Příspěvky uživatele

Děkuji. Ano, všechno, nejen včelařina, má velmi složité souvislosti a každá maličkost předznamenává hned několik následků a může úplně změnit výsledek.

Možná se budete divit, ale i vy jste něčím obohatil mě a dozvěděl jsem se co nejde, tedy M do TL. Nikdy jsem to nezkusil. Ale ono to, co píšete o nefungování M v TL má logiku. TLumič se jmenuje tlumič proto, že tlumí nárazovou snůšku. Možná jsem měl vysvětlit JAK se to děje. Nespočívá to jen v tom, že létavky tam předají přínos a úlové včely ho mají kam uložit. Včely potřebují velkou plochu, kam rozestřít přinesený nektar. Ten, tím, že prošel hltanem včel, je už obohacen enzymy, hlavně invertázou a už v něm probíhá zázračná přeměna na med, ale pořád je to ještě velmi řídká, tedy vodnatá substance. Voda se odpařuje pouze z povrchu kapaliny a tak aby budoucí med zahustily, musí ho v tenké “vrstvě” někde rozprostřít. A když nemají TLumič, dělají to mezi plodem a vyrojí se, protože tím omezí matku v kladení. Protože spolu se zdánlivým nadbytkem pylu je matka omezená v plodování, abych to zopakoval pro lepší zapamatování. Je to dokonale vidět, že jak se kde vylíhne mladuška, ihned buňku zaplní nezralým medem. Za velmi velkou pozornost stojí, a to jsem patrně ještě nikdy neuvedl, že při správných TLumičích - tedy ze souší + SR, není vidět med mezi plodem. Každý to může pozorovat.

Z uvedeného logicky vyplývá, že včely potřebují teď hned HOTOVÉ plásty a ne, že je musí teprve stavět, viz “pohádka” o bratřích, hřibech a pletení košíků.

Ano, co jsem právě napsal si zdánlivě odporuje - pohádka o košíkách - s tvrzením, že když nemají kam med dávat, nenosí ho a ulejvají plodplásty. Jenže on je první medník v roce ve stylu “chytrá horákyně”, souše tam přece jsou a to ty 4 po dvou u stěn. Tam matka klást nepůjde (u stěn neklade, prto dvě a dvě u stěn) a včely mají první 2-3 dny kam dávat přínos a současně plní na stavěných M buňky už poloviční a do takových matka nikdy neklade. Než jsou buňky vytažené na správnou velikost a matka by je mohla zaklást, jsou už zaplněné medem a proto matka v medníku neklade.

Jenže vč musí být do jisté míry omezeno, tedy matka v kladení. To dělá třeba OP složitými kejkly s mřížkami a nesmyslnou a pracnou laborací (objevitel OP dělá vědu z rutiny aby vypadal vědecky). Protože vč omezí samočinně pyl v právě potřebné míře. Nedávno jsem jinde uváděl tento poznatek z mého letitého pozorování a nyní to opakuji v souvislostech.

Jistěže fungují samé M v medníku, když nejsou souše. Nejspíš by ale stejné vč přineslo o něco víc medu, kdyby od první chvíle mělo aspoň ty dvě + dvě souše. Určitě by v tom vč byl menší “napnelizmus”, abych využil pěkné slovo od dvojice V a W.

Souše do TLumiče:

Velmi často přebývají vysoké souše, vyčištěné v komorách pro vyvaření. Někdy se nepodaří souše v komorách vyčistit a jsou v nich zásoby. Pak se dají využít do TLumičů, se zásobami o to elegantněji. Jde to i na stanovišti. Na rovnou plochu položíme vysoký plást a na něj polorámek tak, aby řez byl asi o 8 mm - tedy o sílu SL výš, tedy aby odřezaný rámek byl o tloušku spodní loučky nižší. Pak se jen přibije nová spodní loučka. Pokud se chce využít ze třicítkového celorámku spodní část, odřízne se zbytek dole, jenže nižší ještě i o HL. Ano, musíme mít na včelnici pilku, hřebíčky a náhradní loučky, to by mělo být v bedýnce v autě pořád. Pro kolegy s menší představivostí: loučky přepižláme nějakou primitivní pilkou (nejlepší je japonská) a nožem podle nějakého “pravítka” odřízneme plást. Kdo drátkuje svisle (pro Blaník nesprávné drátkování), ten má problém přestříhat antikorový drátek, nožem se nepřeřízne. 

Opět jsem doslova polopaticky detailně vysvětlil, jak se dá co udělat a PROČ. Zbývá poslední otázka a tou jsou další medníky. Tady uvedu hlavně svůj neúspěch ze skupiny Edisonových 5 tisíc vynálezů.

Je lepší dávat i do dalších medníků M na prostředek, u druhého stačí 4, u dalšího 2 a nebo u toho třetího už samé souše. Ovšem co rozhodně nefunguje je VS - Volná Stavba medníkového díla v medníkách bez mřížky. Rámky pokurví trubčinou, ta matku vyláká nahoru a ten rok je bez medu, vše projedí, proplodují. Medníkové rámky na VS poničí trubčinou vždycky (poničí tím, že by příští rok rámky s trubčinou lákaly matky do medníků), některé matky ale nahoru ani tak nejdou a i to může být jedním z ukazatelů jakou matku dál nepodporovat a kterou ano, neboli její trubce na stanovišti.

Ještě bych mohl rozkošatit popis vámi daného tématu, ale už takhle je to zase dlouhé a pro mnohé méně jasné a přehledné. Ale sám Jirko píšete, že jste nějaké věci sice četl, ale pochopil zcela až později a nebo další souvislosti také až později. Tak je to normální, naopak nenormální by bylo, aby každý začátečník hned na první dobrou věděl všechno hned po jediném přečtení.

---------------------------

Proč je svislé drátkování špatně. Má to NĚKOLIK souvislostí. Někde jsem tu dal vlákno o prostavování mezery mezi patry, jaká je to prasečina a jak se tím drtí včely po tisicích. Víme, že Včelí Mezera funguje jen když není menší než 6 mm, nesmí být ale větší než 8, max 9 (a to už raději ne, na Langa se vyse…). Při svoslém drátkování se nemůžou neprohnout obě loučky, protože Blaník má SL jen 8 mm a horní jen 9 u celorámků, u polorámků také jen 8 mm i HL. I při tloušce 12 mm HL se loučka prohne, SL se svými 8 mm se neprohnout nemůže. Zdánlivě je to průhyb malý a často okem skoro nepostřehnutelný. Jenže, jestli se silnější HL prohne uprostřed jen o 3 mm a SL horního patra o 4 + VM 8 mm, najednou tu máme 3 + 4 + 8 = 15 mm a to včely VŽDY prostaví. Dají tam med a ten při rozdělení nástavků ihned včely zachraňují a seškrábnout se to bez pozabíjení desítek až stovek včel nedá. Prase to zase sestaví hlava nehlava, někdo oškrábne co vidí, tedy HL spodního patra, ale totéž je přece na SL horního patra. A drtí včely ve velkém. A takový si říká včelař? Prase je to!

Kdo mě poslechne a udělá VM mezi patry 6-8 mm a bude důsledně odstraňovat VŠE co na HL včely nalepí - přilepují igelit, tím zmenší VM a když se na neočištěné plodiště dá medník je tu velký problém.

Zrovna tak se musí při vytáčení dokonale odstranit všechny můstky jak z HL, tak i SL rámků. No a za dokonalou idiocii označím tvrzení některých neumětelů, že je naopak třeba aby vč prostavovaly mezery mezi patry. S tímto bludem začali nízkonástavkáři, protože jen teoretizovali a nebo opisovali v jůseji a nezkusili si, že vodorovná mezera mezi patry zimnímu hroznu nijak nevadí. Totiž, originál Lang má HL tlustou 24 mm, SL 15 + 9 mm VM a to by zimní hrozen opravdu asi nedal. Jenže my jsme tady ve včelařsky nejvyspělejší zemi planety a my tyhle kravi.y dělat nemusíme. Tedy ti z nás, kdo mají rozum a základní estetické a humánní cítění s úžasným tvorem, jakým včela medonosná nepochbně je. 

Mě se stačí podívat na otevřený úl, na fotku a vím hned, jaké rozumové a morální kvality má včelař. Někde se tu najdou fotky mých otevřených úlů (vkládal to romaning) s absolutně čistými loučkami a tam můžete vidět, jak to má a musí vypadat. Navíc věčným oškrabováním získám (odhad) nejméně čtrt kila propolisového vosku s nezaměnitelnou vůní a a traktivitou M pro včely, když se tento vosk přiumíchá do vosku na mezistěny + vosk z víček. Ono všechno se vším souvisí.

A málem bych zapomněl. U medníkových rámků MUSÍ být spodní loučky široké 25 mm proto, aby patra prostavovaly minimálně a spíš vůbec!

Velmi správný postřeh a ano, hrozí to. Ale zopakuju podstatné, nedomyslel jste to. Nic nezbyde přece!

V zimě asi polovinu zásobních rámků z KK, která přišla kolem půlky září pod VN, vynosí, spotřebují nebo někam (nad plod) dají, nevím. Ale. Když se podle původní metodiky Blaník dělal TL až v konci dubna a začátku května, už v podsazených KK nebylo nic. Protože modifikovaná metoda Blaník počítá s TL už na konci března, proto tam zůstává asi polovina plných rámků. Ovšem myslím si, že zásoby z nich, ať je to tuháč, med a nebo cukr (samosebou už zinvertovaný včelami), je spotřebován pro extrémně rychlý jarní rozvoj. Zkuste si následující dobře zapamatovat:

Já prostě v úlech ve chvíli, kdy začíná snůška ze špendlíků - v některých letech točím první květový med špendlík + třešeň - mám kritický nedostatek zásob. Oněch stále omílaných 5 kilo tam není ani náhodou. A logika:

Když není KK pod VN, na vysokých rámcích nejsou téměř ŽÁDNÉ zásoby a ty, co tam jsou, jsou cukr, med, prostě zásoby. Ovšem z KK zmizí všechno, možná o to víc je nad plodem, věnce nemají třeba 1-2 cm (+ rohy), ale třeba 2-3 cm nechají na vysokých rámcích + rohy. V každém případě ale měly menší stres, protože v úlech bez KK ROZHODNĚ V DOBĚ ZAČÁTKU JARNÍ SNŮŠKY NEMAJÍ VYŽADOVANÝCH 5 KILO ZÁSOB ANI NÁHODOU. Kde jsou KK pod “nohama” je více zásob nad plodem.

Ideální je, když v době přidání prvního medníku s 5, lépe 6 M na prostředku, je na prostředních vysokých rámcích plod až k HL. A to tak, že jednu stěnu buněk s plodem tvoří dřevo.

-----------------------------

Píšete jak máte medníkové dílo, máte z něj radost a myslíte, že je vystaráno. Tady je ale jeden ani ne háček, ale velehák. Blaník má nadbytek medníkových souší, protože nejúčinnější opatření, aby matka nekladla v medníku, je těch 6 M naprostředku. Vysvětlil jsem několikrát jak to funguje.

Přidám příběh. Petr si před lety nedal říct, že prý proč pořád nutit včely stavět (podlehl včelařskému bludu, že vosk = stavba je na úkor medu), když má krásných souší dost. První medníky dal samé krásné souše a žádné M a víc jak plovina matek mu krásně zakladla medníky. Pak neměl med. Přesněji těch prvních asi 15 kilo proměnily na včely, další med byl, ale ne nijak hodně, měl ale mraky včel. Tyhle chyby jsem dělal taky a dost dlouho než mi to docvaklo. Ovšem někdo si říct nedá a potřebuje se o žhavý kamna spálit sám, pak si to už pamatuje dokonale. Rozdíl je v tom, že mě to nikdo neřek, já si na to musel přijít sám. Někomu dám dokonalý návod a on věci stejně dělá jinak - kdo chce kam, pomozme mu tam.

------------------------------

No a cukr řepný = sacharoza, je disacharid, složený přesně napůl z G a F. Drtivá většina nektarů není nic jiného než sacharoza. Proto cukr invertovaný včelami se nedá laboratorně odlišit od medu z nektaru rostlin. No a rekordní výnosy na Adamci, Zanderu, L 1/1 a NN systémech a podobných úlech (proto se jich Češi drží jak klíšťata), kde se vytáčejí zaplodované rámky, se do medu vesele vytáčí nespotřebované zimní zásoby. Dlouho to nebyl problém. Až přišly syntetické škrobáky  - ty nejsou ze sacharozy a najednou je jasně vidět, jaký med Adamiti produkují.

Proto první a nejdůležitější, co Blaník nedělá je, že se nikdy nevytáčí vysoké rámky a už vůbec ty, kde byl někdy plod.

-------------------------------

Staré Překlady:

Němci po WW2 chtěli podporovat včelaře laciným dotovaným cukrem. Aby ho včelaři a spekulanti nezneužívali, denaturovali ho nějakou nesmírně hořkou látkou, která včelám nevadí, ale i jen pár % v medu ho znehodnotí tak, že je nepoživatelný. Bleskurychle po jediné sezoně toho museli nechat. Tehdy se ukázalo, kolik zimních zásob končí v medu. A tak když napíše Blaníkář, že má průměr 25 kilo, Adamit by měl 30, 35, 40 i víc. Proč myslíte, že mají za plodiště 3 bedny Adamce (nebo Langa 44,8x23,2x10)? A proč chtějí, někdy až zuřivě zatvrzele, pro med stejné rámky jako pro plod? No jen proto, aby mohli do medu vytáčet cukr + škrobáky. Přece syntetická krmiva jsou mnohem dražší nerž cukr, proč jejich spotřeba roste? Že by Češi neuměli počítat? No proto, že krmiva jsou sice dražší než cukr, ale výrazně lacinější než “med”. Lidi počítat umí dobře, včelaři (většina) pak tuplem.

Podobné pokusy s dotovaným cukrem proběhly i jinde, tentokrát cukr obarvili na modro. Stejný výsledek, med měl barvu (jen jsem o tom četl ve starých Překladech, neviděl jsem to) nějak jak se říká KAFEBRONZ DO ZELENA.

25 kg je slušný průměr, bývalo i výrazně hůř.

Některé matky prostě, jak říká Ing. Cimala, nepochopí, že se neklade v medníku a nebo že se nerojí a uletí. Já už od osmdesátek říkával, že i když jsem udělal všechno správně a přesto se někomu u mě nelíbí, ať letí třeba do … Na druhou stranu jste roj chytil a tudíž jste sám přišel na to, že v tom případě se práce se včelstvem vrátila aspoň v pěkném díle a novém včelstvu.

Já značím matky vyjímečně, neumím to, je mi tak nesnesitelně nepříjemné vzít matku do prstů, že jí morduji v pístovém udělátku. Ne jednou jsem viděl nevraživost včel po vypouštění matky na plást, asi jim smrdí barva. Taky mi na matku, na které mi HODNĚ záleželo - poslední dcera po originál Vigor, než inseminku vyměnily, ukápla barva tak, že matka byla v podélné ose z poloviny upatlaná. Při snaze to z ní setřít jsem jí zapatlal celou, včetně křídel. Kupodivu to z ní včely zvětšiny okousaly a matka byla ve vč 3 roky a vč to bylo velice nadprůměrné po všech stránkách. Prostě jak matka začne klást nerad jí lovím kvůli označení a nerad se jí jakkoli dotýkám kvůli výše popsané věci.

Letos je tuším modrá, lak jsem si koupil ale neoznačil ani jednu matku. Já, když chci matky vidět (už to nedělám), označím jí barvou příštího roku. Pak je jasné, že nemůže být příští rok nová, když jsem ještě nechoval. A nebo bílou barvou.

Lepit opalitové značky na matky neumím. Navíc je nutné je lepit barvou toho roku, když štítek odpoadne, aby byla pořád barevně označená.

Barvy na matky roky nepoužívám. Místo nich laciný lak na nehty. Často se sežene v křiklavé “signální” barvě, i opalizující metalýze a matka na plástu doslova září. Jen je nutné dát pozor na odkápnutí barvy ze štětečku. Lak proto, že je u toho právě ten štěteček, nic se nemusí opatrovat a pak hledat. Ani nevím co barva stojí, lak od 40 do 70 Kč, některý snad i laciněji.

Aha, tak proto jsem při hledání něčeho narazil na svůj text ze staré IFauny. Díky. 

Když do TLumiče, už pár let ho dělám dřív než podle původní metody Blaník, letos už na konci března, dám rámky s tuháčem, nastane raketový jarní rozvoj. Když mohou včely ven, nehrozí přeplnění výkalových vaků. Nehrozí ani “žízeň” v Blaníkách bez oček, tedy bez suchého průvanu, bez paroprodyšných stropů a s malými česny mají včely na stropním igelitu dostatek vody a nemusí vyletovat i za špatného počasí ven. Ovšem to nesmí dostat těsto, nedej Bože ze syntetického škrobového pseudocukru. Pak není žádný rozumný důvod včelám nedát tuháč s melecitozní medovicí. A pane kolego Goro, v lese můžu chytit klíště a to může být infikované původcem smrtelného zápalu mozkových blan. Proto nebudu nikdy chodit do lesa? Analogicky, medovicový med je skvělý a vysvětluji, že i ten nevytočitelný se dá využít znamenitě, navíc ne každá medovice je nutně melecitoza.

Včera jsem psal, že vč vyzimuje a stačí mu bohatě zimní zásoby na vysokých rámcích 30 cm (na nižších může být problém, vyšší zase zhoubně působí jinak). Ale nestačí na dost rychlý jarní rozvoj. Kdo nedá pod VN zásobní nízké rámky, nic nepozná, jen jeho včely vědí, že si nemůžou dovolit rozjet se tak, jak by chtěly a tak mají rozvoj pomalejší a čekají na přínos z venku. Dokonce je možné, že tyto zásoby pod VN evokují přínos z venčí, protože k plodu přicházejí od česna. Tak to tvrdili předkové a jde to najít ve staré odborné literatuře. Proto - a taky že nahoru utíká teplo - nefungují v předjaří a zjara stejné zásoby v NN nad VN. Jak právě sdělené lze obejít Růžičkovou fintou s igelitem při horní KK, a nebo, nezimovat s KK ani nad VN ani pod ním, ale dát včelám zásobní poplorámky “pod nohy” až na konci března jsem popsal já a Tom4 několikrát. Potíž je pak v tom, že se o NN se zásobami musíme starat celou zimu ve skladu. Naproti tomu když se jim dají v půlce září POD VN, zjara odpadá starost, práce a hlavně vyrušení vč.

Tady zopakuju podstatné. Správně se má dávat pod VN Krmná Komora - tedy NN se zásobami v polovině devátého měsíce = v září. Kdy je včely spotřebují nevím a neví to ani Ing. Cimala, jak sdělil na své pořednášce. Ale taková vč mají prostě rycheljší jarní rozvoj. Moje zkušenost ale je, že když bude NN ve funkci KK nacpaný zásobami, tedy asi 15 kilo, vč to nedokáže do tvorby brzkých TLumičů spotřebovat, za zimu zmizí asi polovina, jak u kterého vč. Tudíž z 10 zásobních rámků jsou na konci března ještě 4, 5 a někde i 6 N rámků plných. Ty zůstanou v TLumiči prostřídané s trubčáky.

Prostě metoda Blaník je propracovaná do nejmenších detailů a samosebou jsem při ní, buď já sám a nebo se inspiroval i podle cizích prací, taky absolvoval mnoho slepých uliček. Sice jsem při tom nevynalezl 5 tisíc věcí jako Edison, ale málo jich nebylo. Ano, souhlasím s vámi, že včelaři bez tvůrčího talentu, kteří u včelařiny jakživo nic nevynajdou, ani se o to nesnaží, vidí pak jen případný úspěch. Ovšem 5.000 Edisonových objevů, které ale ke kýženému cíly nevedly, vůbec nechápou, protože je nevidí a sami na ně nemají šanci přijít. Ovšem takto podané to zní hrozně a tak musím jedním dechem dodat, že drtivá většina nekreativních včelařů zase dělá jiné úžasné věci. A tak musí lidské společenství fungovat, přesně dle textu, tuším že Werichovy písničky ze známého filmu: “ten dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady udělají moc”. Umím včely, neumím opravit kapající kohoutek. Vyrobím dokonalý úl, který vydrží 50 let (nástavek), ale nesvařím dva kusy železa a nejsem štont si zapamatovat, jaká díra se vrtá pro který závit. A tak já těm, co umí ty tisíce skvělých věcí, dávám zase to, co umím já.

Dnes budu stručný. Po zvážení všeho musím konstatovat, že to nefunguje. Plánovaně se to povedlo asi ve třetině případů, ve třetině rozpačitě, ale ve třetině v mednících není nic…

Totiž. Naprosto fantasmagorická myšlenka:

Jak to, že v některých vč NIC? Všechna dostávala stejnou dávku ve stejných dnech stejného roztoku. Jednalo se ve většině (víc jak z poloviny) o med z vypraných víček, nahromaděných za asi 3-4 roky a ta víčka byla z medu převážně květového. Nejde to tedy zdůvodnit, že některá vč na medovici nejdou a jiná ano. Prostě se zdá, a pro mě je to šokující poznání, že stejný zdroj jsou různá vč schopná využít různě, některá vůbec!!!!!!!!!!!!!!

Jediné vysvětlení, které ale kulhá silně na obě pomyslné nohy, že byla slabá snůška medovice a vč, která na medovici nejdou, podávanou medovou vodu spotřebovala na svou obživu, protože neměla nic jiného. Jenže jiná vč by tudíž musela padnout hlady. Proto tolik vykřičníků. Neumím to vyhodnotit, nechápu to.

Práce to byla doslova pro vraha, prostě moc muziky za zoufale málo peněz. Takto to dělat nejde. Škoda.

Vytočil jste Javali? Pochlubte se.

Taky by mě zajímalo co Martin a co Roman, snad nám sdělí jak dopadli. Já kupříkladu nejhůř za posledních 14 let. Pro mě byl letošek velkým zklamáním, na druhou stranu nepamatuji, aby bylo někdy za můj život 13 včelařských sezon v řadě skvělých. Loňský tuháč byla katastrofa, ale před ním jsem vytočil kvěťáku dost na to, aby to byl pro mě skvělý rok.

V podstatě se s vámi v odbornosti shodnu. Protože jsem založením cholerik, nadzvedlo mě, že když to tvrdím já a namachrovaní dutohlavi se tu do mě za to pustili, ani jste nemukal a o 3 týdny později píšete přesně totéž, jenže tak opatrně, abyste se náhodou někoho nedotknul. No a to já nemám rád, jsem chlap a tak se vyjádřím jasně a přímo. 

K tmavému medu u vás. Jestli smím radu, Goro, nebojte se, přece tmavý med je žádaný a třeba pro mě chutnější. Jen to hlídejte, aby to nestihlo v úlech ztuhnout - psali jsme tu o tom vloni ve vlákně o postupném odebírání medu. 

Postupně zpracovávám loňský tuháč a dám o tom nové vlákno. Popravdě, já jsem z toho tuháče nadšený a vlastně by mi vyhovovalo, kdyby byl každý rok. Stačí v kritické chvíli neomarodit (nebo nemít úraz) a pak je tuháč pro mě doslova požehnání. Vysvětlím v nejbližší době v novém vlákně.

A ano, od začátku na všech forech, kde jsem psal, opakuji, že se včelař nikdy, ani zjara, nesmí řídit kalendářem, ale stavem přírody a stavem včelstev v té dané lokalitě (třeba Petr o 11 km dál vzdušnou čarou má snůšku, já ne). Bohužel jsem to nezopakoval v domnění - v podvědomí mě nenapadne, že to píšu pro začátečníky a jim se to musí pořád opakovat - začátečníci hledají informnace, znalí už vědí.

No a je tu jedna pozoruhodná věc na tom, co píšete pane kolego. Já ustavičně narážím na to, že drtivou většinu ostatních nenapadají stejné věci jako mě při pozorování projevů čehokoli, ne tedy jen včel. Pokusím se to vám i jiným objasnit.

Jasně píšete, že na jednom stanovišti je u některých vč vidět přínos a sice to neříkáte, ale mě to evokuje, že u jiných vč na stejném stan med nepřibývá a nebo ne tak skvěle jako u části. No a já, když si něčeho takového všimnu, IHNED, první myšlenka je u mě PROČ některá vč medovici sbírají a jiná ne? Ano, ve vlákně, které jsem kvůli tomu založil připouštíte, že to je i vaše zkušenost. Ale ten rozdíl mezi námi je v tom, že já se nespokojím s tím faktem a snažím se přijít na to, proč některá vč medovici sbírají a PROČ jiná ne. A mě z toho jasně vyplývá zbavovat se matek, jejichž vč medovici ignorují. A o tom jsem chtěl debatovat, ne o tom, že to tak je. To přece víme, popsali to už dříve mnozí jiní. 

Vrátím se k tomu ve vlákně o schopnosti sběru medovice.

------------------------------------

Totiž, podle mě jsou v zásadě dva druhy lidí. Jedni berou věci kolem sebe jak jsou, pracovitě makají, často dřou, nedržkují, neremcají, nekverulují. Fanatici feminizmu se asi nafouknou, ale právě jsem popsal základní vlastnost žen a většiny (asi 80-90%) mužů. Proto nejsou žádné vynálezkyně (jedna Polka to nezachrání), a z chlapů jen někteří. Obyčejně ti líní, co se jim nechtělo dřít tradičními osvědčenými postupy.

Ještě před cca 120-130 lety byla ZÁKLADNÍ požadovaná vlastnost včely medonosné co největší rojivost. Roj byl jeden ze snadno zpeněžitelných produktů včelařského oboru. Zkusme si představit, že by to zůstalo na konzervativcích, často velmi tvrdě prosazujících minulé postupy.

Pak byla poptávka po včele s pomalým rozvojem, která ale téměř vždy sbírala medovici. Medovice byla (a dosud je) žádanější.

Pak přišla doba, že nebyl rozdíl v ceně medu a protože je jarní snůška jistá a medovice krajně nejistá, jen asi ve třetině a spíš jen ve čtvrtině let, začala být poptávka po matkách schopných raketového jarního rozvoje a současně co nejméně rojivých.

A tak dále. O tom jsem se chtěl bavit, o tom, co s tím, zda se o cokoliv pokoušet a nebo zda zůstat u žebřiňáků tažených voly, když by mohly zboží přepravovat kamiony. Kdyby byli všichni tradičně konzervativní, ještě by tu byly, a nejen u včelařiny, ty žebřiňáky…

----------------------------------

Pro úplnost. Klimatická změna začala někdy na přelomu 50/60 let 20 století. V důsledku toho začala na většině území (nebo kvůli jinému vlivu) mizet jedle bělokorá. Ta hostila producenty medovice, kteří se přemnožovali ale až od půlky července do konce srpna, někdy až do půlky září. Jedle se vrací, nevrací se ale ti producenti, které já zažil v dětství, tehdejší, hlavně jedlová medovice ale nebyla melecitoza. K tomu přišla Varroa a není možné čekat na snůšku do konce srpna, i kdyby nakrásně byla. Tady hledejme příčinu faktu, že včelaři včelám celé léto nic nedávali a začínali krmit až v půlce září. Čekali na snůšku, léčit nemuseli.

A tak dále. Příroda se mění, změnila se včela, změnily se technologie ošetřování vč, změnily se úlové systémy. Co se ale mění jen klopotně a těžkopádně, je zkostnatělé myšlení včelařů. Pro mě je doslova zdrcující, že v mém věku jsem ochotný pořád hledat, zkoušet, experimentovat a drtivá většina, i mladých, setrvává v zaprděnosti. A já nanacházím partnera ochotného snažit se posouvat vývoj. Je to únavné a mám opět zaječí úmysly. Mladí, zamyslete se, jestli vám není bl.ý, že to tu táhnou dva dědci. Goro mi snad toho dědka odpustí, jistě mi rozumí.

Opět nechci překrýt Gorův článek z dneška ve vlákně - Začátečník prosba o radu - a tak reaguji tady. Gorův příspěvek dokonale vysvětluje důvody mého varování o okamžitém krmení. Ale dopustil se několika nepřesností, ty uvedu na lepší míru a také poukážu na něco, kvůli čemu tu začal velký rozkol a urazili se nám tu nejméně dva přispěvatelé a přestali komuniákovat.

V první řadě Goro několikrát píše o odebrání medníků v souvislosti se začátkem krmení. Já TVRDÍM, že se to nesmí udělat, nelze silnému vč odebrat naráz medníky. Už Jindřich Boháč - díky jemu jsem to na začátku osmdesátek pochopil a začal se tím řídit, tvrdil, že včelstvo se vždy přizpůsobuje počtem jedinců danému prostoru a jakmile naráz ztratí část objemu úlu, vyžene část včel. Boháč tvrdí (nejen on), že vyhnány jsou bohužel mladé dlouhověké včely, které se neubrání silnějším starým včelám. Já se DOMNÍVÁM, že ne tedy VD, ale včelař právě tímto zrušením medníků zapříčiňuje úhyny svých vč. Proto jasně píši, že se krmí skrz medníky a že ukládání cvukru do medníku nehrozí - vysvětlil jsem to tam dostatečně. Goro, asi aby nepsal moc obšírně, věc zjednodušil. Jinak si neumím vysvětlit rozpor v jeho, jinak velmi cenném příspěvku. Na jednu stranu radí krmit cukrem ve snůškových pauzách a ví, že cukrem vč med “neznečistí” a současně se vyjádří tak nešťastně, že by začátečník usoudil zrušit naráz medník. No, kdo má jedinou míru a jen jeden medník, například Adamec a slovenské B, čechoslovák a podobné systémy, no tak ten nemůže redukovat medníky po částech. To je každého boj, vysvětlil jsem stokrát, že mít jen vysokou míru v jednom úle je předpotopně zaostalý systém a čím dál zřetelněji se ukazuje (jenže neexistuje statistika), že nejvíc úhynů je v úlech s jen vysokou mírou a nejhůř v pouze dvouprostorových úlech. Toto je další důkaz! To už by byl lepší pracnější NN systém s pomalejším jarním rozvojem a menším výnosem, než úl s pouze vysokou mírou.

-------------------------------

Ovšem pro mě pozoruhodnější je, že Goro tvrdí totéž co já s plodovou pauzou a varuje, že k ní může v tuto dobu a hlavně asi 2 týdny před kritickou dobou dojít a to je plodová pauza. Tvrdě jsem se vymezil vůči stupiditě zvané umělá plodová pauza, kterou někteří progresivisté záměrně dělají tím, že včelstvům po slunovratu odeberou VŠECHEN plod. A šlo mi TAKÉ o morální stránku věci, když tito dělají plodový oddělek bez včel s tím, že se tam nalíhnou nějaké mladušky a ty sice plod nevyhřejí a tak ho část uhyne a to tyhle takyvčelaře nijak netrápí. Já to přirovnal k odebrání kojence od matky s tím, že se má nějak postarat mimio o sebe samo. S tím moralizováním jsem u dvou zdejších protagonistů tvrdě narazil a došlo ke konfliktním reakcím, které jsem vůbec neotevřel a nečetl.

No a najednou to samé, co já, ale zaobaleně napíše Goro (mě se v konfliktu, kdy jsem tvrdil totéž Goro nezastal - chce to mít u všech dobré) a pak píše v zásadě to samé, že prostě nejhorší, co může u vč nastat, je v tuto dobu a dobu už po slunovratu plodová pauza.

Pane kolego Goro. Vážím si vaší odborné zdatnosti, ovšem v tom, co jsem právě popsal, se s lidmi jako vy já neshodnu nikdy! Protože nechci, já to nepotřebuju mít u každýho dobrý, já ne! Já se nepotřebuju zalíbit všem.

Na CHZ jsem dokonce na toto téma zanechal článek o škodlivosti plodové pauzy. Má málo přečtení a ohlasy jen dva, kterým navíc já vůbec nerozumím. Každý si to může srovnat v hlavě sám, já za jiné víc udělat nemůžu, než jen varovat před “moderními”, často neetickými a nemorálními způsoby “ošetřování” včelstev. Stačilo by u včel být lidský = humánní a nedělat včelám nic, co by jim i jen MOHLO nějak ublížit. Odebrání plodu a vynucení plodové pauzy je jedním z nejzhoubnějších opatření, jaké lze u včel spáchat. Někomu stačí výchova od rodičů a základní školy, aby neomylně věděl, co včelám udělat nikdy nesmí. Jiným se to vysvětlí a oni to ihned pochopí a akceptují. Pak je skupina včelařů (a nejde jen o včelaření), která se zvětšuje, velice sebevědomých dutohlavů, kterým vysvětlit nejde nic.

České přísloví to říká jasně (apatyka je apotheke - lékárna): “Komu není s Hůry dáno, v apatyce nekoupí.”

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1550-mozna-pricina-podzimnich-i-jinych-uhynu-vcelstev/

Velcí hrdinové, kteří se proti mě vymezili a odmítají komunikovat, protože nehodlám zpívat progresivistickou liberální písničku, vás, milí začátečníci nevarují a nechají vás ve štychu když je nejvíce potřeba něco udělat a varovat méně zkušené. Nevím o co jde tady na CHZ jim, mě jde o pomoc začínajícím.

U mě vč začala hladovět a doslova před očima mizí dosud nevytočený med.

ZAČNĚTE BLESKURYCHLE KRMIT!

Dostal jsem SZ, kde dotyčný píše, že mu mizí z úlů med před očima. To samé Javali, možná sdělí, kolik mu z devíti medníků plných medu zbývá teď. Jestli to včas nevytočil.

-------------------------------

Takže:

- Medníky se redukují, podle jejich obsednutí, neberou se ale všechny naráz.

- Krmí se skrz medníky, bez obav, že by do medníků dávaly cukr, ten si po půlce července už přednostně ukládají - stejně jako případnou snůšku, nejprve nad plod na vysokých rámcích a až případné přebytky by dávaly do medníku. Než k tomu může dojít, opět ubyde včel, třeba za 6-10 dní se už může zrušit další medník.

- U míry vysoké 30 není KK potřeba (kdyby začala pozdní snůška je možné jeden NN na VN nasadit), vč bohatě vyzimuje na zásobách na vysokých rámcích. Jen KK se zásobami, v půlce září podhozená pod VN, je lepší. Nikoli však nezbytná.

- VN se ale nesmí “ulít”, nakrmit jen tak, aby na rámcích, kde je nyní ještě plod a kde bude zimní sediště včelstva, zůstal při dolní loučce na každém rámku prostor asi jako dvě dlaně s prsty.

- I kdyby došlo k ulití, vč zasedne v TL, proto jej nechává Blaník přes zimu, ale mohl by se už zrušit. Jenže pak je to nutné vyvařit a nebo sířit a starat se o dílo (a vyhýbat se mu ve skladu), které se už bude likvidovat. Takto ponechání TL (klidně přes zimu) je TL v další funkci = je pojistkou proti ulití. Může totiž na konci srpna i ještě v září přijít snůška a vč zalijí sediště.

- Pokud jsem na něco zapomně a je někomu přes toto varování něco nejasné, ptejte se tady, ne v SZ. Jde mi o to, abych případná vysvětlení neposkytoval jednomu, ale více lidem a také to tu bude i v dalších letech “viset”.

Náhodně objevené video o obří sršni, které mě ani tak nezajímá, ale ukazuje pozoruhodnou věc. Povšimněme si, na jaké straně je někde v tramtárii česno. Ale skalní čeští chytrolíni mají česna uprostřed že?

Za skutečnou zajímavost považuji já toto.

https://www.youtube.com/shorts/B5xW3NgRcDk

Ale adorovaný Österlund má česna také nesmyslně uprostřed - minuta 37 v následujícím videu.

https://www.youtube.com/watch?v=QtUtNARvgoE

Eurodadant také. To jsou přežitky úrovně vědění z doby, kdy byl moderní Budečák, tedy někdy ve 20 letech 20 století.

Takže kdo chce vitální, zdravé včely, začněte česnem na jediné správné straně. A pokračujte správnou odbornou literaturou. Ano, umět rozpoznat co je správné se podaří jen někomu.

Ve Švédské Uppsale mají největší kachny a patrně zkoušejí, co si lidi dají líbit.  

Možná to ale ukazuje na širší problém původních Evropanů. Protože také Evropské mladé ženy nejspíš způsobily menší bzučivost mužů, patrně svojí nižší atraktivitou a libidem (taky kdo by chtěl co mít s potetovanou maškarou, navíc feministicky mužnou se slovníkem CHLAPSKÉHO dlaždiče) a proto se rodí méně dětí, protože se neuvolní, když absentuje mocné bzučení, samčí buňky v míře dostatečné… Protože u některých samic je nyní nutné mocně zabzučet (ani to moc nepomáhá, co vidím u mladých kolem sebe), dřív, než vědci přinesli převratný objev bzučivého opylení, se bzučelo víc, ale nějak normálně. Navíc my měli bzučení moc rádi a většinou stačilo zabzučet docela málo a akt bzučení byl ihned, radostný a vydatný. Taky plodný, někdy až moc, nebo i nechtěně plodnější, než se chtělo. Za mého mlada před 50 lety rozhodně nikomu z normálních ZDRAVÝCH mladých chuť k vydatnému bzučení nechyběla, k jeptiškám a na fráterníka se nikomu normálnímu nechtělo a tak se bzučelo všemožně a furt. Inu, časy se mění.

To psali včera (u hovadin čtu jen titulky) o mladých Němcích proč neplodí děti, že se prý bojí, že by děti neubzučeli, tedy vlastně asi psali, že by je neuživili.

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vcely-brukot-opylovani-klima.A250716_122757_hobby-mazlicci_bma/3#space-a

Tak za toto se utrácejí veřejné peníze, které pak chybí jinde? Podívejme se zcela vážně na sdělení té idiocie. Tvrdí se tam, že jestli se nezmenší oteplování - už o teple nemluví, teď je to kliatická změna, protože naopak mnohem reálněji hrozí zastavení Golfského proudu a doba ledová. Takže resume článku:

Klimazměna se nezmění a tudíž z toho jasně vyplývá, že je potřeba grýndýl ještě přitvrdit. Na to, že planeta shoří už věří asi jen paní Nerudová a tak se musí přijít s něčím silnějším, s větším kalibrem. Tohle je to cinknutí, tohle se článek snaží podprahově evokovat, aby se lidi báli oteplení - klimazměny a mladí (obecně pitomnější - proto inkluze a zničené základní školství před lety) pak přehlasovali dospělé v otázkách boje s klimatem. Pro jistotu se ale zavede možnost falšování voleb, třeba korespondeční volbou. To pro případ, že by lidi nevolili spúrávně. A Rumuni vyzkoušeli, že když nepomůže ani to, tak volby zruší soud a je to!

A teď naprosto vážně. Podle mě je bzučivé opylování čirý nesmysl - proč by to čmelák dělal, on pyl na povrchu svého těla nepotřebuje. Vibrace svalů = výdej energie a v přírodě se nic neděje nadarmo, tak zvaná příroda je nemilosrdně krutý, dennodenní boj o život a žádný tvor (kromě lidí) nedělá nic zbytečně!!!! Navíc se o bzučivém opylování píše POUZE U ČMELÁKŮ!!!! Ze včel jen nějaké marginální nevýznamné dva druhy, článek ale evokuje, že jde o včely medonosné. 

Tak kdyby někdo nevěděl, co přesně je manipulativní DEZINFORMACE, tak jsem vám jí přátelé právě předvedl a vysvětlil. Dál je to na vás. A takovýchto dezinformací vidím na internetu denně několik.

https://www.google.com/search?q=bzu%C4%8Div%C3%A9+opylov%C3%A1n%C3%AD&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=bzu%C4%8Div%C3%A9+opylov%C3%A1n%C3%AD&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIHCAEQIRigAdIBCDc1OTlqMGo3qAIIsAIB8QVOcUxqib_WLvEFTnFMaom_1i4&sourceid=chrome&ie=UTF-8

Tak dnešní poznatek:

2.7. jsem byl zklamaný, jak nepřenesly med, nepřepracovaly všechen, bylo to prostě divné, nejednoznačné a rozpačité. Dnes mám přesnější poznatek, ale opět varuji, že se jedná jen o pár vč a jen v jediném roce a nejde to tudíž zobecnit a považovat za zákonitost. Je to ale velmi nadějné, pokud se to potvrdí v dalších letech i u jiných včelařů, je to bomba!!!

Z asi 15 kg prokazatelně přenesly nejméně 12 kg. Spíš ale víc - roztahaly to do dalšího medníku, snůška byla mizivá a ostatním vč na stejném stanovišti nepřibylo nic. Co zůstává v podstaveném NN s tuháčem nevím, nekontroloval jsem.

Takže logika. Goro tvrdí, že aby to přenášely, musí být nějaká snůška. Ta asi byla na uživení, jinde nepřibylo nic. Toto je důlěžité si pamatovat, MUSÍ BÝT, TŘEBA I MALÁ, ALE SNŮŠKA! No a ta logika je v tom, že jestli je například 15% nerozpustné a nestravitelné (a tedy i nepřenositelné) melecitozy, tak by to dělalo z asi 15 kg NN tuháče 2,25 kg. To jednou skončí jako “písek” podobnÝ krupičce, jindy to sice včely snědí, ale vykálí jako nestravitelné ve větším množství výkalů. Zdá se, že to každé vč řeší jinak. (což je de fakto velmi pozoruhodné! a jistě by stálo za další zkoušení) No a 15 bez 2,25 a tak se zdá, že spotřeba na přepracování není až tak velká. Samosebou přesně jsem to nepočítal, nevážil a neměřil (nejsem Dol a nikdo mě za to neplatí). 

Podle mě je to podstatně chytřejší, než odvíčkovat (já to jen podrápal vidličkou, odvíčkovaná byla menší polovina odvíčkovacím strojem a není v tom rozdíl), NAMÁČET, vytočit a vylít do hnoje.

Mám za to, aspoň já o takové práci nevím, že zatím nikdo nic k řešení tohoto problému nezveřejnil.

Takže. Melecitozní med v plástech je nutné ochránit proti zavíječi do dalšího roku a pak se dá “recyklovat” s minimem práce na plnohodotný tmavý medovicový med. Samosebou s příměsí snůšky, která v tu chvíli bude.

Pan Goro mě předběhl. Jestli je ten med ještě květový, bude nejspíš už ztuhlý. To je stará zkušenost praktiků.

Ano, nanosily vám neskutečně medu, mohlo ho být víc, viz vlákno o průběžném odebírání medu. Nejspíš v tom Javali nejsou čáry ani záhady, prostě na nějaký rajon byly samy. Taky doufám, že si vše píšete, že to vyhodnotíte a podle zkušenosti si upravíte provozní metodu pro vaši lokalitu a úl. Já devadesát kilo od jednoho vč jakživ neměl. U mě je definitivně po snůšce. A kdyby nějaká přišla, byl by to tuháč a to ať si Pánbu radši nechá.

No a takovéhle posilování oddělku neznám, nevím. Co ale vím jistě, že včely z “brad” nebo z medníků nejsou k ničemu. Ale něco v tom snad zůstane, uvidíte. Já bych se nebál brigády, ale jedině z plodových plástů, kde se zdržují ty správné včely. Ale i když vám většina včel asi uletí, ke kontaktu a předání “chlebkvásku” dojde. A o to jde a je pozitivní vždycky, když kvůli jinému ne, tak kvůli tomuto určitě ano. Fandím vám, i když včely na balkoně mi evokují spíš rozpaky…

--------------------------

Je mi divných jen 10 kilo na NN. Ale něco si mlhavě pamatuju, že to máte na nějak málo rámků. Víte, bylo by skvělé, kdybyste vždy uvedl co za úl, míru i počet rámků.

Zjevně jste nevčelař a tak vám to objasním.

Mšice, jako většina živého, potřebuje k životu živiny ve formě glycidy ku bílkovinám v poměru 7-13 : 1, ale míza rostlin má tento poměr asi 30 : 1. Mšice a ostatní tak zvaní producenti medovice tudíž mají před zažívacím traktem jakési filtrační zařízení, které ještě než míza vstoupí do zažívacího traktu producenta, odloučí přebytečné glycidy = cukry. V míze zůstává tolik glycidů, kolik potřebují a přebytek vyloučí. Samosebou se to děje automaticky a tak asi 20% ze 30% glycidů, které obsahuje míza, hmyz vyloučí a tudíž medovice nejsou výkaly producentů medovice, nýbrž odfiltrovaná část, která tudíž vůbec neprošla trávením. Mízu s přebytečnými cukry producenti vystřikují v podobě jemných kapének a to popisujete, jak jste pozoroval. Někdy bývá medovice na lípách tak moc, že kape v kapkách velikosti čočky, i hrášku na auta, zaparkovaná pod lipami a pak to jde velmi špatně z aut umýt. Kape to samosebou na cokoli, i na lidi například, když je bus zastávka pod lípami, ale i na chodce když chodník vede pod těmito stromy. Konkrétně tento druh lipové medovice včely ignorují.

Medovice se nevyskytuje vždycky, v množství významném pro včelaře bývá jednou za 3-5 let a musí se v daném roce sejít několik podmínek, aby se producenti medovice přemnožili a to se nestává každoročně. Není to tedy pravidelný zdroj medu jako je nektar květů, až na výjimky rostliny kvetou každý rok. Jen když například třešně, nebo akáty těsně před rozkvětem zmrznou, v tom roce nekvetou. 

Přikládám poměrně dlouhý článek z Wiki, ale jsou v něm nepřesnosti, například cukr sacharozu tam řadí do jednoduchých cukrů. Proti například melecitoze je sacharoza jednodušší cukr, ale pojmem jednoduché cukry nazýváme pouze monosacharidy a sacharoza je disacharid, složený v poměru 1:1 z monosacharidů glukozy a fruktozy. Ale z Wiki se můžete dozvědět další detaily, ovšem prazákladní informaci podává zavádějícně třeba také tím, že tvrdí, že producenti vylučují medovici řití, což evokuje právě tu neodbornou představu, že medovice jsou výkaly. Vývod filtrátu je sice tam, kde anální otvor, ovšem cesta medovice je jiná než zbytek trávené materie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Medovice

Mají tam medovici produkovanou mšicemi. Med z tohoto zdroje včelař určitě nevytočí, je to zdroj marginální, nicméně je jedním z četných uživovacích zdrojů, jaké včely v tuto jalovou dobu mají. Bohužel tato medovivce, stejně jako četné bagatelní medovice jiné, nebývají každý rok a už vůbec všude. Podobně bývá takováto uživovací medovice na třešních, i na jiných peckovinách.

Na vás by bylo pro mě lepší neragovat. Ale na něco se vás zeptám a jsem zvědavý na vaší odpověď. Do vašeho textu vložím otázky. 

Komunistický výkup je zmíněn ne proto, že nenávidím komunismus, nebo že potřebuju do všeho montovat politiku, ale aby CHYTŘEJŠÍ pochopili PROČ je Kraňka tak zparchantělá. Blaník je zatím nepřekonaný fenomén, nebo umíte nabídnout něco lepšího a univerzálnějšího?

Sledoval jsem tento rok jeden rok, aha a děláte závěry, chápu podrobněji rozdíl v plodování BF a Kraňky jaký výchozí materiál u K a i u BF? A na kolika stanovištích a u kolika včelstev? abych si ověřil, jestli je to opravdu tak, jak se píše. Vychází mi z toho, že vzhledem k rozdílu v plodové křivce a množství líhnoucích se včel, alespoň moje matky BF (dovoz z Polska) nejsou schopné naklást tolik vajíček jako Kraňka. Neobjevuji Ameriku, vše už někdo zjistil a popsal přede mnou i Tom50 opravdu? Já?. S menším průměrným výkonem matky je spojena nerojivost zdroj?, méně plodu s výživou a tím pádem vitalitou včel, které v době, kdy už nic moc nektar nedává, začnou sbírat medovici zdroj této nesmyslné, patrně vaší představy sdělíte?. Jak se opět ví zdroj? Jak se to ví?, včely často dávají přednost určitému druhu snůšky, ale když už nemají co, jdou po všem umíte tento blud dokázat?. Jenže v době největšího množství medovice, je Kraňka často oslabená oddělkama, rojením a včelař ji raději nechává na pokoji nebo přikrmuje, léčí a zazimuje zdroj těchto blábolů? Drtivá většina Kraňských vč, ze kterých nebyl brán oddělek, ani nebyla nijak oslabována, prostě medovici nesbírají. Je to tedy příčina genetická a ne důsledek práce včelaře!. Můj (nejen můj čí ještě?) závěr je ten, že nelze říct, že je včela Kraňská horší. Podle lokálních podmínek snůškou a dostatečným množstvím medníkových souší vložených včelařem určitě překoná BF. Při rozkvětu ovocného sadu a následném kočování na řepku a dobrém počasí pro tvorbu nektaru může nasbírat Kraňka klidně 100kg při dostatku medníkových souší. Toto podle mě BF, která je ale víc blbuvzdorná nedokáže důkaz?.

Dopustil jste se hned mnoha tvrzení, která nemají oporu a je zajímavé, jak Goro a ostatní, co po mě chtějí zdroje mých DOMNĚNEK a vždy uvedu, že dávám DOMNĚNKY, NAJEDNOU U VÁS ANI NEMUKAJÍ. Já tak bohorovný z ZÁSADNÍCH tvrzeních být neumím.

------------------------------

Někdy v roce 1984 (+-rok) mi bez kočování na zahradě u chalupy dalo jedno Kraňské vč (moje F1 po insemince Troiseck z Jabloňan) uprostřed řady sedmi včelstev, vše na TS stejné míry a stejné metodiky ošetřování - tehdy ještě převěšování, mřížka a zakladené černé dílo v medníku  rekordní výnos. Matky vše stejné, jen různě staré F1, dalo 75 kg. Na stanovišti, kde byl dlouhodobý průměr 18 - 20 kg. Stanoviště jsem provozoval kvůli tehdy pětašedesátileté mámě, už byla nemocná a nemohla jezdit na externí stan a kočovat už vůbec. S logikou některých bych pak mohl tvrdit, že Kraňské F1 Troiseck dávají při dostaku souší běžně výnosy 75 kg. Jenže nejsem jako někteří bohorovní mladší.

Nikdy se to nevysvětlilo, stejná matka další rok rekord nezopakovala.

A tak dále, nechám na ostatních jakou cenu má páně Malinovo sdělení, tedy porovnávání K a BF.

---------------------------------

A lidi, moc prosím, vyžeňte si z hlav stále papouškovaný blud o tom, že když jsou včelstva hladová, pak napadají jiná včelstva a berou za vděk i zdroji, které by jinak ignorovaly. Včela je naprogramovaná nepřetržitě slídit a vyhledávat nové zdroje (naštěstí nikdy nemá dost) a z hlediska Darwinizmu není rozdíl mezi zdrojem snůšky a nebo vykradením nějak zaostávajícího, méně schopného včelstva. Takovéto bludy tvrdí jen nevzdělaní a pak i časopis, který se prezentuje jako seriozní. 

Podobný blud je i to, že je BF méně plodná. Je to právě naopak. Nerojivost u BF jsem já postuloval podle pozorování a neumím nijak dokázat a proto nic netvrdím. Podle mě je to tak, že BF umí geneticky držet rovnováhu a nestává se u ní, že ihned omezuje při zhoršení jarního počasí kladení vajíček. V důsledku toho pak Kraňce v čase chybí některá stadia plodu, larvy, které by mohly kojičky krmit a tyto kojičky vyprovokují rojení. Tohle se za 10 let, co já mám část vč BF, opakuje rok co rok. A že se mi nerojí ani K se já DOMNÍVÁM je jen důsledek toho, že nevyrabuji všechen med, část nervytočených NN si uschovám na jaro a vč mají v TL pod VN vždy několik zásobních plástů a tudíž nepociťují výkyvy počasí a výpadky snůšek tak moc, jako vč bez přínosu zásob od česna. Dovolím si tvrdit, že je ZÁSADNÍ právě to, odkud zásoby do vč pořicházejí. Tvrdili to tak předkové a já se o tom přesvědčuji rok co rok. Tudíž dostatek zásob nad plodem nikdy nepůsobí stejně, jako zásoby POD plodem. Ano, tak prosté to je, dělat proti rojení se nemusí v Blaníku vůbec nic… Dokonce ani u Kraněk.

Píšu česky, vše dopodrobna vysvětluji včetně souvislostí a vy nechápete, proboha proč? Nejste schopen? OK, to by se pak nedalo nic dělat. Ale jestli něco dopodrobna vysvětlím a někdo pořád nechápe, patrně mě chce nas…, jak jinak tomu mám rozumět?

A to jsem jen chtěl vysvětlit, PROČ se stalo, že většina Kraněk nesbírá medovici a někteří mohli pochopit, že mohou i oni selektovat a prostě likvidovat matky, jejichž včelstva jsou na sběr medovice “líná”. Ale nejlépe by udělali, kdyby zkusili BF sami a pak se rozhodovali, zda pracně měnit Kraňku (což se za jeden lidský život nepodaří) a nebo zvolit “hotovou” včelu.

No a někdo mohl pochopit úsilí YXZŽ, která tu zuřivě vnucuje jen přežitou včelu, protože BF má sama od sebe bez selekce a pracného šlechtění všechny ty vlastnosti a ještě mnohem lepší, než Kraňka. Jenže XYZŽ vsadili špatněě na “zastaralou” včelu a teď se snaží vnutit včelařům, co dříve nebo později odejde do zapomění stejně, jako je v zapomění včela tmavá a nikdo normální toho nelituje. POKROK NEZASTAVÍŠ!

Prostě BF se nerojí, BF sbírá medovici a BF lépe, rychleji a víc staví a tudíž budou včelstva BF odolnější poroti nemocem. Těm nemocem, které mají jednu z příčin ve starém hnusném černém díle.

Nafoukla se drvodělka když odvedla debatu jinam a mě se to nelíbilo a pokusil jsem se vráti debatu k tématu. A uraženě tu napsala, že abych si tu diskutoval sám. No a nyní vyhrožujete i vy. Přiznávám se, že vám lidi vůbec nerozumím, nechápu, jak můžete nechápat i to, co vám někdo podrobně vysvětlí?

Takže pane Goro. Jste to vy, kdo nepochopil důvod a téma vlákna. Jak chcete diskutovat o něčem, co nejde vyvrátit? Prostě je to fakt, většina Kraněk medovici nesbírá a já TVRDÍM, PROČ se to stalo. Chytří měli pochopit, že to byl následek doby a že nyní už není DŮVOD v tom setrvávat.  A debatovat se mělo o tom, co s tím udělat a ne, že to tak je. To víme, jak to je, proč o tom pořád kdákat donekonečna? 

A to je pořád dokola. Většina chce planě pindat do nekonečna o tom, jak věci jsou, mě jde o to, pojmenovat věci špatné a debatovat o nápravě a debatovat o tom, jak může každý sám přispět ke zlepšení. O určitém typu lidí, hlavně starších žen, ale mnozí mužové jsou hodně podobní se říká, že jsou drbny. Drbnám nejde o to, něco zlepšit, změnit, oni potřebují prostě jen kdákat vo ho.ně pořád dokola. Jestli je CHZ taková drbárna, kecy dokla o ničem, pak jsem to já kdo to trapně nepochopil. Drby - klevety myslím po vašem, to je třeba ta zhovadilost o opilých včelách. Nenapadlo by mě na to ragovat a připomínám, že to vložil ANONYM a už jen to vypovídá o mnohém.

Napíšu majitelovi SZ a zeptám se ho, co tu chce víc. Zda odborné posouvání včelařství a nebo jestli víc plkání o ničem pořád dokola. Mám za to, že to druhé a že mu to tady kazím.

Pozor na nacionální cítění, aby se nám nenafoukli moravští kolegové. Navíc je Praha větší!🙂😉

No a teď vážně. Pane kolego, že se zdržujete novinářskými kachnami! Pro prostoduché se to píše a tedy se to jistě nepíše pro lidi jako vy. 

Dovolím si přidat na toto téma článek Jaroslava Haška z roku 1912, aby bylo jasné, že se na inteligenci značné části populace za víc než 4 generace Čechů nezměnilo nic. Domnívám se, a moje domněnka hraničí s jitotou, že na tom jiné civilizované národy nejsou jinak a že míra civilizace, ani průměrmá hodnota IQ obyvatelstva se za 113 let, které uplynuly od napsání Haškova článku, rovněž nezvýšila. Článek v odkazu je velmi poučné přečíst celý, na aktuálnosti neztratil nic, navíc je tehdejší čeština svou archaičností zajímavě půvabná.

https://www.casopisczechindustry.cz/products/jaroslav-hasek-zvlastni-zvire/

Děkuji vám za absolutní potvrzení mého postřehu, v tom se shodneme.

Neshodneme se v tom, co uvedu citací části vašeho textu:

tom starého psa novým kúskom nenaučíš… zvolíte osobitú tému na sklon včiel k zberu medovice a košatíte, košatíte a košatíte… nebudem sa vyjadrovať k tomu komunizmu, pre mňa ste tie vysvetlenia nepísal, ja som si to odžil…nemôžem sa vyjadrovať ani k včele “buckfast”, nikdy som ju nechoval …

Ano, na světě je drtivě drtivá většina až parazitických lidí, kteří neřeší, co je správné a co není, co je lepší a co horší. Prostě tihle se naučí v každém režimu vytřískat prachy a nestarat se o nic, jen o sebe. Košacení bylo nutné pro pochopení motivů (nic jen nepopisuji, vždy hned uvádím  PROČ) a popis poměrů v minulosti byl oddělen a každý dostal ponaučení, že dál číst nemusí, že to s tématem přímo nesouvisí, že jde pro mladé jen o dokreslení doby. Například PROČ by včelaři neselektovali med květový od medovicového? Dělali to proto, že komunisti vykupovali obojí za jednu cenu a tak nebylo potřeba se snažit těžit naprosto NEJISTOU medovici, když výkup platil stejně skvěle i za med květový, který je absolutně JISTÝ každý rok? Ale vy si musíte rýpnout, proč? Jak se už tedy zavděčit všem, i rýpalům bez důvodu? Bez tohoto vysvětlení, PROČ se šlechtila včela jen na květové medy bych nemusel psát vůbec nic, proboha, pane Goro, vždyť tohle bylo jádro sdělení a hlavní pointa celé myšlenky, fakt to neumíte rozpoznat?

Nakonec moje články nemusí číst vůbec nikdo, jsou k dispozici ZADARMO všem. Češi mají takové jadrné úsloví: 

Ber, když je ti nabízeno. Nechceš? Nech být, ale NEVOHRNUJ RYPÁK, V..E!

----------------------

Proti většině těch, co sami nikdy nic nevymyslí, když, tak utajují a nanejvýš nasírají - jak to trefně a stručně nedávno popsal Javali, je nepatrná hrstička hybatelů a jen ti posouvají svět kupředu. Jenom tihle lidé, a já se k nim počítám, neustále hledají, jak věci dělat lépe a uvažují, které zastaralé představy opustit  A PROČ! Lidi jako já obyčejně nezbohatnou a nebývají, jako poslové špatných zpráv milováni. Ale ti, někteří z nich, se jednou pro vždy zapíší do historie. Zatímco drtivá většina parazitů, kteří jejich vynálezy využívají, ale mlčí, bude zapomenutá a spíš se o nich nikdo nikdy nic nedozví, tihle si dají velký pozor aby někomu něco dali zadarmo. Těch je drtivě více. Ovšem kdyby tito jen mlčeli, bylo by to OK. Jenže mnozí mají nějakou úchylnou potřebu zneuznávat, ponižovat, pšklebovat se (vypichovat neúspěchy, které nemůžou u výzkumu nebýt), na všem hledat vši a nedostatky místo toho, aby když už jsou neschopní mlčeli a nebo se snažili pomoci, jsou v automatické opozici. Asi duševní úchylka, nebo jak si to vysvětlit. Vy patříte k těm, co jsou v ustavičné opozici, ale konstruktivní, bez které není žádný pokrok. Za to vám dík a za to si vás velmi vážím a děkuji.

--------------------------------------

následující netřeba číst, těm, co nepotřebují být vzdělaní a znát souvislosti

Adamec v roce 1904 poředstavil a vedení včelařů Čech a Moravy schválilo novou, širokonízkou míru 39 x 24. Jak na ní přišel jsem vysvětlil jinde. A jak se mu mohlo podařit prosadit takovou novotu? Těžko! Toto slovo by stačilo. Ale já to vidím malinko jinak. Adamec byl inspirován a nikdy se tím netajil Langstrothem a ostatními hybatei, kteří se soustředili v Americe. Jenže byl dost inteligentní na to, aby věděl, že tuzemské včelaře nejde přesvědčit hned, aby úplně vše zahodili a začali úplně jinak. Proto vyšel z tehdy nejrozšířenější míry, jen sdružil vysoký a nízký rámek a položil je spojené na bok. Primitivnější mysleli, že vlastně mají pořád svůj úl a svůj rámek, jen srostlý celorámek s polorámnkem a vše položené na bok, ale základ byl pořád ten jejich původní zaprděný.

JE NUTNÉ VIDĚT KONTEXT DOBY, ADAMEC NOVOU MÍRU, INSPIROVANOU TEHDY ASI 45 LET STARÝM LANGSTROTHEM, PŘINESL PO 45 LETECH JAKO JÁ PŘINÁŠÍM BLANÍK PO 45 LETECH PO UNIVERZÁLECH A NÍZKONÁSTAVKOVÉM OMYLU

Dá se dohledat, že Adamec varoval před zadováky a navrhoval úly horem přístupné, v jeho době se stropováky nazývaly Amerikány. Tak tady už Adamec tvrdě narazil na obecnou tupost a jeho nová revoluční míra se prosadila zase jen v předpotopních zadovácích a kdyby je komunisti nezakázali v roce 1988 vyrábět, jistě by někteří (expresivní pojmenování těchto lidí jsem smazal) včelařili v zadovácích dodnes, analogicky jako nepoužívají rámky, medná kráva, japonec a podobně. Sice to podávám velmi tvrdě a expresivně, ale PRAVDIVĚ! 

Bří Švarcové v Kolči chtěli vyrábět od roku 1922 Amerikány na českou Adamcovu míru s lepším čtvercovým půdorysem, ale lidi to nekupovali. Lid chtěl zadovák a tak aby podnik nezkrachoval, musel vyrábět to, zač byl tupý včelař ochoten platit (důkaz jak tržní mechanizmus brzdí rozvoj). Protože podnik byl pod horou Budeč, nazvali ho Budečák. Úplně stejně jsem smýšlel já, žiji pod horou Blaník a tak jsem svojí metodu nazval podle té posvátné hory. Tady ale podobnost (a moje inspirace) končí, nutno podotknout, že jsem nebyl a nejsem dosud tak namachrovaně sebevědomý, abych svůj úl, spíš provozní metodu nazval slůvkem obsahujícím Evropu. Evropě je je nějaké Česko fuk a tudíž název úlu složený z příjmení Francouzského vynálezce a Evropy považuji za víc než trapný! Nicméně Ing. Řeháček se jednou pro vždy zapsal do vývoje českého včelařství velmi pozitivně.

Zatímco statisíce bezejmenných včelařů nepřinesly pro české a československé včelaření VŮBEC NIC, jména jako Brenner, Ing. Řháček, Ing. Kamler, ale také Ing. Čermák, Boháč a několik nemnoha dalších už zůstanou zapsána napořád. Mám za to, že ani na Blaník se už nezapomene. Já to ale vlastně nejen, že nečekal, ale ani neplánoval, prostě se to tak stalo.

A proč metodě Blaník věřím? No proto, že na rozdíl od všech mě známých úlových systémů není vázaná otrocky na jeden konkrétní úl a jednu konkrétní míru!!!!!!! Systémem Blaník se dá včelařit v každém nástavkovém úle, na každé míře a jedinou podmínkou je, že v úle musí být pro plod rámky vysoké a pro med a chov trubců rámky nízké. 

Všichni mí kritikové, prosím, sdělte mi, KDO ještě nabídl tak univerzální a stoprocentně funkční provozní metodu v Česku, ale i v ostatních zemích? KDO?