jinak taky ze života, musela jsem kdysi jednou, jedinkrát na stk s autem já, mechanik chtěl, abych zajela do dílny rovnou nad díru, no tak to ani náhodou a podala mu klíče, že já po něm taky nechci upéct štrůdl nebo bábovku.
A proto mám mechanika, který tyto věci řeší za mě. A když si pro auto dojdu, je vždycky zaparkované čumákem dopředu. Ví proč.🙂
Na to byla super ta covidová opatření. Předtím jsem asistovala na STK a dost mě to prudilo, koukat, jak mi přetáčí motor a podobně, i když tam pracovali samí fešácí. No a pak covid a měli jsme dát u okénka paní klíče, tam nám sdělila, kdy se zhruba máme stavit, kousek nakupák, tak jsem šla obejít obchůdky a vrátila se, vzala si klíče, technickou a odjela a pokračuji v tom dál, i když už žádná opatření nejsou. Tudle jsem to prozradila muži, který s nechutí na tu technickou jel, protože se objednal na termín, kdy jsem já nemohla. Tak to zkusil, jak to dělám já a byl nadšený. Ještěže mě má, on by dál čuměl na chlapa, jak nám obchází a leze pod autem 😄.
Dneska jsem v lese vyzkoušela koloběžku, byla to fraška páč jsem naposledy jela před padesáti lety, ale zase se za mnou ohlíželi chlapi, to se mi dlouho nestalo. 🤣
Je zajímavý, jak se psům ten rychlej organizovanej přesun líbí .
Malina to má taky ráda. Asi 3x jsem zkoušela běhat a úplně mě překvapilo, jak se přeorientovala z módu “ňufám si, čumím co kde lítá” na mód “nevím sice, co děláš, ale vypadá to dobře a jdu s tebou do toho” a fakt se na mě napojila a blaženě běžela se mnou a to zklamání, když jsem po pár metrech odpadla. Myslím, že koloběžka by se jí taky líbila.
Jo tak to se s vámi shodnu, já jen zírala asi i s otevřenou pusou, když mi to ta kolegyně říkala. V podstatě se rozhodly nevědět, že tu nemoc mají, aby mohli mít děti. Přitom viděli, jak ta nemoc vypadá a že nikoho s ní dlouhý kvalitní život nečeká. Fakt děsivý. Jo a taky mi to přišlo tehdy velmi sobecké a teď, když mám vlastní dítě, ještě sobečtější.
Edit.: hrozně se omlouvám za OT.. Já že tu někdo nemoc zmínil, tak mi to nedalo. Hodím vzpomínku na štěňátko.
Nepoflakovala jste se minulý týden v Jeseníkách? Potkala jsem tam pána s dvěma prošedivělýma ohařema…ale já vlastně nevím, kolik jich teď aktuálně máte 😏.
OT: Hm, tak zrovna Huntington se projeví v produktivním věku a to už většinou děti máte(dědičnost 50na 50? nechce se mi to hledat) Měli jsme klientku s Hunt. , ta měla 4 děti, 3 to zdědily…samozřejmě se nechaly testovat až po propuknutí příznaků onemocnění matky. Hrozné…
Taky ot: Měla jsem kolegyni, jejíž muž to měl, stejně jako jeho bratr a jejich matka. Dětem té mé kolegyně bylo nabídnutou, že jim provedou testy, ale odmítly to s tím, že to raději nechtějí vědět. Oba si potom pořídili své děti. Takže vědomě to teda nešířily, ale ano doktoři té mé kolegyni řekli, že je to 50 na 50 a je tedy skoro jisté, že jedno z jejich dětí to má.
Tak mopy, mám ráda parní mop a pak plochý. Ten s provázky mi přišel, že nezaberu správně u kraje. Nejhorší mop, jaký jsem kdy měla, byl takový, co se připevňoval suchými zipy hadr k násadě. Urvala jsem to už při druhém mytí podlahy.
A další téma moniliová spála…ta mi zničila už dvě třešně. Jedna z toho byl obr strom se skvělými třešněmi, na které můj muž neměl alergii. Tak jsem vydedukovala, co to mohlo být za odrůdu. Koupili jsme to a když teda byla první sklizeň asi pěti třešní, tak vím jistě, že to ta odrůda není a můj muž na tuhle novou tu alergii má. Pořád jí opečováváme, aby jí taky nezabila ta spála. Když už nic, tak my s dítětem ty třešně jíst budeme moct a navíc mi hezky kryje lavičku a není na mě pak vidět z ulice, když tam sedím.
Já bydlím tady kousek. Včera jsem si říkala při pohledu na sjezdovku v KS, že je ten sníh už dost mokrý, tak lyžování asi nic moc. V lese občas bahno, ale na nějakou túru už by to šlo, tak asi v sobotu taky vyrazíme.
Lyžování docela šlo. Zažila jsem i horší. Dneska zkusíme Ostružnou a zítra jdeme na Praděd, když už jsme tady. No a v sobotu domů a hlavně pro Malinu.
Dnes jsme se potkaly v Karlově Studánce s fenečkou z našeho odchovu.
V Karlově Studánce? Tak to jsme se včera motaly ve stejné oblasti. My šli den před tím z Vidle ke Královskému vodopádů, dnes jsme byli ve Filipovicích lyžovat.
Já venčila o víkednu opět v okolí Prahy. V sobotu jsme šli z Vonoklas na Karlík a zpátky. Zajeli se kouknout na Ameriku. V neděli jsem pak prošla zase Modřanskou roklí.
Malina na procházce vlítla do křoví a na ta chlupy na zádech se jí nabalily bodláky a než jsem stačila zareagovat, rozhodla se to orvat tlamičkou a nabalili se jí na chlupy na na tlamičce 😂. No ale jsem houby akční fotograf, místo toho, abych to nejdřív vyfotila, tak jsem jí to pomohla sundat.
No a dyk to řikám!! Voni ty chovatelé je to učej! A voni ale nechtěj, nechtěhm dyk je to vidět přímo na tom nebožákovi v popředí, jak je neščastnej, že musí bejt největčí prase v rodině!!
Myslíte, že se štěňata namáčí do kaluže a hrozně se jásá, jací jsou šikovní? 😂
Vzhledem k tomu, že všichni mí psi se kaluži vyhli obloukem, tak si taky moc nedovedu představit psa, co tam skáče placáky. 😄
