Ve vláknu o HČ jsem naznačil svůj staronový, ale dosud nepublikovaný nápad.
Nejprve fakta. Med je tím vlhčí, čím větranější je úl a tudíž kdo má očka, má také vlhký med. Dříve se vlhký med neznal, úly neměly očka. Tak jednoduché to je. Kdo měl očka už za komančů, ti vykoupili a skvěle zaplatili jakkoli vlhký med a tak to nikdo nijak neřešil. Jen těm, co si uložili vlhký med, se zkazil. Tak jednoduché to bylo. To se ale už nikdy nevrátí!!!!
Kdo má prodyšný strop, má vlhký med, je to snad ještě horší než očka.
Je tedy jasné, že větrání horních částí úlů = medníků, má za následek nelogicky více vlhkosti než tam, kde větrání není ŽÁDNÉ.
Podotýkám, že se můj následující předpoklad (o fyzice vím jen mlahavě to, co mě naučili v základce) měřeními nepotvrdil. Jenže měření dělal jen jediný člověk a jen jediným typem přístroje. Možná byla chyba v měření a ne v mojí teorii. Každý kdo chce a najde prostředky, může se přesvědčit sám. Tady je prostor pro ostatní, hlavně ty v oboru vzdělané.
V medníkách je vždy nižší teplota než u plodu. Jak v takovém místě úlu vlastně včely zahustí med? Jak to dělají v nižší teplotě než potřebuje plod? V medníkách kámoš Petr naměřil také jen 25, zřídka nad 32-34. Jak to pak můžou včely se zahušťováním medu dělat? Původně jsem myslel (logika), že vč zvyšuje teplotu v medníku. To se nejen nepotvrdilo, ale opak je pravdou.
Jak cokoli vysychá? Parciálním tlakem že? No a co když v medníku není ten plyn, přesněji to složení vzduchu, které známe a ve kterém vše vysychá tak, jak jsme zvyklí a jak je “normální”?
V jakém plynu, z těch, co by v úle mohly být, vysychá voda rychleji i při nízkých teplotách? Je to metan a je to přirozený produkt metabolizmu jakéhokoli tvora. Je výrazně lehčí než vzduch a to skoro polovičně. Tudíž se hromadí logicky v medníku, kam vystoupá samočinně a pokud není tupým včelařem odvětrán, je tam a pryč ho můžou dostat jen včely aktivním větráním. V metanové atmosféře (možná, nevím to) nastává jiný parciální tlak a tudíž voda jinak vytěká do okolního prostředí. To by vyvětlilo vysychání medu i poři nesmyslně nízké teplotě - navíc často je vidět v rozích mkedníku na igelitu kondenzovaná voda a med má pak 16-17%. Jak to?
Vymýšlím si kra.iny? No asi ano, když vědcostuti nevymyslí nikdy nic prakticky použitelného. Mě úplně stačí vedět, jak se nemuset starat o vlhkost medu a víc vědět nepotřebuju. Ale lidem, NĚKTERÝM, vrtá hlavou podstata věcí a snaží se přijít na to PROČ se některé věci dějí a hlavně JAK se dějí. Moje teorie je super ne? Ale na věci nic nemění ať je to tak nebo jinak. Stačí dodržet pár snadných zásad a efekt se sám dostaví a popravdě je úplně jedno, na jakém principu přesně popsaný efekt funguje.
Měl jsem tedy nápad dobrý? OK, má ale jednu malou vadu na kráse. V mednících metan, který by tam měl být, není…
-----------------------------
A není tam skutečně nebo se jen měřilo nesprávným nebo nevhodným přístrojem? Tyto přístroje nejsou běžné a už vůbec levné a Petr použil jakousi sondu do komínů na zjišťování složení komínových plynů a metan to má měřit. Přístroj je prý vysoce citlivý. Ovšem umí ten přístroj měřit plyny i v medníku včelstva a nebo jen v komínech složení komínových plynů?
Kdyby to byl metan, podle mého předpokladu, vysvětlovalo by to vše! A ne jen ohledně vlhkosti medu, ale třeba také proč matky neplodují v mednících, proč se málo rojí a také proč má Blaník žádné a nebo nepatrná množství VD. Proč Blaník nezná deformovaná křídla a další virové, ale i jiné neduhy.
Pouze předpokládaný metanefekt by nějak “pracoval” v součinnosti s automatickým termoefektem, který u Blaníku považuji já za prokázaný a dostaví se každému, kdo si zavede Blaník systém, ne úl!!!! Lidi ale do toho nejdou, protože díky svojí stupiditě nevěří, že bych dal někomu ZADARMO patentovatelnou věc. A raději si koupí předražený patentovaný speciální solární úl a dělají v něm tak nesmyslně pracné hovadiny, že bych to já nikdy nedělal! Nebo si kupují za víc než 60 litrů termoboxy a přitom si svého druhu termobox může každý udělat ZADARMO v každém svém úle. Stačí vysypat si z hlavy pilny a poslechnout zkušenějšího. Ne, pro drtivou většinu co je zadarmo není jistě nic kvalitního. OK, kdo chce kam…
------------------------
Pro úplnost tady popíšu, i když je na CHZ o tom samostané vlákno, co je termoefekt Blaníku.
Víme, že VD nesnáší ani krátkodobé zvýšení teploty nad 38 a po hodině v takové teplotě hyne a nebo je nevratně poškozený, i když to přežije. Několikaletým měřením jsme zjistili, měření prováděl Tom4 a nezávisle Petr, že si včelstvo, podle “klíče”, který nedává logiku, tedy asi úplně chaoticky, někdy zvyšuje teplotu v plodišti. Intervaly jsou 2-8 i 10 dní. Vč zvýší teplotu až na 40,5 stupně na 2-4 hodiny (i více) a pak jí zase vrátí kde byla. Naměřené teploty jsme si nezapsal a možná s eo nějaký ten stupeň či hodinu expozice pletu. Ovšem to je nepodstatné, každý si může měřit teploty v úle sám, vodítko má a větší ambice jsme neměli. Nikdo mě za výzkum nehonoruje a tak by to měl každý inteigentní čtenář brát.
K tomu, aby termoefekt fungoval nesmí mít úl očka, prodyšné stropy, nesmí mít místo podlah síta. Jak se ukázalo, nesmí mít velké letní česno, tedy česno přes celou šířku úlu na výšku “správného” podmetu 18 mm. I tak - jen 18 mm je moc velké. Toto jsem ale zjistil díky přátelům (nahaté úly) až v posledních málo rocích.
Dále nesmí úl být na slunci a nesmí být pod umělou střechou a už vůbec ve včelíně. Pak se efekt nedostaví vůbec a nebo jen částečně. Úl také nesmí mít česno uprostřed, ale jen u strany a u které strany jsem vysvětlil tolikrát, že mě už unavuje to pořád opakovat. Trubčina nesmí být mezi dělplodem, přesněji, v Blaníku trubčina nikdy není mezi plodem a tak vlastně nevím, zda by pak vč teplotu zvyšovalo. Mám za to, že ne, ale je to jen moje DOMNĚNKA.
Nikdo z mocných neprojevil zájem, protože by asi neskončil (blbých zůstane vždy dost lidí) obrkšeft s léčivy proti VD, ale došlo by k omezení spotřeby jak kyselin, tak akaricidů a někdo z činovníků, kteří jsou z toho živi, by se musel jít živit prací a to se nikomu nechce!!!! Kor když ti lidi nevědí, který z nich by musel z kola ven. A tak všichni drží basu a horem dolem vnucují monitoringy, práškový cukr a jiné nesmysly a aby prodali ještě víc jedů, už v tichosti povolili lití jedů do včel i ve snůšce. A to bylo ještě před rokem dvěma naprosto nemyslitelné. Dokoce učitel ze včelařské školy objíždí přednášky a radí, jak cpát tvrdou chemii do včel ve snůšce a divili byste se vážení, jak obrovský zájem ten pán sklidil.
A tak dále. Je na každém, co má v hlavě radši, za celý život vidím, že pilinářů je drtivě víc.