Příspěvky uživatele

Čistější než kastrol bude, když se to bude stejně často jako kastrol čistit 🙂 No kastrol se čistí prostě o něco snáz. 
Kyblíková napáječka položená na bok je zlo, vyčistit se to pořádně nedá, je to pakárna, v té nálevce, ze které slépky pijí, je zbytečně moc vody, která se přelévá zvenčí dovnitř a zpět podle nálady. U té napaječky “obrácený kbelík”, kde se voda ze zásobníku doplňuje stále jen jedním směrem podle toho, jak ubývá ve žlábku, je to daleko lepší.
Mně se nejlíp osvědčil ten otevřený pětilitrový kyblík postavený na zem, slepice pijí svrchu, kam bordel při hrabání moc nedoletí. A nějak mi přijde, že slepicím se líbí pít seshora 🙂 no ale když jim dám čistou vodu, stejně se běží napít radši do louže, která napršela a zasmrádá v nedaleké složené autoplachtě…

pětilitrový kyblík na první fotce, na druhé fotce nevím kolikalitrový, ale tahle výška jim nějak vyhovuje, říkaly

Dejte libovolné, musíte sama vychytat, co vám bude vyhovovat.

Jen teda když bude mráz, zamrzne vše, a pak nasazuji smaltový hrnec, protože z toho se dobře vyklepává led a dobře se v něm voda mění, když ji musím měnit dvakrát denně.

Zadala jsem Gemini, ať mi k tomu najde dostupné informace:

Průběh incidentu 

Kdy a kde: K útoku došlo v pondělí večer (30. března 2026) v hamburské čtvrti Altona. 

Napadení: Vlk pokousal ženu, čímž jí způsobil zranění. Podrobnosti o rozsahu jejích zranění nebo o tom, zda musela být hospitalizována, policie bezprostředně po události nesdělila. 

Odchyt: Krátce po incidentu (pozdě večer) policisté zvíře lokalizovali v centru města u mola na vnitřní Alsteru (Binnenalster). Vlk se nacházel ve vodě, odkud ho policisté vytáhli pomocí smyčky. 

Souvislosti a historie výskytu 

Předchozí pozorování: Již od soboty (28. března) hlásili obyvatelé Hamburku pohyb vlka v obydlených částech města. Šelma byla spatřena v parcích podél břehu Labe ve čtvrti Blankenese a později i v částech Nienstedten a Othmarschen. 

Potvrzení experty: Vlk byl zachycen na několika videích a fotografiích od veřejnosti. Odborník na vlky Norman Stier z Technické univerzity v Drážďanech na základě těchto záznamů potvrdil, že se skutečně jedná o vlka. 

Původ zvířete: Policie považuje za velmi pravděpodobné, že odchycené zvíře je totéž, které se v oblasti pohybovalo přes víkend. Předpokládá se, že v centru města se nepohybuje více těchto šelem současně.

Čistit se musí ten žlábek napájecí okolo, tam se to znečišťuje nejvíc, jak slepice hrabou, zanáší se bordel větrem, peří od pelichání, máchají si v tom špinavé zobáky, sem tam po tom lezou pařátky a tak… Vnitřek se nějak často čistit nemusí.

Když bude to krmítko v závětří, tak proč by utíkalo. To je zavěšené a visí 🙂 Taky vídáte fotky kuřátek v odchovnách, jak tam mají ty závěsné elementy.

Snad rozeznají vlka od psa.

Policajti? To je jako byste řekl, že to rozeznají třeba advokáti nebo zedníci. Můžou, ale nespoléhala bych na to. Já bych nepoznala (vlka od saarlose třeba).

Já bych jen ke své situaci ráda podotkla, že neopravit auto kvůli pořízení psa by mě ani nenapadlo, na druhou stranu neopravit auto, protože člen rodiny potřebuje zdravotní investici, to je něco úplně jiného. Takže peníze za pořízení psa se mi fakt dávat v množství větší než nutném nechce, na druhou stranu když Kocour zadarmo měl potíže s játry, desítka padla, ani jsem nemrkla.

To pojištění není špatný nápad, ale u staršího útulkáče mi asi nepojistí. Vím, že u starších koní je to problém.

Já mám taky cholesterol ok, před lety byl zvýšený, loni před vánocemi jsem si nechala dělat prevenci, a sestra mi tvrdí, že vše v cajku, ani zvýšený že nemám. A to se nijak nežinýruju. Proto Canku uklidňuju a spíš než k polykání prášků (nejsou úplně super) bych to směřovala k nějaké konfirmaci a když bude krize, tak ke změně životosprávy. Muž kolegyně vyřešil cholesterol (kritický) plus dokonce i cukrovku právě změnou stravování, ani nic jiného měnit nemusel. Nejprve bych ale chtěla vědět, zda je to objektivně pravda a nebo se mi jen zhouply hodnoty…

Že by zrovna policie odchytila v centru města krátce po incidentu divokého vlka, který někoho pokousal? To je divný. Aby se neukázalo, že to byl pes nebo něco zdrhlého od někoho ze zooparku.

Mně se líbí to Zrzavcovo “chodíme ven a dovnitř, dokud to zvládnem a dokud to psa ”baví"". U koní se tomu říká “habituace” - děláme nějaký podnět tak dlouho (normálně teda od nejslabšího podnětu a zvyšujeme intenzitu při návyku), dokud si zvíře ne"zvykne" a neotupí na něj.

U vás třeba začít prosklenými dveřmi? Síťovými dveřmi? A přidávat (vrstvy na dveřích, pak místnost, až z bytu…)? A prostě půl roku rok trénovat.

Mockrát se mi u koní stalo, nevím, co to je za vesmírný úkaz, že jakmile jsem se rozhodla “tohle naučíme a mám na to času nekonečně moře, je mi jedno, jak dlouho to bude trvat, ale budem na tom makat třeba celý tvůj život”, že to tam nějak zacvaklo a ono to fungovalo. Nejen při přímém kontaktu s koněm jako takovým, ale prostě nějak ezotericky i když jsem se rozhodla pro něco doma a pak jsem to šla třeba vyzkoušet ke koním… A vím, že různí psycho* tohle říkají i o podvědomí, že tohle umí. Už zabíhám do nesmyslů. Ale asi bych prostě nastavila nový zvyk doma, že každé dveře se otevřou a zavřou pětkrát 😀

Já jsem včera přišla na lifehack! Pořád mě obtěžovalo, že to nášlapné krmítko občas zůstává otevřené, protože když je bahýnko, tak ho dámy zašlápnou do toho bahýnka, to vcucne nášlapník, a zůstane to vyklopené, aby si i myši mohly dát. Taky to občas zůstávalo otevřené i když tam už bylo méně zrní, tak to nebylo tolik zatížené nebo jak bych to řekla (vnitřní zátěž by na to neměla mít vliv). Včera zase našla otevřené zaňahňané v bahýnku a nakrklo mě to, tak jsem se jala vymýšlet, jak bych ten padací poklop zatížila, aby se to spolehlivě vracelo… přivázala jsem na to kámen, ale ten se různě kroutil a padal, a v jedné poloze dokonce úplně zamezil zavření… a tak… tak jsem kolem toho kroužila a říkala si, že by se hodila nějaká pružinka, která by to vracela… nenašla jsem. Tak jsem si řekla, že dočasně dám nějaký gumicuk nebo gumičku do vlasů nebo něco… štrachala jsem, nevyštrachala, musela bych si sundat z vlasů, což odmítám… tak už jsem byla taková otrávená, no ale poslední gumičky ve stáji jsou gumičky na zaplétání hřívy u koní. Jsou to kroužky průměr asi 1 cm, jen useknuté z bužírkové hadičky. Vzala jsem a jala jsem se hledat, kam bych navlékla. A voilá (violá):

Já myslím, že problém nebude, aby voda vydržela déle, ale aby napáječka vydržela čistá… no uvidíte. Co se týče krmítka, když je to s těmi přihrádkami, problém čuju podobný - to závěsné je dobré, tam by to mělo být v pohodě. Pokud bych neměla jiný výběr, asi bych teda tu třílitrovou napáječku dala i ven a zavěsila taky od stropu. Nepolezou po tom a bude to výš, tak do toho nemusejí ani moc nahrabat. To na nožkách je pěkné, ale asi to bude nízké, nevím.

Na co krmítko na 6 a 3 kg a pítko na 6 l? Já jsem teda teď holkám dala 5l kýbl (když už voda nezamrzá a nemusím ji měnit 2x denně) - ale já mám 7 slepic momentálně. A ten 5l kyblík jim vydrží několik dní (to už dřív vyměním, než vypijou)… To jsou zbytečně velké nádoby (budou zabírat místo, blbá manipulace…) - ale nechám na vás…

Do krmítka se mi vejde jestli kilo obilí a granulí… vydrží to pět dní. V krmítku mají naloženo 24/7, ale dokrmuji těmi psími granulemi, vy budete krmit nějakými zbytky, ořezy a tak, to rychle se kazící stejně do krmítka dát nemůžete, jako že byste to tam dala na víc dní…

Jejej, jestli plánujete, že “by jim tam zbytečně šla kosa”, tak to ale není úplně dobré. Ty slepice by neměly mít velký rozdíl venku/vevnitř, protože pak riskujete prochladnutí při přechodu ven, omrzání hřebínků a podobně. Rozdíl teplot při zavřených a otevřených dvířkách by neměl být markantní, ostatně máte plánováno, že tam bude to nucené ventilování tím komínovým efektem, pokud si dobře vzpomínám?

Když bude pes z útulku dražší, tak zkusím nějaké ty skupiny “v nouzi” nebo bazoš a uvidí se.

Kdo ví, co za pár let bude… budu ráda, že si na koni dojedu nakoupit, protože nafta bude rezervovaná jen pro sanitky. A budu mít klid. (zase se štěňata po vsi budou asi rozdávat zadarmo, to se psů bude zbavovat každý…)

Tak pokud jsou to ti “chtěl bych po psovi štěně” a “fena by měla mít jednou za život”, tak se s tím patlat budou.

Ale ti, co to dělají pro peníze, ti budou náklady samozřejmě držet proklatě nízko. A nejspíš úspěšné zpeněžení i opakovat.

Pro vlky je dospělý los moc velké sousto, to by museli být zoufalí, a v naší kotlince, kde na každém rohu se servírují ovečky, jeleni, srnky, je to nezajímá.

Já třeba do pořízení psa nehodlám investovat než nějakou dvojku na dojetí do útulku a adopční poplatek. Je teda fakt, že psa nehodlám nějak rozmazlovat ani potom, ale s nějakou tou tisícovkou měsíčně jsem smířená. Jen prostě do pořizovačky (když je mi do značné míry jedno, co to bude za psa) nehodlám strkat peníze 😀

Jé, to je dobrej nápad, s tím chňapákem na ryby! To musím zavést! Já opékám zásadně vídeňské párky, buřty nejím, ještě tak nějaký lepší točeňák, nesmí v tom být křupka prostě. A ty párky do rybího chňapáku jsou echt vychytávka 🙂 

Teda musím upřesnit, že ti kocouři teda taky nejsou zadarmo. Taky papají, krmení stojí na kilo stejně jako pro psa (možná víc - míň příloh, víc masa) a stelivo taky není zadarmo 🙂

To mi nějak nesedí, několik měsíčních “platů”. Však teda fena vyprdne třeba pět štěňat (třeba osm, třeba tři), a: potřebuju pelech, potřebuju zvýšit péči o psy, protože to smrdí (kdyby nic jiného), potřebuju ty štěňata něčím začít krmit, teda koupím granule navíc, ještě štěněcí, takže to stojí dvakrát víc než dospělácký. Dám jeden měsíční “plat” jen za to, že štěňata existují, taky nesmíme zapomenout na odčervení a očkování, dneska i čipování, protože nejsem množka, jen chovatel bezpapošů a mám přece všechno v pořádku (a on mi je vet asi bez čipování stejně nenaočkuje). A pak strávím čas inzercí, jednáním s odběrateli, cestami na benzínky, kde předávám štěně. Jedno štěně prodám za patnáct, tak dvě štěňata padnou jen abych byla na nule. Z těch tří zbylých si jedno nechám já, jedno majitel tatínka, no a čumim, nic tak fantastického jsem teda nevydělala, a to mám chválabohu porod bez komplikací a stálo mě to jen čas…