Škoda že sem nepřispívá ten pán co dělal úžasné úly z rákosí. Kdybych byla tak šikovná, určitě bych brala ty. Byly nádherný a myslím že vydrží neskutečně dlouho. Navíc rákos má úžasné izolační vlastnosti.
Ano, měl to perfektní. Myslím, že sem chodí číst, ale nepíše.
Zdá se, že se původní přírodní materiály nedají ničím nahradit, předkové vyzkoušeli cepovou, nerozbitou slámu a ta byla dokonalá. Zda rákos nevím, ale nenapadá mě proč by měl být horší než sláma.
Taky si je snad dělal romaning, jenže ten je introvert a nerad píše. To je ten inženýr, co dokáže jen z mých popisů ihned dělat dokonalé technické výkresy. Holt není každej tak ukecanej jako já.
Myslím že sláma by taky šla, ale rákos mi přijde pevnější.
Úly z rakosu jsou pěkné, ale tento chlapík co je dělal radí je nedělat, jsou příliš pracné.
Je to zbytečné a jak píše Javali je to nesmyslně pracné. Přitom rozdíl mezi dřevem, překližkou, slámou a rákosem bude do 5-10% a spíš méně. Důležitější je úlový systém a provozní metoda.
Jasně jsem tu napsal, že úl ze dřeva, z masivu, vydrží, když je správně poskládaná spárovka a ne moderně, jako se to učí na učňákách teď , i 50 a klidně 70 a možná víc let. A že naproti tomu nástavek z překližky vydrží s nějakou údržbou asi 10-12 let, dobře natřený a ošetřovaný možná 15 a tedy asi 4x méně. Jenže byl v materiálu za 25% ceny a když to v truhlárně přesně nařežou, sestaví si to snadno a rychle každý sám. A proto bych dneska šel spíš do té překližky. Kor když to po mě nikdo nebude dělat, tak na co úl na 40 nebo 50 let?
Mladí se, řečeno s básníkem “smějou času” a vymýšlí kraviny namísto toho, aby se soustředili na to nejdůležitější = naučit se včelařit.
Já mám živé a tudíž zdravé včely v čemkoli. Nic víc nehledám.
Jeden příklad. Před pár lety jsem taky neprodal tolik vč zjara kolik jsem počítal a pak mi těžce chyběl hardver. Někdo vyhodil na náves ke kontejneru nějaký nábytek. Rozebral jsem to, byla to chvilka. Z dýhovaných dřevotřísek jsem za necelé tři hodiny vyrobil 18 NN 15 jako ze zoufalství nouzovku pro ten jeden kritický rok. A mám je dodnes, je to asi 12 let. Jasně, za medníky už dávno neslouží, hodí se ale při krmení například.
Taky jsem jich 5 vyplnil asi 120 mm poystrenu a dal na vč jako dekly abych se dozvěděl, zda silné zateplení stropu = deklu má nebo nemá nějaký význam. NEMÁ!!!!! Rozdíl v rychlosti jarního rozvoje je amatérsky neměřitelný, jeden, možná dva dny? Rozdíl v medném výnosu je pak úplně nulový a tak tlusté dekly = zbytečný nesmysl.
Povšiml jsem si, že většina autorů nějakých divností vymyslí ptákovinu, ona nefunguje podle romantických představ a nebo rad neseriozních autorů, například ve Včelařství a pak, aby nemuseli přiznat, že si naběhli, nebo že vymysleli kravinu, ohýbají fyziku a snaží se všemožně dokázat, že hloupí nejsou a že se nikdy nemýlí. Vidíte tu snad přiznání někoho jiného než mě, že něco vymyslel a nefunguje to? Zná někdo jediného “takyvčelaře” , který dlouhodobě udrží živé včely ve vysoké užitkovosti v japonském úle, ve Varré či medné krávě?
Tak to určitě ne, protože to nejde😛. A tak jasně, máte pravdu,mě se prostě líbily i když jsou neskutečně pracné.
Jé, já už tohle video viděla. Je to moc pěkný.
Ležan je zajímavý úl, hlavně člověk nemusí zdvihat nástavky. Určitě v něm včelařství jde, ale metodika je asi dost jiná. Navíc já zatím nezvládám rojení ani v klasických úlech a co vím, v ležanech se včelky rojí nadšeně. Ale díky, ráda jsem se koukla znovu.
Díky, že vím, že video je o ležanech a nemusím se jím zdržovat. Ležany jsou pro celou Českou republiku úly nevhodné. Hlavně ale v nich nelze těžit POUZE med panenský a tudíž přijde den, kdy civilizovanější zákazník med s výluhem výkalů plodu nekoupí.
Tak další poznatky. Já mám letos úhyny, neznal jsem je, už na mě došlo. Je to důsledek toho, že jsem v klíčové době onemocněl a nepostaral se o včely tak, jak bylo potřeba. Jenže to se může stát i mladému, úraz, pracovní povinnosti, nějaká nenadálá situace podobně, on se tak jako já důchodce málokdo může točit vlastně jen okolo včel.
Často tu zmiňuji kamaráda Petra, nemá čas sem psát. Má Blaník, 14 vč a vše mu přežilo, 5 vč pokrmil asi 4 kg cukru, nebraly mu a tak je nechal jako já na melecitoze. Jenže je o 60 m níž a o 15 km dál (od České Sibiře) než já a hlavně, od začátku prosince měl 5 proletů, já ani jeden!!!!!!!
Petr žije ve vsi, kde podle něj (mě, ale já ty lidi neznám) včelaří další dva mladí chlapi nad 40 let. Jakýsi Pepa, inženýr, ví, jak jsem proti očkům a prodyšnému stropu a stejně vyzimoval bez jediného úhynu svých 8 vč sice bez oček, ale s plně prodyšným stropem (zvím jak přesně a dám to sem). Žádné rámky ani náznak plísně, v úlech sucho. Já mám asi u poloviny na podložkách mokro a spodní TL bývají zjara dost plesnivé. Pepa vše OK. Vlastně zkouší, domluvili se s Petrem, že když nezkouší kdo by měl = Dol, holt zkoušíme my.
Nejdřív mě to rozladilo jako zpronevěra “víře svaté” v posvátný Blaník a jeho ortodoxní zásady. Pak mi došlo, že uvidíme co se bude u Pepy dít dál a že vlastně jeho pokus vítám. Průběžně sem budu dávat vědět. Mám za to, že Pepa po prvním masivním proletu zlikvidoval prodyšné stropy a nainstaloval a teď nevím, zda igelity a nebo tvrdé stropní průhledné folie. Myslím, že bude mít kvůli prodyšným zimním stropům pomalejší jarní rozvoj, ovšem fakt mě zajímá, co když ne? Pak by bylo potřeba zkoušet dál a případně poopravit základní dogma Blaníku. Protože jsem starý, je nutné abyste to vy mladší věděli a zkoušeli to. Ale asi ne jako dobrodruh Pepa, že u všech svých vč, ale myslel bych si třeba u polovičky.
Myslím, že bude mít kvůli prodyšným zimním stropům pomalejší jarní rozvoj, ovšem fakt mě zajímá, co když ne?
Priedušný strop v zime včelám môže pomôcť pri plnom dne ukočírovať lepšie vlhkosť ale v čase po preletoch, ked začnú včely vo veľkom nosiť zvonku peľ a rozbehnú plodovanie je potrebné dať pod izoláciu v strope igelit/fóliu aby vlhkosť a tiež teplo z úľa neutekali. Ak to včelár včas urobí jarný rozvoj by nemal byť pomalejší kvôli tomu že v dobe, keď neplodivali vo veľkom mali priedušný strop
po odpovedi Tómovi sem dám ešte aj komentár začínajúcim včelárom na uvažovanie, prečo nedržať priedušný strop aj na jar…
priedušný strop včelárom počas zimy funguje celkom dobre, časť vodných pár cez strop unikne a v úli nie je vlhko, no na jar to má to však jednu dosť veľkú chybu, s vodnou parou totiž unikne z úľa aj teplo! Včely sa tomu zabrániť uz v jeseň propolisovaním plachetky alebo spodnej plochy uteplivky, ale je to často márny boj! Časť tepla unikne vždy a v čase chovania plodu včelám teplo chýba ! Ak teplo pri folii zbytočne neunikne, ohreje zásoby a vodná para tie včelami vopred odviečkované zásoby nariedi, aby ich boli včely schopne odoberať. Zvyšná para spolu s CO2 klesá ku dnu, kondenzuje na stenách alebo na krajných rámikoch, v závislosti od konštrukcie úľa (kde je rosný bod). Hovoríme o vode a vlhkosti v úli, ale z 1 kg zásob sa uvoľní len 0,6 l metabolickej vody, odkiaľ sa teda berie taká vysoká vlhkosť v úli? Je to taký nekonečný cyklus, čím viac včelstvo ploduje, tým spotrebujú viac zásob, uvolní sa viac vody rozkladom cukru a na to potrebuje viac kyslíka a potrebujú viac vzduchu a ten v zime nie je často suchý (okrem metabolickej vody si teda nasávajú vlhkosť aj zvonku)! Ak je dno plné, prebytočná voda sa tam hromadí a preto sa odporúča mierne naklonenie úľa cca 5 mm smerom k česnu aby vytekala von a nespôsobavala plesnenie …problém s prebytočnou vodou a plesnením nie je v úloch kde miesto dna je sito ale v čase masívneho plodovania rovnako ako odsránenie “priedušnosti stropu" tou fóliou sa často vymení sito za preglejku. Položenie folie pod priedušný strop a utesnenie dna vytvára pre včely vhodné podmirnky pre chov plodu, teda lahšie sa imv plodisku udrží 35 stupňov a HLAVNE POTREBNÁ RELATÍVNA VLHKOSŤ CEZ 80%…
Mám ze včerejška nejnovější zprávy od Petra o inženýrovi Pepovi, nedávno tady zmiňovaném. Díky silně paroprodyšným stropům Pepovi inženýrovi, i když do melecitozou ubitých vč dostal po 18 kg cukru, padlo 5 z 8 zazimovaných vč. Ta přežívající 3 jsou v žalostném stavu.
Psalo se tu, sám jsem to uznal a upozornil, že jeden rok v jednom kraji a u jen málo vč, aby to bylo statisticky významné, nic neznamená. Na druhou stranu, seriozní výzkum nedělá co by měl a tak se něčeho chytat musíme. Někdo si pojede v paroprodyšnosti dál, někdo poučitelný je a zařídí se podle toho.
Každý sám svého štěstí strůjcem!
Díky za informace.
Až když vidím vaši reakci jsem si vzpomněl, že jste s paroprodyšností stropů laboroval. Nijak jsem na nikoho ani na vás nemířil, prostě se snažím dávat dohromady poznatky kolegů i svoje.
Petr také říkal, že se Pepa inženýr ozval s přiznáním sám a prý hodně zkrotnul. Jsem zvědav, jak dlouho mu pokora vydrží😉
Vím že v tom máte jasno, ale abych vás trošku podpořil tak v knize Bartnictwo z roku 1901 je jako první vada úspěšného zimování chybění vody, potom nedostatek vzduchu a pak se také řeší nadbytek vody kvůli plísni. Lze si představit i extrémně škodlivý případ a to je uteplený úl s “otevřeným” stropem, jak začnou včely v podobném úlu topit při plodování tak je z úlu doslova sušička.
Takto jsem zimoval 5 z 10 včelstev, jsou to loňské oddělky. Dírku v plexi vpravo jsem využíval jako nálevku pro plnění rámkového krmítka při podněcování a přes zimu byla zakrytá kouskem prodyšné síťoviny. V únoru jsem na plexi položil uteplívku a některé včelstva zakomoroval. Plexi je tlusté 4mm a šlo cítit jak některé včelstvo topí více a některé méně. Nad rámky, které mají lehce prohlou HL se začala v březnu objevovat stavba. Jako výhodu vnímám i to, že jde přes plexi při posvícení vidět stavba SR.
Foceno 11.4.
Adam ak sa tam začal objavovať nový biely vosk tak je to signál, že by mali mať včely už vložený SR a podľa kvitnutia v okolí včelnici by som už dal k plodu aj medzistenu…
SR jsem vkládal 18.3. 11.4. už jsem na takovéto včelstva dával medníky. Předpověď na 5 dní byla dobrá, špendlík v půlce kvetení a začínaly další ovocné stromy. Na dvě vč. jsem dal medník jen nad plexi s větší dírou uprostřed protože jsem věděl, že nebudu mít čas jít do včel. Tak uvidíme. Děkuji.
Jak jsem slíbil, vysvětlím, co se MI a bohužel nikomu jinému jeví po letošní zimě.
Následující doporučuji všem si vytisknout a uložit, je to dosud neznámý a nepublikovaný poznatek.
Zopakuji fakta:
Zazimoval jsem 44 jednotek, o dotaci požádal na 30 z nich. Polopatě, 14 vč nebylo PODLE MĚ v síle, aby to splnilo požadavek na sílu včelstva. Přesněji v září to tu sílu mělo. Ale já jsem hodně jiný než tak zvaní “normální” (každý si ťuká na čelo když bych mohl a nechci brát větší dotaci).
Kvůli těžké komplikaci s páteří, kdy jsem od začátku června téměř 3 měsíce nemohl ani chodit, natož něco zvedat, jsem nenakrmil cukrem a nebo velmi nedostatečně. Asi třetina nedostala žádný cukr, třetina asi 8-10 kg a třetina asi 3-5 kg cukru. Paradoxně nejmenší % úhynů bylo tam, kde neby ŽÁDNÝ cukr a kde proběhla pouze jedna léčba aceton a to až 26.12.2024. Jinde prosincovému aerosolu předcházela u části vč fumigace v říjnu. Tudíž třetina dostala jedno očetření, ⅔ ošetření dvě. Žádný Gabon a kyseliny v žádné podobě do mých včel nesmí nikdy.
Očekával jsem, že mi nepřežije ani jediné vč, vše zimovalo na medovici s velkým obsahem melecitozy a podle odborné literatury za asi 100 let mi nemělo přežít nic. Přežilo 29 + jeden slaboučký lazárek.
U mě se ani jednou nedostala vč ven proletět od 24.11.24 do začátku března 25. Všechna chytrá literatura tvrdí, že VÝJIMEČNĚ by na medovici vč přežít mohla (na melecitoze prý nikdy nepřežije nic) v klimaticky mírných podmínkách, kdy by se vč mohla několikrát za zimu proletět. To se u mě nestalo.
VŠE co padlo, zimovalo s KK nad VN, nepřežilo ani jediné vč s horní KK. A to samé u ostatních Blaníkářů. Kdo jako já (Tom4) nedokázal dát KK v půli září pod VN, ta vč bez jediné výjimky padla, vše, kde KK byla pod VN přežilo.
Vysvětlil jsem si to tak, že vč nedosáhla v mrazech na vodu kondenzující na stropním igelitu. Kde to měly blíž = KK dole a tudíž měly nad chumáčem jen zásoby vysokých plástů, tam vše přežilo. Paradoxně padlo nejvíc vč s 10 kg cukru a kde nebyl cukr vůbec padly jen dvě záložní matky z 12 jednotek. A už před zimou jsme tu psal, že ty dva slabé oddělky mají nepatrnou šanci.
U kolegy Petra zimovala dvě vč ze 14 s KK nahoře, nepadla, ale přežila ve velmi špatném stavu a velmi zesláblá. Jenže u něk se vč za stejnou dobu, co uvádím u mě, proletěla (ne hromadně) jeho vč 5 x.
-------------------------------
Z těchto faktů vychází moje nová, dosud nikde nepublikovaná teorie.
Včelstvům na zimu stačí asi 3-4 cm, i méně zavíčkovaných zásob nad zimním chuumáčem. Všechny další zásoby jsou na jarní rozvoj. Resume - není nutné krmit tak moc do vysokých plástů, jako vnucuje všechna dosud publikovaná odborná literatura.
Ovšem je dobré a já tvrdím, že nutné, aby zásoby pro jarní rozvoj v úle byly celou zimu. Výjimečně by KK mohly být přes zimu ve skladě a dát je pod VN až po jarním hromadném proletu, ale to je nutné ověřit. Je ale nutné aby tyto zásoby, i kdyby byly vč přidány až po prvním proletu, zpracovaly letní včely minulý rok.
Pak se zdá (jistěže jediný rok a malý počet vč v jediné malé oblasti ČR není nijak statisticky průkazný), že se na dá úspěšně timovat nejen na medovici, ale na melecitozní medovici. Co by to znaenalo a jak vidím zatím nikdo neuměl domyslet a pochopit uvedu dále.
Cukr sice není drahý, ale jeho podání vč je pracné a tedy drahé, současně hrozí rabovky a také zpracování zimních zásob opotřebuje včely, úplně přesně jak to funguje dodneška věda neví. Každý kdo dělal kejkle s máčením plástů s tuháčem, vytáčením, to se opakuje nejméně 3x, jistě ví, co to je za práci. Mnozí medovou vodu lejí do hnoje, vloni ale tady jedna palírna brala tuto vodu na nějaké zpracování. Jak to platili a zda by to ještě chtěli netuším.
Jiná možnost je vzít včelstvům rámky s medem, i ty na kterých vč sedí ( a v červenci a srpnu má plod) a dát včelstvům rámky jiné, případně mezistěny. To jde u pár vč, u víc jak 10 vč to považuji za téměř nemožné.
Všechna další opatření jak zabránit vč aby zimovala na medovici a dokonce i melecitozní medovici se jeví (zatím, jeden rok a jedna malá oblast je málo), že při dodržení jednoduchých zásad není třeba medovici vč brát a nechat včelstva na ní zimovat.
Co by to mělo za důsledky?
Odpadne vše spojené s odebráním medovice včelstvům + následné co udělat s odebranými medovými rámky. Odpadne velká část krmení cukrem, já nechtěně dokonce vyzkoušel vůbec žádný cukr a pouze melecitozní medovice. A to stanoviště mělo nejlepší % přežití v zimě.
Co z toho plyne pro mě? Nyní přehodnocuji všechny svoje teorie u vědomí faktu, že se medovice netřeba bát. Stačí jen dodržet několik málo zásad, které ale dodržují Blaníkáři stejně i bez melecitozní katastrofy. Jen je nutné nezimovat s horní KK.
Už nyní probíhá pokus, kdy vč dostala pod nově udělaný TL jeden NN s tuháčem z uhynulých vč a nebo uložené nástavky od loňska s nevytočitelným tuháčem.
Jako asi úplně první jsem prokázal, že když se dá pod VN NN s tuhým květovým medem po 20.3., že ho vč postupně přenosí a uloží na vysoké rámky nad plod a ušetří se cukr. Jenže se při tom asi třetina medu zdánlivě ztratí (podroobně jsem to tu popsal a vysvětlil, nevím které vlákno). Tato ztráta je ale v lepší kondici vč. A i kdyby nebyla (těžko měřitelné), tak i tato ztráta bohatě vykompenzuje práci s nakrmením stejného množství cukru. Je otázka, zda stejný efekt bude fungovat i dřív než po půlce června, u mě letos v průběhu konce března a dubna. Když by to bylo velmi dobré, mohl by se přepracovaný tuháč objevit z části v jarním medu. Protože je melecitoza nerozpustná vodou, po vyjedení tuháče zbyde “písek”, který včely vynesou. Pro vodu včely můžou neomezeně a tudíž nic nebrání v předpokladu. O všem tu budu referovat.
A je nutné ještě jedno. Mě by vůbec nevadilo, když by vč vyčistala NN s tuháčem a v medu to nebylo a nebylo by to množství medu nikde. Mě by stačilo, že včely uvolní destítky nástavků plné tuháče. Protože co jinak s tím? Vyhodit na skládku? Kdo, jak a za jaké peníze to z těch rámků dostane? Máčet as vytáčet? To já dělat nikdy nebudu! Kdy a kdo by to udělal? Vyhození by bylo nejsnazší, patrně se do toho pustí motýlice, neumím to zajistit tak, aby to zavíječ nenašel. Mimochodem o tomto problému, co s dílem a zásobami z uhynulých vč a co s nevytočitelným medem od loňska jsem NIKDY V ŽÁDNÉ CHYTRÉ LITEARATUŘE NENAŠEL ANI VĚTU!
A vyvařit to také nejde, trvá to strašně dlouho než se rozvaří plásty se zásobami. Pro mě je to velký problém.
Vloni jsem po medobraní pod krmítko postavil i dva nástavky s melecitozou (rámky ale prošly medometem, takže nebyly zdaleka plné). Pod těmito nástavky jsem dal přeložený igelit, aby zůstal vpředu průchod včelám. Pod igelitem už klasická sestava VN+NN. Krmil jsem roztokem 1:1. Na konci července byla pak většina rámků prázdná pro uskladnění. V srpnu jsem ještě dokrmoval. Fungovalo to dobře.