krmítka - primárně to jsou napaječky, fungují, ale s výhradou. Jakmile by to včely do rána nevybraly, krmítka neucpávají kolem sebe česno dokonale a mokvají a je na nich kolem dokola dost včel. Není mi to příjemné, je to hrozba. Ale musím připustit, že je to jen psychologicky protivné, problém jsem s rabovkou neměl.

Rámkové krmítko zmenšuje prostor a většina není bez styku se včelami. Prostě na celé čáře vyhrává balon. Za komančů to soudruzi asi dotovali a nebo státní regulece cen neumožnila nenažrancům předražovat. Dneska i když je měna zničená asi 15x, přesto jsou dnešní ceny doslova rakety. Protože 3,20 x 15  je necelých 50 a ne 150 Plastový balon nemám nafocený, jde snadno najít. No a samotný podšálek bez kopyta nejde použít. Pořád je to ve srovnání s rámkovým kapsáčem laciné.

Skvělé bylo dnes už nevyráběné krmítko na litrovou lahev od vína. Podobné se dělají na PETflašku. Ale to nefunguje, protože atm tlak PETku stlačí a roztok vyteče na zem. Musí to být tvrdé sklo, na měkké plast lahve to nejde použít.

Pak je tu ještě možnost krmit PETkou s malou dírkou, která leží na rámcích bez strůpku. To nevím zda budu umět popsat, mám to vyzkoušené a funguje to dokonale. Má to ale jednu podmínku, PETka nesmní být přeškrcená, pak by nevytekl obsah za seškrcením. A PETek s válocovitým tělem není moc. Do lahve se v místě, kde začíná bombírunk, udělá dírka asi 1,5 mm, možná dva mm. Lahev se nalévá trychtýřem přímo u včel nakloněná, aby se vešlo max roztoku. Pak se pevně vzduchotěsně zavře víčkem a položí na rámky tak, že dírka míří do mezirámkové uličky. Roztok nevytéká, na to je dírka moc malá a flaška se nesmí zbortit atm tlakem. Včely z dírky roztok intenzivně berou a čas od času vběhne do lahve bublinka vzduchu. Je to naprosto bezpečný způsob, jen při nalévání a manipulaci nesmí být včelař lempl a nesmí nikde ulít ani jen malinko ukápnout krmení. To ale platí u jakéhokoliv krmítka.

Pokud nevytéká čistá voda, pak směle do toho! Nejdřív si někde nacvičte to překlápění. Mě se osvědčila vyřazená pánev průměru asi 15-18 cm bez heftu (skutečně ale stačí dezerťák). Jde to tak, že se neukápne a když, tak pár kapek se ztratí. Vždy na pánvi - talířku zůstává trocha roztoku, co stihne vytéct. To při dalším vč naleju na síťku a jdu překlápět další flašku. Nebo se to z talíře vyleje do kýblu s vodou. Ten musíte mít vždy u ruky když by se ulilo a nebo něco převrhlo a podobně. Pak se místo polité roztokem ihned musí polít vodou a umýt nebo rozředit co ulilo.

Zkuste zaty tu PET s dírkou. Je to krmítko dokonale zadarmo a hned. Třeba vynikající voda Kláštorná Kalcia má takovou lahev a stejně vhodných lahví se dá najít hodně. DFirku uděláte hřebíčkem u včel nahřátým zapalovačem - jak hřebíčky tak zapalovač musí mít každý v autě.

Právě tak dokonalé ruské krmítko za pár halířů. Je to jemný mikrotenový pytel na odpadky. Dá se do uvnitř hladkého kýble, přehrne okraj a nalije se roztok. Pak se pytel dokonale zauzluje tak, aby do toho nemohl vzduch a opatrně přendá na odkrytý úl s prázdným nástavkem nahoře. Samosebou po kouřem odehnání včel, které jsou na HL rámků. Musí se to dokonale a pevně zauzlit. Pak se pytel s roztokem položí na obnažené L rámků. O víc se nestaráte, včely samy prokoušou nepatrné dírky a postupně roztok odeberou. Ovšem nesmí se udělat žádná dírka, pak hrozí, že to vyteče. Také k nalévání je nutná velká dávka šikovnosti. Jednou se mi to protrhlo jen proto, že jsem použil kyblík z Lidlu od kytek. Je sice zadarmo, jenže některé mají uvnitř dno vyztužené relativně ostrými žebírky, nebo zbytkem plastu po vstřikování na dně a tam se mi pytel asi načal a jak jsem to zvednul z kýble, pytel puknul. Mimochodem, pomocí velkého pytle se dá podat naráz 10 litrů i víc. Sáček vyjde kolem Koruny a pak se zahodí, úplně ho rozeberou. Raději ale dávám dva menší vaky po cca 4-5 litrech a přendavám z kýble co je na vedlejším úle. To proto, abych s pytlem s roztokem nešermoval kolem úlů, ale “cesta” pytle byla co nekratší. Samosebou z rámků nesmí nic čouhat, nic, o co by se mohl vak protrhnout.

Video

Obecně se na jednu stranu dobře bavím, eufemisticky řečeno naivními praktikami tohoto dovedy. Vše ukazuje správně, dokonce i odežene větší část včel, ale udělá v pytli díru. Hodně by se mi chtělo ho nazvat výstižným sloven na 3 písmena začínajícím druhým písmenem abecedy. Druhou kra.inu, co dělá je, že to nedává na HL rámků, ale do mezery mezi rámky. To by mělo smysl u slabého oddělku, slabému, co neobsedá "celý prádlo" se ale nedává najednou tak velká dávka a doveda ukazuje v pytli nejméně 4-5 litrů. 

Prostě první co jsem našel je toto video. Připodotknu, že když vidím tyhle umělce, chápu, proč má tolik lidí (snad všichni) potíže s rabovkami. Tvrdím, že z 99% si za to můžou sami totální stupiditou. Jestli je pytel nahoře perforovaný, po nakousnutí dírky první včelou zespoda vaku hrozí, že obsah poteče velmi rychle a včely to nebudou stíhat odebírat. To je ale ten lepší případ. Může dojít k tomu, že jak to první včela (nebo čtrnáctá, to je jedno) zespoda nakousne, pytel tlakem tekutiny praskne a obsah vyteče naráz. To se stane až třeba po půl hodině když už je “včelař” ze stanoviště pryč. Druhý den zjistí totální spoušť a oddělky zničené rabovkou. A hloupý to svádí na hladové sousedovy včely, mnozí bohorovně nepřipustí, že jsou sami …

Nutno podotknout, že dost často to nevyteče a včely berou roztok zezhora pytle tou včelařovou dírou a pytel neprokoušou. Já bych se na to ale rozhodně nespoléhal.

https://www.youtube.com/watch?v=Oz5rgR59sf8

Zábavné je, jak myslíte, jak med naštěpí cukr. Proboha, dovzdělejte se!!! Včela, jak něco pozře, přidá do toho invertázu bez ohledu jak moc to invertované je a nebo není vůbec. Vždy do toho přidá stejné množství a tak snahy invertovat včelám potravu jsou nesmyslné, nijak se jim tím nemůže pomoci, prostě ony tam ten enzym dají vždycky ve stejném množství. Proto jsou inverty jen chyták na peníze lákané od hloupých lidí. 

Lajsničky mezi HL rámků jsou sice dobrý nápad (prastarý), ale jen pro někoho, kdo si s tím má čas a nervy hrát. Na co lajsničky když existuje igelit?

Něco vám vysvětlím. Když za med dával státní výkup 35 Kčs ČISTÉHO - S DANĚMI STÁT NEOTRAVOVAL, páč byl vděčný, že lidi včelaří a průměrný plat byl asi 14 Kčs/hod, pak byla cena medu 2,5 x vyšší. Jestli je dneska průměrný plat 140 Kč/hod (za to snad nekoupu už ani nepřizpůsobiví a i pokladní v krámě mají víc), pak bych já musel za med dostávat 350 Kč za kilo bez daňových přiznání a dalších buzerací. A to nemám. Tak proto si já hrát s jednotlivými lajsničkami nezačnu. Popravdě bych zbytečné hlouposti nedělal ani kdyby za med byla tisícovka. Neubíjím svůj život na nesmysly, už se svým časem šetřím a šetřil jsem vždycky. V ušetřeném čase jsem se v celý život dovzdělával. Díky tomu nedělám spousty pošetilostí. Ale jistě některé zbytečnosti dělám, nejsem zdaleka nejlepší.

Jo, kdyby se vyráběl průmyslově a tudíž levně jakýsi rošt, vytvářející zastropení a současně vymezení každé uličky, hranolky by mohly být duté a tudíž relativně teplé (ale plast je teplý i plný a plné by to bylo bytelnější), pak ano, to by byla bomba! Jedním opatrným pohybem by se rošt zvednul a pak zase vrátil. Hranolky by byly konické a tudíž by si samy našly správnou polohu a rozdistancovaly rámky na přesně stejné rozteče, líp jak mezerníky. Současně by se na spodku žeber hromadil ultračistý a snadno těžitelný propolis. Ale jednotlivá dřívka nejsou nic pro mě.

Váš popis žonglování nad úlem je správný, a to myslím vážně. Když neukápne moc a pár krůpějí spadne na rámky, steče uličkami na dno a není toho moc, včely to bleskurychle očistí a nic se neděje. Ovšem k tomu je potřeba fakt dobrá šikovnost a zručnost. A tak tento váš nápad plně potvrdím a doporučím. Stejně bych si to nejdřív natrénoval s vodou. 

Jenže já měl na mysli strop s dírou a na díře sítko zabraňující styk se včelami -

https://www.vpjested.cz/0420-podlozka-pod-prosakovaci-krmitko/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwwae1BhC_ARIsAK4JfrydituMZnjbkx7iuHfZ4QRcG5zso6HbuabaZlQtVxEtWM8pxhktKAYaAp9hEALw_wcB

Pak může dojít dát krmení, klidně s baterkou večer manželka, aplégr nebo babička, kdo má zrovna čas a bojí se včel. Taky zakrytý strop u slabších odd je lepší než odkrytý.

Já nevím, ale bála bych se dávat včelám krmení v těch pytlích. Jak se znám protrhla bych to a malér by byl hned. 

Teď jsem koupila plastové krabice, rozměrem jsou akorát do nízského nástavku 15x39. Jedna přišla na 60kaček.( Nafackovala bych si, když si vzpomenu, kolik jsem loni platila za deset rámkových krmítek.) Dala jsem do nich keramzit a do jednoho se vejde cca 8l sirupu. Snadno se to nalévá a i nešikovný člověk jako já, neukápne okolo ani kapku. Když bych krmila slabý oddělek, buď použiju to rámkové krmítko a dám tam prostě míň nebo tu misku a taky jí prostě nedám doplna. Ono šetřit se má, ale zrovna tady mi to přijde kontraproduktivní. Ten pytel se mi prostě nelíbí.

To je správné, věřit se musí, hlavně dědům. I když jednou takhle jeden měl být upálený za to, že dědkům nevěřil a tak aby nemusel na gril, odvolal. A pak hrdě a statečně (ale tiše aby nikdo neslyšel) “vykřikl” A PŘECE SE TOČÍ.

Kdyby lidi bez myšlení věřili dědkům, ještě žijí na stromech nebo v lepším případě v jeskyních a zemljankách. I já jsem dědek a doufám, že vše co tvrdím jiní ověřují a zkoušejí, aby sami případně vylepšili co dostali ode mě.

Takže. Ano, příkladů temnot lidského vědění je bezpočet. Akorát se vývoj nezastavil, Země je kulatá, točí se a invertovat včelám krmení je nesmysl bez ohledu na to, čemu někdo věří nebo nevěří. Ono to ale může být horší než se zdá, pokud se k rozštěpení cukru nepoužije med- pokud vím, tak lidi neumí invertázu vyrobit, tudíž cukr štěpí chemicky, nikoli enzymaticky. Chytřejší se pak ale zeptá, kam se pak z toho krmení podějí chemikálie, konkrétně kyseliny (ve videu “kyslota”) použité na rozštěpení cukru? Nemusí je náhodou včela pracně odstranit? A když se jí to  svinstvo odstranit nepodaří tak jako co? Zkrátí to možná život včelstva a ono pak nezodpovědně v zimě uhyne? A přitom včelař dal předžvejkaný invert. Asi to tedy byly geneticky vadné včely!

Ale to není váš případ, vy dáváte med. To je správné, Víra hory přenáší!

Dobré odpoledne.

Nemohl by jste poslat foto vašeho krmítka?

Tak tahle krmítka jsou moc pěkná.   Ale letos už mám všude ta co jsem pořídila a upřímně přehazovat to za jiná už nebudu.   Ale díky za skvělý tip na příští sezónu. 😀

Bohemia gall:

Taky mám z používání pytlů obavu.

Mám trošku vylepšený plastový krabice o průlez prodávají je zde https://objednavky.jakubovske-krmitko.cz/subdom/objednavky/cs/objednavka-krmitka/ přez něj uzavřený kužel z včelařského pletiva aby se vcely dostaly ke krmivu ale ne do bedny nahoru víko a je to bez kontaktu včel se včelařem. Žádný plovák jako keramzit.

Pár slov k invertu. Je pravda že invert mohou včely trávit rovnou, jenže…neumí jej vzít a uložit do buňky rovnou. Musí ho nasát stejně jako nektar, a znovu jej štěpí, zbavují vody(které je asi 15-30%), zahušťují a pak ukládají. Je to stejné jako kdyby člověk jedl kaši a bez proslineni ji rovnou polkl. Nejde to, jsme tak nastavení a podobný reflex mají i včely. Neumí to vypnout. 

Viz předchozí