Loni jsem postavila nějaké tyto, třeba jste na ně ještě nenarazila
Loni jsem postavila nějaké tyto, třeba jste na ně ještě nenarazila
Napadá mě od nafukovacího podsedáku na židli postupně přejít na sezení na gymnastickém míči.
Poníci u nás dostávají oves 😀 SHP asi čtvrt hrnku, stařík asi půl hrnku, ten k tomu dostává Reformer, když teď “pracuje”. Dostala jsem nějaké otruby pro slepice, tak je dohazuju poníkům v množství dvě hrsti na den, aby v tom kelímku taky něco měli a museli trochu vylizovat kyblíky, než se půjdou podívat, co zbylo staříkovi… No a pak už nic, jiného nedostávají nic. V zimě všichni koně dostali minerálkovou kůru, to jsem do nich nasypala asi tři různé minerálky postupně, tak snad jsou minerálně zásobení. Musím poňoulím pořídit do jejich hladomorny liz, nemají přístup k tomu, co je ve stáji…
Co se jílu týče, určitě bych nedávala společně s minerálkou, no a ani tou kurkumou. Váže účinné látky… jestli to ale hraje nějak v případě minerálky a kurkumy roli, to nevím, prostě preventivně bych stáhla doplňky na jedno krmení a jíl do druhého krmení…
zlatý valaši…
Pěkná chodba, Bobčo. Tam bych se nevytočila ani já, natož nějaké lehátko ze sanitky… To je dost o ústa tam lozit, když člověk nemá jistý krok…
Poslušně hlásím, že slunko je tady, hned roztáhnu žaluzky v kanclu, ať chytím aspoň ranní paprsek!
Bobi, však já jsem ti ho poslala 🙂 - ☀️
U nás stále prská, ale dneska by mělo slunko vylézt, těším se taky už 🙂
Buggyro, a vám to máčené žerou?
No sítě jsou ráno prázdné a poníci nejen že nepadli hlady, ale dokonce teď co chodí přes den olizovat tu zelenou hlínu, tak už bohužel ani moc nehubnou (proto přidáme práci!).
Takže evidentně žerou 😀
No, taky se lidi od koní pozastavovali, že jestli to budou jíst. Já říkala “nebudou mít na výběr” a surprise, surprise, žerou - já se jich moc neptala. Jeden den dostali prostě máčené a nic jiného, a vyřízeno. Jak to nejsou moji koně, asi nejsem tak měkká a holt mi ty jejich prosebné čumáčky a moudrá očka nepřijdou tak srdcelomná 🙃 (a nebo jsem fakt zlý člověk, co si takhle konečně může vybíjet svoje zvrácené choutky na nevinných tvorech…)
Nutno možná poznamenat, že my chytili loni mimořádně pěkné seno, takže to nebyl jakože žádný mizerný balík namočený z nouze. Tak možná proto pro ně nebyl ten přechod tak náročný.
No, nám se paradoxně poncl neschvátil ani na jaře, ani na podzim, ale po Vánocích, že. V týdnu před Novým rokem blbě chodil, tak ani nešel na Novoroční… Přisuzuju poklesu aktivity přes svátky, kdy nechodila děcka do klubu. Na druhou stranu né, že by předtím zrovna “dělal”, ehm ehm. Tak mi to taky přišlo divné. Ale zpětně vidím na kopytech, že se to stalo. A dal se částečně dokupy do února a v únoru teda druhá epizoda, kdy jsem řekla, že teda takhle už to dál nejde, a jdeme s tím něco dělat, a zařídila jsem tu samotku hladomornu, a to se vlastně stalo ještě než vůbec byla jaká tráva. Takže my jsme letos období první trávy strávili na máčeném seně…
Jako, jestli se ti poně schvátí u nás i na té hladomorně, vymáčeném seně a olizování zelené hlíny, tak pak už nebudeme mít jedinou páku, jak to kontrolovat. Ale tak tento režim u nás zažívají poňoule poprvé, snad to bude to pravé. Doteď třicet plus let chovu koní, a většinou prakoní, a na neomezené pastvě, sice v letitých vydupaných výbězích, ale neomezeně, vč. shetlandoidky, huculoidů, belgičky… tohle je pro nás taky novinka, a ještě u relativně mladého koně, kdy jediný, kdo se nám tu přichvátil, byla plnokrevná, t. č. březí, dvacetiletá kobyla (a přisuzovali jsme právě té březosti, že se “něco” potentovalo - nicméně donosila a porodila zdravého hřebečka). Asi prostě klimatický posun našim koním neprospívá, my jsme nasadili to definitivní řešení a dál nemáme v podstatě kam jít…
scedit vařící brambory od sporáku ke dřezu
Víš, jak to dělám, já, mladá a čilá? 😀 Vytahuju brambory z hrnce lžící jednu po druhé a kladu na talíř 🤪 Vychladlou vodou pak zalévám kytky… se mi nechce to vylévat… 🙂 Ale ty můžeš vodu donést do dřezu, až bude studená, viď 😉 Tak si vem inspiraci od líného mládí 😄
Já se zařekla, že bude-li to v mých silách, poníci už trávu prostě neuvidí. Tečka, bodka, point a konec.
Nejsou moji, takže… úplně top rozhodovací právo nemám. Ale všechny u nás přítomné majitelky, které měly měkkosrdcaté kecičky, jak chuděry poníčci trpí hladem, teď viděly, co udělal striktní režim u toho schvácence (v únoru ležák, teď v týdnu hodinu vyjížďka kombo tráva asfalt, včera výstava a chodil jak panna), a dá osud, že se jim to vryje do závitů a příště dají na mě, zlou, zlou tetu, která nechce poníčkům dopřát (a brzo začne nepřát i tlustým welshům - a budeme krmit zase jen toho plnokrevníka - ostatně my máme trávy tak tak akorát pro něj, ostatní se můžou dívat přes plot…).
No kalkuluju s tím, že čím je ten kůň starší, tím méně pružný ten metabolismus vůči jakýmkoli výkyvům je, a málo platné, potvrzuje se. Jestli jsme jednou u poňoulí zavedli režim, nezbude než ho dodržovat, věřím, že jakýkoli pokus o návrat na pastevní mecheche dopadne rovnou na ústa.
Navíc letošní jaro zdá se mi extra nešťastné, tráva vystřelila velmi brzy a hned sucho sucho sucho, takže stresík, nečekám od toho nic dobrého. Teď napršelo, tráva poletí jako magor, zase velký výkyv, to bude na klinikách zase rušno. I když možná už mají teď lidi pastviny tak vyholené, že nebude mít tráva z čeho narůst…
Poňokouli taky nehřála kopyta, v době ležákování jsem je kontrolovala denně, hm. Prstní tepnu neumím, asi bych se měla naučit, teď se mě na ni ptala kamarádka, že taky neumí nahmatat, kdybych uměla, aspoň bych poradila, no.
Akvárium jsem osadila stínkami a šváby, hlásím, že na rozdíl od koní, ve švábech i stínkách jsem úspěšná chovatelka, potomstvo obých se skvěle rozrůstá a činí mi čiré potěšení a navíc je to užitečné a chov je spíš plusový, protože likvidují odpady a přebytky obohatím slepičí jídelníček. 🐜🐜🐜
P. S. jo a to seno poníkům pečlivě máčíme. Ta voda, co z toho vypláchneme, je hned po prvním namočení hnědá a po více namáčeních fakt sladká, to jsme teda čuměli.
P.P.S. posledně jsem jim, chudákům, dala seno do tří sítí, jedné velkooké vevnitř a dvou malookých zvenčí (zbyla nám v přívěsu naplněná síť, tak jsem ji narvala dovnitř té dvojité, ze které normálně dostávají) a nedostali se k půlce sena, co tam bylo 😀 I v těch dvojitých sítích zůstává vždy na dně hrstička nevytahaného - takže jsem spokojená, že můžou fakt tahat celou noc. To jsou zavření na hladomorně v kruhovce. Přes den jsou v zimním výběhu taky tak ten čtvrthektar, ráno dostanou hrstičku sena rozsypat po výběhu a zbytek dne oblizují zelenou hlínu. Bojím se vředů, bojím. Ale schvácení víc.
Bobčo, myslím na tebe, deštivo je třeba, bude čistý vzduch, brzy zase vykoukne sluníčko, hele: https://www.yr.no/en/forecast/graph/2-3063596/Czechia/Olomouck%C3%BD%20kraj/Olomouc%20District/Uni%C4%8Dov zítra ho tam máš jak na koni! ☀️☀️☀️
Nevěš hlavu, pust si něco veselého v telce, hodně pij, suplementuj Déčko, Béčka a různé další užitečné věci, zobej zeleninu a ovoce a užij si, že máš chvilku válenda a odpočinku. Na to rozhýbání kolen jdeš dobře, pěkně pomalu ťapat po rovině, dobré boty, které stabilizují kotník - to i kvůli těm zádům. A na záda fakt pozor, já vím, že ti přijde, že se to lepší, ale buď opatrná, ať neuděláš nějaký prudký nebo neobvyklý pohyb, ať se to neroze***e 🙂 Vždyť víš.
Nemohla by sis vzít domů nějakou kočičku na dočasnou péči? - rozveselila by tě 🙂 určitě nějaký útulek v okolí by ocenil. Kdo ví, jestli by i nehradili nějaké náklady.
Dcérka stále dochází s obědy a nákupy? Poděkuj jí za mě, je zlatá, i když třeba nejste zrovna jedna ruka, tak přiskočila na pomoc, a to se počítá. Škoda, že už nejsou sousedi, pomohli by jistě 🙂 Já bych pomohla, kdybych byla blíž, takto jen posílám dobrou náladu a pozdravení 💐
Drž se a hledej to dobré, vždycky se něco najde! 🍀
Nějaké veselé fotečky z bytu, chaty, chalupy, od koní, a tak 🙂
U nás v sobotu dopoledne vykouklo slunko a pak vytrvalý déšť až doteď. Teda v přeháňkách, ale buď pršelo nebo mžilo nebo bylo zakaboněno.
Vítr tu není větší než obvykle, to bych zase neřekla, jen holt ten srážkový úhrn padá spíš najednou (jako teď přes víkend) a mezitím je sucho, sucho. Ale dobře, že se zalily stromky s naplozenými plody, doufám, že si dost nasyslí a my nebudeme muset pak běhat tolik zalévat 🙂
Teploty tu panovaly přiměřené, jo, poslední týden to trochu spadlo, tak řekněme průměr kolem deseti stupňů, ale pořád dobré na to, že ještě bylo kolem zmrzlých. No teď napršelo, jak se teplota zhoupne nahoru, bude vhodná chvilka k vyvenčení sazenic všech druhů a typů, řekla bych 🙂
V sobotu dopoledne jsme řezali padlý jasan na fošny a odváželi z pozemku do stodoly. Odpoledne v dešti a krupobití výživný trénink na koni na crossových překážkách a v neděli výjezd na výstavu a soutěže britských plemen koní do Koles, kde naštěstí po celou dobu výstavy nelilo, chytlo nás to až za MB na cestě zpět. Hádám tady pršelo furt, naštěstí u Kolína nikolivěk.
Mám vyfocené tři ratolesti svojí kosice hnízdící v našem chovatelském baroku. Pod střechou seníku na přechodně uskladněných prknech se zase zabydlel párek rehků a také to tam již švitoří, ale to nemám jak vyfotit. Jak se dokopu dostat fotky z telefonu někam na úložiště, podělím se 🙂
Brambory utěšeně řádkují, slepice tam snad moc neřádí, loňský česnek bude skorem ke sklizni, medvědí už odkvetl. Nevím, jak se nakvetlé jahody vyrovnaly s mrazíky, uvidíme podle sklizně. Macešky roznosené po výběhu v květináčích vypadají spokojeně.
Včera Kolesa se čtyřmi koňmi, no hezky se nám to rozjíždí.
Shetlandi šli s dětmi každý jednu soutěž v trailu na ruce a jednu soutěž zápřahovou, nevím, jaké měli výsledky, jen jeden zápřah - výstavní třída Driving, výsledek šestá ze šesti, nicméně mašličku za účast dostala, na to, že se na soutěž připravovala asi dva týdny, není špatné (cíl účasti byl odjet a nebýt vyloučen) 🙂
WPb šli se mnou výstavy a černý trail. V trailu jsme byli pryč, byl velmi šikovný a moc se snažil, ale projít bránu s fáborky, když foukal vítr, to bylo nad jeho schopnosti. Také se mi nepovedlo ho obejít dokola, to jsme vůbec netrénovali, takže tam jsem selhala v přípravě. Musím se polepšit. Ale myslím, že tam i s trénikem bychom měli potíže. No, vím, na čem makat do Semic 🙂 Ve výstavách bylo překvapení, zrzavý paskřivec byl oceněn druhým místem ve své kategorii ročních a dvouletých. Když jsem srovnala s ročními konkurenty, musím zodpovědně prohlásit, že investice do Pavo Podo Grow se vyplatila, konkurence byla nepřelínalá a kostrbatá. Zrzek je už pěkně kulatý, řekla bych až dost, prdýlka se mu začíná loupat, to zase nepotřebujeme… No a původní plán byl, že si ho bude předvádět mamka, tak to selhalo, protože při prvním vyvedení od auta směrem ke kolbišti šel víc po dvou než po čtyřech a u výstav ještě začal hřebčit, takže jsem musela já, a bylo to spíš pouštění draků než předvedení vychovaného koníka na výstavě, no pan posuzovatel byl víc než shovívavý…
Černej se naproti tomu choval velmi ctnostně, no taky na udidle, zatímco mladej vesele jen na ohlávce, že. Černej taky skoro měsíc po kastraci, tak snad už probíhají nějaké změny, protože moc nehřebčil a zajímala ho dost taky tráva. Ale on byl hodnej i jako hřebec, takže těžko říct. Černej byl ve své kategorii s dvěma konkurenty a byl ohodnocen jako třetí nejlepší 🙂 Nevyhovuje typem, je lymfatičtější, než by se čekalo u WPb, no jestli to nebude tím, že je to ze ¾ cob… Ale divákům se líbil rozhodně ze všech tří nejvíc! 🙂 A byli jsme pochváleni za spolupráci v trailu, přestože jsme tam výkonnostně předvedli zoufalství, tak prý že koník je velmi vnímavý a snaží se vyhovět a prý že mu to moc nekazím 😍
Opět nepěkný zážitek, kdy hřebec vyčutnul po pěšákovi a kopyta letěla dvacet čísel od pěšákovy hlavy. Teda ne náš hřebec. Ale totéž jsem zažila na minulé akci, což byly sranda závody za barákem v horní dolní, a u hřebce (to byl poušťák) mě to dost překvapilo. To bylo pro změnu terčem dítě na poníkovi, opět dvacet čísel od hlavy, a ten hřebec chladnokrevník, takže žádná helma by rozdíl neudělala.. To pak teda tuhne v žilách krev. To jsem pak na výstavě všechny koně obcházela příkopama…
Nějakou fotku hodím, až pan báječný fotograf Král bude mít vyvěšeno 🙂
No na cestě zpět se ukázalo, že dodávka nedobíjí, takže mamka s shetlandy domů dojela bez světel, ukazatelů, stěračů… ale dojela (hrdinka). Ze závodů prý startovali kabely… no my snad z problémů s tím autem nevyjdem… Já jsem jela se soupravou a vezla hříbata, ti jeli zase jak profíci, ve vleku pospávali a zobali seno, jsou to zlatíčka.
Já bych jako poradce na boty doporučila paní Alenu Vostatkovou - facebook Boty pro koně. Nevím, zda jezdí i na SK (myslím, že jezdí..), ale každopádně je připravena radou po fejsbůku i po telefonu a má za sebou tolik nazutých koní, že věřím, že dovede poradit do Vašich podmínek i na dálku.
Osobně typ bot neporadím, mám zkušenost jen s těmi úplně nejlacinějšími marketovkami, jen na vyjížďky…
Nečetla jsem, ale hádám by zažádala o rozvod i kdyby jí to nakukala Jolanda po telefonu.
Bulvár potřebuje vydělávat, proto se vám bude dělat šoufl z nadpisu. To jsem tím chtěla říct.
Jo, tři hodiny píchání jehlou, to by bylo moje, fakt… dobrovolně… tam mě nikdo nedostane!
Mám co dělat ustát upírky (transfuzku), když chodím darovat krev. A to je za dvacet minut hotové, oni “zaplatí” mně a ještě dostanu snídani, svačinu a půlku grilovaného kuřete!
No protože to táhne pozornost. Já taky neměla potřebu ten článek číst (ale už jen to, že jsem ho rozklikla, ukazuje, že mě to zaujalo), ale jsou lidé, a je jich většina, kteří na to naskočí a přečtou si to. Protože to vzbuzuje právě emoce. A negativní emoce táhnou mnohem více než pozitivní emoce. Psychologové tomu nějak říkají, marketéři taky. Lidská mysl prostě na negativní vjem reaguje emotivněji než na pozitivní vjem o stejné intenzitě. Bulvár se samozřejmě těch negativních věcí chytá více, potřebuje prodat přidruženou reklamu.
No vida, tak to by je mohlo klepnout přes prsty.