Zdravím. Knihu nemám, nevěděl jsem dosud o její existenci. Ale google tvrdí, že autoři jsou I. a P. Prombergerová. Osobně jsem zatím tu čest neměl, ale vím, že jde mj. o osobu (Iveta Prombergerová) pohybující se dlohodobě v české drobnochovatelské sféře, jde o autorku mnoha článků, a tuším že i posuzovatelku v rámci ČSCH. Takže by kniha za to stát i mohla.
Pokud tedy není plná obecných zootechnických pouček poplatných dobám JZD a podmínkám komerčních chovů. Ale snad není.
Případně mám nascanovanou cca 140-stránkovou “bibli” chovatelů české husy, monografii od doc. Hloušky z roku 1940. Tu Vám klidně pošlu elektronicky zdarma 😀.
Zdravím. Svého času jsem měl na starost mj. péči o jednoho exempláře. Ve skupině s dalšími husicemi, kachnami. Bezproblémové zvíře, žádná zvláštní péče, a celoročně ve venkovní voliéře. Létavost neposoudím - voliéra byla zasíťovaná, navíc si nejsem jist, zda jedinec byl či nebyl kloubkován.
V Zoo často chováni v australských expozicích, třeba s klokany. Hmotnost zvířete srovnatelná např. s plemenem česká husa. Wikipedie u kuřích udává jen 3-6 vajec ve snůšce, takže ta užitkovat tam zvláštní není.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 11.08.2025, 18:26:13
Zdravím, na skupinu ještěrek se specializuji. Cvrk má víceméně pravdu, ale jsem v kontaktu i s chovatelem, který je měl (jako soukromá osoba) legálně. I mám info o dalších chovatelích, chovající české druhy na základě vydané výjimka a povolení legálně. Všichni se vcelku shodují v tom, že to úřední martyrium by znovu nepodstupovali, a navíc jejich odchovy jsou prakticky neudatelné.
Z hlediska ochrany druhu nesejde na tom, zda si jednotlivec odchytne/sežene za účelem soukromého hobby chovu několik mláďat/subadultů. Z právního hlediska je však i toto postižitelné.
V ČR je však legální chovat druhy podobné - Lacerta strigata, Lacerta trilineata, nebo Lacerta bilineata. Poslední jmenovaná se od L. viridis prakticky vůbec neliší. A dále samozřejmě velkou škálu dalších druhů pravých ještěrek. Kdyby jste měl zájem, možno se mi ozvat, líhnou se mi nyní mláďata z kanárských ještěrek rodu Gallotia 😀.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 02.08.2025, 07:26:54
Zdravím. Víceméně je to jedno. Ale za mě, kdybych se musel rozhodovat, bych první zabil ty holky. Houseři jsou větší a rychleji rostoucí pohlaví, za těch extra 14 dní tam bude celkový přírůstek marginálně větší než u samic…
Zdravím. Základem je čapnout slepici, prohlédnout a prohmatat pařát. Pro začátečníka - idálně v noci, když v klidu hřaduje. Buď jsou tam jasné známky poranění..kost, šlacha, řezná rána, zánět… (změny oproti zdravé noze). Nebo není, a teprve pak to začíná být zajímavější.
Odpověď na příspěvek uživatele M. z 21.06.2025, 08:45:15
To už je na kontrole a přehledu chovatele o vlastním chovu. Někteří zaznamenají okamžitě jakékoli drobné změny v chování a kondici zvířat, a včas učiní nápravu. Jiní poté, co jim během měsíce pochcípe většina zvířat, začnou přemítat, zda-li by jim třeba něco nemohlo být😀.
Odpověď na příspěvek uživatele Klek z 09.06.2025, 12:33:45
Zdravím. Housata běžně kolem těch 2 měsíců věku mají většinu růstu za sebou a velikostí na pohled se blíží dospělým. Ale jsou to “vyčouhliny” a když je dáte na váhu či potěžkáte v ruce, jsou na hmotu poloviční oproti dospělým. Na jatečnou zmasilost a váhu si ještě nějaký ten měsíc počkají. Ale porazit jdou už samozřejmě kdykoli dle Vašeho uvážení. Jenom, když jim ještě teprve dozrává peří, to téměř nejde škubat.
Odpověď na příspěvek uživatele J.p z 04.06.2025, 19:52:03
Zdravím. Je třeba mít přehled o vlastním chovu a slepice rozeznávat individuálně (např. barevné kroužky na nohu). A jak ji přistihnete při činu, tak ji vyřadit (tj. zabít).
Předloni mi to v hejnu začala provádět jedna z mladých holek v cca desetihlavém hejně. Jako jediná; objektivní důvod (jako nutriční deficit) neměla. Její sestry ze stejné várky byly v poho, vše můj odchov pod mou kvočnou a z kamarádových NV . Párkrát jsem ji přistihl se zobákem od žloutku + jsem měl další indicie; trávím čuměním na zvířata spoustu času😀. Pár holek si občas asi taky smočilo, když už bylo rozbito, ale ty aktivně po vejcích nešly. Udělal jsem úpravy, aby slepice nemohly tak snadno ke sneseným vejcím, ale nefungovalo to 100%. Nestál jsem o to, aby tak dávala příležitost k tomu strhnout i ostatní, tak jsem jí zabil. Od té doby (přes rok) je vše v pohodě.
Zdravím. Ano, je možné že druhé křídlo bude v pořádku. A čím to je - je to komplexnější záležitost, ale v tomto konkrétním případě půjde prostě o vrozeně slabšího jedince.
Zdravím. Pro zajímavost popíšu další vývoj. Na tu kandidu by to opravdu sedělo nejvíc. Po týdnu výtěru zobáku genciánem, a do krmení přidaného bílého jogurtu a medvědího česneku se stav zlepšil u kohouta natolik, že se mu vrátil hlas a začal (poprvé za celou tu dobu u mě) kokrhat. Což bohužel hned oslavil “soubojem” přes pletivo s mladším kohoutem (s nímž byl po celou zimu v jednom výběhu, a který začal v březnu pohlavně dospívat = oddělil jsem ho, a od té doby nebyl problém). O pletivo si sám tak během naskakování na soka (o půlku menšího) urazil u báze ostruhu + otevřená zlomenina pátého prstu. I přes ošetření nakonec úhyn po několika dnech na ztrátu krve a sepsi. Takže nakonec také vyřešeno. Kuřata po něm čertvě nalíhnutá mám.
Přece směsima se nikdy v dřívějších dobách nekrmila, šrot, brambory, pšenice a velká pastva. To jsou špatné podmínky?
Samozřejmě. Kromě té pastvy nic z Vámi uvedeného neodpovídá biologickým nárokům vyvíjejícího se organismu; převaha balastních polysacharidů. Dospělé “hotové” zvíře na tom nějak fungovat bude, byť může vést k zatučňování. Btw., ta pšenice v historii pro zvířata nebyla. Ta byla pro lidi, a zvířatům se dávala “horší” zrnina. Pro husy převážně oves. Který dosud v běžné (pluchaté) verzi je univerzálně nejlepší zrnina pro chov hus.
Ale proto se ve směsích pro mláďata doplňují minerály a vitamíny a zvyšuje podíl proteinů. Malá housata domácích plemen byla v historii přikrmována směsicemi ledasčeho (tvaroh, strouhaná vařená vejce…) pro zvýšení podílu bílkovin. Následovala skutečně kvalitní, prakticky neomezená, celodenní pastva, s večerním příkrmem zrnin. Pro podzimní vytučnění do jatečné kondice využití sacharidového krmiva; dnes se využívá tuším hlavně kukuřice.
A čím větší domácí plemeno, tím samozřejmě větší nároky na stravu oproti divokému originálu. Např. česká husa je relativně skromná, ale nejčastější v ČR běžný husí mix větších tělesných rámců - landéská, pomořanská, německá nosná, a linioví bílí brojleři - je náročnější.
Zdravím. Toto zbytnění je buď po bodanci od včely. Což by mělo během několika desítek hodin samo odeznít.
Druhá možnost je počínající sinusitida. Zánět dutin. Typicky po oslabení imunity, např. při přesunu do jiného chovu, nebo zjara po toku a stresu z ochrany housat. To se stav bude zhoršovat, až vyústí ve vodnatý, později hnisavý výtok z oka. Celkem se mi na to osvědčil obyčejný Paralen (Paracetamol atp. - stejná účinná látka i dávkování). A čím dřív, tím líp, nečekat, až se to rozběhne naplno. Zlomeček, řekněme osminka běžné tablety, jednou až dvakrát denně, do zobáku, po dobu jednoho týdne. Na foto v příloze dávám taky případ sinusitidy. Druhý případ z foto byl z mých začátků chovu, a řešil jsem to antibiotiky. Loni už jsem to vyřešil tím paralenem. A ještě poslední foto, husička (u housat) s otokem po včele, tam to naběhlo do extrému v rámci desítek minut, večer už lepší, a během dvou dnů samo zcela v poho.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 29.04.2025, 12:38:44
Zdravím. Otázkou je, co to přesně “žabky” jsou. S popisem, příčinami a léčbou se to jen hemží. Ale co to specificky je…zánětlivé změny tukového jazykového tělíska…?
V příčinách panuje shoda - nekvalitní chovné podmínky, kvalita a struktura krmiva.
Ve chvíli, kdy se objeví, je už polykání pro house příliš bolestivé a přestane proto žrát. Jediné řešení je pak, ano, to proříznutí a vymáčknutí.
Problém se objevuje u rostoucích housat a káčat, u odrostlých či dospělých kusů jsem o výskytu tohoto problému dosud neslyšel. Ve vlastním chovu jsem se s tímto problémem osobně dosud též nikdy nesetkal.
