Jirko, konečně zajímavá debata. Snažím se navázat na Gora, doplnit ho a proto odpovídám jakoby jemu.
Jednou pro vždy. Jedna z výhod Blaníku je, že nemůže nastat co poisuje pan kolega Goro. I kdyby včely ulily vysoké rámky až dolů a zavíčkovaly, zasednou v TL.
Tady odbočím k tomu, co mě naučila máma. Vč není debil a přestalo brát krmení když bylo pevné dno a ony “věděly”, že si musí nechat prázné buňky jak píše Goro. Ano, některé vč, patrně geneticky nedostatečné (prostě vadné) ulilo samo sebe i když pod sebou nemělo prázdný N nástavek. Někdy to asi nepřežilo a tudíž Darwin - blbé geny zmizely.
Asi bych raději koupil nové plasty (kolik rámků, 2 nebo pět?) a vrátil je, než bych se trápil a trápil včely. Jak jinde píše pan Malina, chceš mít vopici? Musíš mít na banány! Bude to jeden prodělek, který se nebude opakovat a tady vidíte in natura, co je danajský dar. Dneska jsem telefonoval s Petrem a dozvěděl jsem se od něj moudro jeho, bohužel už zesnulého tatínka. Je to přesně o této situaci (ta rodina jsou odjakživa zemědělci). Tonda měl životní krédo. Když se dostal do takhle blbé situace a prostě se nedalo nic dělat a prodělalo se. Toníkovo heslo: “zavorej to a zapomeň”. A jen blb udělá stejnou chybu podruhé. Navíc ve vašem případě to neyla chyba, dárce vám chtěl udělat dobře, ale nějak to dopadá jinak. Tudíž nejchytřejší je zavorej to a zapomeň!
Správně jste vydedukoval a píšu to i pro Martina, nenapadlo mě to, prostě tečou nezavíčkované zásoby. V dutině stromu by se to vpilo do humáče, co byl pod včelami a vyživilo by to bakterie té “mikroflóry”, která tam nemohla nebýt. Já toto nijak neřeším, vyřeší se samo. Prostě vyčistím podložku, kterou tam mám celoročně a i od žáků je chytré se učit. Petr se naučil včelařit ode mě a já nepřišel na to jako on, udělat si vaničku s vodou a podložky umýt vodou se saponátem a opláchnout mimo vaničku čistou pitnu vodou. Od letoška to tak začnu dělat, Petr se divil, že to nevím. Fakt mě to nenapadlo, šmudlal jsem to dosud vlhkým hadrem. Petrova finta je vlastně dezinfekce bez chemikálií, je to tak?
A víte, co bych s blbými rámky uděla já? Blaník je na délku (TS) uvnitř 422 a rámek s oušky 415. Pak se vejde naležato do dna. Vemte prázdný NN, do něj položte ty blbé rámky, neodvíčkujte, ale jen poškrábejte a podložte je tak, aby k nim mohly i zezdola. Vyberou je tam. Bude jim to nějakou dobu trvat. A až zesílí a hrozilo by, že v prázdném NN začnou stavět kraviny, celé to odstraníte. Kapišto?
Právě u toho oddělku čekejte rekord. Už jsem to vysvětloval. Slabé oddělky, jak je nazývám “lazárci”, vždy předvedou neskutečný výkon. I když nedají absolutní rekord, na to, jak málo to potřebovalo práce, jak málo krmení a málo všeho, málo nástavků, rámků a tudíž souší na zimování a td, to dá na kilo včel nebo na jednu včelu několikanásobný výnos než kmenové vč.
Všiml jsem si toho už v mládí, ale dodneška jsem to nedokázal dotáhnout do vždy funkční, tedy univerzální provozní metody. Pověnuju se tomu patrně v jiném vlákně. Je to opak mejnstrýmového a stále papoušklovaného bludu o chovu POUZE silných včelstev. Je to naopak a to nejen kvůli medu, ale celkové vitalitě.