Opravdu plic? Přece určitě víte, že na rakovinu plic se tak brzy neumírá a za druhé na plicích jsou mety ze všech rakovin a na ty když se přijde, až na ně, je už opravdu pozdě. Bobi ta Helena: raka dostanem nejspíš všichni, jak psal jeden onkolog, protože se dožíváme mnohem víc, tak se jí prostě dožijem. Ale mít ji v 65 je špatné. A taky neznám nikoho ze svého okolí, kdo na rakovinu tlustého střeva umřel a neměl nadváhu. Včetně mého strejdy vloni - než začal mít potíže, byl už tlustý jak sud. Zrovna tato je s obezitou spojená určitě.
No, předpokládám, že tohle doktoři diagnostikovali správně, Vím, že vy jim moc nevěříte.
Rakovina plic může být i primární (hlavně u kuřáků nebo horníků). Tady byla, žádné metastázy odjinud. A paradoxně umřela tak rychle proto, že byla nekuřačka. V kuřáckých poškozených plicích se šíří pomaleji.
A rakovina tlustého střeva s obezitou nesouvisí. Jíme hodně masa, zejména grilovaného a uzenin. A málo vlákniny.
Chápete, že je úplně jedno, jestli se těch zvířat rozmnoží půlka nebo všechny, prostě se nějací jedinci rozmnoží, ani v přírodě se nerozmnoží všichni jedinci. Takže tyhle statistiky jsou u divokých zvířat úplně jedno.
Však jo.
Já mám na mysli zvířata v Zoo, která se nerozmnoží, pokud nebudou mít vhodné podmínky.
To je podle mě blbost, podle toho by nemohli mít děti ani lidi fyzicky nebo psychicky nemocní, což není pravda. Naopak bych řekla, že rozmnožovací pud je jeden z nejsilnějších a funguje skoro za všech situací.
Psychická nemoc není totéž co stres. A fyzické onemocnění je různorodé. Jo, otěhotnět může i fetačka.
To je podle mě blbost, podle toho by nemohli mít děti ani lidi fyzicky nebo psychicky nemocní, což není pravda. Naopak bych řekla, že rozmnožovací pud je jeden z nejsilnějších a funguje skoro za všech situací.
Viz výše- Dojnice v kravínech a krávy na pastvě. Tam se stresový faktor podepisuje velmi významně.
Nebo bývalo na kožešinových farmách - předčasné porody či zabití vlastních mláďat. Taky stresového původu.
Ale rozmnoží, děti se rodily i za války, vlastně za jakékoliv situace a stres měl vliv taky max na nějaký jedince. U zvířat to bude stejný. Reprodukční kliniky frčí, protože plodnost je zničená chemikáliemi a HA z okolí.
Fajn. Víte, jaké je procento zabřezávání mléčných krav v kravínech a jaké u pastevního dobytka? Nejde o pár jedinců, ale o statistiku.
Když se v zoo vystavovali lidi, taky se tam rozmnožovali, takže to vlastně bylo OK?
Jenže zvířata, nevím, jak velká část, se ve stresových podmínkách prostě nerozmnoží. A vlastně ani lidi. Proč v poslední době tak frčí reprodukční kliniky?
Prostě rozmnožování je nadstavba. Pokud má jakýkoliv organismus nějaký problém (fyzický, psychický), jako první odbourá pohlavní cyklus. Aby neplýtval energií.To je fakt.
Na nesrážlivost krve jsem jako kluk málem umřel tekla mi tenkrát červená z nosu a nešlo to ničím zastavit nakonec mě odvezli do špitálu a tam to nějak zastavili potom jsem musel baštit nějaký pilulky aby se mi srážela krev a to jsem žádný otrávený granule ani nemusel před tím baštit.ML.
Předem - nejsem odborník a neznám statistiky úhynů dravců po požití otráveného hlodavce. Pokud vím, v případě úhynů dravců po požití hlodavce bylo vždy zjištěno, že k otrávení byl použit karbofuran, který je ale u nás několik let zakázán. Tedy ne po použití běžného jedu - otráveného zrní - které je v běžné maloobchodní síti, a které používáme my. Čím se tráví hlodavci na polích nevím, ale nepředpokládám, že by bylo povoleno něco, co je tak nebezpečné pro dravce.
Jak jinak, než otrávením, by se měly redukovat počty hlodavců?
To, co běžný občan koupí, jsou jedy s kumulativním účinkem. Neboli po jednorázovém požití otrávené myši nejsou nebezpečné.
Karbofuran pokládají i.dioti rovnou a cíleně, ne přes hlodavce. Že je zakázaný jim rozhodně nevadí. To jsou i železa, že jo.
Na polích se používá Stutox, který přes hlodavce nebezpečný taky není. Ale při přímém požití ano. A taky se tak stalo. Co jsem viděla fotografie .Čápi, zajíci, káňata...
Jsou tam sice některé "zábavní" prvky, jako třeba krmení zvířat ( třeba krmení lachtanů je hodně oblíbené), ale jinak plní spíš výchovně vzdělávací účel , kromě jiného.
Jako botanické zahrady, muzea, planetária..
S tím utrpením zvířat je to takové sporné, třeba assil razí názor, že nejdůležitější pro zvířata je opravdu velký prostor, co si o tom myslí zvířata nevíme..
Ale co víme je, že v "zajetí" se dožívají většinou mnohem vyššího věku než ve volné přírodě, což by mohlo svědčit o tom, že životní podmínky, včetně stresu, nejsou tak špatné.
A dokonce se tam valná většina i rozmnožuje. Což je, aspoň tedy pro mě, dost důležitý ukazatel.
Ne, obojí slouží k zábavě lidí, ale můžete mi to osvětlit, jaký je jiný podstatný rozdíl. Samozřejmě mimo ty záchranné programy, které tvoří akorát malou část zoo a měli by se provozovat jinde a jinak a ne jako součást zábavního parku.
Záchranné programy + výrazná vzdělávací činnost. Za mě je potřeba podchytit hlavně děti. A ukázat jim, že i taková obyčejná srna je součástí přírody. A že to není samozřejmost.
Gumičky nikdy nedojdou budou pořád protože jinde kupodivu zakázané nejsou a ocásky se kupírují z čistě zdravotních důvodů ne z nějakého "plezíru" ony se ovcím totiž rády do "podělaných" ocásků dávají mouchy a jejich larvy potom žerou zvíře zaživa , a pokud na to včas nepřijdete tak ho i zabijí jenže to už "ochránce zvířat" nezajímá. ML.
Zrovna mně nemusíte vysvětlovat, proč se u ovcí kupírují ocasy.
Tak prostě děti si někdy k nějakému zvířeti udělají vztah, mají ho rády, je to jejich kamarád, mazlíček. Tak, jako Vy, Kometo, máte ráda svoji kočku. Takže se dá srovnávat velmi dobře.
Nebo myslíte, že Vaše láska ke kočce je větší než byla láska nějaké malé holčičky k té Hvězdničce? Asi ne , když si to pamatuje celý život...
No a ten chlapeček, o kterém píše leksam, může v úplném klidu papat králíky a kapra, protože k nim žádný osobní vztah nemá, jsou víceméně anonymní i když mají jména.
Já už nevím, jak bych to vysvětlila.., prostě když děti do nějakého zvířete vloží svoji lásku, je potřeba s tím nakládat citlivě.
A tak to souhlasím. Ale nebudu dětem tvrdit, že maso se přes noc vylíhlo v supermarketu.
Je fakt že každý jsme originál a každý snáši různé věci různě , známí měli zase synka který prý když přišel k dědovi na oběd tak se při jídle zajímal "dědo a to máme k obědu frantíka mebo pepíka? " to byla jména králíků bez nějakého trauma a když byl menší a měli na vánoce ve vaně kapříka tak když ho uviděl začal si hladit bříško a říkal jen "mňam mňam" , někdo jiný je zase třeba citlivější a hůř to nese, jen mi poslední dobou připadá že těch přecitlivělých je dnes daleko víc než když jsme byli malí, možná to je taky tím že dnes se lidi mají daleko líp než dřív a nemusí dvakrát obracet každou kačku na jídlo jako tenkrát a taky že se domácí zvířectvo chová daleko míň než dřív kdy třeba králíci byli prakticky v každým baráku.ML.
Tak nějak. Děti na vesnici věděly, že se zvíře, až přijde jeho čas, porazí a sní. Dneska je smrt tabu.
Je to oční zánět, mají to všichni? Pokud ne tak zdravé nebo nemocné izolujte. Nemocné oči potírejte Opthalmo framykoinem. Zakoupíte v lékárnách je to mast pro lidi.
Pochybuji, že ophtalmo framykoin prodají bez receptu. Je to ATB.
A co když to není bakteriální zánět, ale plíseň? Nebo hypovitaminóza?
ML.
kupírují z čistě zdravotních důvodů ne z nějakého "plezíru" ony se ovcím totiž rády do "podělaných" ocásků dávají mouchy a jejich larvy potom žerou zvíře zaživa , a pokud na to včas nepřijdete tak ho i zabijí jenže to už "ochránce zvířat" nezajímá. ML.
ML.