Edůza:

Já synovi chování ke zvířatům cpu do hlavy od té chvíle kdy se dokázal sám pohybovat a tudíž byl potenciál k čapnutí jakékoliv části zvířete. Často jsem slyšela, že se na to mám vyprdnout a že z toho nemá z rozum. Ale stojím si za tím, že je třeba dát hranice od začátku. Jasně nedávala jsem přednášku 6-ti měsíční žouželi, ale chytila ruku a říct “tohle zvířátkům neděláme”. A postupem času nabalovat info a případně vysvětlovat. 

Teď ve 4 letech si jsem jistá, že se dokáže zvládnout seznámení skoro s každým zvířetem a už jsem ho i slyšela školit nějaké kamarády ve školce. A narozdíl od některých dospělých se nezhroutí při představě, že naše káčata jdou na podzim do mrazáku. Naopak se jako správný vědátor kouká na vnitřnosti co mu rozložím na stůl a zkouší jestli si pamatuje co to je. 

Chápe, že máme zvířata jako kamarády a zvířata jako konzervy. A že k těm “konzervovým” by se měl chovat nejlépe jak může, protože ony se pak v určitém smyslu postarají o nás.

Super přístup 👍🙂 

hmn:

taky to může být podpis směrem k ostatním kočičákům

To určitě jo👍

hmn:

ne že by to mělo připomínat kočičí wc, ale je to vetřelec v domácím prostředí, ležíc na zemi. A nejjednodušší působ, jak ji označkovat, je na ni vlézt a přidřepnout.

Vím, že je to taky OT… 🙂 ale prý kočky řeší stran záchůdků ty tvary, proto často čůrají třeba na koupelnovou předložku… takže krabice od pizzy, proč ne 🙂 

Nejsem u těch situací tak často, abych dokázala posoudit, zda rodiče udělali nebo neudělali dost a proč jejich výchova nepadá na úrodnou půdu a pes je stále trápen, ale je mi ho samozřejmě líto a doufám, že se to povede nějak vyřešit. O to větší radost mi pak dělá, když vidím dítě, který má upřímný zájem a ke zvířátkům se chová hezky i bez velkého vysvětlování. Pokud budu mít někdy vlastní děti, určitě bych je k tomu taky chtěla vést, ale právě se trochu bojím, aby v nich spíše nebyl ten “surovec” s touhou zkoušet, co zvířátko vydrží… A zda bych zvládla dostatečně a správně motivovat k citlivému chování. 

Drvodělka fialová:

Já náhodou děti cvičím. Osobně jsem toho názoru, že dítě zhruba do plus mínus dvaceti je dítě a pečlivým výcvikem se z něj stane, tedy možná, člověk.

Výcvik probíhá přiměřeně věku a také povaze dítěte. Momentálně mám 3,5 let starého vnuka. Je s ním sranda, se zvířaty vychází výborně, ono mu taky nic jiného nezbývá, vzhledem k tomu co jich máme. S výcvikem zvířata ráda pomáhají. Že se kočka netahá, to například vysvětlily kočky samy a rychle. Teď si s nimi hraje s provázkem a papírkem.  Na koně ho dcera vysazuje od té doby co umí sedět a naštěstí ho mají rádi.

Problém jsou psi. Krade jim totiž granule a přes moje protesty je pojídá. 

Taky mi pomáhá s králíky. Já je čistila a Štěpánek s malými vidlemi pomahal. Pak , když jsem vyvážela kolečko se otočím a Štěpánek si dával pauzu, sbíral králičí bobky, vždy jeden dal pod pysky našemu SAO Harymu a jeden sobě. Pes bobky vyplivl.

No, cesta k člověku bude ještě dlouhá.

😄 Ale je hezké, že se tak zapojuje 😊

Buggyra:

Mno jo, násilná výchova, to se dnes nenosí. Pak jsou z toho traumata do konce života, jako máte vy 🙂

Výše zmiňovanému dítěti to již bylo vysvětlováno i násilnou formou… 😀 A stejně nic. 

My máme zrovna v rodině případ, kde se vysvětluje a vysvětluje a jaksi to nikam stále nevede, dítě se každou chvíli snaží psa dloubat, tahat za kožich, ocas atd. Tak si říkám, zda ho to přejde s věkem, ale už to trvá dva roky v nezměněné podobě (dítěti jsou tři). Nicméně taky jsem viděla děti, které se i přes nízký věk a jistou neohrabanost, ke zvířátku chovaly jemně a s respektem. 

Pamatuju si, že když jsem byla dítě, zvířata jsem milovala a vyrostla jsem s nimi, ale zpětně mě mrzí, že dospělí v určitých případech nezasáhli, protože jsem přeci jen byla asi někdy dost urputná…. 

Hezké pondělí všem. Snad nevadí, že tohle je zvířecí téma jen napůl, ale již delší dobu o tom přemýšlím. Jistě mnoho z vás má bohaté zkušenosti se soužitím dětí a zvířat. Zajímalo by mě, jak lze naučit dítě citlivě zacházet se zvířetem, tj. netahat ho, nedloubat do očí, dopřát mu klid a podobně. Od kdy je vůbec dítě schopno pochopit, jak se má ke zvířeti chovat? Bohužel často ve svém okolí vídám situace, kdy se děti nechovají ke zvířeti zrovna hezky a rodiče téměř nijak nezasáhnou nebo jejich napomínání nemá vůbec žádný efekt….  Díky za vaše poznatky. 

Absolvovala jsem s kocourem odběr moči přímo z močového měchýře u veterinářky několikrát a troufám si říct, že z toho stres neměl. Ono hodně záleží, jak na tom konkrétním zvířeti, tak i na veterináři. Náš kocour je celkem pohodář, což hrálo určitě roli, ale na druhou stranu máme i skvělou veterinářku a opravdu bych řekla, že si toho odběru ani nevšiml, vše proběhlo naprosto v klidu 🙂 

Souhlas, ta odběrová sada je super věc. Nicméně správný veterinář by měl umět moč kočce odebrat přímo z močového měchýře. Výsledek je pak nejvíce vypovídající. 

Nejlépe asi pohmatem a pohledem. Žebra jsou v ideálním případě hmatatelná. Pokud nejsou, kočka je tlustá. Pokud jsou žebra vidět, kočka je moc hubená. 

Sardullah:

Já se tedy vrátím k tématu…hovňajsy seberu do pytlíku a vyhazuju do popelnice na komunální odpad. Bylo tady zmiňováno, že se to má vyhazovat do hnědé popelnice na biodpad, ale teda my máme přímo v pokynech od města, že do této popelnice nepatří exkrementy masožravých zvířat. A i když samozřejmě pes není výhradní masožravec, psi krmení granclemi marketovkami by se snad dali považovat za býložravce, tak si prostě myslím, že teda masožravcem jsou určitě myšleni pes a kočka…

Přesně tak, u nás taky visí pokyny, že do kontejneru na bioodpad žádné exkrementy nepatří, nejen od masožravců 🙂 

Já myslím, že lze najít i útulek, ve kterém vám dají plašanky na lovení myší  nebo kočku, která bude  polodomácí/polovenkovní. Nejsem si teď na 100 % jistá, ale myslím, že jsem slyšela rozhovor s paní ze spolku CATICO, která o tom mluvila, že lidem dávají i kočky ven…. Nevím, odkud jste. Je pravda, že hodně útulků, po tom, co kočky vypiplaly, je na ven dávat nechtějí, což chápu, ale jsou i takové, kde s tím problém nemají. 🙂

Ano, je to běžné 🙂 

Miluju černé kočky a kdybych si vybírala z různých barev, černé bych dala přednost. Prostě se mi líbí nejvíc. Je to jako mít doma malého ďáblíka (i když toho máte s každou kočkou 😄). Černou kočku mám teď a měli jsme vždy především černé kočky, i když jsem byla dítě. Ne, že by jsme si takové cíleně vybírali, ale prostě to tak nějak vždy vyšlo. 🐈‍⬛🐈‍⬛🐈‍⬛

kometa:

Oni úplně netrpí, ale…

Nekastrovaný kocour si venku "užije, akorát že průměrná délka života je výrazně kratší. Takže trpí fyzicky. Doma jsou jenom kocouři kastrovaní (jinak si neumím představit s nimi bydlet). Ti domácí chovní vesměs obývají samostatnou místnost, lépe domeček s voliérou. A taky si užijí.

U těch kastrovaných koček souhlasím. S domácí nekastrovanou se taky moc žít nedá + zdravotní problémy. I ty venkovní jsou po kastraci spokojenější, když nemusí řešit opakované březosti a péči o koťata. Pomíjím, že takové zabřezávají ještě jako dorostenky a podle toho taky vypadají. Tady je bonus psychický i fyzický. 

A nestresuje se nekastrovaný kocour více kvůli teritoriu než kocour kastrovaný? 

Když pominu vše ostatní, tak nekastrovaný kocour/nekastrovaná kočka dle mého laického pohledu mnohem více trpí i psychicky, než nekastrovaný pes/nekastrovaná fena. Vnímám to tak, že přestože pes i kočka jsou domestikovaná zvířata, v kočce stále zůstalo více té divokosti a pudovosti či jak to nazvat… Ale jak říkám, je to pouze můj názor laika…Kastrovaná zvířata (kočky) mi však připadala vždy mnohem více v pohodě než nekastrovaná, u psů jsem ten rozdíl nikdy až tak nevnímala. 

Alegrie:

Proč by měla u porodu zemřít? Proč vlastně pohrdáte kočkami bez papírů, je jich pořád většina a určitě jsou stejně životaschopné jako s papíry.

Kočkami nepohrdáme, ale množení tady nepodporujeme. 

Tenurri:

Má vaše kočka i “ženich” testy na HCM, PKD, FIV a FeLV? Rozumíte genetice, máte chovatelský plán?

Předpokládám, že ne. Předpokládám, že nejspíš nejsou s PP, tudíž se nejedná o plemeno britská kočka, ale nejspíš o křížence. Nejspíš ani nepoznáte, že vámi vybraný ženich není nějakým způsobem příbuzný.

Ideálně kočičku vykastrovat a pokud chcete doma koťátka, určitě bude nějaký spolek nadšený, když se ujmete jako dočaska vyhozených a nechtěných koťat, kterých jsou všude mraky.

Víte, že vám vaše kočka může u porodu i zemřít? Víte, že koťata bez matky budou potřebovat neustálou péči a dohled? 

Mám z toho příspěvku úplně stejný pocit….. ach jo, ach jo 😕

nemůžeme si kvuli němu nechat zničit domácnost

Ještě k tomuto… no kočka něco zničit prostě může, stejně jako dítě, pes, a podobně… s tím je třeba počítat. My třeba sedačku zničenou máme taky 😄 Už to neřeším 🙂