Příspěvky uživatele

No a taky máme vrtění ocasem a vrtění ocasem. Různé druhy a způsoby vrtění, hodně různý význam (nervózní, konejšivý, uvolněně přátelský, …). 

"Teda spíš bych chtěla pochopit ten vstřícný kamarádský přístup a lusknutím prstů obrat o 180° a vystartování."

Já bych to viděla asi takhle:
“jé super, pejsek, kámoš, ahoj, dobrý den … teda vlastně jak tě vidím zblízka, tak jsem nejadnou znejistěl…. tak radši víš co… ? chramst.” 

I můj pes má různé reakce na různé psy, vždy jde o velikost a tvar psa, voní / nevoní, chová se slušně / nechová, to je celá spousta věcí, ke kterým se ještě připočítává aktuální nálada, počasí, rosný bod, nálada psovoda, dnešní dosavadní zážitky, atd.

Jestli panička nemá zájem, šetřila bych slova a nervy, to se akorát člověk vyčerpává….

Jejda, to je krásné!

Jako já se trochu lekla, když jsem kývla na “tlamku na knírače?” Jsem se chvíli bála, aby nezačal vypadat jako knírač… 😀 😀 Ale dobrý, je to pořád vořech 😀 Já mám ráda, když je aspoň trochu střapatej a když je vidět, že to není nějaký salónový princátko 😂

Máme otrimováno, trvalo to 45 minut. On má ale jemnější srst než teriér a jak už jsem psala, ve svém novém povolání gaučového psa zdaleka nezarůstá tolik, jako když byl psem útěkářským a poté útulkovým. Přidávám foto před a po, na fotkách ta změna ale není tolik vidět 🙂 Na vedlejším stole se trimoval bordík a toho paní trimovala asi 4 hodiny.
 

Může to být prostě jenom nejistota, tak radši preventivně udělá, co udělá. Nehledala bych v tom nějaké hlubší tajuplnosti. Jednoduše neví, že by to neměl dělat, že to není na místě ani potřeba, a že by měl místo toho udělat něco jiného. 

Řešení je dost omezené ochotou majitelky to řešit, případně jejími schopnostmi. Pokud paní nechce nic složitějšího dělat, tak ať psa k jiným nepouští, nebo jen k těm, kteří jsou kamarádi nebo kteří případné vystartování zvládnou - kde je na to i majitel druhého psa připraven a souhlasí s tím, že se psi seznámí i přes toto riziko. Jinak by se daly zařadit různé postupy, třeba “povídej se na” (u těch, na které pes reaguje už z dálky), kombinovat to s popsaným procházením “na pamlsek” tam, kde se hra hrát nedá, taky se dá asistovat u seznámení psů tak, aby člověk stihnul zarazit blbý nápad už v zárodku (stržení zpět ve chvíli, kdy už vystartuje, je pozdě, pokud je cílem zlepšit chování do budoucna). A u toho všeho se pokud možno nenechat pokousat.

Je to dost o tom, jestli chce paní dělat něco pro to, aby se chování postupně zlepšovalo. Nebo jestli jí to nevadí, nevadí jí to snášet, nebude kvůli tomu psa mlátit (ono po letech snášení takového chování člověku třeba ujedou nervy) nebo tak něco.

Problém může být na více stranách. 

Třeba jen potkáváte “blbé” psy. 

Někdy to může být ve výrazu pejska, který si není jistý, možná se malinko naježí, je nervózní, a už to může u druhého psa vyvolat nepřiměřenou reakci. 

balu:

Tak stání v klidu je jen jeden předpoklad. Jak změřit přesně ten rozměr od obojku ke špičce čumáku, když bude mít víc zvednutou hlavu nebo míň, co je správně? Vy to trefíte na první dobrou? Nemám sochu, ale živého psa. Jasně, nějak ten rozměr zjistit musím, ale asi spíš průměrem z několika měření… 

Právě na to se dá použít naučená ošetřovací poloha, položený čumák na stoličce. 

Ten rozměr je za cílem určit správně šířku límce, nebo tedy spíš poloměr. Aby si pes přes límec čumákem nedosáhl, kam nemá. Nemusí to být určitě na milimetry přesné…

Cena je nepříjemná, ale je to holt z kvalitního materiálu, šité na míru, malá česká firma….

Balu, i proto se hodí mít se psem nacvičeno nějaké ošetřování, stání v klidu. Aby se nechal změřit.

Vetlímec pro Finna stál 1350, ale na retrívra to bude určitě o něco víc.

Také máme “v rajónu” rybník, kde bydlí a jsou krmeny nutrie (volná příroda za městem). Takže dobrý vědět, že tam pes jednoduše nebude pouštěn, aby se šel napít. A vůbec k tomu nemusí být na vodítku, poslechne mě na povel.  

Sardullah:

Teď na mě vyskočilo na FB … 

No a je to dobré doporučení? 

Popravdě jako laik mám pocit, že pokud je pes ovladatelný a umí chodit na volno, je mu v případě útoku divočáka nejlíp taky na volno. Na vodítku nebo s vodítkem/couračkou má mnohem větší riziko, že se někde zasekne, že praseti nebude moct utéct. A představa, jak zdrhám před divočákem a vleču na vodítku psa, kterej se zdrháním nesouhlasí, no to asi daleko neuteču… 

Kdysi dávno jsem se ptala lidí, co se věnovali lovečině, co teda dělat, když na nás vyběhne divočák. Rada zněla: pustit psa, zdrhat a modlit se.

A jednou jsme s minulým psem potkali v lese selátka. Pěkně to kvičelo. Pěkně hnusně jsem se vyděsila. Bachyně vidět nebyla. Tak jsme se otočili a honem rychle jsme šli stejnou cestou zpět. Pak jsem se tomu místu nějakou dobu vyhýbala. A pak jsem si řekla, že to můžu potkat úplně kdekoliv, tak jsem tam zase začla chodit. Už se to nikdy neopakovalo.

Značkování ale přeci není vázané jen na testosteron.

Vidím to 50:50, jestli kastrace u daného psa na tento problém (resp. prevenci problému) pomůže nebo ne. 

Pokud bych měla dojem, že je pes až moc hormon a úchylák, že se kvůli tomu po většinu roku nedokáže chovat nějak normálně, pak bych klidně o kastraci přemýšlela. Ale pokud se to dá zvládnout výchovou, úpravou prostředí, atd., pes je jinak vyrovnaný, pak mi osobně přijde lepší nechat ho kompletního. Ale to je dost na osobní preferenci, každý to má jinak. 

Nám v útulku kastraci vřele doporučili. Jsem ráda, že nenařídili (no to bych si odtamtud psa nevzala, žejo), protože si tyhle věci ráda zvážím sama. A psa opravdu nechám kompletního, pokud nebude zdravotní důvod. Radši budu snášet přirozené -a zatím zvladatelné - samčí chování než riskovat, co by se stalo po kastraci (ať už v chování, žravosti nebo třeba kvalitě srsti).

Nečistím.

Vím, že veterináři, zejména odborníci na zuby to doporučují. Přesto nečistím.
(Stejně tak veterináři doporučují kastrovat, určitě by doporučili nenechat psa blbnout doma s hračkou, protože by se mohl zranit, odborníci na srst taky doporučují psa koupat a česat, atd. … ačkoliv ta doporučení chápu, neřídím se jimi).

Tuším, že u malých psů bývá se zuby častější problém, tam bych asi nějaké čištění zvážila.

Ale zvyknout psa na manipulaci s čumákem, tlamou, je určitě dobrý nápad. Já na to jdu přes ošetření se souhlasem. Kdybych v budoucnu zjistila, že je přeci jen potřeba zuby nějak ošetřovat, už máme základ, ze kterého bychom to dokázali dotrénovat.

hmn:

“Jako první jsem kupovala hexabiothane stopovačku, protože je přece nejlepší! Jenže mi přišla stopka, co váží víc, než bude vážit štěně”

jo, přesně to mi na tom materiálu vadí
a nenamotáš si 10 m na ruku (si tedy myslím)

na Moju mám stopovačky Tamer (upravené dle mých představ) - horolezecké lano průměru 6mm, lehoučké, skladné, prostě super

jinak různé druhy vodítek - to je čistě o psovodu, pro mě je třeba přepínací vodítko velké NE, jinému to hoví….

Mám stopovačku hexabiothane, šířka 10 mm, délka 10 m, na ruku se to namotá bez problémů, mi přijde. 

Na malinké štěně to bude asi i přesto trochu těžké, tam bych použila něco typu prádelní šňůra. Ale jakmile poporoste přes nějakých 15-17 kg, už by mi tahle stopovačka přišla ok.

Krátká vodítka si vyrábím s obyčejné černé stopovačky, kus ustřihnu, uvážu karabinu, na druhém konci uvážu poutko…. Je to levné, příjemné, a navíc mám psa, který si vodítko čas od času překouše, jen tak pro zábavu, takže pak to tolik nebolí peněženku 😛  

Reakce psa na gesta je fascinující. Finn se hned v začátcích našeho soužití naučil gesto, které znamená “ne, teď ti pamlsek nedám, pokračuj v chůzi”. Jelikož je to žravý pes, pamlskový, na procházce občas chodí o pamlsky žádat…. no fascinuje mě, jak to sám od sebe pobral a začal na gesto automaticky a bez keců reagovat ve stylu “jo tak ok, já se jen ptal, tak já zas jdu”. Zcela bez nějaké mojí snahy či záměru něco ho naučit.  

Myslím, že vada řeči u páníčka nebude v soužití se psem překážkou.

Já na to jdu přes psí salon, nějak mi to přijde celkově efektivnější. Teď se tam chystám po ¾ roce, tak nějak mi doteď přišlo, že to není potřeba. Jsem zvědavá, jak to půjde. Pes od minulého trimování nasrstil o dost míň, hlavně číro na hřbetě.

Trochu mi nesedí to týrání s takhle pohodlně vyvaleným psem. Ten se určitě cítí teda fakt hrozně 🙂 Takhle si Finn v kleci zatím nelehne, natolik v pohodě tam vážně není.

Já mám obě klece tyto skládací. Kdyby se do nich pes pustil, rozebere je. Proto je učený, že to nemá dělat. 

To třeba sedíte hodiny a hodiny v kočárkárně, snažíte se pracovat (ale bez internetu a elektřiny) a přitom koukáte na webku, co dělá pes doma, abyste mohli případně zasáhnout. 
A některý pes to pochopí hned a nemá s tím problém, a prostě tam pokaždé spí nebo v klidu čeká.

Pes spí cca 18-20 hodin denně. Já spím 7-8 hodin denně. Když mě zavřete pravidelně na těch 7 hodin, po celém dni aktivity, bude to ok. 
Jediný, na co bych si musela zvykat, je pocit zavření a nemožnost jít v noci na záchod, na to my lidé obvykle nejsme zvyklí.

Štěně na 8 hodin asi zavírat nebudu, žejo. Že to někdo dělá, za to fakt nemůžu.

Jasně že pes nespí v kuse. Po nějaké době vstane a lehne si na druhý bok. Pak vstane, protáhne se, a zase se stočí do klubíčka. Možná se třeba jednou za tu dobu podrbe, oklepe. Možná se napije. To vše mu prostor v kleci umožňuje. 

balu, a argument, že se klidně nechám zavřít na dobu, kdy spím, pro vás asi neplatí, že?

Ten pes taky tu dobu prospí. Má prospat. 

Třeba jednoho dne také dostanete do ruky ničitele a útěkáře a zjistíte, že rada uzpůsobit prostor je často spíš hezká pohádka než skutečná možnost. 

Víc se do diskuze zapojovat nebudu, pokud tedy nebude mít někdo zájem o skutečnou konstruktivní diskuzi. Jestli si někdo myslí, že jsem tímhle chtěla někoho přesvědčovat, že bez klece se nedá pejskařit, pak je to nepochopení. Chtěla jsem svými příspěvky spíš dát protiváhu tomu, jak se tady o klecích běžně “diskutuje” a jak se bere v úvahu jen použití blbé, kterého se někteří lidé dopouští. 

Klidně mě každý den na 7 hodin zavřete do nějakého malého prostoru, kam se mi vejde matrace a deka a sklenička s vodou. Stejně v tu dobu spím. 

Možná mi chvilku potrvá zvyknout si na pocit, že jsem zavřená a nemůžu odejít. Ale to ten pes stejně má a musí se naučit, ať je zavřený v kleci, v pokoji nebo v bytě.

Rovnou hlásím, že případný příští pes u mě bude učen pobytu v kleci od prvního dne, ať už půjde o malinké štěně nebo dospěláka.