tak ani pírko z rorýse není dnes vidět. Moje sestra mi říkala, že včera večer pozorovala obrovské hejno rorýsů - a říkala si, že to vypadá na odlet… nějak brzy letos… a nespletla se. Nejsou. Podzim se tedy blíží - s odletem rorejsů léto končí
tak se teď večer malé hejno “opozdilců” na obloze ukázalo - ale místo desítek kusů jich je pár - max šest kousků - a lítalo jich tu pravidelně přes padesát (hnízdí v šachtách v panelácích na malém sídlišti kousek od nás - při zateplení domů hnízdní šachty nezničili, naopak otvory zachovali) . A neječí - dneska byli potichu.
tak ani pírko z rorýse není dnes vidět. Moje sestra mi říkala, že včera večer pozorovala obrovské hejno rorýsů - a říkala si, že to vypadá na odlet… nějak brzy letos… a nespletla se. Nejsou. Podzim se tedy blíží - s odletem rorejsů léto končí
nejprve nepsí tohoto týdne… prvních šest z lesů za humny a zbytek je z dneška - výlet na nejsevernější bod republiky, včetně přesunu kravek. Krásné potoky byly cestou. A tekly
Já nechám namočit, pak vydrhnu kartáčem, opláchnu a suším. Ale jednou za čas.
A pak mám “echt” turistický s mřížkou na zádech.
taky mám odvětraná záda u batohu - jinak bych ho mohla ždímat stále…
My dneska dali jen desítku na nejsevernější bod republiky. Za celou cestu jsme potkali 1 paní s obřím batohem, pak jsme vyrušili partu trempíků u snídaně a jinak nikde ani noha. Úžasný byl pohled na konci procházky - přehánění stovek krav - děsně u toho bučely… hnaly se v zástupu i s telaty velmi svižně a já se trochu bála, že to vezmou za námi po cestě - ale nee - perfektně trefily na pastvinu a nemusely tam mít žádné “lano” ani navaděče. Ale spadl mi balvan, když jsem viděla, jak se hezky derou ne za námi, ale kolmo přes cestu… Neb představa, jak jdeme se psem po úzké silničce a v patách máme to stádo….
já teď Yodislava lehce uvařila… dali jsme delší procházku na okraji Jizerek - cestou měl tři potoky plné chladné průzračné vody a stejně po posledním stoupání si našel místo ve stínu s vysokou trávou a ustlal si tam.. a že dál nejde. Tak jsem ho popohnala, že to má k autu už kousek - a v pohodě to došel. Teď padnul na pelech a chrápe nahlas.
Taky mám posuvné, jenže někdy potřebuju jako to vodítko zkrátit a namotávat ho je pomalé, prostě to drapnu u uzle. A to mám centimetrové… mít tenké, tak nevím, asi tam zauzluju aj tu ručku z odkazu. 😀 To musí bolet jak sviňa, lituju Vás nejvíc!
běžně vodím Yodu na dvou spojených vodítkách - u psa mám manmaťácké s amortizérem, které má u karabiny všité “poutko”, takže lze vzít na krátko, pokud míjíme psa nebo lidi, kteří nevypadají zrovna nadšeně. A jinak dlouhý tlustý posuvný Tamer.
Odpověď na příspěvek uživatele impact z 20.07.2024, 18:24:21
jojo - mapy když plánují trasu, tak délka odpovídá jen na rovině. Čím větší převýšení, tím větší rozdíl mezi trasou (i ve stopaři) a realitou. My v horách bychom mohli vyprávět 😄 Jsem vždycky vnoučatům naslibovala podstatně kratší trasu, než to nakonec bylo
Musím říct, že já jsem naprosto udivena tím světem dog.
Já se na živo potkala asi s pěti dospělými jedinci a všechny byly důstojné, klidné a takové nad věcí a myslela jsem si, že takové jsou všechny, že to je jeden z povahových znaků plemene a kdybych si někdy dogu pořídila, tak že mi z ní vyroste přesně taková. No přiznám se, že Yoda tento obrázek o důstojnosti a klidu a tak, úplně rozbil. Ve snu by mě nenapadlo, že doga může být taková
Yoda je super, miluju jeho fotečky, ty úžasný momentky, ale kdybych si před tímhle poznáním pořídila takovouhle dogu, tak bych byla asi hodně překvspená.😂
já myslím, že je to jinak. Kdyby Yoda měl majitele, kteří chtějí kráčet s důstojným dogákem - přizpůsobí se. Zvykne si. My umožňujeme všem našim dogám blbnout, řádit… a ony pohyb milují. Všechny co znám. Žádná naše nebyla důstojná - Xerxes k tomu měl nejblíž, ale taky se uměl rozjet a pohyb navolno v terénu miloval.
Doma je to pak pohodový klidný zvíře. Plácne sebou v naší blízkosti a většinu dne profláká. Jasně - taky ho občas chytne nálada přetahovací, otravovací, běhací, vrčící… ale to není hlavní náplň dne.
A doga v pohybu - to je krása… hra svalů, volné kůže, uší, pysků… pravda, na fotkách je to trochu groteska
Ta první fotka! Ten pes snad běží současně na všechny 4 světové strany.
jojo - a vyvrcholí to tím, že ti vletí do náruče a chce pochovat… případně ti od hrudníku předvede plaveckou otočku a mizí kdesi v dálce… Ale ne nadarmo jsme Betce říkali Kosatka dravá a Yoda je stejně barevný i stejně praštěný. Takže jsme zvyklí… na klidné, důstojné a elegantní plemeno.
a teď ten bláznivej dogoun, kterého trošku zbrzdí jen vedro… Ale my jsme na něj hodní a chodíme většinou brzičko, aby mohl ty své rovinky a okruhy kolem nás s nadšením a zcela oflusán realizovat
nejdříve ty nepsí - sice jsem měla celý týden dovolenou, ale taky ATB a stehy v puse, takže jsme to výletění moc nepřeháněli… nedělní Vlčí hora, středeční Ještědské terasy a jinak lesy za humny. Kruštíky kvetou, houby trochu rostou…
přesun z Ukrajiny, ubytovny, zřejmě i různí lidé kolem… spousta změn a pokud nemá silnou psychiku, určitě se to na něm podepsalo. Lásku u vás má, tak mu dopřej dost času, aby zjistil, že už natrvalo bude dobře. Myslím, že se uklidní. Holky mu v tom pomůžou
já nevím - s chrochťákem si ještě nehrál. Ono to s ním není úplně jednoduché - ono na něj dost psů (i fenek) vrčelo i vyjíždělo, když byl dorostenec ( to je jasné, bojí se mamuta a preventivně na něj útočí). A pak jsme ho vykastrovali (sice chemicky, ale to je jedno - a mimochodem už je to skoro rok a stále implantát funguje) a tudíž je pro psy (ai fenky) ještě nepochopitelnější. A i díky některým naskakovačům a provokatérům na některé psy už preventivně vrčí… Proto vždy na začátku jsem ve střehu a k psům pouštím po delší seznamce. Fenky mu nevadí - on tedy vadí některým fenkám, ale neobtěžuje je a pokud se nekamarádí, jde v klidu dál. Nemá potřebu se družit za každou cenu. Ale s Baruškou jsi ho viděla - opatrný a přitom řádící…
Takže to vidím zase na nějakou tu vodítkovou procházku a pak se uvidí. Agrese v něm není, takže spíš bude ustupovat před přesilou blech
Čápů je u nás po loukách taky nějak víc vidět, nebývalo zvykem…
Btw. necete se stavit, když máte tu dovču? ;)
o víkendu tu máme neteř s rodinou - a zítra jsem slíbila mamince, že vyrazíme do města (to já nerada, ale co bych pro ni neudělala…) takže s psiskem zase vyrazíme brzy ráno - a někde poblíž. Takže tento týden to na venčení s partou blech nevidím. Ale někdy to zkusíme, doufám, že Vasila řešit Yoda nebude…
Těch 13 stupňů vám závidím. Tady je teď 23, ale je pořád nějak dusno.
právě že včera bylo před šestou ráno taky 23 stupňů, takže těch dnešních 13 byla čirá radost… a hned jsme razili ven. Celý týden mám dovolenou, tak máme hodně volný režim…
