Aktuálně: 4 946 inzerátů174 076 diskuzních příspěvků17 750 uživatelů

Velký, fakt velký pes

balu
balu (1534 příspěvků) 05.02.2024, 09:23:17 xxx.xxx.152.98
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 05.02.2024, 08:57:36

Talířky ze stolu to je problém i ve velkých bytech nebo na zahradě, protože pes se otočí právě u toho stolku, protože je zvědavý. 

Pyometru měla naše první kavkazanka, skrytou. Zachránili ji na VFU (já vím teď je to VETUNI, ale mám zažitou zkratku VFU) v hodině dvanácté - kastrace, fena už v horečce, pak dlouho antibiotika. Bylo jí devět a odešla ve dvanácti letech na rakovinu, museli jsme ji nechat jít.

Fikovnice
Fikovnice (4285 příspěvků) 05.02.2024, 09:34:01 xxx.xxx.62.109
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 05.02.2024, 09:23:17

Tak to bylo štěstí - ta záchrana. Kámoška stran té landseerky - jednak se na to přišlo pozdě, a pak ta mrtvice… Ke mně se doneslo (tehdy jsme se ještě tak nepřátelily), že ji snad ještě nějaký ten den nechala žít, ale byla ochrnutá, dělala pod sebe…hrůza!😢

balu
balu (1534 příspěvků) 05.02.2024, 09:39:36 xxx.xxx.152.98
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 05.02.2024, 09:34:01

To je smutné. V takovém případě je lepší nechat psa jít a netrápit ho dalším bytím. I když to bolí.

drvodelkafialova
drvodelkafialova (595 příspěvků) 05.02.2024, 09:42:59 xxx.xxx.171.177

Na výlety je nejlepší malý pes, kterého člověk unese. Velké psy a malé taky mám celý život, malý pes, jak stárne, může chodit pořád , v batohu na zádech. Velký pes je nešťastný, když ho necháte doma, protože už nemůže. 

Sarah01
Sarah01 (1517 příspěvků) 05.02.2024, 11:09:39 xxx.xxx.217.40
Rezzzy:

Mám jeden sen už nějakou tu dobu. Jednou, až budou děti velké, nebo alespoň odrostlé bych si ráda pořídila velkého psa, takového strejdu na výlety, procházky, takovýho parťáka na pohodu, jen mám stále v sobě strach jestli bych takového mamuta vůbec zvládla.

Líbí se mi Kavkaz, Leonberger, Moskevak, Tibetský mastif, já vím, šílený výběr. 

Nevim, jestli se k takovými psů někdy dopracuju, ale kdo máte medvědy, nechcete se podělit o zkušenosti?


Asi nemístná otázka, ale kolik Vám bude, když děti odrostou? Já právě plánuju psy taky radši zmenšovat, ale určitě jsem starší než Vy. Jen je otázka, do jakýho plemene půjdu, když teď v jiným vlákně čtu o těch zubech.

Sardullah
Sardullah (961 příspěvků) 05.02.2024, 11:28:30 xxx.xxx.221.216

Pro mě je teda malý pes-žádný pes…a tím malý mám na mysli nejen čivavu, ale i třeba ausíka, co má moje holka. Miluju chrty, ale bohužel manželovi nevyhovuje chrtí povaha a tak jsme přešli na psy medvědoidního typu. K těm pastevcům a procházkám…pyrenejka Gina jde na procházku velmi ráda, ale třeba to, co tady zdejší osazenstvo popisujete, že jste na procházce xy hodin, tak to je sci-fi…prostě Ginu to v určitém okamžiku přestane bavit a zavelí domů. Pokud to ignoruju, tak za sebou táhnu zpruzelého psa. Má ráda trasy, kde to zná…třeba její nej procházka je na jednu “myší” louku…ale pokud bych tu louku chtěla vzít ještě jednou do kola, tak už se zase potáhne za mnou jak smrádě. V lese ,,,tak to víc zpruzelýho psa jste neviděli. Tím nechci říct, že všichni pyrenejci jsou takoví. A teď kavkazanda Jessinka…Jessinka vůbec nechtěla opouštět pozemek…jako štěndo jsem jí musela vždycky kousek poponést, aby šla…jako větší jsem jí prostě drapla za postroj a kousek odtáhla, protože dobrovolně se nehnula. Na procházce sice šlapala v pohodě, ale jakmile zjistila, že jsme otočily k domovu, tak to už táhla, aby jsme doma byly co nejdřív…ani v nové rodině neměla o procházky zájem…. Berňuška Matýsek…Matýsek se mnou jde rád kdykoliv a kamkoliv a jak dlouho budu chtít…samozřejmě díky Gině nemá natrénováno, ale 3 hodinky zvládne. Berbeři taky neměli problém procházkovat třeba 3 hoďky…venku jsme byli klíďo celý odpolko. Z tohoto malého vzorku mi vychází jediné, že u pastevců hrozí riziko, že se jim opravdu na žádný výlety chtít nebude… No a teď to ostatní….u pastevce musí mít člověk oči všude a vidět až za dva rohy…mám asi to nejmírnější a nejméně radikální plemeno mezi pastevci, ale i tahle hodná pyrenejka je pastevec…sice jako pyrenejka udělá nejprve všechno pro to, aby nebezpečí odehnala a tak není potenciálně fyzicky za běžné situace nebezpečná, ale… z klidu do krvelačné bestie to je teď hned a jen díky tomu, že jí člověk zná a monitoruje okolí, tak je připraven na to, že by taková reakce mohla nastat….u kavkazandy Jessinky bych musela být ostražitější. neboť kavkazan je jiná liga. No a teď tady máme ovladatelnost resp. “zvládnu takového psa fyzicky?” …já vždycky tvrdím, že to není o síle, že i 50ti kilová slečna zvládne 80ti kilovýho kavkazskýho samce, jednu takovou holčinu s obrovským kavkazem jsem tady potkávala….ale poté, co jsem si prošla Gininou pubertou bych názor trochu poupravila…v pubertě to tak být nemusí, na Ginu jsem v pubertě opravdu potřebovala fyzickou sílu a pevný nervy a být tvrdohlavější a umíněnější a trucovitější než Gina. Jo dneska už je to sranda, dneska i když Gina udělá divadlo, tak do toho nejde plnou silou, spíš si tak jako pohopsá a zatancuje na vodítku, ale udržím jí v pohodě. Zase musím říct, že u kavkazandy Jessinky jsem takové problémy neměla, ale to si myslím, že je proto, že Jessinka se už od štěnda na mě hodně navázala, byla ochotná spolupracovat….zatímco s Ginou začala být rozumná řeč až tak v sedmi měsících a pak v 8 měsících začalo pubescentní peklo. No a teď vezmeme ten respekt…kdysi dávno měl můj známý obrovského saoška…v době, kdy se pomalu ani nevědělo, co je to za psa…můj známý byl chlap jak hora a zkušenosti se psy měl….no a kdo byl u toho obrovského středoasiata nakonec bohem…přítelkyně mého známého, subtilní 50ti kilová paní, která byla ták hodná, nikdy jsem jí neslyšela křičet nebo se jen rozčílit…nikdy bych neřekla, že tahle ženská má přirozený respekt…no zpětně si prostě myslím, že to nebylo o tom, že by budila respekt, že to nebylo o tom, že by paní měla přirozenou autoritu, ale za prvé byla “kočičí člověk” a tak stejným stylem přistupovala ke psu a za druhé se do ní prostě ten pes zamiloval a udělal by všechno, co jí na očích viděl… Když to shrnu, tak pokud vaše dušinka netouží vysloveně po pastevecké hlavince, tak bych do pastevce nešla, je to zbytečná komplikace…a volila bych raději nějakého “normálního” medvěda. Berňáci jsou zlatíčka. Jako tady dostává tvrzení “lehko vychovatelný” naprosto jiný smysl….Matěj je teda takovej váhavej střelec a bohužel ani v největší krizovce na něj nemůžu houknout, protože se mi zasekne a prostě ke mně nepřijde…takže pořád musím mít na paměti, že mám mluvit slaďoučkým vysokým a nadšeným hláskem. Jsem přesvědčená o tom, že pokud by mě někdo přepadnu, tak on mě bránit nebude…možná se pokusí a bude štěkat, ale bude lehce zahnatelný….to třeba u pyrenejky vím, že mě nedá a že mě bude bránit do posledního dechu. Leonbergera jsem měla v hledáčku…byl už tady zmiňován…já jsem tímhle plemenem okouzlená, tady v okolí jich bylo několik…jednu leonku měl za kámošku můj afgán a všechno to byli velmi příjemní a ovladatelní psi…navíc si myslím, že s větším potenciálem k případné obraně páníčka než má berňák. Landseera jsem potkávala jednoho, když jsem měla berbery, ale fakty jsme se jen potkávali, takže nevím. Novofundlanďan …znala jsem 3, všichni hodní méďové…za plotem hlídali.

No a co se týče těch výletů….z mého pohledu se se štěndem a mladým psem musí opatrně, abychom nepřetěžovali….další problém u medvědů je počasí, teploty nad 20 stupňů, sluníčko, už nemusí být na výletování úplně komfortní pro psa. No a starý pes už taky třeba může chodit tak max kolem komína…a že mu bude líto, že jdete na výlezt bez něj….já si naopak myslím, že by to neměl být takový problém…uděláme s ním prochajdu, dle jeho kondičky před výletem a pak prostě pejsek zůstane doma stejně jako když jde člověk do práce. Akorát my se tedy musíme smířit s tím, že nastane den, kdy nás na těch výletech náš parťák už nebude moct doprovázet.

Chci říct, že já jako “chrtí” člověk miluju chrty…a barzoj je na prvním místě…zároveň mi maximálně vyhovují medvědi….vím, že už bych nedala žádný ovčácký plemeno, teriéry a podobně…prostě už jsem líná, už nechci cvičit, nechci dělat žádnej psí sport, nechci na procházkách vymýšlet psu zábavu, chci klidnýho parťáka, který je rád, že se po prochajdě svalíme na gauč a koukneme na seriál, než psa, který přijde z prochajdy, na 20 minut si lehne a je odpočatej a už mi nese míček, abych mu ho házela. Chci prostě psího přítele, který bude vyhovovat mému klidnému životnímu stylu.

balu
balu (1534 příspěvků) 05.02.2024, 12:00:44 xxx.xxx.152.98

K tomu “zmenšování” psů - bohužel to není tak, že menší plemeno má menší potřebu pohybu. Spíš naopak. Nemůžu tedy mluvit za trpajzlíky, ale moje maminka po dvou kavkazankách taky chtěla něco menšího. Už jsem to tu psala víckrát, tak se omlouvám, že se opakuji, ale je to dobrý ilustrační příklad. 

Takže - mamka po smrti poslední kavkazanky chtěla něco menšího, protože jí už bylo skoro 77 let. Ne malého, ale menšího, tak 40 - 50 cm v kohoutku. Tak jsme hledaly. Ještě další podmínky byly, že pes nebude mít dlouhou srst v obličeji, nebude krátkosrstý, nebude typu bull a bude hlídat. Moc velký výběr není. Vyloučily jsme šílence border kolii, AUO, středního knírače, a co nám zbylo? Chodský pes, český strakatý pes, kolie dlouho i krátkosrstá, belgičani, a to je vlastně všechno. Volba padla na chodského psa, tedy fenu, protože už jednu měla, společně s první kavkazankou. Fenka je fajn, ale to množství pohybu, práce a pozornosti, které vyžaduje, se vůbec nedá srovnat s kavkazankami. Ty byly i jednodušší na výchovu. Věděly jsme, že chod a kavkaz mají rozdílné povahy, ale předchozí chodka byla jiná, klidnější, jednodušší na výchovu. Kdybychom věděly, co nás s chodkou čeká, tak jsme ji nepořídily a byla by třetí kavkazanka.

Co tím chci říct? Že mnohdy je jednodušší na výchovu, množství pohybu, pozornosti a vůbec soužití velký pes, než střední či malý. U menších je jen výhoda při manipulaci, ale i dvacetikilového psa budete těžko nosit do nějakého toho patra ve vyšším věku, kdy už přece jen oproti mladým lidem člověk trpí různými neduhy. 

drvodelkafialova
drvodelkafialova (595 příspěvků) 05.02.2024, 12:23:59 xxx.xxx.171.177

Tak třeba náš středoasiat miluje výlety, ale nejde ho na ně brát, protože se ho lidé bojí. Na procházkách si na 99% lidí nevšímá, ale některé rád nemá a neváhá to dát najevo. Na víc, jakmile si sedneme a chvíli sedíme, začíná hlídat, to na něm poznám. Neexistuje, aby se ním někdo přiblížil k věcem, to bylo hodně špatný. Takže výlety se smrskly na procházky do lesa. Tam je milionovej, neutíká, poslouchá, cizích si nevšímá, ale ti tam ani nejsou. Nicméně, pokud bych chtěla psa na výlety, asi si pořídím malého jezevčíka. Akorát velikost, zdravý, dožívá se vysokého věku, skladný, do batohu akorát.

Doron
Doron (1774 příspěvků) 05.02.2024, 12:32:32 xxx.xxx.162.21
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 05.02.2024, 12:23:59

My to měli s Bengošem , kavkazájem,  podobně., procházky miloval, ale bral to tak, že se přesunuje stádo, pořád připravený zakročit.

Byly to děsný nervy.. 

Jako na Kavkaze tenhle pes dobrej, nebo  do nějakýho postapokalyptickýho filmu, kde by člověka bránil před hordou mutantů , ale na klidné procházky neeee.🤣

Rezzzy
Rezzzy (393 příspěvků) 05.02.2024, 12:34:22 xxx.xxx.15.85

Teď je mi 40, jem  tak nějak naspídovaná z dětí, tak mě baví lítat, cvičit, vymyslet kraviny, jenže se znám a vím, že až děti dorostou, tak budu pohodlnější.

hmn
hmn (1023 příspěvků) 05.02.2024, 12:34:33 xxx.xxx.3.42

“bych si ráda pořídila velkého psa, takového strejdu na výlety, procházky, takovýho parťáka na pohodu, jen mám stále v sobě strach jestli bych takového mamuta vůbec zvládla. Líbí se mi Kavkaz, Leonberger, Moskevak, Tibetský mastif, já vím, šílený výběr.”

pravda šílený 😀
velký pohodový strejda versus kavkaz, moskevák či tibetský mastif je takřka oxymoron. A to bez ohledu, že by se možná i v těchto plemenech takoví našli. Leonberger je také ostrý hlídač, ale ten je zase více ku člověku, společník.

“K těm pastevcům a procházkám…pyrenejka Gina jde na procházku velmi ráda, ale třeba to, co tady zdejší osazenstvo popisujete, že jste na procházce xy hodin, tak to je sci-fi…prostě Ginu to v určitém okamžiku přestane bavit a zavelí domů. Pokud to ignoruju, tak za sebou táhnu zpruzelého psa. Má ráda trasy, kde to zná…třeba její nej procházka je na jednu “myší” louku…”

Moira naopak velice hezky šlape v neznámém, v notoricky známém dělá kraviny.
Aribo (pes PHP) byl geniální procházkář, v cca roce a půl nafasoval postroj a on se rozešel a vytrvale šel a chodil. První půlku života to byly takřka sportovní výkony, protože tempo bylo vysoké, jeho výdrž v rovnoměrném chodu velká a zdejší kopce nemalé. Ovšem stejně jako jeho reaktivita vůči psům (což při mém nespolečenském životě nepředstavovalo nějaký velký problém). No, kdyby nebyl kapku rázný ve svých projevech nesouhlasu, byl by to naprosto super společník.

ale souhlas, že pastevce by si měl pořídit ten, kdo chce pastevce a ne jen velkého chlupatého psa. “Zvládnutí mamuta” by mělo vycházet z pochopení mamuta a znalostí principů výcviku, a fyziky 😄, pak to fyzické zvládnutí může dát i ta 50ti kg žena.
 

Sardullah
Sardullah (961 příspěvků) 05.02.2024, 14:33:28 xxx.xxx.221.216

Já miluju ostrý a radikální psy…je to s nimi sice podstatně složitější, ale ta povaha mi max vyhovuje….problém nastává v popisovaných situacích typu, že jakmile se někde “utábořím”, tak pes začne hlídat…a i pokud mám pastevce nebo jiného radikála typu naše Sára, tak pokud nejsme v liduprázdné přírodě, tak z mého pohledu je velký tlak na to, abych měla psa v merku…no a vlastně liduprázdné krajině taky, neboť tam se zase může zjevit nějaký osamělý člověk, který z pohledu psa tam nemá co dělat ááá už je podezřelej. Jako Ginu vypustit z vodítka nebo ze šňůry nemohu, sice se nebojím, že by zdrhla, to vím jistě, že by se vrátila, ale její pohybový rádius je velmi velký a přivolání tak na 85-90%, takže přivolání nemá a i když je “hodná”, tak prostě nemůžu nechat takhle poflakovat pastevce, ještě když miluje psy a každého by šla pozdravit, ale nechci vidět, co by bylo, kdyby se to pejsovi nelíbilo a obořil by se na ní.

Berňáka jsem k Gině pořídila proto, že za prvé její nej kámoš byl berňák a za druhé jsem chtěla už něco jednoduchýho na výchovu. A přestože berňušková povaha není úplně můj šálek kávy, tak tohle plemeno musím objektivně vychválit do nebes. Toho už jsem snad koupila se sadou základních povelů. Přátelský, sluníčkový pes, řekla bych přiměřeného temperamentu. Je pro každou srandu a rád dělá s páníčkem cokoliv…samozřejmě musíme brát ohled co je to za plemeno, takže 20 kiláků u kola to nebude…ale je to taková moje asistentka, asistuje při všem, všechno ho zajímá…rád si hraje a co jsem tak pobrala od jiných majitelů, tak ta hravost mu zůstává i v dospělosti, rád i pocvičí. Je to pořád dobře naladěný sluníčko. Venku s ním není problém…v pubertě mě na přivolání neposlechl 2x…teda ani nemůžu říct neposlechl, prostě nereagoval na první zavolání, když běžel k jinému psu, nicméně zůstal stát v povzdálí a nakonec to otočil směrem ke mně, takže jsme teda ještě jistili šňůrou. A teda trénovali v civilizaci a dneska ho odvolám od každýho psa. Jakože ještě mu úplně nevěřím…to tak možná za rok za dva, ale stává se z něj velmi spolehlivý pes. Co mě překvapilo, že není moc kontaktní k lidem, které nezná…což je ale dobře, protože se nehrne ke každému, kdo ho osloví…zůstane stát opodál. Ale je bezproblémový…

Jako průšvih je to zdravíčko a je důležité pečlivě vybrat chovku a linii s dobrou dobou dožívání.

Jako současní psi už jsou poslední, nevím, jestli si ještě troufnu pořídit si třeba v šedesáti letech dalšího psa…a netroufnu si to právě proto, že malej nebo střední pes nepřichází v úvahu, když nebudu moci mít velkého, tak raději nic. Ale tak si říkám, kdybych si ještě na ten důchod měla nějakého psa pořídit, tak to bude berňuška. Protože vím, že i kdyby jsme se museli přestěhovat z baráku do bytu, tak to tam berňák, na rozdíl třeba od pastevce, zvládne. 

drvodelkafialova
drvodelkafialova (595 příspěvků) 05.02.2024, 14:48:12 xxx.xxx.171.177

Je pravda že mám kříženku berňáka , na výlety chodí nadšeně a poslouchá na myšlenku. Ti se cvičí sami. Ale zas problém se zdravím. My měli štěstí, veterinu zná jen na očkování a kastraci, jinak nic. Po kastraci přibrala, ale mít na dvoře psa a fenu je o nervy. Už jí je šest, tak i kvůli zánětům a tak.

Tak možná ten berňák, ale pořád bych se za sebe klonila na stranu malých pejsků.

Rezzzy
Rezzzy (393 příspěvků) 05.02.2024, 20:57:47 xxx.xxx.15.85
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 05.02.2024, 17:36:17

To je taky pravda, z útulku jsem měla svého prvního psa, černý, ustrašený trouba a jaký to byl nakonec úžasný Pan Pes

O berňákovi jsem přemýšlela už dřív, ale pak mě přepadl pocit, že potřebuju osa, kterého když se něco stane, tak ho unesu 

Fikovnice
Fikovnice (4285 příspěvků) 05.02.2024, 21:26:23 xxx.xxx.62.79
Odpověď na příspěvek uživatele Rezzzy z 05.02.2024, 20:57:47

Jenže to jsi v rozporu s Tvým přáním do budoucna. To žádné zde uvedené plemeno nesplňuje - abys je unesla na rukách.

Rezzzy
Rezzzy (393 příspěvků) 05.02.2024, 22:14:28 xxx.xxx.15.85
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 05.02.2024, 21:26:23

Já vím, ale asi jsem to měla zakořeněné ještě z paneláku, ze sídliště, kde člověk musí po schodech i když jede autem. Teď už vím, že autem dojedu až ke dveřím i před veterinu 

Verun
Verun (719 příspěvků) 05.02.2024, 23:21:38 xxx.xxx.220.12
Rezzzy:

Já vím, ale asi jsem to měla zakořeněné ještě z paneláku, ze sídliště, kde člověk musí po schodech i když jede autem. Teď už vím, že autem dojedu až ke dveřím i před veterinu 


tak to mi povídejte, psina 30kg po operaci nohy a nejel výtah, ještěže JEN 3.patro…

pokud už velký pes bude špatně chodit, ze schodů  nesejde, do schodů se nějak vyškrábe třeba s pomocí, ale dolů?… to jde blbě… 

N (neregistrovaný) 06.02.2024, 00:29:33 xxx.xxx.242.38

Tak ten je určitě největší, ovšem aby časem nezačal “utíkat”.😀

Obrázek

Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.