Paroprodyšný strop

Škoda že sem nepřispívá ten pán co dělal úžasné úly z rákosí. Kdybych byla tak šikovná, určitě bych brala ty. Byly nádherný a myslím že vydrží neskutečně dlouho. Navíc rákos má úžasné izolační vlastnosti.

Ano, měl to perfektní. Myslím, že sem chodí číst, ale nepíše. 

Zdá se, že se původní přírodní materiály nedají ničím nahradit, předkové vyzkoušeli cepovou, nerozbitou  slámu a ta byla dokonalá. Zda rákos nevím, ale nenapadá mě proč by měl být horší než sláma.

Taky si je snad dělal romaning, jenže ten je introvert a nerad píše. To je ten inženýr, co dokáže jen z mých popisů ihned dělat dokonalé technické výkresy. Holt není každej tak ukecanej jako já.

Myslím že sláma by taky šla, ale rákos mi přijde pevnější.

Je to zbytečné a jak píše Javali je to nesmyslně pracné. Přitom rozdíl mezi dřevem, překližkou, slámou a rákosem bude do 5-10% a spíš méně. Důležitější je úlový systém a provozní metoda.  

Jasně jsem tu napsal, že úl ze dřeva, z masivu, vydrží, když je správně poskládaná spárovka a ne moderně, jako se to učí na učňákách teď , i 50 a klidně 70 a možná víc let.  A že naproti tomu nástavek z překližky vydrží s nějakou údržbou asi 10-12 let, dobře natřený a ošetřovaný možná 15 a tedy asi 4x méně. Jenže byl v materiálu za 25% ceny a když to v truhlárně přesně nařežou, sestaví si to snadno a rychle každý sám. A proto bych dneska šel spíš do té překližky. Kor když to po mě nikdo nebude dělat, tak na co úl na 40 nebo 50 let?

Mladí se, řečeno s básníkem “smějou času” a vymýšlí kraviny namísto toho, aby se soustředili na to nejdůležitější = naučit se včelařit.    

Já mám živé a tudíž zdravé včely v čemkoli. Nic víc nehledám.                                                                                                                                                                             

Jeden příklad. Před pár lety jsem taky neprodal tolik vč zjara kolik jsem počítal a pak mi těžce chyběl hardver. Někdo vyhodil na náves ke kontejneru nějaký nábytek. Rozebral jsem to, byla to chvilka. Z dýhovaných dřevotřísek jsem za necelé tři hodiny vyrobil 18 NN 15 jako ze zoufalství nouzovku pro ten jeden kritický rok. A mám je dodnes, je to asi 12 let. Jasně, za medníky už dávno neslouží, hodí se ale při krmení například.

Taky jsem jich 5 vyplnil asi 120 mm poystrenu a dal na vč jako dekly abych se dozvěděl, zda silné zateplení stropu = deklu má nebo nemá nějaký význam. NEMÁ!!!!! Rozdíl v rychlosti jarního rozvoje je amatérsky neměřitelný, jeden, možná dva dny? Rozdíl v medném výnosu je pak úplně nulový a tak tlusté dekly = zbytečný nesmysl.

Povšiml jsem si, že většina autorů nějakých divností vymyslí ptákovinu, ona nefunguje podle romantických představ a nebo rad neseriozních autorů, například ve Včelařství a pak, aby nemuseli přiznat, že si naběhli, nebo že vymysleli kravinu, ohýbají fyziku a snaží se všemožně dokázat, že hloupí nejsou a že se nikdy nemýlí. Vidíte tu snad přiznání někoho jiného než mě, že něco vymyslel a nefunguje to? Zná někdo jediného “takyvčelaře” , který dlouhodobě udrží živé včely ve vysoké užitkovosti v japonském úle, ve Varré či medné krávě?

Tak to určitě ne, protože to nejde😛. A tak jasně, máte pravdu,mě   se prostě líbily i když jsou neskutečně pracné. 

Jé, já už tohle video viděla. Je to moc pěkný.

Ležan je zajímavý úl, hlavně člověk nemusí zdvihat nástavky. Určitě v něm včelařství jde, ale metodika je asi dost jiná. Navíc já zatím nezvládám rojení ani v klasických úlech a co vím, v ležanech se včelky rojí nadšeně. Ale díky,  ráda jsem se koukla znovu. 

Díky, že vím, že video je o ležanech a nemusím se jím zdržovat. Ležany jsou pro celou Českou republiku úly nevhodné. Hlavně ale v nich nelze těžit POUZE med panenský a tudíž přijde den, kdy civilizovanější zákazník med s výluhem výkalů plodu nekoupí.