Než aby jste měl ze včel med (možná) více výživnější-zdraví prospěšný, který ale většině nechutná a nejde na prodej, tak raději budete prodávat med (možná) méně výživný-zdraví prospěšný, který půjde na odbyt.
Pokud jsem to nepochopil, tak mi to vysvětlete. Z příběhu si může každý člověk vzít něco jiného.
Já piju když mám žízeň a PETky nepoužívám, ale pamatuji si jako dnes, že si praděda s sebou na pole nosil slabé pivo tuším že “osmičku” a když jsme šli s ním tak nám bral sodovku ve skle. Co vím, tak se “osmička” dříve fasovala i ve fabrikách jako Barum, ZPS atd.
Závislosti nejsou jen psychické.
Psy chováme v rodině od malička… nestalo se nám, že by pes jedenkrát za den nesnědl cokoliv co jsme mu dali do misky. Stačilo s ním jít odpoledne na delší procházku a cestou zpátky už na něm šel vidět hlad…
Všechno souvisí se vším, nezapomínejte…
O tom co Bůh na světě chtěl nebo nechtěl můžeme polemizovat. Člověka řídí mozek a chemické pochody v něm. Slyšel jste někdy o závislosti např. na zelenině? Já ne a pokud existuje, tak je to spíš psychologické. O závislosti na cukru jste ale jistě slyšel. Víte jak funguje, respektive jak vzniká a co ji udržuje? Dopamin, který se vyplavuje v mozku při jeho konzumaci.
Takže podle chuti, kterou máme danou Bohem vždy poznáte co je dobré? To je kec pane Krška. Nebo je Bůh pěkný hajzl a u hub na to jaksi zapomněl. Kdyby vám někdo do omáčky přidal jednu i ze smrtelně jedovatých, tak podle chuti nepoznáte nic, to vám garantuji!
Že by to teda s tou chutí bylo jinak?!
Jen doplním… Doufám, že med ze zakladených nebo nezakladených plástů dopadne stejně. Protože mi samozřejmě více chutná z panenských a nejvíce z Lípy. U nás to zatím vypadá na dobré podmínky pro její medování. Kořeny ve vodě by mohla mít, ještě ten oheň v koruně ;-)
To co jste vypsal, jsou u medu spíše makronutrienty a ty mě moc nezajímají. Podobně je to u zeleniny nebo ovoce (barva, cukernatost, obsah vody, chuť…) je relativně jednoduché/levné měřit tyto hodnoty. Ale kdo měří vitamíny, minerály, enzymy, fytonutrienty, fytoestrogeny, probiotické kultury…? Může toho být hodně co měřit…
Teorie: Když žvýkám propolis, tak mě z něj trochu škrábe v krku. Co když se ze zakladené buňky, kterou jak víme včely leští propolisem dostane něco do medu a proto to pak více škrábe? O zdravotních benefitech propolisu víme všichni…
To že něco chutná líp neznamená, že je to to nejlepší pro lidský organismus. 😉
Souhlasím, proto chci nechat otestovat a ne se jen domnívat😉. Možná to souvisí i s tím, že vlastně brtník nejspíš “vytáčí” jen jednou za rok mix medů.
Je přírodní zákon, že se včely množí rojením?
Pokud odpovíte ano, tak vše ostatní podle vaší logiky 3x3=9 musí být špatně a slepá ulička a přesto nenecháte včely rojit…
Jenže včelám nejde o množení, jde jim o zachování druhu. Rojení je jen další z mechanismů jak toho dosáhnout.
Možná se pletu, ale mám za to, že pan Goro zkoušel i Dadant systém.
Příští rok se chystám poslat med na rozbor známému co pracuje jako laborant. Chystám se mu poslat med z panenských plástů a med ze zakladených. Oba budu odebírat až koncem srpna nebo začátkem září… DOMNÍVÁM SE, že med ze zakladených bude pro člověka výživově přínosnější. Napovídá tomu zmínka o Ukrajinském Brtnickém medu a jeho kvalitě. Tak dám potom vědet.
Měl jsem napsanou jinou reakci, ale nakonec jsem usoudil, že to nemá smysl a že jsem ji psal lehce pod vlivem emocí a ty za mě na web nepatří. Jen si neumím představit, že by s vámi mohl kdokoliv diskutovat, konverzovat naživo. Často odvádíte směr témata tam kam chcete vy. Neodpovídáte na otázky a místo toho pořád jako kolovrátek jedete to svoje ať už se jedná o jakékoliv téma. Já jsem oživil téma s nápadem na ponechání volby velikosti a umístění česna na včelách a vy jste pár příspěvky skončil opět u kapitalismu, militarismu, KSČ a překroutil jste Gorovu fotku na to jak jste viděl včely chodit do úlu pěšky a nebo pod něj padat. Jo a nezapoměl jste na vědecké prostituty.
cituji vás: “Jde jen o přirozenost a čím PŘIROZENĚJŠÍ úl je, tím méně stresu a tím méně úhynů”
A v dalším příspěvku neumožníte včelám přirozenost a podobu česna nenecháte na nich.
Jednoduchá otázka nakonec.
Pane Krška, je možné mít podle vás panenský, suchý med v NN systému např. ve dvou mednících Langstroth 448x159 se dvěma česny kdy je jedno asi 8cm2 uprostřed spodní hrany prvního nástavku a druhé česno je velké asi 25cm2 vlevo (když stojím za úlem) v plném dnu vysokém 17cm?
Ratio může mít více významů, to jistě víte. Např. rčení Ratio legis – „smysl, účel zákona“ by ve vašem překladě nebo lépe odmítání jiné možnosti nedávalo smysl. Takže ratio neznamená jen rozum stejně jako smysl není jenom zrak nebo sluch.
Příroda má řád, vůbec nejedná nahodile, má své zákony. Včela si prošla miliony let vývoje a získaných zkušeností a proto její druh přežívá. Jedná na základě instinktu, nemusí se zdržovat přemýšlením. Jejího naprogramovaného předvídatelného chování se snažil včelař využít ve svůj prospěch. Lidstvo už svůj vrchol podle mě překročilo a začíná úpadek. Lidi nechtějí souložit, poškozují sebe sama dietami nebo naopak přežíráním protože se řídí rozumem, který nedává smysl a nemá pravidla a řád.
Také nejsem naprostým zastáncem Darwinismu, má spoustu nevysvětlených mezer.
K čemu je pokrok technický pokrok když sociálně lidstvo degeneuje. Ja jen pár životně důležitých potřeb, které by si měl rozumný člověk střežit a měli by být nade vše. Bohužel to tak dnes často není. Lidi mají radost z palců nahoře a honí u porna.
A pane Malino, jste si jistý, že je VŽDY dobré nechávat včely aby si samy vybraly česno? To jako fakt?
Ano jsem si jistý. Včela je narozdíl od člověka racionální tvor snažící se přežít a zachovat rod. Nemá potřebu se nijak sebepoškozovat, dělat něco jen tak pro zábavu, hrát si atd.. Proto váš příklad s mladými a mobily nedává smysl a postrádá nutnou argumentační logiku.
Pokud jim nadiktujete strojově česno na jedné straně o dané velikosti, tak je to pouze na vás a ne na včelách, takže jim něco nutíte a když někdo něco nutí na sílu vám, tak vás to nestresuje?
Okolní vlivy se mění úplně stejně i u česna pouze vlevo a včelstvo s tím už později nic neudělá.
Nejde mi o pokusy. Jen bych chtěl aby si každé včelstvo mohlo vybrat na které straně bude mít česno a i jeho velikost. Díky za info.
Proto jsem nakonec svého posledního příspěvku dal 😉 jen zůstal v textové formě. To eko bylo myšleno jako žert a popichnutí protože používám úly.
Polystyren mě taky napadl, ale chtěl jsem být trochu více eko, ale je pravda, že to bude to kousek ;-)
Sestra jako malá chovala doma potkany, později je přesunula na balkon… léto jim nechutnalo...🤫
Napadl mě pokus. V souvislosti s volbou strany u které má česno být a jak má být velké. Napadlo mě vyrobit vlastně jednoduchý uzávěr dna s otvorem přes celou jeho šířku o světlé výšce 8mm.
Možnost 1.) Tuto škvírku (česno) ucpat hliněnou hmotou (podobně jako to dělali u košnic) a pouze uprostřed udělat malý otvor pro pár včel. Časem by si mělo včelstvo rozšířit otvor pouze na jednu stranu.
Možnost 2.) Tuto škvírku ucpat celou a jen na každé straně nechat malé otvory a vypozorovat který vč. preferují. Ten který budou využívat méně rovnou zaslepit např. kartonplastem, který by se nacvakl sponkovačkou do poloviny ucpané škvírky.
Světlá výška otvoru 8mm by měla být samo sebou neprostupná vůči hlodavcům a kdyby bylo finální česno široké cca 200mm tak jsme na ploše česna 16cm2.
Doporučiíte mi jaký materiál kromě mixu koňského trusu s hlínou použít? Nebo nic lepšího, jednoduššího nebude? Na jednu stranu věřím, že z trusu si včely něco taky dobrého vezmou…
Jde mi o to nechat výběr česna co nejvíce na včelách a aby to zároveň bylo jednoduché i kvůli obraně proti hlodavcům. Hranolek se škvírkou přes celou šířku dna by šel později klidně vyměnit za klasický, s otvorem podle vzoru vytvořený včelami pro daný úl, na daném místě. Říkám si proč ne, když to nebudu stát skoro nic a kdo si hraje a pozoruje, nemá tolik času na zlobení.
Máte tento úl na teplou nebo studenou stavbu?
Kde má česno?
Jaké máte dno?
Možná včelstvo cítí že je mu mezi cihlami xps dobře. Navíc má nad sebou teplem nabitý med a vosk. Med samotný má 10x nižší tepelnou vodivost než voda a u vosku se mi to nedaří dohledat přesně, ale bude to ještě méně. Zkoušeli jste někdy dávat ruku před česno když včely větrají ikdyž je úl ve stínu? Když je dole plodiště a nahoře med, tak od plodiště nasávaný vzduch bude teplý pro vysoušení.
Pokud se vám líbí, tak proč ne. Myslím, že vše co vysadíte má pro opylovače smysl. Kromě invazivních druhů a např. Akátu, který zem okolo časem spálí a nic kolem něj moc nevyroste. Dále opylovačům pomůžete když nebudete sekat celou zahradu jako golfový trávník. Necháte pásy s delší trávou, nebo do těchto pásů můžete zasýt luční směs a bude to i hezké
Pane Krška pokud ignoruju nebo neignoruju něčí názor, který se nijak nedotýká hmotného světa, tak se jen tak v hmotnou existenci nepřetvoří.
Možná nevidíte, jak si mnozí, mě nevyjímaje, váží toho, že zde sdílíte své včelařské názory a zkušenosti. Mně je ve finále jedno, jestli jste je získal prakticky nebo jen teoreticky. Mám možnost si je ověřit. Stejně se na internetu nemá ničemu věřit a kdyžtak to vyzkoušet na malém vzorku. Z toho plyne, že se vaše názory můžou změnit v hmotnou realitu.
Pokud v příspěvku odbočíte k názoru na politické ideologie nebo názoru na něčí vzdělanost či inteligenci, tak není vůbec neslušné toto přeskočit a ignorovat. Proč bych se tím měl zabývat, když je to jen váš názor, který nemá nic společného s realitou světa a hlavně realitou světa včelaře.
Jak to bylo krásně jednoduché. Chytání rojů by mě bavilo ze všeho nejvíc. I ty oplodňáčky už jsou dnes zbytečně složité. Z hodně věcí se dělá věda a člověk pak ani neuvažuje nad tím, že to by to šlo vyrobit nebo udělat jednodušeji. Spoustu věcí se i ve včelařině vyrábí aby byly hezké a nebo složitější na výrobu. V něčem je pokrok samozřejmě potřeba, ale hlavně by to mělo být praktické.
Je to skoro v každém oboru. Ve stavebnictví vymýšlí často složitosti a nefunkčnosti architekti. Na ryby se dříve taky chodilo s batohem a proutkem v ruce. Dnes často rybáři tlačí k vodě celý přívěsný vozík.
Děkuji za video i anonymovi.
Teď nevím na co mám mít jiný/špatný názor.
Správná nejsou vždy všechna stanoviska.
Mohli bychom tady filozofovat celý den a k čemu?
Nezastal jsem se jeho ani vás. Emoce na internet nepatří. Když už tak jen ty pozitivní. Jen jsem vám chtěl přiblížit jak to myslel.
Nemůžu s vámi úplně souhlasit. Pokud je divočina přistavěná i po stranách. Takže drží na 3 stěnách. Tak se může podařit odříznout pouze horní nejtěžší kus s medem, pokud by k plástu byl přístup z boku. V košnici, jak píšete to podle mě nejde. Určitě ne u prvního vyřezávaného plástu. U posledního krajního možná ano.
Naneštěstí mám na to čas, ale neřešíme tady nic konstruktivního nebo inspirativního. Doufám že se budete cítit jen dobře. Ne jako pán na obrázku.
