Kolegové včelařící systémem Dadant 39x34,7 + 39x17 měli u pár včelstev problém, že i přes to, že nasadili medník hlavně se souší max 1-2 mezistěny, tak jim včely zanosily celé většinu plodiště medem.
Bylo to tím, že neměli pod VN TLumič?
Medníky přidali pozdě a na plodištních rámcích už byli větší věnce s novýma zásobama/nektarem a přes tuto překážku se včelám příliš do nového medníku nechtělo?
Takto jsem zimoval 5 z 10 včelstev, jsou to loňské oddělky. Dírku v plexi vpravo jsem využíval jako nálevku pro plnění rámkového krmítka při podněcování a přes zimu byla zakrytá kouskem prodyšné síťoviny. V únoru jsem na plexi položil uteplívku a některé včelstva zakomoroval. Plexi je tlusté 4mm a šlo cítit jak některé včelstvo topí více a některé méně. Nad rámky, které mají lehce prohlou HL se začala v březnu objevovat stavba. Jako výhodu vnímám i to, že jde přes plexi při posvícení vidět stavba SR.
Foceno 11.4.
Díky za informace.
Trochu toto vlákno zase sklouzlo do “nicnepřinášejícího” módu. Tom požádal o uvádění LG měr v mm. Ať není po jeho a neudělám mu úplně radost tak budu používat LG míru zaokrouhlenou “po zednicku” na cm. Pár zedníků, kteří jsou vysoce inteligentní a pragmatičtí, jen mají toto řemeslo rádi znám. Tak jako znám kuchaře který je členem Menzy (IQ 155) nebo druhého co má titul ing.
Medníky jsem přidal všem vč. Tam kde jsem si nebyl jistý, jsem dal pod medník plexisklo s dírou uprostřed. Někde jsem rovnou odebral starý TL a dal po vzoru Tom50 nový. Řepka se začína žlutit.
Mám ji na obou stanovištích, tak snad vyjde počasí. Dovezené dvě matky Buckfast z Polska minulý rok jsou opravdu viditelně slabší, ale na letovém provozu to nejde znát. Obě je mám na 45x33 (4/3) a jejich dělnice jsou viditelně větší. Příčilo se mi dávat medník vystrojený s většími rozestupy mezi rámky 45x16 (⅔). Když jsou moc tlusté nejdou pak kdekoliv použít. Při plné snůšce z řepky chci vyzkoušet nastartovat vč. pro chov matek a vložit chovný rámek s podřezem.
Máte s tím někdo zkušenosti?
https://www.biocont.cz/entomite--m-10-000/
Vypadá to zajímavě. Jen je potřeba mít na dně nějakou nádobu pro jejich násadu.
Největším hybatelem pokroku je lidská lenost a strach. Vaše úvaha o “chytrých průmyslnících” a “hloupých sedlácích” je jen nepodložená domněnka. Jen okres Zlín a Uherské Hradiště-Baťa Zlín, Zbrojovka Uh. Brod, LET Kunovice vše cca 200mnm... To že se např. v Moravskoslezském kraji vyrábělo železo je pravda, ale taky se tam k tomu účelu těžily suroviny….vaše teorie má díry.
Hodně přínosné. Hlavně inspirace pro uvažování nad tím jak to udělat co nejlépe a zadarmo nebo skorozadarmo. Ve sběrných dvorech se toho dá na včelaření sehnat opravdu hodně. Jen to trochu hůř vypadá, ale důležitá je funkčnost. Já mám např. stojany svařené z vyřazeného starého lešení z pozinku. Dokoupil jsem pár lešenářský žab a jde to dát do váhy i v kopci.
Více takových příspěvků od vás pane Krška. Z praxe a inspirující.
Nevěděl jsem kam tento postřeh dát, tak ho dávám sem. Dneska jsem si u včel všiml, že létají na minerální kostku lizu pro vysokou zvěř. Kostku jsme pověsili v prosinci a ikdyž na ni srny chodily a kostky ubilo, tak jí ještě minimálně třetina drží. Je to levné, vydrží to a včely to asi potřebují 😉.
Pochopil jsem vše, jen většinu nemám ověřenou vlastní zkušeností a taky hledám z ekonomických důvodů jiné možnosti. Možná nejsou a dám vám časem za pravdu.
Sucho v úlech nemám, jen mám nejspíš méně vody než máte vy díky igelitu.
Jako z jiné planety. Všimli jste si vytáčecí linky značky Lysoň? Vadí mi při tomto objemu výroby, že prostě není možné vytáčet opravdu zralý med. Proženou to potom sušičkami, homogenizátory a šup do sklenice…
Nějak nechápu kurvítko = sejto na propolis, co s tím máte pořád? Mám s tím to, že mi to přijde jako dobré řešení na sušší zimování v mých polystyrenových úlech. Mají snad ve shnilém stromě nějakou síť a díky ní víc proplisu? Odpovím vám stejnou otázkou. Mají snad ve stromě igelit? To tu jen Goro pustil z prstu vycucaný nesmyslný axiom, na který já úplně stejně hodnotně odpovím jiným axiomem, že tím, že je nějakou sítí nutíte nosit víc protpipisu, než je pro ně potřeba, tak je zbytečně huntujete, místo medu a pylu musí nosit propolis a místo tvrby nezymů do krmné kašičky a přeměny nektaru na med musejí tyto výměšky dávat do nesmyslného množství propolisu. Možná je to huntuje, možná to vytváří v úle horší klima pro viry a bakterie. Včely nemyslí a jako debilové zalepují propolisem všechny skuliny ať už někam vedou a foukalo by jim jimi do příbytku a nebo ne. Prostě automaticky jak debilové zalepí všecko a čím víc drobných skulin jim dáte, tím víc to zalepí. Ale ten propolis ve skulinách prostě leží, nijak nepracuje a proč a jak by to fungovalo, že by jako bylo víc včelího zdraví v přímé úměře, víc propolis = víc včelího zdraví? Fakt nechápete, že to je stejně chytré uvažování jak s tím očkem? Logika a lidské myšlení: Jedno vč propolisuje tak vehementně, až mě to se.e a jiné skoro vůbec. Jedno vč má v úle propolisu na kila, jiné snad pár deka. A popsal už někdy někdo, že by tmelivky měly méně úhynů, více medu, méně bodaly a nebo víc opylovaly? Protože BF tmelí ve srovnání s Kraňkou jak vo život, byly by pak zdravější, méně hynuly a víc přinesly? Tak to není. BF víc staví a víc využívá medovici než zdegenerovaná Kraňka, přešlechtěná na jarní KVĚTOVÉ snůšky. Nic víc. Moje zkušenost je, polystyren větší mokro, doslova hnojník v úlech i v létě a voda na podložce i v létě a hlavně vlhký med - popsal jsem to jen tady na CHZ několikrát. A co jste měl na stropě že by igelit? Jak vidím, marně. Bleskurychle jsem nástavky z extrud 30 mm vyřadil. Opět hloupá chyba vnímat včely z lidského pohledu. Co “hřeje” vás, rozhodně nemusí být skvělé pro včely. Apropos, řešily se tu drátky, tedy vlastně antény, možná schopné indukovat nějaké napětí a v důsledku menší odolnost včel - je to vlákno o mikrovlnách. Ale každá ý mohl vidět, jak nasraně zuřivé jsou včely na peroutku a na umělohmotné chlupy včelařského smetáčku včely jsou. Souhlasím, z vlastní zkušenosti. Bodají do toho, zjemvně je to zuří. Proto se musí peroutka i smetáček namočit a ocáknout a tím se len náboj zruší a včely se uklidní. No a polystyren (i jiné plasty) je hodně elektrostaický a co když jsou včelxy v PS úle v trvalém permanentním stresu? Mně je dřevo milejší protože to je přírodní materiál proto si k polystyrenovým nástavkům, které mám v plánu používat jako medníky pořizuji dřevěné nástavky. Co když mnohem víc dráždí včely tvrdá průhledná stropní folie neč slabý měkký igelit? Tvrdou folii jsem zavrhl hned v prvním roce včelaření, z vícero důvodů. A proč Rusáci dávají místo stropu sveřepě plátýnko i když i u nich je už jistě igelit a jiné plasty stejně běžné, jako u nás? Umíte si lidi pokládat i takovéto otázky? Ano dával jsem si tuto otázku, ale nevím na 100% proč. Jsou lidi co používají nástavky vyrobené z rákosu. Určitě jste viděl. No drtivá většina z vás neumí a proto to píšeme někteří tady pro vás. Tak pro vás pane Adame zopakuji, co jsem i na CHZ psal několikrát a někteří kolegové rozvedli a potvrdili a nebo nikdo nemohl nic namítat: Drtivá většina dutin vzniká vyhnitím uražené či odumřelé větve a to tak, že se do kmene dostává dešťová voda. Proto dutina nad vyhnilým “sukem” bývá 15-30 cm, výjimečně víc - voda nahoru zdravým dřevem nemůže vzlínat. Ovšem od suku dolů může vyhnít i metry hluboko, protože tam prostě voda teče gravitačně. Odkaz na video včelstva ubytovaného v dutině s více česny v dutině spíše jako ležan. https://www.youtube.com/watch?v=qTIuXpWHWbI&ab_channel=JPthebeeman Jak postupuje hniloba? První fáze je tak zvaná tvrdá hniloba - lesnický termín a jistě byste to na netu našel. Pak přijde stadium měkké hniloby a pak práchnivina vatovité lehoučké struktury. Tyto termíny jsem neznal. Děkuji za info. Ta postupně mizí a vzniká konečně dutina. Tomu procesu pomáhají dřevokazní hmyzáci, ptáci a další živočichové. Ovšem od dutého středu dutiny smerem do stěny je to takto: Dutina je zevnitř vystlaná měkkou poráchnivinou v tloušce několika mm až cm. Tato měkká vrsdtva plynule přechází do vrstvy tvrdé hniloby a nakonec je zdravé pevné dřevo a s trom s dutinou umí žít a prosperovat i desítky let. Dokud hniloba, hmyz a další nezeslabí stěnu tak moc, že se strom zlomí a zhroutí. Včely vše měkké, neustále to na stěnách a všem co je v úle pudově zkoušejí, ohlodávají a snaží se toho zbavit a zvětšit si tak doupě - životní prostor. Hlodají to až na tvrdou hnilobu, kterou nerozeberou a potáhnou, jako vše v úle, tenoučkou vrstvou propolisu. Ovšem ten je prodyšný i vodo propustný a tak se tvrdá hniloba nacucává vodou, která do dutiny pořád zatéká a metabolická, která v dutině kondenzuje. Vlhkost umožňuje postup hnití a tvrdá hniloba se v čase mění na měkkou, což včely vyhlodávají a tak dále až ke zdravému dřevu, které tím ale přestává být zdravé, protože k němu může vzduch a voda a hniloba tudíž pokračuje ve vodorovném směru... Takže včely chtějí kolem sebe mít co nejvíce propolisu a díky vodě která přes něj projde i vlhko. Takže když mám na stropě propolisem potaženou síťovinu a nad ní lehce navlhlou izolaci, která ale čás par propouští, tak to nemusí být pro včely úplně špatně. Ano igelit z jara nejspíš včelám pomůže v lepším plodování, sháněním vody atd…Z úlů včely vše vynášejí díky dolnímu česnu. Ne tak v dutině stromu. Tam je vždy česno horní a včely všechen odpad nechávají padat dolů. Někdy je dutina až k zemi a hlíně. Většinou je to ale maglajz z mrtvolek, měli, mrtvých parazitů a všeho, co včely shodí z plástů. Někdy v dutině dokonce stojí loužička vody, shnilé a velmi silně páchnoucí jedovatým sirovodíkem, CO2 těžším než vzduch + dalšími plyny. Je to doslova jedovatá plynová komora, ve které nepřežije nic. A někteří máme za to - moje domněnka a nejen moje, že tato, já to nazval plynovou komorou, je včelami po miliony let nějak využívána na jejich samoozdravné procesy. Četl jsem o tom…Jak to funguje ale vědečtí prostituti nezkoumají a my se můžeme jen dohadovat. Vrstva měkké i tvrdé hniloby na stropě a hlavně ve stěnách kolem dokola chumáče je celý rok, hlavně v předjaří a zjara, silně nacucaná vodou a proto divoké včely nemusí ven pro vodu nikdy, nemají očka a nikdo jim nedělá prodyšný strop (opakuji, že já mám částečně prodyšný, dokonce místy uteplívka i lehce zplesnivý, ale jak víme, tak ovčí vlna hřeje ikdyž je mokrá) a tak mají doma vše co k životu a jarnímu rozvoji, když nemůžou ven, potřebují. Souhlasím. V této vodě se logicky nemůžou nerozpustit všechny toxiny a jiné produkty aerobního, ale asi i anaerobního rozkladu. I toto můžu vysvětlit, ale už takto je to pro mnohé moc dlouhé a složité. Na dotaz to dovysvětlím. Vysvětlete. Zajímá mne vaše úvaha. Patrně proto se včely neštítí smrduté shnilé vody ze hřbitovních váziček a hnojnišť a jiných hnusáren a čisté studniční vody v napaječkách si nevšimnou. Pozoroval jsem včely u jezera, které slouží jako zdroj pitné vody. Nejraději braly vodu z trsů řas, které rybáři vytáhli na břeh. Včely na ni létali jakoby byla zdrojem nektaru. Trs řasy byl jimi obsypaný. Mimochodem proto jsou napaječky hovadina, dobrá jen na zaměstnání jednoduššího včelaře. Možná, ale co když mám v takové napaječce zmíněnou vodu z jezera i s pohozenou řasou. Z toho faktu logicky soudím, že včely z té shnilé vody něco potřebují, naučily se to za milony let vývoje využívat. Také proto je až zuřivá snaha o absolutní sucho v úle a žádnou plíseň doslova stupidní! Nevíme proč včely ychtějí hnilobu a plíseň. Pozorujme je a jejich chování, projevy a potřeby a snažme se jim v přirozenosti příliš nebránit. Souhlasím. Zkoušel jste dát na strop dřevěné laťky? Pracnější pro včelaře, ale pro včely? V sezoně si i jedovatosti a hnusárny z hnoje a odjinud najdou kdekoliv. V zimě je mají na dolních rozích krajních rámků. A i tady se zastavím. Existuje jen vizuálně plísní několik. Povlak plástů zelenošedý až do černa a jakoby na povrchu, to, když to nevyřežeme, tak jednoho dne přijdeme do včel a plásty jsou čisté, voňavé, vypulírované. Kde ale plást zbělel, nebo spíš smetanově zešednul a je vidět, že i stěny buněk - ve skutečnosti košilky a výkaly plodu už napadla plíseň, a dílo se drobí, tak toto včely úplně vykoušou a vyhodí z úlu a postaví znova. Uvedené, ve všech variantách prolínání může pozorovat a všimnout si každý. Jak to dělám já. Krajní rámky nejdál od česna mám vždy nejstarší. Ano to je mi dle vaší metodiky jasné. Ty přijdou za blinovku, kde je včely vyčistí od zásob, tedy jde o jiné “vyčištění” než co to slovo znamená a pak jdou na vyvářku. U těchto plástů tudíž plíseň neřeším, přijde to prostě na zpracování. Ovšem jestli je spodní roh plástu oplesnivělý a na plástu je plod a nebo vidím, že je plný čerstvéhjo pylu a sladiny a že se rychtují ho zaplodovat, tehdy odříznu plísní napadené rohy. Nic u mě není samoúčelné. V těchhto místech si včely postaví úplně první trubčinu v roce a vychovají první trubce. Dobrá inspirace. Díky. Všimněme si, že je to na spodním okraji plástů a tady jsem já našel inspiraci pro chov trubců POD HNÍZDEM a takto jsem vynalezl TLumič. Z pozorování a z toho, že se ve Včelařství v 80 letech psalo, že si včely dávají trubčinu na spodní okraj plástů. V hranatém úle a hranatých rámcích to pak mohou být jen rohy. A tady je další souviislost a to je pak moje zvláštní drátkování tak, aby bylo možné rohy snadno vyříznout, když by to bylo potřeba. A tak dále, vše vyplývá z něčeho a to něco také z něčeho zase jiného a tak donekonečna. Vše se vším souvisí a takto bych mohl přecházet z jedné věci souvisle do mnoha dalších tak, jak u včel (a nejen) VŠECHNO vždy vyplývá z něčeho jiného a kde souvislost a nebo příčinnost není patrná je jen tím, že zatím nevíme o životě včel úplně všechno. Pokud se pane Malino obtěžujete tento článek nejen přečíst, ale nastudovat a pochopit - čtou se romány pro pobavení a ne pro poučení - pak vám bude vše jasnější a vynecháte tu půlku svých vč, kde hodláte pokračovat v kravině a vyházíte ty mřížky a nedoléhající igelity, usnadníte sobě,a le hlavně vašim včelám život. Snažte se chovat včely nejjednodušším způsobem a nevymýšlejte žádné nesmysly. Jednou vám takto hloupě utracený a promarněný čas života bude chybět, věřte mi. Já nadělal spusty nesmyslů jen proto, že jsem se nedostal k informacím. Vy je dnes díky internetu a dalším vymoženostem máte na dosah a bez sebemenší práce a snahy a stejně je nevyužíváte úplně. Tím se vy mladí diametrálně lišíte od nás starých. My dobré informace neměli a zkušenosti a jejich zdroje - málokdo je umí předávat, je ochotný a chce dát jiným svůj čas - byly pro nás velmi omezené. Vy máte vše bezpracně a tak to proboha využívejte! Hezký a pravdivý dovětek ze kterého jde cítit životní zkušenost. Díky za něj.
Jak už jsem párkrát napsal. Polystyrenové nástavky které jsem dostal (mají horní a dolní dřevěný rám, sice měli očka, ale ty jsem zaděl. Zevnitř jsou natřené potravinářskou barvou, po 3 letech se jeví jako trvanlivé, včely v nich žijí, nelikvidují, místy kde je povrch uvnitř drsnější tak to potečkovali propolisem. Pokud jsem na nich ale měl v prvním roce igelit tak bylo v úle opravdu velké vlhko až voda doslova tekla po stěnách nástavku a dokonce v zimě namrzala. Vím to protože jsem se díval do jednoho včelstva s vysokým dnem kvůli pozorování. Je mi líto tyto polystyrenové nástavky vyhodit. Nemám rád plýtvání. Proto jsem vymyslel propolisovou mřížku a na to částečně vodní páru zadržující uteplení.
A/2 - Já to tak nekomplikuji, neuvažuju jak si zasednou a je mi úplně jedno kdy a jak si to přenosí. Zjara je to pryč a nebo skoro pryč a včely jako koně. Které rámky nejsou zjara vybrané, ty dám do nově tvořeného TL. Zažily léčení a stejně už tudíž nesmějí na med. Kde je KK zjara prázdná, tam do nového TL prostřídám “medáky” ze skladu. Když je mám a já se poslední roky vždy postarám, abych je na jaře měl.
Byl jsem jen zvědaví, jestli jste to pozoroval, mě by to zajímalo…možná zbytečně, ale zajímalo.
B - Jste nepoučitelný? Pořád chcete s imperilaistickým úlem plnit příkaz Strany z půlky padesátek, aby bylo v úlech sucho a tím neplesnivěl vosk a tím ho bylo víc pro zbrojení na obranu socializmu, se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak?
Jsem poučitelný, proto na část včel dám co nejdříve igelit přes celý nástavek jako vy a zbytek udělám po svém. Síťovinu tam nechám kvůli propolisu který zmiňoval goro a i mě dává smysl.
B/2 - Jmenujete firmu od které není dobré snad nic.
Mně se líbí, že je spíše na východ a ne na západ ;-) Měl jsem v ruce nástavek od nich a jde fakt cítit jak "hřeje" odráží teplo.
Všechny blbiny vyhažte, udělejte to hned zítra a na horní loučky položte igelity z Lidlu, co jsou jimi proloženy kilovky cukru na paletě a zabývejte se podstatnými věcmi. A žádné fuky aby tudy utíkal vzduch, úplně jiom strop neprodyšně uzavřete. Myslete člověče, copak měly miliony let vývoje ve stromech nebo skalních dutinách nějaké prodyšné stropy?
Možná máte pravdu. Možná neměli na výběr. Málokterá dutina měla vodorovný strop na které voda držela. Spíš si myslím, že měla nepravidelný tvar a voda stékala po stranách dutiny, tak aby nekapala včelám za krk.
Prostě, snažně vás prosím, netýrejte svoje včely nějakým dodatečným větráním. Nebo jsem článek, na který reaguje pan Malina, psal jen tak z plezíru? Vnímáte lidi vůbec co píšu? Vysvětlím jak zhoubné je sucho na stropě úlu v zimě a jak mi zabilo včelstva a proto je potřeba pořád větrat strop? Toto mě unavuje, fakt unavuje.
Nechci aby vás diskuze unavovala. Včelám strop větrám jen co pustí z velké části zapropolisovaná síťka a nad ní většinu zimy lehce navlhlá tkanina na kterou přijde v únoru uteplívka z ovčí vlny. Takže to není ani větrané ani tam není parotěs. Uznávám, že v únoru by měla být lepší dát pod uteplívku rovnou igelit a pak ho tam většinu roku nechat…
Kolega Blaníkář Petr si povšimnul, že tam, kde není KK pod VN, tedy mezi VN a TL od půlky září, je rozvoj výrazně pomalejší a včelstva víc stagnují.
Pokud včelstva mají KK, tak jí dáváte pod VN v půlce září i Vy? Viděl jsem to na videích M.Sedláčka. Musí se to dávat ještě před utvořením prostoru pro zimování, aby si včely při podstavení KK přenosily zásoby do VN pod střechu? Takže před ochlazením?
Tady by měl hodně zbystřit pan Malina a všichni s prodyšnými stropy v zimě. O očkách se nebavme, to je jasné a stokrát vysvětlené a zdůvodněné….Neodpustím si štiplavost - jo, některé rohy krajních rámků před zúžením holt byly trochu oplesnivělé. A při sběru měli byly na podložkách několika vč loužičky vody.
Na PC se snažím nevnímat nic štiplavě, ale snažím se to vnímat konstruktivně. Chci vyzkoušet tento rok síťovinu a na to igelit, ale mít ho tak aby jím horní loučka posledního nebo posledních dvou rámků nebyla krytá. Když jsem používal plexisklo s větracími otvory jako to je na stropě od firmy Lysoň, tak šla vidět vysrážená voda mimo větrací mřížky, v místech kde ten strop byl plný. Plexisklo jsem časem zavrhl protože s ním byla špatná manipulace, když ho včely přilepily, tak to šlo hodně špatně dolů a musel jsem používat rozpínák a během toho se prohýbalo, díky tomu potom nesedělo a mačkal jsem tím včely…
Podle mě by nebylo špatné umožnit podobné články/příspěvky okomentovat nejprve editorům a teprve později tazatelům. Spoustu společných příspěvků gora a Tom50 by si zasloužilo plnohodnotný článek mimo prostory diskuze a až pod článkem diskutovat/doptávat se.
Díky objevení těchto diskuzí jsem přestal odebírat Dýmák. Je pro mě jednodušší zadat do vyhledávače pár slovních spojení a dohledat si to posléze pomocí kombinace tlačítek ctrl+F tato slova i přímo v diskuzi.
Na jednu stranu je to škoda pro tištěné slovo, ale už jsem si pár výtahů s vašima radama vytiskl a založil.
Proto už jsem párkrát vhodil i neplatný hlas.
goro děkuji. Tyto argumenty proč mít folii mi dávají smysl. Seženu teda ještě folii a přidám ji na jaře nebo respektive už v únoru při zakomorování jako zdroj vlhkosti v úle. Přidám ji i teď a na podzim pro omezení matky v kladení ji zase sundám spolu s uteplivkou. Uvažuji o nakoupení pár original mřížek na sběr propolisu, ktere jsou vhodne pro styk s potravinami.
Tom50
Podobné pootevření horní KK používá Marx, Matuchy, Dvorský.
Dobrá, tak tedy krátce k politice, ale jen kvůli vaší úvaze, že se mi takový svět líbí…
Podle mě to začalo vstupem ČR do EU. Byl jsem proti vstupu, nepotřebuji cestovat k moři nebo jinam, mám rád Šumavu, Adršpach, blízké Chřiby atd.. Nepotřebuji v zimě nezralé banány, pomeranče, fíky atd.
Nenechal jsem se naočkovat na Covid-19. Situaci na Ukrajině sleduji od “Euromajdanu” ne až se začal konflikt prezentovat v TV a mediích. Doma televizi už 4,5 roku nemáme. Zprávy zahlédnu jenom v práci když mi chce někdo pokazit oběd. Žádná ze stran, které jsem od svých 18let volil se nedostala do vlády (že by důkaz toho, že nepřemýšlím mainstreamově?)
Svět, který vidím a sleduji se mi líbí, protože nesleduji politiku dřív než jdu k volbám.
Nemám fotovoltaiku ani solary. Raději se osprchuju vlažnou vodou, stáhnu topení a přiobleču se.
Ke včelám…
Těžko říct jestli je pro včely voda vysrážená na stropě potřebná. Med je hydroskopický a tudíž na sebe váže vzdušnou vlhkost, sám navíc nějaké procento vody obsahuje i jako zavíčkovaný.
Tvrdá stropní folie ani plexisklo ne, měl jsem obojí. Na Ukrajině používají plátýnka, teď jsem to zahlídl i u Bezrukova, který včelaří v ležanu.
Mně vyhovuje zapropolisovaná síťovina tak, jak ji potřebují včely.
Na nalákání včel do medníku mám z vlastní zkušeností ověřeno vložení nízkého rámku s mezistěnou k vysokým do plodiště jako SR to je přesně to, co nesmíte udělat! Nejen, že je to strašidelně pracné, ale dokonale kontraproduktivní. Vy NESMÍTE dopustit, aby se do medníku dostala jediná buňka plodu, ani dělničího, ale ani trubčího!! Jakmile bude v medníku jakýkolil plod, vč začne přirozeně přesouvat plod výš pod zásoby. Výška 30 cm funguje ještě (ve většině let) naprosto samočinně a Sedláček s výškou 34,7 asi ob rok a váš Superjumbo na tom nebude zdaleka tak zle jako Sedláček, jen to bude o trochu větší oříšek. Naučíte se to odhadovat a já časem zopakuju jak na to, půjde to i s výškou 32,5 v čistokrevném režimu Blaník, jen méně pohodlně .
Vám nikdy nezakladou nic v přidaném medníku?
Tady je další omyl z neznalosti. POLštář je spodní NN bez trubčiny a tedy bez SR. Od něj se liší právě trubčinou TL, jasné? A TL jsem si měl dát patentovat, nikoho to zatím nenapadlo. A čtěte pozorně co píšu i v jiných vláknech, například, že v TL zkouším méně trubčáků a sice jen 4. To by asi u vaší míry 44,8 x 15,9 určitě stačilo dát do vašeho TL jen 3 SR. Já dával tolik SR kvůli masírce nesmyslem LBV, většinou tolik trubců včely nechtějí a nepotřebují.
Dobrá tak tomu u Langstrothu budeme říkat MATrace.
Snažím se vymyslet jak nemuset mít vůbec TL s tím, že by byl TL na spodku každého rámku. S pokusy jsem začal vloni a nepodařilo se to vůbec. Dal jsem do rámků 30 M pro 24 s tím, že to doství trubčinou. Nestalo se ani u jediného, vše dotáhly divokou dělničinou. Bylo to tím, že to bylo asi v nevhodnou dobu, kdy chtěly víc dělnic a sex až zesílí. Proto je výhodný TL v podobě spodního NN, že si do něj slezou s trubčinou až k tomu samy dozrají, některé dříve, jiné později a některé skoro vůbec, jak potom vidím na SR z TLumičů.
To jsem zkoušel taky a na jednom či dvou rámcích trochu trubčiny vystavěly…mohlo by to být delším rámkem?
Děkuji za teoretický názor a odkaz. Už jsem jej četl dříve, ale rád si prostuduji Vaše zkušenosti znovu. Třeba mě napadnou jiné souvislosti.
Na nalákání včel do medníku mám z vlastní zkušeností ověřeno vložení nízkého rámku s mezistěnou k vysokým do plodiště jako SR. Od spodní loučky většinou vystaví trubčinu, která se dá vyříznout a rámek s plodem (ideálně otevřený) vložím pokud bude třeba do medníku pro nalákání včel. Do volného místa vložím vysoký SR.
Tento rok, pokud bude potřeba chci vyzkoušet povytáhnutí plodištního rámku do medníku. V plodišti pod ním vznikne volný prostor o polovině výšky vysokého rámku pro volnou stavbu.
Vlhko v úle. Dna mám vysoké 20mm s plným dnem, česno u strany (nezávisle na Vás, viděl jsem to na videu a bylo pro mě jednodušší to vyrobit. Na posledním nástavku síťovinu z reklamních banerů a na tom uteplívku z ovčí vlny, kterou na podzim odstraním a nechám pouze kousek látky nebo nějaké prodyšné tkaniny a to jen kvůli světlu. Včely si síťovinu během roku sami zalepí tolik kolik potřebují. Navíc je pro mě komorování a celkově jarní kontroly komfortnější protože síťovina hezky drží a odlepím jen tolik kolik potřebuji. Někde není plesnivý žádný rámek. Někde poslední od česna jen v rohu.
Plodiště 146dm2 je málo, ale plodištní rámek vysoký 325 je podle vás moc. Bohužel. Nástavky včetně nízkých rámků jsem dostal zdarma, med mě neživý, tak to budu muset nějak zvládnout a naučit se s tím pracovat ve svých podmínkách. Možná plodiště zůžit na 8 rámků a pod něj dát nízký nástavek jako TLumič nebo POLštář s nazebrovanými SR a soušemi.
K politice se vyjadřovat nebudu. Nevím jak to tenkrát bylo, ještě jsem nebyl na světě.
Děkuji za příspěvek.
Postup a termín zvolím samozřejmě podle počasí a snůšky abych nedojížděl krmit na dvě stanoviště. Pokud na včely přijde rojová nálada, tak to postup a termín ovlivní.