Příspěvky uživatele

Zdravím. Ano, je možné že druhé křídlo bude v pořádku. A čím to je - je to komplexnější záležitost, ale v tomto konkrétním případě půjde prostě o vrozeně slabšího jedince. 

Zdravím. Pro zajímavost popíšu další vývoj. Na tu kandidu by to opravdu sedělo nejvíc. Po týdnu výtěru zobáku genciánem, a do krmení přidaného bílého jogurtu a medvědího česneku se stav zlepšil u kohouta natolik, že se mu vrátil hlas a začal (poprvé za celou tu dobu u mě) kokrhat. Což bohužel hned oslavil “soubojem” přes pletivo s mladším kohoutem (s nímž byl po celou zimu v jednom výběhu, a který začal v březnu pohlavně dospívat = oddělil jsem ho, a od té doby nebyl problém). O pletivo si sám tak během naskakování na soka (o půlku menšího) urazil u báze ostruhu + otevřená zlomenina pátého prstu. I přes ošetření nakonec úhyn po několika dnech na ztrátu krve a sepsi. Takže nakonec také vyřešeno. Kuřata po něm čertvě nalíhnutá mám.

Zdravím. Pastavní zvíře z běžné domácí drůbeže je čistě a jedině husa. 

Anonymní:

Přece směsima se nikdy v dřívějších dobách nekrmila, šrot, brambory, pšenice a velká pastva. To jsou špatné podmínky?

Samozřejmě. Kromě té pastvy nic z Vámi uvedeného neodpovídá biologickým nárokům vyvíjejícího se organismu; převaha balastních polysacharidů. Dospělé “hotové” zvíře na tom nějak fungovat bude, byť může vést k zatučňování. Btw., ta pšenice v historii pro zvířata nebyla. Ta byla pro lidi, a zvířatům se dávala “horší” zrnina. Pro husy převážně oves. Který dosud v běžné (pluchaté) verzi je univerzálně nejlepší zrnina pro chov hus.

Ale proto se ve směsích pro mláďata doplňují minerály a vitamíny a zvyšuje podíl proteinů. Malá housata domácích plemen byla v historii přikrmována směsicemi ledasčeho (tvaroh, strouhaná vařená vejce…) pro zvýšení podílu bílkovin. Následovala skutečně kvalitní, prakticky neomezená, celodenní pastva, s večerním příkrmem zrnin. Pro podzimní vytučnění do jatečné kondice využití sacharidového krmiva; dnes se využívá tuším hlavně kukuřice.

A čím větší domácí plemeno, tím samozřejmě větší nároky na stravu oproti divokému originálu. Např. česká husa je relativně skromná, ale nejčastější v ČR běžný husí mix větších tělesných rámců - landéská, pomořanská, německá nosná, a linioví bílí brojleři - je náročnější. 

Zdravím. Toto zbytnění je buď po bodanci od včely. Což by mělo během několika desítek hodin samo odeznít. 

Druhá možnost je počínající sinusitida. Zánět dutin. Typicky po oslabení imunity, např. při přesunu do jiného chovu, nebo zjara po toku a stresu z ochrany housat. To se stav bude zhoršovat, až vyústí ve vodnatý, později hnisavý výtok z oka. Celkem se mi na to osvědčil obyčejný Paralen (Paracetamol atp. - stejná účinná látka i dávkování). A čím dřív, tím líp, nečekat, až se to rozběhne naplno. Zlomeček, řekněme osminka běžné tablety, jednou až dvakrát denně, do zobáku, po dobu jednoho týdne. Na foto v příloze dávám taky případ sinusitidy. Druhý případ z foto byl z mých začátků chovu, a řešil jsem to antibiotiky. Loni už jsem to vyřešil tím paralenem. A ještě poslední foto, husička (u housat) s otokem po včele, tam to naběhlo do extrému v rámci desítek minut, večer už lepší, a během dvou dnů samo zcela v poho.

Zdravím. Otázkou je, co to přesně “žabky” jsou. S popisem, příčinami a léčbou se to jen hemží. Ale co to specificky je…zánětlivé změny tukového jazykového tělíska…?

V příčinách panuje shoda - nekvalitní chovné podmínky, kvalita a struktura krmiva. 

Ve chvíli, kdy se objeví, je už polykání pro house příliš bolestivé a přestane proto žrát. Jediné řešení je pak, ano, to proříznutí a vymáčknutí. 

Problém se objevuje u rostoucích housat a káčat, u odrostlých či dospělých kusů jsem o výskytu tohoto problému dosud neslyšel. Ve vlastním chovu jsem se s tímto problémem osobně dosud též nikdy nesetkal. 

Zdravím. 

https://euzelva.cz/geochelone-elegans-zelva-hvezdnata

Zdravím. Podle foto máte husy něco z větších tělesných typů, které jsou vývojem náročnější na stravu. Zároveň vidím, že ta pastva u Vás není nic extra. Takže bych směs pro ně měl přístupnou ad libitum a to po celý den. Určitě alespoň řekněme do 3 měsíců věku - to už budou mít hlavní tělesný vývoj za sebou a budou i opeřené. Pak podle mě možno experimentovat s podáním směsi jen na večer. 

Podle žlutých kožíšků - tipuju češky? Pokud ano, a sháněl byste pak novou husičku, možno se mi ozvat…nad rámec vlastního chovu působím i jako takový samozvaný poradce a koordinátor pro plemeno, i v rámci klubu chovatelů plemene. Zrovna zítra jedu pro pěknou lončandu k Rokycanům, a zatím pro ni nemám konkrétní využití; že ji dřív či později udám někomu v satelitních chovech. V příloze foto dvou z mých vlastních nejpěknějších plemenných zvířat, a tři dny staré video z líhnutí u druhého kmene.

Zdravím. Případné zdravotní problémy často vyvstanou v moment, kdy je husa takto oslabená po sezení a vyvedení housat. Houser se sám o housata spíše nezvládne postarat. Jeho práce je obrana rodiny. Na shromažďování housat u sebe, vodění, zahřívání, je samice. Vím o pár výjimkách, kdy i konkrétní samec shromažďoval a zahříval pod sebou housata, ale to jsou opravdu výjimky. 

Podle mě bude teď péče o husata ve Vaší režii - domácí odchov pod výhřevem. Jak budou housata dostatečně vyvinutá, aby snesla venkovní výkyvy počasí (cca 1 měsíc věku), pak možno v teplejším období je zkusit vrátit otci. 

Děkuji mnohokrát za reakci. Ta kandida by na to dle popisu seděla nejvíc; jdu začít denně vytírat kohouta genciánkou a uvidím, co se bude dít.

PS. Jde mi opravdu jen o názor a brainstorming, nečekám samozřejmě diagnózu, medikaci a řešení; spíš jen, zda jste se s něčím podobným v praxi setkala/nesetkala, řešilo se to tak a tak, s takovým či makovým výsledkem…konzultaci i rád zaplatím, když mi dáte do soukromé zprávy číslo účtu.

Dobrý den, 

rád bych, pokud možno, znal Váš názor na jeden problém v mém chovu. Jde o dospělého kohouta faverolky, ročník 2022. Stahoval jsem ho k sobě v srpnu 2024. U zvířete byl od první chvíle problém se sýrovitým výpotkem v hrdle a vnitřku zobáku, a zápachu ze chřtánu. Při převzetí byl i dost pohublý. Zvíře jsem jinak znal dobře, průběžně jsem se na něj v chovu kolegy (přes rok, během návštěv u něj) díval, bral jsem ho k sobě nádavkem na zkoušku. Vysoká plemenná hodnota a kvalitní genetika, proto jsem ho u sebe do oddělené karantény zkusil. U mě dopeřil, nabral kondici. Nakonec jsem ho připustil i ke slepicím. Vitální, velmi aktivní zvíře, často pojímá. Ten problém se sýrovitým výpotkem a zápachem však nikdy zcela nezmizel. Nerozšířil se však ani na žádnou ze slepic. Ani dvě pozdně líhnutá kuřata z jiného chovu, přidaná k hejnu v listopadu, která jsem s ním měl přes zimu (zkušební “kanárci”) nechytla nic z jeho příznaků (z jednoho je teď slibný boční kohout, druhý slabší skončil koncem zimy v polívce). 

Znám teoreticky, i z Vašich článků, některé neduhy s těmito příznaky ( “sýrovitý” výpotek ve chřtánu a zápach z hrdla). Celkově mi však neodpovídá zcela nic. Do hejna se to nerozšířilo (a je to už cca 9 měsíců od jeho přidání). Kondici, hmotnost a vitalitu má, navenek je zcela v pořádku a ve vynikající formě. Absolutně žádný výtok z očí či nozder, žádná oteklá hlava či víčka. Pojímá jako divý, plodnost výborná. Ale ten smrádek z něj táhne stále. Při pití polyká pomaleji. A nikdy nekokrhá. Skutečný důvod na jeho vyřazení z chovu zatím nemám. Ale vrtá mi samozřejmě hlavou, čím to může být, a jak s tím zatočit. ATB jsem na něj nezkoušel. Čekal bych teoreticky, že jeho příznaky se rozšíří do hejna, nebo ho přejdou, nebo že se zhorší či padne úplně. Ale ono sakra nic z toho. Tipuju tak něco chronického, co přechodil v mládí, momentálně již v neinfekční formě (popř. natolik silná vitalita zbytku hejna, že jsou bezpříznakoví…) rád bych znal Váš názor, děkuji.

Zdravím. Zásadní problém zde nevidím. V rámci svých koordinátorských aktivit jsem k sobě svého času stahoval i cca pětiletý pár hČ od kolegy z klubu. Zvířata jsem osobně převážil. Později přemístil do užitkového chovu.

Houser byl obzvláště statný - podle mě měl v sobě i něco přimíšené. V normální kondici (převážně pastva, doba: listopad 2023) měl 7,80 kg. Což je zároveň spodní hranice optima pro dospělého samce pomořanky. Husička byla dost drobná, i na hČ, 3,50 kg (vzorníkové minimum pro adult samici hČ). 

Přesto tento pár (i bez velké vodní plochy) spolu dobře u kolegy předtím několik let fungoval, s oplozeností a líhnivostí i 100%. Přikládám v příloze foto.

Přesto souhlasím, že obecně předběžně nejmenší rizika jsou při spojování zvířat, kdy samec převažuje samice cca jen do kila váhy.

Varaxi:

Myslíte na letošní sezónu? Ano, to je pozdě, nejzazší termín bývá listopad. 

Zdravím. Z mých zkušeností nikoli, je to však běžný omyl mezi laiky. Jeden konkrétní případ v rámci mých koordinátorských aktivit… 

Kamarádka koncem února 2024 přišla o chovného housera (vše hČ). V tento moment již starší husička seděla na snůšce. Její mladá loňská dcera však ještě ani nezačala snášet. Sedmého března jsem k ní přivezl nového, mladého (také loňského) a nadrženého housera (dosud byl u původní majitelky v hejnu se sestrou a třemi bratry). 

Spojení bylo úspěšné, a od mladší husy a nového housera bylo pak na konci dubna několik housat. 

A nebylo to naposled, co jsem pak konzultoval či zařizoval podobné pozdní a úspěšné přidání housera do chovu (leden - březen), nebo dokonce kompletní zakládání chovu nového v toto období. 

Toliko k věci; v tento moment u Vás bude záležet na věku a povaze konkrétních jedinců, projevených sympatiích či antipaticíh…též už není ani ten březen, ale počátek dubna. Moje prognóza na úspěch je v tento moment tak padesát na padesát. 

Také nevím jak rychlý a efektivní můžete Vy být ve shánění housera, i zda máte samice už rozesnášené, jaké plemeno, jaký věk, zda už vám pomalu nezasedávají…

Zdravím. Je naprosto běžné, že husa přidá ještě jedno vejce těsně už PO pevném zasednutí. Pokud jste zatím s jejím sezením na pochybách, doporučím pár dní s navrácením vajec pod ni ještě počkat; tím nic nezkazíte, a pro husu u měsíčního zápřahu “vězení” na hnízdě několik desítek hodin navíc není zásadní změnou. 

Zdravím. Omlouvám se, ale nedá mi to. Důvod dotazu mi totiž přijde zcela naprosto zřejmý. 

Prostě popsaná kombinace se zrovna sešla tazateli v chovu, popř. má možnost tuto kombinaci nyní koupit či doplnit. 

A ano, samozřejmě je možné další potomstvo. Co kus, to originál, ale proč ne.

Zdravím. Ano, kachny si pulce rády dají. Ale se ztrátami ropuchy “počítají”, proto mají tak četné potomstvo.

Zdravím opět, děkuji za reakci. K Ad 3 - zde jsem se samozřejmě dopustil chybné formulace, moje vina, namísto “shodný” mělo být “obdobný”. 

K Vašemu poslednímu odstavci. Opakovaná příbuzenská plemenitba je naopak dokonalý plemenářský nástroj na zjištění, co zvířata mají v genech a odstranění i nežádoucích znaků podmíněných recesivními alelami. Resp. dokonalý nástroj právě třebas u drůbeže, kde “pokusnými” várkami se prostě jen dříve naplní mrazák a nikdo z toho nedělá povyk (x koně, psi…).  

Podle mého vidíte problematiku bottlenecku příliš černě. Nížinná linie zubrů povstala ze 7 jedinců. Nížino-kavkazká z 12 (stejných 7 nížinných + 5 mix). Ta nížinná je však zdravější a např. méně náchylná k vývojovým vadám. Holt těch pět mixáků přidalo nějaký “genetický bordel”.

“Efektem hrdla láhve je zúžení genofondu, které se i při rozmnožení jedinců nemá šanci zvýšit na původní hodnotu.”. Ano, ale nezapomínejte, to platí v plementitbě i v pozitivním směru - na udržení vlastností. Z přeštíka už divočáka těžko udělám…ale vždyť to přeci ani nechci.

Nízká genetická variabilita populace není zásadní problém, pokud jsou v ní, laicky řečeno, ty “dobré” geny. A sama definice ustáleného plemene je snad populace jedinců shodného genotypu a fenotypu?!

S kropenkou si nepředstavuji třeba záměr živelné ferální kolonizace Evropy - tam by se samozřejmě co nejširší genetický základ hodil na přizpůsobivost novému prostředí, stravě, nemocem, predátorům. Po stylu australských králíků (tucet divokých králíků si nadělala potomky s ferálními králíky vícero domácích plemen…a byla tu ta genetická variabilita, ústivšší v superoodolnost populace na vše…). 

U czk si kvalitní zavedený chov osobně představuji chovná zvířata odpovídající exteriérem i vlastnostmi dle historického popisu Škody a Sedláka, a zároveň absolutně veškeré jehož potomstvo (třeba i stovky či tisíce kuřat) nenese jakékoli exteriérové znaky jednoznačně jiných plemen (zelené nohy, bílá ušnice, růžicový hřeben…).