Příspěvky uživatele

Napadlo mě, jak to možná bylo i vzhledem k historii včelaření v košnicích nebo klátech s horním česnem. Věřím, že lidi tenkrát nebyli hloupí a naopak byli více citlivější k přírodě než dnes my. 

Tehdejší včelstva byla mnohem menší, košnice byly o rozměrech 30x30cm až 45x45cm.  Kláty měly většinou objem 40-60l. Včelstva se z košnic při medobraní většinou přesypávala, ale v klátech to nešlo. Tam by mohlo být horní česno pro včelaře obzvláště výhodné.  Při odběru medu určitě nechtěli příliš poškodit včelstvo. Využívali tak toho, že se med dal odřezat ze spodní části včelího díla, kde ho nejspíš byla i většina a teoreticky díky nedostatku vzduchu byl med na panenském nezakladeném díle. Ikdyž možná do buněk občas spadlo něco z plodiště a včely to musely čistit. V košnicích to mohlo být obdobně protože se někdy bral med v červenci nebo v srpnu i květnovým rojům. Tu je zase souvislost s pořekadlem "Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí". Protože dal ještě i nějaký med včelaři. 

Je to jen teorie na základě vyčtených a viděných informací. Jen to vyzkoušet prakticky v dnešních nástavkových obrech. ;-)

Nerozumíte…pokud v tomuto případě kvůli i/y nerozumíte, nedá se nic dělat. 
Nikomu nic nevyčítám. “Každý svého štěstí strojvedoucí.”  
Poučujte mě v pravopise, nepřikládám pravopisu  velkou váhu. Důležitý byl pro mě vždy obsah, formu když chci přelouskám. Člověk inteligentní pokud něčemu nerozumí a chce, tak se umí doptat. Já vaše pravopisné chyby zdůrazňovat nebudu, nechci tomu věnovat čas. 

Kdyby jste mi např. tvrdil, že 1+1=4. Tak se s vámi dohadovat nebudu. 

Smyv cukrem jsem nikdy nedělal. Používám CO2 i kvůli vícero možnostem využití. 

Co je pro jednoho ztráta času, pro jiného může být životně důležité. Času máme za den všichni stejně. Každý lpíme na něčem jiném. Hodnotit kdo lpí na tom správném, je tedy nesmysl.  

“Slova a písmo jsou jako kouzlo, proto by se s nimi mělo šetřit.” 

Plod jsem odebral z více důvodů (vápno, VD, starší dílo, bylo tam i nové protože si matka vyběhla do medníku na 2 rámky..), ale hlavně protože jsem zvědaví. Včera jsem plodové rámky ze včelstva (s vápnem a kleštíkem viděným na včelách už cca před měsícem) odvíčkoval a detailněji prozkoumal. Larvičky na okraji plodiště už na sobě měly ve větším počtu černé chlupaté tečky jako náznak začínající infekce plísní. Překvapilo mě ale, že jsem nenašel ani jeden kus VD ani žádnou viditelně poškozenou včel. Infikovaného plodu plísní tam bylo opravdu dost, ale hlavně ve starším díle a na okraji plodiště a v nižších patrech.

Úl má tyto náležitosti /částečně podle informací od pana Kršky/: 

NN 448x159, nízké plné dno, je celý den ve stínu, plexi na stropě, malé česno u kraje. Včelstvo jsem na jaře na toto stanoviště teprve převezl, nijak ho neléčil, jenom rozšiřoval pomocí celých nástavků a SR k plodišti. 

Nevěděl jsem, že larva umí sama přelézt z buňky do buňky…video je staré dva roky, tak do toho snad AI tolik ještě neuměla kecat…

https://www.youtube.com/watch?time_continue=46&v=a99BAQ9Ghv0&embeds_referring_euri=https%3A%2F%2Fforum.sanceprovcely.cz%2F&source_ve_path=MzY4NDIsMzY4NDIsMjM4NTE

A hlavně platí moje tvrzení, že se to MUSÍ vysířit. Ne proto, jestli to vám přežije. Jde o to, abyste nezpůsobil někomu nevinnému problém!!!! Jenže tak uvažovat vy vůbec neumíte, vůbec vás to nenapadne! Liberál jak vyšitý. Bezohledně, já, já, já jenom já.

Proč bych měl sířit včelstvo s VD když podle vás VD úhyny nezpůsobuje? Do slunovratu toto včelstvo nemělo v tom roce ve spadu ani jednoho VD. Díky odebrání plodu a nasazení rychlého odparu KM byl spad 0 a virotické nebo oslabené včely vymizely.

Sířit včelstvo kvůli zvápenatění…Vy jste svoje vždy vysířil? Nejspíš ne, když radíte výměnu matky…

Zbytek jsem četl taky, ale nemá cenu o tom diskutovat. Jednou jsou pro vás vědecké studie na nic a podruhé jsou dobré. Zkrátka podle toho jak vám to pasuje. 

PS: DOL prodává a vyrábí Varromed (KM+KŠ) jako BIO léčivo proti Varroáze bez ochranné lhůty a uvádí ho jako inovativní. Když teda tolik uznáváte DOL… 

!!!Nepochyboval jsem ani na chvíli, že sirný knot je nejlepší, vzhledem k možným rizikům nejlevnější, nejrychlejší a nejjistější řešení a vím že máte i s panem Gorem pravdu!!! Souvislosti jsou my známé. Jen jsem popsal svoji úvahu

V čem pravdu určitě nemáte je tato věta.

“Jestli jsou na včelách na přelomu května a června VD vidět, vč. se musí ihned vysířit. Tečka! Stejně to vč uhyne. ”

Jedno takové mi žije už třetím rokem.

“Mimochodem tady hledejme důvod, proč většina nechce mít v mednících jiné rámky, nemohli by podvádět. To se nakrmí o 25 kilo víc do 3 nástavků 39x24 a pak je rekordní výnos medu zaručený.”

Jeden z důvodů proč jsem začal chovat včely. Vlastní nepančovaný med. 

Jak píšete o zalétávání. Včely mají větší tendenci zalétávat do jiného úlu když je snůška a když není. To že někdo vyzkoumal, že včely zalétavají a jako důkaz udal škrob v krmení tak může být lehce zpochybnitelné. Například tím, že dochází k reinvazi roztočů nejvíce na podzim.

Trubci mají přístup do všech úlů o tom jsem četl. Na svém stanovišti mám jak Kraňku, tak BF a vaše slova nemůžu potvrdit. Dělnice v úle s Kraňkou mám momentálně jen tmavé. 

Já o dotace na včelstva nežádám vůbec. Stačí mi, že jsem se snížil k dotaci na vybavení pro medobraní a lis na mezistěny, ale je pro mě velký rozdíl dát dohromady 80 000,- nebo 27000,-

Radějí se vzdělávám pomocí četby. Videa mě nebaví. Pečinku nesleduju. Od Marze jsem viděl 3 videa ohledně startéru pro chov matek a o videu se systémem Nicot a o různých plemench včel. Buřinského jsem si pustil kvůli jeho ležanům a jak mu někdo pár roků zpět ukradl úly.

Jen nakonec zkopíruju to co jsem napsal ve svém příspěvku nahoře jako postup, který budu aplikovat. “Toto řešení mě taky samozřejmě naskočilo do hlavy, dokonce jsem knot i ve včelařské bedně kterou vozím hledal, ale nenašel jsem. Tak jsem si řekl, že alespoň vyzkouším nedokonolé přemetení a možná něco za 10 dní postaví. To budu mít kladoucí matky a rozhodnu jestli jednu dostanou nebo jim může prospět zmenšení úlového prostoru + celkové oteplení. Knot si vezmu taky a rozhodnu to operativně.”

Jen ještě doplním a tady se zeptám. Zvápenatělý plod měli hlavně v podmetu a v buňkách pak dohromady 12ks ve všech plástech, které jsem navíc odebral. Jak velké je podle vás všech kdo to čte toto nakažení?

mal som takýto problém len raz , v ležane kde som na zimu prekryl sito.. čiže ten tieň, vlhko a plné dno mohli mať za následok že choroba prepukla práve v tomto úle ALE NEBOLI TO FAKTORY ROZHODUJÚCE > souhlasím

silné včelstvo s tým nemá problém, najväčším problémom podľa môjho bolo to zoslabenie včelstva, píšeš že klieštikom > proto jsem to zmínil, souhlasím

… skúšal som samozrejme, odoberanie plástov s plodom, pivo aj ocot ale matku som už ani nemenil, dostali overený sírny knôt..😉

Toto řešení mě taky samozřejmě naskočilo do hlavy, dokonce jsem knot i ve včelařské bedně kterou vozím hledám, ale nenašel jsem. Tak jsem si řekl, že alespoň vyzkouším nedokonolé přemetení a možná něco za 10 dní postaví. To budu mít kladoucí matky a rozhodnu jestli jednu dostanou nebo jim může prospět zmenšení úlového prostoru + celkové oteplení. Knot si vezmu taky a rozhodnu to operativně. 

Pořád si říkám, že je tato generace možná imunní vůči tomu co proběhlo přes zimu a možná se sami zbavili VD. Možná kdybych z tohoto včelstva udělal další matku, tak by v další generaci mohla být i odolnější i vůči zvápenatění…

Jen úvaha. Pokud je zvápenatění hlavně o genetice, tak bych neměl ostatním včelstvům na stanovišti ublížit tím, že nechám ještě chvilku toto nakažené včelstvo žít. 

Z vašeho textu je ale nutné vypíchnout jinou věc. VD na včelách nejsou vidět, jsou zapití mezi články zadečku zespod. Z krunýře VD je vidět jen srpeček - okraj, odhaduji tak 20% a ještě k tomu by se musely včely pozorovat přes sklo, jinak včelu otočit na záda, aby jí bylo vidět na bříško, si neumím představit.

Vím co jsem viděl. Fotka dole je stažená z webu, ale tak nějak byl VD i na včele, kterou jsem viděl.

 Nemusím mít pravdu (včelí nákazy mě nikdy nezajímaly a ani žádné informace o nich), ale jestli jsou VD na včelách jinde, na povrchu, kde je zřetelně vidíme, pak je asi místo na spodku zadečku obsazeno. Tady bych nečekal, až se mi zamoří od tohoto zjevně vadného vč celý chov a určitě bych vč vysířil a to hned! 

Mám úly rozházené všelijak na stanovišti. Česna minimálně 1m od sebe, tak věřím, že i toto pomůže minimálně po dobu snůšky ostatním včelstvům nenakazit se. 

Nechci hned sířit genetiku, která přežila celkem velký infekční tlak okolí, kde byli i 100% úhyny. Takto se naopak může šířit i dobrá genetika pomocí trubců. Je zajímavé, že líhnoucí se včely z odebraných plástů vypadají na oko zdravě (nemají zakrnělá křídla, malé zadečky atd.), ale to nemusí nic znamenat. Jsem zvědaví až se dostanu k odvíčkování, jak bude vypadat plod. Byl jsem celkem překvapený kolik toho ta matka dokázala při tom napadení a oslabení včelstva zaklást. Celkem jsem odebral 6x448x159 kde byl plod zavíčkovaný a 3x448x159 s larvičkama+vajíčka. 2 rámky s vajíčkama jsem ve včelstvu nechal. Nejhezčí ucelenost plod měli v medníku, kam si nejspíš koncentrovali plod díky ochlazení a možná kvůli napadení VD?

Šedé bych tipnul na hnízdo naší Sršně obecné. To hnědé možná taky. Ale jak píše Goro za zeptání nebo poslání fotek odborníkům nedáte nic.

Vím, že je toto téma v jiných diskuzích, mám z nich o tomto “napadení včelího plodu plísní” načteno z jiných diskuzí, ale tady bylo zmíněno jen okrajově. 

Tento rok jsem se sám s touto plísní poprvé setkal u jednoho včelstva (prozatím), které na začátku sezony vyzimovalo jako slabší a před cca 4 týdny jsem u něj pozoroval VD na včelách. Přínosy má oproti jiným také slabší. Ze zdravotních důvodů jsem se ke včelám dostal až teď o víkendu a při prohlídce včelstva jsem už VD nezpozoroval, ale objevilo se u něj zvápenatění, cca 30 mumií na dně a další v plástových buňkách. Odebral jsem rámky s uzavřeným plodem a další ve kterých byly mumie. Včelstvo jsem se stávající matkou přemetl na rámky LG 448x325, na ně jsem dal mřížku a na toto NN plný zásob. Vím, že to není ideální, ale jinou možnost jsem takto operativně neměl a v nejbližších dnech mít nebudu. Odebrané rámky odvíčkuju a zkontroluju přítomnost VD na plodu. Úl ve kterém se plíseň objevila je celý den ve stínu menších dubů a bříz. Je na nízkém, plném dnu s česnem u kraje. Ostatní včelstva tuto plíseň prozatím nemají.

Co se týče stanoviště, tak je to pro všechny opylovače podle mě ráj. Už jenom podle jejich hojného výskytu. Celoročně tu něco kvete, je to 200m k okraji lesa, jsou tu staré sady, remízky, velké množství lesních malin, ostružin a jahod. Je skoro na vrcholku kopce, ale zhruba o 50 m níž teče potůček. Pocitově toto stanoviště nijak vlhké není…

Tento rok jsem neměl a nebudu mít čas si vychovat vlastní matky, tak jsem si pár sehnal a příští týden matku vyměním a zkontroluju zbytek včelstev.

Budu rád, když do tohoto tématu napíšete své vlastní zkušenosti a souvislosti se stanovištěm, úlovým systémem apod.

Já jsem přesvědčený, že k největšímu ozdravnému efektu dochází právě při stavbě nového díla (hlavně blízko plodu). Přirozeně tedy roj a jeho zvýšená teplota pro stavbu. Další možnost mají včely přirozeně hlavně na jaře, kdy se probudí stavební pud. Pokud se včelstvu umožní brzká jarní stavba v plodišti (někdo tento děj navíc umocní zakomorováním), tak podle mě teoreticky dojde k samoléčbě teplem. Na jaře totiž nejspíš i přirozeně včely přišly o část neobsednutého plodiště díky myším, ptákům, zavíječi atd. Další možností je přemetení včelstva na mezistěny. Tím, že se z větší dutiny dostane včelstvo do menší, tak si teoreticky vyrobí jednodušeji více tepla. Jen už je to podle mě větší risk a musí se podle mě dělat co nejblíže kolem slunovratu a podle klimatických změn i klidně před.

Jenže by se zvedla včelí mezera mezi nástavky a nebo by dole přestaly rámky lícopvat s nástavkem - obojí špatně. Proto jsem to nazval nesmyslem. Na nesmyslu trvám, ale snahu věc pochopit a řešit si na panu Malinovi nesmírně cením. Bohužel je snad sám…

Mezera se mezi rámky v 1.NN a 2. NN (nebo VN) nezvětší. Vypodložením nuty se zvětší jen mezera mezi spodní loučkou rámků v 1.NN a dnem. Alespoň tedy u mých nástavků, kde spodní loučky rámků běžně lícují se spodní hranou nástavků. Dnes jsem si to pro jistotu ověřil i fyzicky a funguje to, tak jak jsem popsal ;-). Jde si tímto způsobem jednoduše a levně vyrobit i česno rohové. 

Kolega má zasíťované dno, od květu řepky ho má celé odkryté a nahoře paropropustnou folii která se používá na střechy a med má 17,5%. Když s něčím pane Krška nesouhlasíte a nemáte jiný argument tak je všechno špatný stres. Když má někdo stejně medu ikdyž včelaří jinak než vy, tak má lepší stanoviště a na takovém to přece není umění. Někdo holt chová včely tam kde jim je dobře a ony mu pak dovolí včelařit jednodušeji s menší časovou náročností a dostatkem medu. 

Já vyloženě horní česno nikde nemám. Četl jsem jen o Nymsově úlu, nic víc…

Nečtu vše, ale než něco přidám použiju vyhledávač slov v příspěvcích. Proto jsem přidal hlavně obrázky, které jsem v tématu Elgon nenašel. 

Osterlund by měl mít minimum VD. Očka nepoužívá. Na obrázku má divočinu jen na HL, na jiném obrázku je fotka těchto HL s vysvětlením, že je tam vlepené dřívko pro vedení stavby. 

Osterlund očka nepoužívá.

Napadlo mě jak vyzkoušet principy Osterlunda a stačilo by, vyrobit si pouze lišty o rozměrech 6-8mm tloušťky, šířka a délka podle rozměru půdorysu nástavku. Předpoklad je ten, že po zavěšení rámků do nuty, nám vnější hrana spodní loučky lícuje se spodní hranou nástavku. 

Na uzavřené nízké nebo vysoké dno položíme klasicky používaný NN, upravíme výšku nuty tak aby nám po vložení rámku horní hrana horní loučky lícovala s horní hranou nástavku. Mělo by to být 6-8mm. Na horní hranu nástavku naskládáme lišty o tl. 6-8mm. Tam kde budeme chtít česno lištu nedáme a vznikne nám úzké česno mezi nástavky.

Dnes jsem byl zkontrolovat roj chycený 27.4. Má komplet vystavěno 10x 448x325, dostal jednou 1,5l 1:1 a má odhadem 5-8kg zásob v plodišti. Dostal medník (pozdě, dříve to bohužel nešlo). Kvete Akát při trati která je cca 1km vzdušnou čarou a je plný včel. Lípa je nachystaná, jen ať vydrží počasí ;-). Zítra zkontroluju vyrojené včelstvo, jsem zvědaví jak na tom bude se zásobama. Vitalita rojů je mi známá, ale medník jsem na roj koncem května ještě nedával… 

Takto má vyřešeny česna (+dna) švédský včelař Erik Osterlund. Odkaz na celou prezentaci zde https://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/Elgon_bees_Helping_resistance_-_p%C5%99eklad_5.pdf

Vaší, ne dost inteligentní úvahou by se mělo ihned přestat očkovat děti proti dětské obrně, protože ne všechny děti bez očkování ochrnuly a mělo by se počkat (to je logika monitorování VD), které dítě ochrne a pak něco začít dělat. Tento příklad by mohl pochopit i fanatik.

Nikde jsem nic takové netvrdil ani nad tím neuvažoval. Je to jen vaše úvaha. 

Za daleko horší považuji já velmi jedovatou KŠ a její sublimace je něco tak strašného, že já toto včelám už nikdy neudělám (dal jsem si to udělat jednou). Vše jsem tady v tom foru od ledna 2024 popsal, stačí si to najít. Jak je vše viditelně kontaminované stříbřitým povlakem mikrokrystalků KŠ, která se nikam neztratí a navěky kontaminuje ona, nebo rezidua, na která se rozpadne, celý úl, vosk. Doslova žasnu nad mozky některých, kteří toto považují za lepší než akaricidy.

Vždy je horší to co nejde vidět, než to co vidět jde? Rýma=Rakovina, Fosgen=Fíky, Cukr=CO2…stejné počáteční písmena, jedno jde vidět druhé skoro ne a co je smrtelnější a v jaké dávce? 

Tvrdou chemiií léčí DRTIVĚ DRTIVÁ většina včelařů a je nikdo nenapadá a nesekýruje jako sekýrujete mě, ať jsem na jakém foru chci. Alternativně léčí jen pár alternativců z důvodu IRACIONÁLNÍ VÍRY. Vymýšlejí nesmysly. Od vymýšlení a ověřování je tu výzkumák a vysoké školy. Jasně jsem mnohokrát napsal, že prostě léčbu dávám preventivně tak, jako se preventivně třeba očkují lidi.

Když máte tolik rád politiku…Většina si u nás zvolila co si zvolila, takže podle vašeho vzorce je to taky jediné možné a správné. Proč by Výzkumák který vyrábí Varidol nebo Gabon Flum dělal výzkum na něco co si může člověk koupit jinde nebo ošetřovat včely jinak bez pomoci jejich produktu? Proč by si ubírali kšeft?

Varidol ani Gabon nehaním, ať si každý používá co je mu po chuti, jen jsem musel reagovat na vaše nesmyslné argumenty.

Aby jste se hned nezačal čertit…Pane Krška, kéž by to na vaši úroveň dotáhla většina včelařů. Až vás dotáhnou, tak by se mohli naučit včelařit ještě lépe a to bez jakékoliv chemie. 

Přece není argument pro používání Amitrazu to, že je obsažen v něčem jiném, co člověk používá. My civilizovaní Evropané, bychom měli jít příkladem a snažit se svým vzděláním veškeré nadužívání, plýtvání nebo znečišťování Země omezit. Co když to opravdu někdo umí jen pomocí biotechnických opatření? (přemetení, klíckování, likvidaci zav. plodu atd…)

Všichni jezdíme autem, někdo na benzín. Když doléváme sekačku, snažíme se abychom benzín nevylili mimo nádrž. Neřekneme si: “Vždyť to je jen půldeci, stejně pojedu zítra autem ke včelám a auto mi žere 8l na 100km.”

V čem jsou podle vás a vámi získaných vědomostí nebo zkušeností kyseliny horší? Ano, Mravenčí je pro včely asi nejnebezpečnější, ale co třeba sublimace kys. šťavelové nebo postřik rozprašovačem 15% kys. mléčnou? 

Ale jestli vám rozumím správně, vy tvrdíte, že med výkaly obohacují a je kvalitnější, zatímco med vyššího levlu = panenský je méněcenný. Zajímavá myšlenka a nechám jí bez komentáře.

Nic netvrdím. Proto jsem psal možná a proto jsem pochopil váš příběh s granulemi, tak jak jsem ho pochopil. 

Někdy mi přijde, že během čtení příspěvků druhých začnete přemýšlet nad tím co odpovíte a potom vám často něco dalšího, často stěžejního, uniká.