Ha, vyzrála jsem na slepice!
Byla jsem o víkendu aktivní, zrotovali jsme s NÍM políčko a hned jsem tam nastrkala brambory (brzo brzičko, snad to přežijou…). Tady se prý sázívají na svatého Jiří, no nechtělo se mi čekat, sezona za dveřmi, pak už nestihnu ničehož. Eh, nezalila jsem ve foliovníku, musím zítra. Ale lezou mi ze země cibule i česneky (česneky jsem sázela tak před 14 dny?), taky mrkve a ředkvičky se snaží, ale jsou ranní mrazíky, takže tyhle drobotiny teď vyčkávají ve fázi plodových lístků na lepší podmínky 🙂 Dokonce i ten čtyři roky starý hrášek z načatého balení raší! To docela čučim (srnka bude mít radost).
A jak že jsem vyzrála na slepice?
Chodí mi na čerstvě poryté políčko hrabat, no samozřejmě mi ruší kruhy a vyhrabují brambory. Objevila jsem při úklidu starou síť, kterou mi dala kamarádka důchodka, když končila se slepicemi, ta síť je obří, natáhla jsem ji na půdu, než se utáhne a přestane slepice lákat 🙂 Vystačila na ¾ políčka a poslední čtvrtinku jsem natáhla síť z balíku sena, aspoň na něco je to dobré! Takže paráda, už nebudu muset běhat denně s hráběma rovnat hrůbky a vracet vykutálené brambory! Loni to ty slepice bavilo ještě když měly brambory 20cm klíčky, takže to byla opravdu paráda. Letos mají slépky útrum. Jestli pohrabou něco v mezerách mezi sítěmi, tak to holt přežiju.
Jižním příbuzným naklíčily uskladněné loňské brambory, a to tak, že řádně, dostala jsem půlku malé přepravky a zasázím to do hnoje. Snad nepřijdou prasata a nevyrýpou to. To by mi sklidila jistě i ta divoká rajčata, pokud teda nějaká budou. Tak to prubnu, do hnoje dám i zbytek těch sadbových brambor, a to by bylo, abych na podzim nerozdávala metráky! 😀
Ve foliáči mám kromě salátů odložené i květináče se zasazenými maceškami, převislými muškáty a petuniemi. Tak už je po převislých muškátech, možná dneska zachráním dva poslední, co se tam o víkendu třepetaly ještě tak nějak při životě, ostatní uvadly, nevím proč, zálivka ostatním kytkám zjevně stačí… třeba zmrzly, nevím. Nevadí, dám místo nich druhou barvu macešek… A květináče hodím ven někam, kde se mi budou lépe zalívat, foliáč je od zdroje vody daleko… v létě pak vyřeším hadicí a čerpadlem, ale se mi zatím nechce.
Předevčírem jsem natáhla ohradu - lanko plnokrevníkovi na kousek zeleného plácku za výběhem, kde je šťavnatá jarní tráva, včera plnokrevník poctivě makal (byl na lonži a cvičili jsme na něm - jsem si po letech zacválala na lonži na madlech, je to super! musím častěji!), tak dneska za odměnu půjde po večeři na ten zelený plácek a ať pukne 🙂
Potřebuji se dovolat kováři, nějak se mi to nedaří. Všichni ostatní zavolají zpátky, když jim člověk volá, ale tenhle kovář ne, tak musím uhánět…