moc vám držím palce. A přiznám se, že mě maličko děsíte 😉… Už dlouho si říkáme, že až nebude fyzický fond na další dogu, bude pudl. A aby to nebyl takový šok - bude to královák…. Veliký, krásný, veselý POHODÁŘ 🐩 . Je to takový návrat ke kořenům - můj manžel s pudly (středními) vyrůstal, poslední Koletku (Colette) pamatuji i já. Samovycvičitelný zcela bezproblémový pes poslouchající na myšlenku… Já vím, klika na kus… Ale třeba i další velcí pudlajzové (bílý královák Toníček, dva černí králováci z okolí, dvoubarevná královačka, kterou potkáváme…) jsou či byli zcela bezproblémoví raraši.
Ale co - doufám, že tohle nás ještě dlouho nečeká, Yodislav je ještě mladík… a pak se uvidí. Doga? Pudl? Něco jiného? nic?
nejlepší je, hnízdo neničit - pokud to jen trochu jde - označit ho, ohradit ho… a nechat vosy bydlet (mimochodem v Německu od letoška nesmíte vosu ani zabít… neb je to užitečný tvor).
Ale chápu, že někdy to nejde. Taky jsem jednou hnízdo ničila (těsně u vchodových dveří dědy a babičky - děda byl alergik a trpěl stařeckou demencí, tam s nějakým preventivním opatřením to nešlo).
Díra v zemi lze zalít horkou vodou (pozdě večer, když jsou vosy doma), případně vystříkat speciálním sprejem…
také s díky odmítnu - ale myslím, že právě na burzách, výstavách, soutěžích, závodech… se budou reklamní předměty hodit. Spíš pokud někdo z aktivních čtenářů ví, že se akcí pro chovatele a majitele všech možných opeřenců, chlupatců i nahatců bude účastnit a nevadilo by mu rozhodit pár samolepek… tak by se s vámi mohl dohodnout a přebrat si ty předměty, které řada z nás odmítá a tak je využít…
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 17.07.2023, 11:15:47
ano - štěňatům se dělají genetické testy a určí se otec, kterého mají uvedeného v PP. Stejně se dnes řada zdravotních vad testuje “geneticky” - a tak to mají najednou hned zamlada. Zvyšuje se tak genetická základna plemene, když se použije více otců na vrh
když ho máte na vodítku, tak mu přeci nemůžete nechat prostor šťouchat do cizích lidí. Cest je více - třeba si posaďte psa dřív, než někoho míjíte, odměňte ho za klid… nebo přejděte na druhý chodník - a až když jde v klidu mimo dosah a lidi ho nezajímají, zkoušejte míjení s možností kontaktu…
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 16.07.2023, 10:47:52
my dnes byli v lese o chvilku později, než včera - až kolem půl sedmé. A krásně jsme cestou zpátky zmokli. Bouřilo ale v dálce a tak nám voda nevadila. Borůvek modro, pár hub, setkání s krásným srncem, dneska zcela vzorný pes… prostě krása. A hlavně déšť zahnal dusno a ochladilo se na báječných 19 stupňů.
je to zvláštní. Yoda má oproti Nightovi mnohem mohutnější hlavu s výraznými pysky. A produkce slin je proti Nightovi výrazně menší. Yoda je snad nejmenší slintal ze všech našich dog. Dokonce do lesa ani hadr nenosím, stíhá to odmýt v potocích (zatím tečou v každém údolíčku)
nejbližší kontakt jsme měli mimo krmítko - v rohu zahrady byl velký jeřáb a na jeřabinách hodovaly kvíčaly. A já kousek od jeřábu sbírala prádlo. Najednou poplach, rána na zem a boj o život - tak dva metry od mých nohou. Chytla jsem Betku za obojek (aby to nechtěla jít řešit)… a jen jsme na sebe všechny tři zíraly. Kvíčala prohrála boj o život a ještě dost dlouho trvalo, než se paní krahujcová vydýchala (tělíčko se celé chvělo) a vznesla se i s těžkou kořistí.
Poměrně často ale má smůlu i po úspěšném lovu. Sojky a straky ječí, poskakují kolem, ale do konfliktu nejdou… ale pokud se objeví šedivky, má draveček smůlu a je hladový.
u nás na zahradě už roky (hlavně v zimě u krmítka) loví paní krahujcová (že ne pan krahujec je dáno velikostí - ta naše uloví totiž i hrdličku). Jen jednou jsem ji viděla nelovit - seděla na naší střeše a probírala si peří. Jinak je to vždy poprask všech opeřenců, rychlý pohyb a pád dravečka s kořistí. Neruším ji - zraněný kos či hrdlička nebo kvíčala by asi stejně nepřežili a tak čekám, až je boj o život ukonce, draveček si odpočine a vydýchá náročný lov a pak si přenese kořist na vhodné místo ke konzumaci.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 13.07.2023, 06:06:50
rhodeský ridgeback i catahoula nejsou lehce zvládnutelná plemena pro začátečníky. Zvláště leopard je často povahově labilní (alespoň ty, co jsem znala) a chtějí hodně specifický přístup a hodně pochopení… U obou těchto plemen se musí počítat i s jistou nesnášenlivostí k ostatním psům.
Žádný z těchto psů nevystačí s delšími procházkami - chtějí práci, zaměstnat hlavu, dlouhé výlety… I labrador je akční lovecký pes…
A máte představu, jak vypadá labrador, když přijde z procházky v dešti? Nejlépe proložené bahenní lázní v každé kaluži, kterou potká?? Umíte si představit, jak a kde ho v paneláku budete sušit? I to je třeba promyslet…
poslední okamžiky bazénu pro vnoučátka… je to už dávno, Night byl kachna a kachnil se tak dlouho, až ho ve švech prorazil… tady na fotce již jen zbytky vody.
Ale Night byl extrémní vodomil a vodní šílenec… Tady jako pětiměsíční štěnítko
pes je zvíře smečkové. Samota mu prostě vadí. Když nemůže mít smečku psí, naváže se na smečku lidskou. Spokojení pak bývají všichni. Ne - nemusí každý pes spát v posteli. Klidně může spát i venku (ale musí na to mít věk, srst a kondici. A povahu). Ale i pro venkovní psy je kontakt se smečkou (tedy tou lidskou) hrozně důležitý. Budete s ním na zahrádce? Dlouho? I když bude třeba sychravý listopad, nebo mrazivý únor… Budete se mu každý den věnovat - aby byl vychovaný, poslušný… budete si každý den hrát (aby byl spokojený, měl vás rád), budete chodit každý den ven (aby byl socializovaný a mohl se potkat i s jinými pejsky)…. To vše je třeba zvážit.
Je to závazek na spoustu let - den za dnem a nedá se vynechat. Je třeba mít zajištěnou péči po dobu dovolených (a nebo plánovat dovolenou se psem - a zase - pokud bude jen zahradní a boudový, dá se s ním jet třeba do apartmánu???, bude zvládat čistotu??), i po dobu nemoci paničky… Pes je obrovská radost, ale i starost a hlavně zodpovědnost. Za tvora, kterého si k sobě připoutáme…
ale štěňata z množíren se přeci neprodávají ve stodolách, chlívech, sklepech… prodávají se buď na parkovištích (k nám je dlouhá objížďka, rozbitá cesta, zrovna odjíždíme a dáme si sraz na benzínové pumpě, ať to nemáte tak daleko…) a nebo v hezkém bytě, kde je jen to právě prodávané štěně… Psí mamina tam nebývá (už má štěňat plné zuby, štěně by plakalo, kdyby vidělo maminku a odjíždělo… ) . A ke kotcům či klecím vás nepustí, i kdyby se množírna nacházela ve stejném místě, jako byt. A schovají to za hygienu chovu, abyste tam náhodou na botách nezanesli nákazu…
nepodceňujte množitele - oni to umí… A i když to náhodou neumí, tak spousta lidí si toho zuboženého drobečka stejně odveze (vždyť ho musí zachránit) a nevidí to, že díky jejich penězům pojede tento styl chovu dál. Protože dokud bude poptávka…
nejmenšího králičího do boudy?? Myslím, že třeba interšampion Mireček by měl jiný názor…
Opravdu ven možná tak ten špic (ven velikostně asi od střeďáka nahoru, pomík by asi nebyl v boudě nejlepší nápad), je to zdravé, odolné, veselé, hlídací… a hlídání zahrady je jejich přirozenost. Ale i tak chtějí procházky, a hlavně přítomnost lidí…
My už konečně venčíme doma. Máme týden na to se hodit do klidu než přijede návštěva na dovolenou 🙂
Xerxova: Pobavily mě finské kuželky. Já tu hru poznala až tady. Tady v tom pořádají turnaje celé vesnice 🙂
bylo to fajn - vyblbli jsme se všichni - chce to trochu fyzické šikovnosti, trošku strategie, umět sčítat a odečítat… pohodová zábava pro celou rodinu bez ohledu na věk (nejmladší hráč měl osm a zvládal). Na vejšce jsme v čase dávno minulém hrávali gorodky (a psali si to do hodnocení aktivity studijních skupin 😄)- a je vidět, že jsou ty hry příbuzné
Nightovi se dělali jen po dlouhých přejezdech autem - stačilo promazat jelením lojem či vazelínou před cestou. Jinak na ně netrpěla žádná naše doga.
Letití chovatelé dog říkají, že jsou jedinci, kteří můžou být celý život na betonu a otlaky nemají a jiní mají otlaky i když lehají jak princezna na hrášku
nejen já - děda je taky děsně důležitý… vážně, jinak bychom třeba nemohli jet s vnoučaty k moři, když byla malá přesně dvouletá, bráška o dva roky starší a Night byl půlroční padesátikilové “štěńátko”. Tato trojka neměla chybu… ale tím, že jsme byli schopni oba jak přebalit případnou (tehdy již vzácnou nehodu), uvařit, hrát si na pískovišti nebo dozírat v moři… tak to šlo střídat a užili si to všichni. Teď už je to s nimi skoro nuda…
ještě doplním. V sobotu ráno se to objevilo, v neděli to bylo výrazně menší a v pondělí téměř neznatelné. Od úterka nic. Možná jedno lehce citlivější místo???
