už v půl sedmé jsme byli na Výpřeži - a bylo úžasných 13 stupňů. Takže ani stoupání na Kamenná vrata nám nevadilo, naopak jsme se kochali krásným ránem. A pak přes mohylu letců a vyhlídku na Červeném kameni (krásný výhled nejen na Ještěd, ale i na JIzerky, Lužky, Trosky, Bezděz…) jsme se v klídku vrátili na parkoviště a v devět si už dávali kafe na terase.
a ještě dopíšu, že jsme viděli letět bandu asi 12 bílých čápů - asi přelétající nehnízdící mládežníci, a když jsme se vraceli autem domů, tak nad sjezdem z rychlostky kroužil pro změnu čáp černý. Ale ten u nás občas přelétává - jsou častěji k vidění, než tomu bylo dřív. Takže taky dnes to můžu nazvat čapím výletěním
Blbnul víc, protože bylo před deštěm ? Za Ještědem už je po dešti.
tomu ani nejde říci déšť - spadlo 0,5 mm a hlavně ta přeháňka přišla až dost dlouho po návratu - šli jsme na procházku v šest ráno. Spíš měl chlapec dost energie - včera se poflakoval a tak měl za relativně rozumné teploty náladu radostnou blbnoucí…
tento týden se dovolenkuju, tak nic nebránilo tomu, vyrazit do lesa brzičko, abychom se neuvařili. I tak už v šest ráno bylo 23 stupňů. Psisko si poběhalo (měl silně trýskací náladu, lovil nás, blbnul víc než v předchozích dnech), našli jsme pár hub (hlavně klouzci a lišky, ale i kozák a hříbek se našel), protáhli jsme těla a nepotkali ani živáčka. Hezké ráno to bylo.
No páni, ten je krásný👍 A taky jen jedno tykadlo jak ten, co jsem onehdá na ,,brouky" dávala já. Já jsem se těšila, že v Liberci bude třeba jen těch 25st a houby, je tu hlášeno 29👎 To se na ten Ještěd jistě vyhrabu🙄Teda možná jo a pak zdechnu👎
použijte sedačkovou lanovku na Skalku a dojdete už jen asi 1.5 km s nevelkým převýšením.
my taky dneska vyráželi brzy - od Vlčí hory na zříceninu Krásný Buk a údolím Křinice zpátky přes kapli sv. Anny a Kamenný vrch. Vedro, děsně překlošováno, nikde nikdo - jen jeden sebevražedný bílý knírač, který paničku nechal dost za sebou… ale nakonec sice držkujíc, ale obešel Yodu (ten byl nakrátko u nohy) bezpečným obloukem. Moc mě jeho pobavila panička, když se jí nepodařilo psa odvolat, jak na nás volala: “ale je ten váš hodný, že??” Nepotěšila jsem jí, odpověděla jsem “jak kdy”.
Teda Arona byla nádherná, žíhaná doga je pro mě TOP barva,žádná jiná se jí nevyrovná
my taky říkáme, že proužkatý jsou nejlepší… Však taky po Aroně přišel žíhaný pes Xerxes Bonoda. A když zcela nečekaně během minuty po šesti letech nebyl, tak jsem volala Milanovi Štouračovi (prostě Bonoďákům), že potřebuju “ihned” žíhaného psa a nebo fenku. No a protože ani žíhaná fenka, ani žlutá nakrytá žíhaným psem mu tenkrát nezabřezly… dovezli jsme si plášťovou fenku po jeho importovaném psovi. Vždycky jsem pak Betušce říkala, že měla být žíhaný pes… Když odešla Beta, sháněla jsem štíhlou dogu lehkého typu - a protože odešla blbě na pyometru, měl to být pes. Žíhaní a žlutí tenkrát nebyli a když byli, tak těžcí a vrásčití… Nakonec jsme si Nighta přivezli až ze středního Španělska - ale holt nebyl ani žíhaný, ani žlutý, ani plášťový… ale štíhlý a lehkonohý byl. To vyšlo. I po odchodu Nighta jsem hledala žíhaného psa. Dokonce jsem i našla vrh (v Německu), který se mi líbil. Ale všechna štěňata už byla zamluvená se zaplacenou zálohou… A tak Yoda. Jen jsme ho koupili (a nelituju), tak se narodila žíhaná štěňátka, kde bych si vybrala… ale holt jsme nechtěli čekat a vždy pořizujeme štěníka náhradníčka brzy… Takže všechny dogy měly být žíhané s černou maskou… a vyšlo to jen u dvou prvních…
od malička jsem říkala, že budu mít dogu. Počkala jsem si - až když jsme bydleli v domě se zahradou, tak nadešel správný čas. Já v životě neměla ani křečka (zato jsme měla přečtenou veškerou zvířecí literaturu. Včetně té psí). Manžel vyrůstal se středními pudlíky, tudíž byl zkušenější - a k doze měl jen tři připomínky. Za prvé to bude štěně s papíry, aby z toho vyrostla fakt doga. Za druhé to bude fenka - menší a lehčeji zvládnutelná (to netušil, že naše holky byly vždy podstatně větší osobnosti, než kluci). A za třetí to bude s námi sdílet celý prostor, žádné zakázané komnaty, musí se jí přizpůsobit všechny akce, dovolené… prostě bude to tvor smečkový a náš… No a měl pravdu…
Žíhaná fenečka Arona Ruprechtice se narodila jen kousek od nás. A vůbec jsme do té doby netušili, že tam za plotem mají krásnou dogu - její žlutou mámu Elsu. Arona byla potvora s vlastním názorem - ale naučila nás, že se psem se nemusíme bát jezdit ani do hor, ani k moři, ani na vodu… a že je doga báječný parťák pro každou příležitost. Byla nesmírně pohybově šikovná, nebála se ničeho a nikoho, byla zdravá a veselá. Na šesti letech byla na očkování a pan doktor, který ji znal od narození hlásil, že tak zdravou dogu v báječné kondici nezná. A že by jen potřebovala přetřít čenich černou barvou, aby jí vymizely šediny. A o půl roku později nebyla - osteosarkom je mrcha…
no a Arona může za to, že už nás od toho jara 1994 dogy neopustily a pak přišel Xerxes a Beta a Night a Yoda…
ještě k fotkám - na té první je jako dvouměsíční prťavec, na druhé v milovaných Jizerkách, na třetí důkaz, že i doga se vejde do Vertexky - sjela s námi snad všechny řeky a byla báječný vodácký pes, na čtvrté je ve Francii na Azurovém pobřeží (nebojte, neuvařila se - byla to doga vedro a sluníčko milující) a na poslední je přesně na šesti letech - byla únorové štěňátko
Lidi jsou neskutečná hovada. A pak řeknou : já jsem ho dala ženské u nádraží…např.
Také jsme měli v “našem” lesíku uvázaného psa. Na hnusném vikslajvantovém provaze. Holka ji uvázala v lese, kde se pořád venčí, spoléhala na to, že tam dlouho nebude. Jenže bylo dva dny hnusně a lidi nechodili. Když ji paní doktorka našla, měla už kolem sebe vydupané kolo a hlavu těsně u stromu, skoro uškrcená. Policii, která přijela, půjčila vodítko a protože věděla, kam ji vezou, po bezesné noci si jela pro vodítko a přivezla si na něm Báru, která byla zlatá a dožila u ní. Velká černá kníračka s PP. Majitelka dohledaná a pravděpodobně nepotrestaná. Je to dávno. Dokonce se doktorka bála celý rok, aby si pro ni nepřišla a nechtěla ji zpátky. Celé osazenstvo lesíka bylo nachystané, jak by jí to vytmavilo !! Xerxovi to pamatují.
kdo by nepamatoval velikou černou rozchechtanou Bařenu. Že je s PP (a dohledal se pak její osud) odhalilo až tetované číslo ve slabině a na to se přišlo až po ostříhání zarostlé černé obludy… Kráska se z ní vyloupla, náš Xerxes ji miloval… ono na něj občas držkovala… to už je víc než dvacet let…
večer se hezky zalilo a trochu ochladilo. Vstali jsme brzičko a už před šestou byli v lese - všude mokro, těsně pod dvaceti stupni, dusno… ale užili jsme si to všichni. A já za chvíli jedu na chvíli do školy a pak k zubaři - budou mi vrtat šroubek na implantát… Takže i proto bylo třeba procházku pořádnou stihnout poránu.
Jen jsem tedy zapomněla houbový ruksáček - a les byl plný lišek. Uvidíme, jestli na nás počkají do zítřka…
u vás je hůř - tady jen tak hezky zahradnicky leje ( v tuto chvíli 8 mm) - hřmí v dálce, vše nás míjí zprava či zleva… ale koukala jsem, že v Dubu spadlo opravdu hodně vody. A Jizerky se taky napily…
Fíkovnice - jen dotaz - k čemu ti je info, že třeba ve Šluknově padaly kroupy?? Vždyť i místně je to silně odlišné a co je na jedné straně Čech nemusí dojít na druhou stranu Moravy… JInak meteoradar ta bílá “oka” uprostřed bouřek docela slušně ukazuje - a to jsou místa, kde v okolí kroupy asi padají. Ale třeba u nás je to často tak, že prší jen v jedné části města… a na druhé jen v suchu koukají, jak se černota odsouvá a hromy divo bijíííí. A radar to nerozliší
já to taky nechápu - pokud tam popelnice jsou, není co řešit. Já jen že u nás hodně lidí popelnice má za plotem zevnitř a tudíž není kam bobek odložit.
Seberu ho*no od psa na sídlišti nebo ve městě, abych neprudil sousedy, donesu ho kolem deseti popelnic a kontejnerů a odpadkových košů na kraj civilizace (shodou okolností u našeho výběhu pro koně) a hodím ten igelit s ho*nem od psa do nejbližšího křoví (jen škoda, že je to křoví je zrovna součástí naší ohrady…).
No tak to by mě nenapadlo.
Někoho jiného očividně ano. A opakovaně.
a je někde na konci cesty mezi civilizací a vámi volně přístupná popelnice nebo koš?? Protože pokud se pes vyvenčí na poslední předzahrádce a všichni nejbližší sousedi mají popelnice uklizené mimo dosah a není tam nikde koš… tak prostě ten sebraný bobek není kam dát… a mrskne ho naštvaný sběratel do prvního houští, které vidí… Zkuste starostu, jestli nepřidá koš??
pokud je znám pes, nebude dítě nikdo očkovat. Očkuje se tehdy, když není pes (či jiné zvíře) dohledatelný a nemůže být zkontrolován jeho zdravotní stav
no já nevím - kdybych třeba Yodu opakovaně vytahovala z pod stolu cvičit v hospodě… tak myslím je tam příště psům vstup zakázán. Myslím, že pes do hospody patří jen takový, který zvládá být v klidu odložen.
Ale my nejsme právě v žádném klubu, máme hobby chov. I taková štěňata se můžou bonitovat nebo musím být v klubu?
i tak se informujte u pořadatelského klubu - bonitovat vás nechají, jen budete platit vyšší poplatek než členové klubu. Pokud tedy hobby chov berete jako chov podle pravidel pro psy s průkazem původu a máte štěňata po uchovněných rodičích
pokud máte štěňata s průkazem původu, pak asi víte, jak jste bonitovali své fenky. Pokud štěňata nemají chovné rodiče (PP nestačí, rodiče musí být chovní) a nemají průkazy původu, na bonitaci nemůžou.
Bonitace je zhodnocení vzhledu, povahy i zdraví čistokrevných psů - rozhoduje o jejich zařazení do chovu - tj, zdali jejich štěňata budou mít průkazy původu. Různá plemena mají různé podmínky - někde stačí RTG kyčlí, jinde musí mít i RTG loktů. Některá plemena musí mít splněné zkoušky z výkonu, jiná ne, některá plemena musí mít absolvované výstavy, jiným stačí zhodnocení u bonitace…
