Příspěvky uživatele

Pozoruji na jaře jak je obsazené plodiště a v jakém stavu je SR. Dá se odhadnout kdy dát medník. Jakmile přidám medník tak už logicky do plodiště nevidím, ale zase vidím jestli medník obsadili a jak v něm staví. Ještě jedna věc je z jara dobrá na plexiskle. Uprostřed je plexi nad horními loučkami 10mm díky kousku loučky z rámku položeném na HL. Vím s jistotu kdy začínají včely stavět z “nového vosku” začnou přistavovat můstky na jednom až dvou rámcích. 

Až někdo bude u včel vědět s jistotu všechno tak dostane Nobelovku.

Vy už toto pozorování máte asi za sebou, já včelařit neumím a proto se potřebuji dívat a zároveň je to pro mě kompromis s rušením včel. Do té doby budu rád 5minut sledovat co se děje na česně jak magor nebo se mrknu i do 2cm podmetu malou škvírkou v zadní. 

S alergií to mám přesně naopak. Reakci mám stejnou nebo menší než od komára. Dýmák nepoužívám, jen vodu v rozprašovači a do včel chodím v kukle jen když do nich jdu odpoledne a není snůška. 

Okénka, dokonce posunovací má strýc a matečník tam nikdy neviděl ani vidět nemohl protože na krajním rámku, který má nejdál od česna mu matka nikdy neklade protože je plný zásob.  

Je škoda, že to nechcete psát veřejně, možná by se někdo mohl poučit z vašich případných chyb.

Děkuji za upozornění na článek. Někdy člověk neví, že má něco hledat a když jsem v prosinci zadával pozorovací okénko v úlu, tak to tenkrát špehýrku nenašlo.

Od sledovacího okýnka jsem na začátku upustil a využívám k tomu (možná prozatím) 3mm tlusté plexisklo místo igelitu, je přes něj při posvícení baterkou vidět minimálně do půlky plástu, nelétá ve větru, mám v něm vykroužené otvory, které využívám u slabých včelstev abych je nepodtrhl při přidávání medníků. Mám v něm otvor pro stropní krmítko a letos jsem tato plexi v rámu použil i jako mezidno při tvorbě oddělků. Složitější než igelit to je, ale jsou to 3 věci v jednom za málo peněz. 

Děkuji za odpověď. Je mi jasné, že všechno souvisí se vším a že jen Kleštík za úhyny nemůže. Jak už jsem možná někde psal. Kleštíka vnímám jako klíště, někdy nakažené Borelií, jindy Encafalitidou,  jindy ničím. Je potřeba ho nenechat přemnožit, ale za kolapsy/úhyny může jen velice málo kdy. 
Máte pravdu, včely neléčíme, zbavujeme je parazita. Ze včel spíše někdy děláme nemocné svými zásahy. 

Toto číslo Dymáku mám doma. 😉

Díky tento rok na takové dno dám pár oddělků. 

A jak je to podle vás nebo studií se sublimací KŠ? Vy léčíte jak?

16. srpna 2024 pan Marx léčil jedno jeho včelstvo Ekopolem, mělo příznaky DWV, bylo mu milejší léčit alternativně. To jestli neměl zrovna várku s Flumethrinem nevím. Covid mi byl PCR testem prokázán dvakrát, očkovaný nejsem, neměl jsem důvod se nechat očkovat při vysokých protilátkách po prodělání. 

V reakci na sublimaci KŠ v radách pro začátečníka. Odkaz na Italskou studii. Nikdo ze skupiny laborantů nemá nic z prodeje KŠ ani prodeje sublimátorů

https://www.mdpi.com/2075-4450/15/6/409

Jen doplním, že bych chtěl jednou umět včelařit jen s pomocí biotechnických opatření bez kyselin, akaricidů či insekticidů. I kdyby mě to mělo stát nějaké to kilo medu. 

Strýc od manželky včelaří dvouprostorově na 15x rámků. 

Nemyslím si, že chodit do fabriky na 4 směny a vykonávat práci jako cvičená opice je důkazem inteligence. Kdo ten průmysl na Vysočině atd. založil ale nevím. Vím jen, že kde lidé mohli tak něco pěstovali protože šroubku se člověk nenají. Lidi živící průmysl nemají jinou možnost. Za chvilku se budou lidi rodit s papírama na vysokozdvižný vozík. Všude samé sklady. 

O fruktóze a nutričním složení potravy něco málo vím. Nepíšete to úplně správně.

Přirozeně se vyskytující fruktóza je obtížněji stravitelná, má například nižší GI než glukóza tzn. inzulinová odpověď je menší, takže je i menší riziko cukrovky. Problém nastává u průMYSLově zpracované fruktózy, respektive jejím oddělení z přirozeného zdroje a přidávání do např. limonád. Fruktózu játra dokonce z asi 50% mění na glukózu. V ovoci a zelenině je totiž vláknina, která zasycuje (zejména u starších lidí může vláknina způsobovat průjmy, většinou kvůli střevním polypům a jejich drážděním nestravitelnou, ale pro většinu populace pro střevní mikrobiom prospěšnou vlákninou)

Z hroznů se nikdo (možná nikdo 😁) neposral právě kvůli menšímu obsahu vlákniny. 

Můj praděda a prababička se oba dožili 95 let a jejich strava se z velké části skládala ze zavařenin ovoce a zeleniny, kterou si vypěstovali a takto uchovali. 

 

Mohl bych vás poprosit o fotku s medníkovým NN na mail? 

Nedivím se. Jen jsem nevěděl proč jste reagoval tady. Kdybych nečetl/nestudoval nebo nad včelami nepřemýšlel, nepozoroval je tak tady nediskutuji. 

Včela je hospodářské zvíře a je potřeba ji chovat tam, kde jsou pro ni podmínky. V opačném případě je potřeba pilovat metodiku na úkor pracnosti. Tam kde včelařím já je průměr 20-25 kg ročně při dvouprostorovém včelaření na míře 39x24x15 nebo 39x30x15. Ale taky tady máme i 100% úhyny. Letos podle dat místního spolku měli včelaři v průměru úhyny nějakých 60%. Myslím si ale že reálné číslo je i vyšší. Jeden včelař měl před 4 lety 16 včelstev. Letos má na včelnici jednoho žebráka. 
To co platí a je potřeba dělat u vás zkrátka nemusí platit a být potřeba u nás. Jsou zákonitosti, které velice dobře vyzdvihujete a zkušenosti předáváte dál. Pokud se mi část z nich podaří přenést k sobě, jsem zvědaví jak moc dobře na tom moje včely budou. 

Přiznám se, že na začátku jsem videa sledoval, teď už méně a méně. Díky inspirativním diskuzím tady a na foru Šance pro včely. Mimochodem M.S. používá metodiky pro udržení kontroly nad populací Varroa a udržení zdraví včel, které zmiňuje i Leoš Dvorský. Já si do své metodiky zařazuji a zkouším něco od vás něco od Gora něco od strýce, který včelaří právě dvouprostorově s česnem u strany (ne uprostřed) a rozšiřuje z jara podobně jako vy…

 

Nevím proč převádíte diskuzi o rojení sem, tak případně poprosím aby byl můj a Váš komentáře výše přesunut…

Včelstvo mělo mít o nástavek až dva více, bylo ztísněné a proto se vyrojilo, odhadem bylo v 5NN cca 50+kg sladiny. 5.(nejvrchnější) nástavek komplet zavíčkovaný, 4. chybělo zavíčkovat asi 2cm od spodní loučky u krajních rámků. 3. Plod na 5 rámcích, 2 pylové 3 sladina, 2. Obdobně a do 1. nástavku nad nízkým plným dnem jsem nahlídl jen shora a byl plný včel. 

Mám pár vč. na tomto stanovišti teprve od jara a tak jsem chybně odhadl snůšku podle síly. 4vč jsem na tomto stanovišti i zimoval, ale jen jedno je v obdobné síle (také by se vyrojilo, misky zakladeny). Zbytek jsou slabší. V doletu má pár včelstev starší pán, ale moc toho nevyzimoval. Stanoviště jsem vybíral podle mapy.cz. Jsou tady Akátové aleje a bývalý družstevní sad. Podle těchto map pravidelně kvetou a podle informací tyto Akáty obrok i silně medují. Jsou kryté z obou stran kopci a tak je vítr nevysušuje.  Akátový med mně osobně totiž moc chutná. Jen to mám asi 30minut cesty z domu a za mokra musím kus pěšky. Mokro bylo minulý rok hlavně když jsem měl sublimovat nebo dokrmit oddělky. 

Vyrojila se matka z minulého roku z rojového matečníku takže jednoletá.  Vyzimovala ikdyž okolo byli i 100% úhyny, zimní zásoby jim stačily, snůškově si zatím nemůžu stěžovat. Jediné na co si můžu stěžovat je bodavost pokud není snůška a ikdyž je, tak jim prohlídky moc nevoní a hodně propolisují. Ta bodavost je občas opravdu velká oproti ostatním. Zatím jsou nejslabší obě Buckfastky co mám dovezeny z Polska, ale obě přežily zimu, třeba budou přínosem pro genetickou výbavu okolí díky trubcům. 

Všechny loučky mám tlusté 10mm. Horní širokou 22 a spodní jak kde. Někde 10mm někde 22mm.  Takže mezera mezi voštím/dílem je většinou 26-28mm. Jak víte přecházím na kombinaci Lang 325+159. 

V jednom videu řekne že za úhyny nemůže Varroa a v druhém ho chce likvidovat vším možným…

Adam tak priateľský ťa musím podpichnúť….čo iné si čakal, keď v úli včely pre zvyšok rodiny zabezpečili dostatok zásob a nachystali aj kvantum plodu … tak sa pobrali 😉…v úli nemali už miesto, samý med a plod.. predstava že 5 NN vysokých 159 mm je pre silnú rodinu dostatok priestoru je reálna pri kvitnutí čerešne … včely sa o vyrojení z nedostatku priestoru rozhodujú dávno pred vyletením, to musia začať chovať k tomu určené (dlhoveké) včely…

Získávám odhad a přiznám se, že nerad rozebírám včely z důvodu jejich mačkání, snažím se získat odhad pozorováním jen v rámci nástavků a po rámcích kontrolovat jenom občas. Proto si chci zkusit zpříjemnit rozebírání vysokými rámky v plodišti. Budu mít o pár rámků v rukách míň. Toto vč a ještě jedno jsem podcenil, alespoň jsem zužitkoval matečníky do sběrných oddělků (v tomto je zase výhoda jedné míry v sestavě). 

Se zvukem řinčících nebo bubnujících plechů je to kdo ví jak. Někde jsem viděl video, jak včely při určité frekvenci zvuku na okamžik jakoby zamrznou a chvíli se nehýbou…

V neděli v cca hodinu po poledni jsem přijel ke včelám a všiml si jak včely hučí. Po chvilce pozorování začaly včely  doslova vytékat z úlu. Prošel jsem okolí, jestli už někde nesedí roj. Na jednom z kmínků mirabelky si začal sedat, jako na potvoru byl tento stromek prorostlý divokou růží. Cestou zpět k úlu, jsem nachystal rozprašovač, klips na matku a pozoroval co se bude dít dál. Brácha mezitím sledoval rostoucí roj na větvi. Napadlo mě, že vlastně nevím jestli to není poroj, tak jsem začal číhat u česna s nachystaným rozprašovačem. Po chvilce se objevila matka, lehce jsem ji zkropil při vzletu a spadla do dubového listí, kde jsem ji odchytl. Klips jsem pověsil na lépe přístupnou větev poblíž roje a šel jsem přidávat další medníky a dělat sběrné oddělky. 

Po hodině, kdy brácha střídavě sledoval roj a instaloval uzávěry oček na dovezené nástavky, bylo na klipsu s matkou jenom pár včel. Vzal jsem tedy klips a dal ho asi 2 metry od opravdu pěkného, již usazeného roje. Zkoušel jsem jestli včely budou cítit její feromon i z mojí ruky a opravdu se zdálo, že jim byla sympatičtější ta, ve které jsem předtím držel klips. V klidu mi na tuto ruku přelézaly ve větším množství. Po dalších asi 30 minutách včely matku pořád z části ignorovaly, ale už jich kolem ní bylo více. Čas se nám krátil, tak jsem pod roj nachystal úlový komplet, matku s klipsem pověsil dovnitř a roj sklepl na zem vedle úlu. Chtěl jsem aby brácha viděl, jak včely napochodují do úlu a taky si ověřit, jestli v roji není ještě druhá matka. Včely po chvilce napochodovaly dovnitř. Roji jsem dal rámkové krmítko s vodou a od pátku mám v plánu ho lehce podněcovat.

Vzbudilo to ve mně pár otázek.

Mohla tam sednout třeba hodinu před naším příjezdem a pak se vrátit do úlu? To je podle mě nepravděpodobné.

Opravdu si včely sednou na místo, kam sedla matka? Nebo je to jinak a všechno řídí včely, které jen matku vedou celým procesem?

K nedostatečném prostoru jako příčině rojení. od 28.3. bylo včelstvo na 5 nástavcích Lang159, dva medníky plné, jeden a půl zavíčkovaný. V plodišti ve dvou nástavcích očividně nadvláda zavíčkovaného plodu, 4 zavíčkované matečníky, pár misek s vajíčky a zase sladina. Dva SR přidané toho 28.3. vystavěné trubčinou, jeden komplet zavíčkovaný jsem vyřízl a vrátil. Nejspodnější nástavek plný včel, trochu trubčiny. Bohužel podle mě zrovna ten nejhezčí matečník jsem při rozebírání rámků poškodil, byl přistavěný ke dvěma rámkům. 

Já uvažuji nad vnitřním rozměrem 465x465, ale na 12 rámků + Blinovka 25mm nebo lépe 19mm (na pile mají rozměr hoblovaných desek 19x196x4000, ze kterého bych chtěl vyrobit nástavky, takže bych měl mít nějaké 19mm odřezky). Uvažuji nad touto tloušťkou materiálu protože bych si zkusil sezónu i s většíma medníkama a tím pádem by se to celé alespoň trochu odlehčilo. Ale musím to proměřit, aby se mi i širší medníky vlezly ve dvou řadách na vozík/korbu auta, což myslím, že nejspíš nevyjde nebo na těsno a už by se s tím blbě manipulovalo. Nejspíš tedy zůstanu u 10r (9r) medníků. Takže by manipulační prostor s Blinovkou byl 20-25mm podle toho jak by byl daleko první rámek od stěny a bez Blinovky by bylo prostoru ještě víc. 

2- Tohle nedělejte. Snad jen při kombinaci plecek a mezerníkáčů a v medníku to dáte od oka. Vůbec mě nenapadla tahle možnost na přechod od plecek = kombinace plecek a mezerníkáčů a tento hřeben - šablona (hřeben je ve včelařině něco jiného a i ten by to řešil, jak mi dochází) by to vyřešil. Vlastně je to skvělý nápad a mám za to, že jste úplně první a nikoho tohle ještě nenapadlo! 

Mezerníky bych úplně vynechal a rámky vyrobil s horní loučkou širokou 25mm a 15mm tlustou abych mohl přibít sponku i z boku pod HL aby to lépe drželo. S hřebenem by pak měla být dobrá práce. Jak jsem psal, tak plecka mám z jedné strany do špičky. přilepí tím pádem menší plochu a jde to pěkně od sebe. 

A taky potřebujete mít zásoby na přežití zimy na vysokých rámcích a jak tam udržíte květový JARNÍ med, když cílem je na vrcholu aby měly plod na vysokých rámcích až k horní loučce a med v medníku? 

Na to mám v hlavě vymyšlenou upravenou Blinovku až ke dnu s uzaviratelným 1cm širokým průchozím otvorem s délkou cca 25cm. Nahoře klasika otvor 25mm na očkový uzávěr pro Jarní komorování. Vzhledem k tomu, že by měly včelstvu stačit cca 3 Vysoké Rámky se zásobama plus nějaké věnce na vyzimování, tak bych jim chtěl z jara nechat si zanést alepoň 2VR medem. Tyto dva VR potom včelotěsně uzavřít upravenou přepážkou a nasadit medník (dal by se asi použít na odvčelení i výkluz přibitý na tuto komorovačku, momentální nápad  takže je to možná blbost a nefungovalo by to, ale nemusely by se řešit včely, které by zůstaly za přepážkou ;-) ). Tyto rámky by tam vydržely až do doby případného dokrmení cukrem v případě malého množství zásob ve věncích na zadních částech rámků. Díky česnu na jedné straně jsem měl tento rok při první prohlídce v únoru poslední 2 nízké rámky (z 10) ve dvou horních nástavcích plné zásob a trochou pylu a věnce zásob měli i HL ostatních rámků, ale ty jsem nezvedal, protože na nich byly včely. 

Jakmile bude na vysokých rámcích pod HL vrstva medu, to je rávě ten problém, že hrozí, že ignorují medník a to je ten nejhorší problém a proto magická výška 30 a ne víc (a opravdu vrstva medu na vysokáčích jen 2,5 cm to může zavinit).

Pokud by to tak v mých podmínkách opravdu bylo a stávalo se to, tak bych vysoké rámky prostě i s dílem seřízl na 448x300. 

Úplně polopatě. Stará literatura tvrdí a i lidově se traduje, že na medovici padnou žízní. Z toho jsem já od mládí pochopil, že kondenzát nestačí a dodávat vodu v zimě je nemožné. Ovšem to nedává logiku, v dutině stromu nebo v košnici taky nikdo nijak nic s vodou neřešil a tak voda kondenzovaná plně postačuje.

Zimovaly vám tedy na medovici nebo melecitóze? 

V košnicících odebíraly jak říkala prababička "prostě tak akorát” a možná právě pravidelně tu část kde by mohla melecitóza být. Kdo ví. 

Možná by nebylo špatné mít dno u kterého by se dala měnit poloha česna, tím pádem by se měnila SS nebo TS bez manipulace s (těžkým) velkým nástavkem. Jen by se otevřel jiný otvor, ale už po obědě příliš vymýšlím.

A jen takový nápad, kdyby se zdálo, že je 32,5 dost. Zkusil bych u několika vč připevnit na spodní loučku hranolek 25x25. Protože toto monstrum určitě už nebude potřebovat TL, ničemu by to nevadilo. Ale to je úplně syrový okamžitý nápad.

Jestli vás chápu správně…Mám rámky vypletené vodorovně, takže by se dala nechat mezera od SL pro volnou stavbu.

Pleckáče s mezerníkáči se kombinovat nedají a pokud byste přecházel (zkoušel) Blaník, už ho udělejte mezerníkový. Nic se nikdy nevyhazuje, není až takový kumšt DOBŘE včelařit v ideálním vybavení, ale naopak, je velké umění dokázat to i s jinačím vybavením, tím co mám, je zaplacené a funguje teď hned!

Na toto mám nachystaného známého co dělá v kovovýrobě, kde mají laser na vypalování. Chtěl bych si nechat vypálit ze zbytků 2mm nerezu hřeben do ruky, dle kterého bych rovnal rámky bez mezerníků, respektive jejich HL s HL pleckových rámků. Sice možná mezi boč. loučkami budou chtít postavit sem tam nějaký můstek, ale za zkoušku nic. Hřeben by byl oboustranný na druhé straně bych nechal vypálit šablonu pro medníkové rámky s větší roztečí pro 9 ks.

A až tohle zvládnete, za rok za dva, zkuste i Sedláčkovo OP, nejlépe modifikaci dle M.S. Pak budete moci srovnávat. Mě třeba to celoživotní pokusování, zkoušení, pro ostatní nesmyslů, baví na včelařině ze všeho nejvíc. Vím na tisíc % jistě, že kdybych měl jen českou klasiku Adamce na 11 rámků a jen vysoké nástavky, už bych asi 40 let nevčelařil.

OP je pro mě moc pracné a časově náročné. Podle mě se tím hodně stresují včely. Jak jsem kdesi psal, chtěl bych aby včely zimovaly na medu a nemuset jezdit krmit, míchat roztok, umývat krmítka atd...  OP podle toho co jsem načetl a viděl počítá s jarním dokrmováním. Navíc si myslím, že v OP může být častěji problém s řídkým medem a rojovou náladou, přeci jen se matka omezuje v kladení. Mateří mřížku chci použít jen teď na převedení vč na Dadant a pak možná na chov matek nebo nouzově. Zatím mě OP nijak neoslovilo…

Michal Š - to s krmítkem mě taky napadlo ;-) Takže Karel Jiruš má nástavek zřejmě na 13 rámků aby to udělalo čtverec? I to je možnost, ale pak už nezbývá moc prostor pro manipulaci s rámky. S teplou stavbou nemám zkušenosti žádné, ale proč ne. Někde jsem četl, že to někdo i střídá během roku. Např. na zimu teplá a při snůšce studená, ale stakovým rozměrem, který plánuji bych moc hýbat nechtěl, jedině ve dvou lidech. Chtěl bych zachovat výšku rámku 325 pro lepší kompatibilitu s medníky (jako plemenáč, zimování oddělku atd.) 

Jak jsem psal, já mám prozatím L448x159x10, ale tento rok všechna včelstva převedu na plodiště L448x325 s využitím Vašich a Gorových rad. Nízké dno, česno na straně, plexi nahoře, přístup z boku vždy ke dvěma ze třech úlů, zvedák na plodiště z heveru na MB mám taky vyrobený… jen loni jsem zkoušel prodyšnější zimování, které si stejně včely zalepily. Vyhýbám se varidolu a sublimuji KŠ kvůli známé, která má chemickou školu. Pleckaté rámky mám, ale tl. všech louček 10mm. Navíc mám plecka v plodišti na jedné straně do hrotu právě kvůli propolisování. Přecházet se mi z časových a finančních důvodů na D-B prozatím nechce (ikdyž mi intuice,často braná jako podvědomá, výkonnější součást uvažování, někdy u lidí zaměňována s instinktem říká, že včelaření v úle D-B by mohlo být jednodušší). Uvažoval jsem i o výrobě plodištních LG nástavků 448x325 na 12 rámků (protože už mám rámky nějaký čas stlučené a nachystané). Plodiště by mělo 174,7 dm2, ale používal bych jen 11 rámků. Dvanáctý by byla Blinovka celoročně nechaná v úle. Takže by plodiště mělo 160dm2 jen by bylo na o 2,5cm vyšším rámku než doporučujete. Kdyby se odečetlo dřevo rámků (vím, že se to nedělá) a používal bych všech 12 rámků tak by to dělalo pěkných 156,6 dm2. Jen bych musel nějakým způsobem vymyslet přechod z plodiště o 65mm širším na užší medníky, nějaké nápady jak to elegantně vymyslet mám, ale chci první vyzkoušet nejjednodušší variantu a možná časem vyzkouším i čistě úl D-B.

Myslím, že spoustu toho o co se dělíte lidé chápou. Jen k tomu nic nemají…

já našel na VF toto. ;-)

Děkuji.