Příspěvky uživatele

lika na Zvířetníku Neviditelného psa popisovala “svoje hřivnáče” loni. Tady je odkaz na druhý díl - na ten první je proklik hned na počátku čtení…

https://neviditelnypes.lidovky.cz/zviretnik/ptaci-hrivnaci-za-oknem-2.A241028_183731_p_zviretnik_kosa

Trickyvoo:

My se chystáme v létě na dovolenou do Itálie bez psa. Mužovi šlo o to, aby dcera si užila pláže a moře. Malina vedro hůř snáší a na koupání jí taky neužije. Až nám půjde jen o ty scenérie, jeli bychom takhle pěkně na jaře, doufám, že by s námi už i mohla. Jak s námi byla loni v Rakousku, tak to prostě bylo super. Asi bych i víc toho psa prosazovala, ale sama mám pochybnosti, zda by to pro ni bylo to pravé. 

my jsme babička a dědeček zlí - žádné válení se nepřipouští 😄. (Hlavně bychom se na pláži zbláznili nudou my).  A říkáme si, že co se do těch hlav dítkám nacpe, to už v nich zůstane. A tak vždy mix srandy, sportu - ale i poznání přírody, historie a kultury. 

Všech pět dog bylo u nás cestovacích - naštěstí všechny to zvládaly dokonale. Dokonce ta první - Arona byla doga opalovací, milovala vedro a vydržela i na té pláži - neb Lída byla tenkrát dítko školou povinné a jezdilo se o prázdninách (ale ne vždy do vedra - třeba i do Nizozemska - poznávání jiného kusu Evropy a k tomu Atlantik s velikými vlnami a taky po Čechách a Moravě). Pak už nastaly dovolené spíš mimoprázdninové… No a teď jezdíme o prázdninách do chladnějších míst (loňská expedice Balt) nebo volíme ne hlavní prázdniny (předloňská Expedice Sicílie byla o jarních prázdninách - to letěly samy děti poprvé - bylo jim 10 a 12)… i teď jsme využili velikonočních prázdnin nastavených o volno kvůli přijímačkám. Takže děti na gymplu přišly jen o pondělní výuku… 

no ještě lze manžela nechat u moře - půjčit si pidiauto a vyrážet po okolí. A třeba by se na krátké trasy na kus dne vytáhnout dal. Třeba od Malagy (a tam se lítá za mořem často) málokdo vyrazí do El Torcalu - přitom je to překrásný kus skal, kratičké značené okruhy, vyhlídky, spousta kytiček a kozorožců, skvělá restaurace… Málokdo zná dolmeny v Antequeře - a přitom to jsou výlety autem do hodiny od Malagy…

Jen bacha - palác Alhambra v Granadě, katedrála v Seville, a hlavně “králův chodník” - Caminito del Rey bez časovek nejde, Caminito jsme měli pro jistotu půl roku dopředu… Takže by to možná šlo skloubit i s tím povalováním pod palmou

efe:

Tsss, auto vezmu klidně vlastní! ;) 

bylo to 7992 km… ale u tebe věřím, že bys to dala hravě. 

efe:

Xerxová: vezmete mě příště s sebou? Jsem skladná a soběstačná!! Tohle je dovolená podle mýho gusta, jenže na ní nemám s kým jet, můj chlap je válecí all inclusive typ…

ale kam tě dát?? Chrudoš není velké auto - celý kufr zabere doga a na zadních sedadlech jsou buď přerostlí trpajzlíci (ehm ten starší už mě o hlavu přerostl, ta mladší je drobná a asi drobná zůstane) … a nebo věci na 14 dní (včetně obří povlečené tlusté veledeky pro Yodislava - neb pelech v kufru není tak velký, jak milostpán na spaní potřebuje).

My máme oba naštěstí stejné názory na dovolenou - u moře klidně - ale zaplavat si ráno a večer a jinak průzkumničit.  Dovolené na jednom místě byly jen dvě - robinsonské dovolené na samotě v Chorvatsku - dítka plavala, učila se s ploutvema, s monoploutví… hráli jsme kuličky, kuželky, kroket… ale to byly trpajzlíci ještě trpajzlíci. Jen jim bylo víc (a nebo míň - to neprotestují a dají se nosit v krosně) už byly na cestách s námi.

dokumentace z roku 2014 (Nightovi bylo 6 měsíců) a 2025

Bobca:

Nadhera… Ta, jak si s Yodou povidate z oci do očí, nebo ten západ, jak jste na pláži 🤗krásná dovolená… 

to byl východ 😉 - ale je to jedno - bylo tam krásně

v pátek pozdě večer dítka měla odlet - takže jen moře co nejblíž domu (opět na každé palmě papoušci), a vyhlídka na horském sedle. A nás pak čekala sobotní cesta napříč Španělskem do Perpignanu (delší zastávka jen u aquaduktu u Tarragony - mimochodem nahoře je stezník skoro jen pro jednoho a Yoda se tam zvládl vyhnout postupně se třemi skupinkami v protisměru - byl báječný), v neděli cesta napříč Francií  až do německého Karlsruhe. Ráno sluníčko vstávalo z moře a za zády byly Pyreneje v novém sněhovém kabátě. Cestou jsme se na chvilku zastavili jen v městečku Dole. Prostě někde jsme nohy protáhnout museli. No a v pondělí už jen kousek cesty domůůůů

v úterý jsme s dětmi šla Caminito del Rey (vstupenky dlouho do předu koupené, jinak to nejde). Yoda se venčil s Pepou na okolních kopcích. Krása. Cestou zpátky kousek od domu prameniště “sto chrličů” - je jich ale 101… A ve středu opičky na Gibraltaru a moře kousek od něho. Překvapivě to bylo místo, kde nebyl pes škrtnutý - ale s ohledem na teplotu vzduchu (zdání na fotkách klame) jsme tam stejně byli úplně sami. Cestou zpátky na vyhlídku do kraje jsme potkali stádečko koz - a nemohli jet dál. Yoda po chvilce začal řvát - kozám to bylo jedno. A maličká kůzlata za stádem dovezou v autě… A na čtvrtek zbyla velká mešita v Cordobě.

a další tři dny - nejprve “naše” samota skoro v 1000 m. Žádný signál, data k nepotřebě, jen slabá wifina. V druhé polovině domu nikdo nebyl - měli jsme celý prostor k dispozici jen my. Paráda - dobré oplocení uprostřed olivových sadů, potok za plotem… Orlové nad hlavou. Zima. Naštěstí krb a spousty dříví. A radiátory v ložnicích i koupelně. Bazény po zimě nečisté - ale počasí ke koupání vůbec nezvalo. Spíš volalo po rukavicích…

V sobotu dopoledne lilo a bylo do 5 stupňů - inu horká Andalusie. Když lijavec ustal, vyjeli jsme na El Torcal - neskutečně krásné skalní město. Před lety jsem tam potkali spoustu kozorožců… a letos tam visel mrak. Mlha jak mlíko. Bílé město v horách Antequera má alkazábu, hezké centrum i tři obrovské dolmeny (vstup zdarma…). V neděli měl Yoda oddychový den (a skoro celý ho prospal). Pepa s dětmi byl v Alhambře - zahrady a krása "kamenných krajek" i puberťáky ohromila. A v pondělí další rozdělený program - Pepa a děti katedrála v Seville (včetně hrobu Kryštofa Kolumba), já s Yodou všechny pavilonky a kašny obřího parku kousek od katedrály (včetně papoušků - sice invazivních, ale hezkých). A cestou zpátky zastávka u plameňáků na jejich oblíbených lagunách

venčili jsme teď 14 dní trošku dál… první kus je cesta tam - od úterního rána do pátečního večera. 

Víc jsme nakoukli do Colmaru (první nocleh), středeční přesun jsme proložili návštěvou Vienne, koukli na vítězný oblouk v Orange a ubytovali se v Montpellier. Večerní procházka po pobřeží byla už skoro prázdninová… Ve čtvrtek jsme navštívili Lleidu a ubytovali se v Zaragoze. No a v pátek jsme dorazili na samotu do hor kousek od Malagy  (cestou jen poustevna u vodopádu hned u Zaragozy - byla ještě skoro tma)- a večer si na letišti v Malaze vyzvedli vnoučata. Přiletěli už jako profíci - už jsou velcí (14 a 12) a neletěli sami poprvé.

Yoda zvládal cestu jako profík - ani ty kachny na zábradlí ho nevyvedly z klidu

efe:

Dámička má koliku. Držte palce…

myslím na tebe i na Ploužnickou Dámu

u nás ráno mínus čtyři…

Jinak k těm pelechům pro dogu - i kvůli otlakům (ale žádná naše doga s nimi neměla problémy) mají pelechy všude… No pelechy - něco jsou psí pelechy, něco standardní zdravotní matrace… Tato před obývákem na terase je polovina staré manželské postele… tedy rozměrově standardní lůžko. Je kryté horním balkonem - přesto občas promokne - ale nevadí to. Až se rozsype - projede se na sběrný dvůr…a  ve sklepě máme ještě schovanou druhou polovinu

a teď Yoda

nedělní Středohoří jsem už vywebila… takže jen lesy za humny a zahrádka. Čtvrteční ráno na Černé Nise je taky vlastně za humny - v sedm jsme vyrazili a v devět už jsme oba seděli u počítačů… a Yodislav spal… Nejprve ty nepsí

u nás se hodně rozšířili. Prostě už to vůbec není výjimka - ale krasavec to je

pokud je torze po bábovce, tak by všechny naše dogy musely prodělat torzi mnohokrát. Protože všechny byly (a Yoda je) neskutečně na sladké. A pokud je doma napečeno, vždycky alespoň kousek dostanou. A ne kousíček - ale prostě celou buchtu nebo kus bábovky či perníku…

štěňátko jenom v ohrádce není dobrý nápad - potřebuje poznávat svět, poznat chod domácnosti… potřebuje vás a potřebuje seznámení i s tím kocourem (za dohledu a korigování správného chování obou stran).  Zapomeňte na to, že by pobyt v ohrádce něco štěně naučil… Může sloužit na chvilku, když se mu nemůžete věnovat  a zároveň je štěně unavené, nebo má v ohrádce vhodnou činnost

veliká gratulace pro úžasnou zlatou dámu

má šest fotek každý kopec… nějak se mi to násobení vymklo  😄

dnešní výlet na tři kopce (Milá, Raná, Srdcov). Každý má tři fotky - aby si to nezáviděli. Ta sedmá se jmenuje “hledej sysly” a ta desátá ukazuje, že silný vítr umí zvednout i ty obří ušiska