stihli jsme popolední procházku - v lese bylo dusno, ale šlo to. A teď přímo nad náma se vytvořil bouřkový mrak a koukali jsme z kryté terasy, jak leje a leje - bouřilo tak akorát, napadalo 11 mm. A další pás vody ještě snad dorazí. Takže je zase dobře zalito
Tak to je super cena, protože na netu už ho mají za 180 za kilo a to odmítám dát…
ale to je mletina - to není nic extra - ale obsahuje to mleté kosti a to Yoda potřebuje. Navíc on kilovku zvládne rychle - takže to ani neskladuju rozdělané dlouho…
a ještě poznámku. My většinou jezdíme na nákup ráno v sedm - a to mají mrazák plný. Ondá jsme byli odpoledne a bylo to přebrané… Takže asi jde i o to, jak zrovna zásobují. Ale jak říkám - kupuju jen mražené hrubomleté hovězí (tvar salámu) a kilovky králíka (ve vaničkách) a to mívají
tak jak to dopadlo… Králík se od druhého dne tvářil zcela v pohodě. Neutíkal, neschovával se, chodil se hladit a drbat. Pach psa mu evidentně nevadil tolik, jako chybějící společnost. Sebrala jsem mu z krmné dávky mrkev i borůvky - a zařadila po pár lupenech jitrocel, pampelišku, jetel, bršlici, lísku, maliník… Je zvyklý na různorodou potravu - a taky všechno jedl - i na to seno došlo a začalo mizet. Granulí dostával maličko - a netvářil se, že by mu chyběly.
“Zelené” neměl na jednom místě, musel si za ním hopkat po celé místnosti. Neměl ho nikdy moc najednou - nosila jsem mu ho vícekrát za den. Snažila jsem se, aby měl pohybu dost (i když jako doma to neměl - tam prostě má k dispozici trvale celý velký byt). Jen tedy hodně línal (s tím už dorazil) a ode mě se nenechal vyčesávat, jen trochu obírat rukou. Takže s tím si museli poradit až doma. U nás byl lehce rozčepejřený.
Naložila do přepravky jsem ho napoprvé - opravdu je vidět, že je zvyklý na manipulaci. Doma najel na normální režim ihned - tam si žádnou žrací pauzu nevybral.
nechci krocanům ubírat zásluhy - ale nemohl se jestřáb zabít při nepovedeném útoku? Co vím, umí se dravec soustředěný jen na kořist zranit (a výjimečně i zabít) třeba o lavičku, větev… i po nárazu na zem, když mine. V každém případě naštvané krocany bych potkat rozhodně nechtěla
dneska zcela mokré venčení - navíc v lese prší dvakrát. A teď jsme obrali zbytek černého rybízu a sladkovišní a třešní… a musím to všechno zlikvidovat (marmelády, mrazák…) Meruňky tady nerostou… ty si budu muset na pár oblíbených marmeládiček koupit na trhu.
Hele, probiotika… záleží jaká. Mně je po nich pravidelně hůř než bez nich.
Je jakási studie, že měli skupinu bez probiotik, s probiotikama a s transplantací stolice od zdravého člověka. A testovali, komu se po atb obnoví střevní mikrobiom dřív. Lidi s probio byli poslední. S náskokem.
Jde o to, že probio obsadí to prostředí, ale to je v porovnání s přirozeným stavem jen pár druhů té mikrobioty, která je kvůli té nepřirozené podpoře neúměrně dominantní. A trvá dlouho, než se stav urovná.
Kdežto bez probio si střevo poradí samo.
Takže moje rada zní - zeptejte se doktorky, proč Vám probio nedoporučila, a pak si to projděte hlavou, jestlo Vám to dává smysl. A až pak se rozhodněte, co uděláte. Protože v teorii probio sice neškodné je, ale v praxi bych si na to nevsadila.
jasně že nejsem statisticky významný vzorek - ATB mám výjimečně - naposledy preventivně kvůli zubnímu implantátu… a bez probiotik to nešlo… s nimi to šlo výrazně lépe a do normálu jsem se po dobrání ATB vrátila rychle
ty půlkilovky jsou drahé - většinou je to tzv. barf - tedy i s přílohovou zeleninou. Kupuju kilovky hrubomleté hovězí a nebo králíka - kilo mleté i s kostí. Ale v Liberci mrazák bývá plný - mleté hovězí, hovězí s drůbežím (nekupuju), hovězí s droby, vepřové, losos… a taky kusové hovězí…
to by bylo moc nápadné… tohle je chytrá strategie, dát si pár dní odstup. Jen jsem spíš ze zvědavosti a chvíle času (čekala jsem, až si vnučka zabalí své sakypaky) koukla, jestli existují od těch dotyčných osob jiné příspěvky. A jsou a jsou reklamní a také propojené
podívám-li se na aktivitu profilů Majdulinka a Sandra… tak vždy jedna nahrává a druhá to reklamou dokončí… Takže žádný zájem o boudu, ale obyčejná reklama.
Včera jsem si dala regreaci a jela jsem na dvouhodinovou vyjížďku s holčičkama 🙂 V lese nádherně, vše omyté deštěm, vlhký vzduch, na loukách měkkoučko, krása. Pak jsem přesadila pár kytek z těch prodejních kelímků - sestavila poslední trojkvětináč a zasadila do 4 truhlíků 🙂 Teď už mi zbývá jen rozsadit muškáty a jiřiny a zbytek ledovek nějak vzhledně do velkých kyblíků a pak teda bych ještě ráda vymyslela, jak ty velké kyblíky zaopatřit, aby nebyla vidět na nich etiketa (nedá se strhnout ani odmočit, musela bych ji nějak oškrabovat nožem nebo co, to se nedá…) - tak jsem přemýšlela dát kolem nich nějaká prkénka nebo snopky trávy nebo slámy… Ale teď jak o tom “nahlas” přemýšlím, tak mě napadlo, když máme v práci kusy dýhy, mohla bych ty květináče jednoduše omotat dýhou, no to bude bomba, ještě že si tu s vámi povídám! To se mi totiž líbí! A dá se to secvaknout sešívačkou a případně používat opakovaně, tramtadadá, já to mám asi vyřešené! 🤗
viděla jsem i “květináče” navlečené do pružného “tunelu” pleteniny nebo i rifloviny (ta nepruží, holt musí být přesně sešitá nebo secvaklá)- dá se i sundat a vyprat…. A nebo holčičkám koupit pár plechovek s barvou a štětce 😄
Veselo musí být…..Prosím, kde je ten obelisk č. 4 ?
ten znáte zcela jistě dobře - jen je to neobvyklý pohled od vstupu na hřbitůvek na České chalupě. Mohyla padlým v I. světové válce na České chalupě - od cesty je skryta za hradbou rododendronů
ty nepsí - za humny je čas vemeníků a náprstníků… a pak taky dětské výpravy směr Modlivý důl a hrad Svojkov a milované Jizerky (mimo jiné vrchol Paličníku)… a to nejsou fotky z hraní finských kuželek (Yoda i díky únavě je poměrně vzorný - házecí kolík ukradne jen zcela výjimečně 😄) a pozorování světlušek…
rychlé opožděné hlášení z venčení minulého týdne. Yoda nestíhá (a my taky nee) - jsou tu navíc 4 dítka a dva dospěláci - a kombinace neustálého dění a delších výletů psíka zcela zaměstnává. Na odpočinek není čas…
psích fotek je poměrně málo - neb skoro na všech jsou i dítka
No dyk říkám, že děvče mělo asi úplně jinou představu o tom průběhu, než já. Já nahlásila deset koní a deset lidí, ona si asi představila, že by tam byla půl dne a nafotila stovky fotek i jednotlivců nebo kombinací, zatímco já si to představila jako hodinovou akci (posledně půlhodinovou), ve které se koně po skupinkách se skupinami lidí různě seřadí na jedno místo, staticky. Výstup měl být 30 fotek pro každého člověka, no to mě omráčilo, já nespotřebuji 30 fotek ani na celý oddíl, potřebuji fakt jen něco vyvěsit na stránky a ne dělat holkám fotky do památníčků - no ale to nemohla dotyčná vědět a mně se po té informaci o částce nějak nechtělo se s ní dohadovat a kňourat, že jestli by nebyla slevička, když to bude takhle a takhle… ať má kapacitu někde trhnout rito, ze kterého jí padne ta částka, kterou si představuje 🙂 Já to sem prskla jen jako zajímavost, docela mě to překvapilo.
No třeba kdybych se chtěla živit dopravou, tak jsem v tom za půl milionu ještě než zvednu první telefon. Vás v kavárně také nezajímá, za kolik koupili poslední mašinu a jestli ji mají splacenou. Když tam káva bude mimo vaše možnosti, půjdete jinam. O tom jsem vůbec nechtěla polemizovat.
hele jestli jde jen o fotky dětí a koní, klidně si uděláme výlet (jen tedy ne tento týden) a Pepa nafotí, co bude potřeba. A pochopitelně zadarmo, neb je to jen koníček… Klidně soukromou zprávu…