Příspěvky uživatele

jen bacha - ony ty hospodářské sady jsou často v silně sestříhaných kordonech - takže množství stromků je výrazně větší, než v běžném sadu, kde stromky rostou “svobodně”

Verun:

https://www.facebook.com/reel/611972054939550

ještě že se s tím nemusím potkat…no možná někdy můžu , ale nechci takhle blízko …🙏

my ho potkali - a strach jsem necítila - spíš radost ze setkání s divokou přírodou. Byl také relativně blízko a dost sebevědomý - prošel nám přes cestu dvakrát, takže žádný pokus o rychlé zmizení. Nighta jsem chytla za obojek… takže i ten byl v klidu.

taky ještě krmím

efe:

Verun: tahle čuba to je fakt lepidlo na problémy s nohama, to snad ani není statisticky možný už… držím palec, ať je vše brzo v cajku..

Xerx: u nás fakt bylo těch -10, co hlásili, dokonce nám zamrzla brána, nemohla jsem se ráno dostat autem ze zahrady 🙂 Zítra naštěstí letíme na týden za teplem a až se vrátíme, tak se posouvá čas a to pro mě vždycky znamená opravdový začátek jara, už se těším ☀️❤️

užijte si teplo - já jarní dovolené taky moc ráda - na jihu je jaro o kus dál - a není tam ještě vedro a nejsou tam davy. Vyrážíme za tři neděle ☀️

jinak ráno u nás mínus sedm…

tak ať se dobře zahojíte a můžete se konečně pořádně projít. Chudák psice, ta má prostě pech…

my dneska měli kus procházky velmi svižný… Byli jsme objednaní na očkování. Ordinace je na okraji Jizerek - a tak jsme jeli dřív, popojeli až na parkoviště u Výšiny a vyrazili do lesa. Bylo krásně - zima, místy sněhový poprašek, místy vytáto od jasného sluníčka… a jdeme a kecáme a kocháme se… a najednou už míjíme skautskou studánku… a to že je dál, než jsem to chtěla točit zpátky. No zrychlili jsme krok a stihli jsme veterinu přesně - časovka taky klapla, takže jsme vůbec nečekali a za pár minut byli venku (kontrola psa, načtení čipu a jeden bodanec platný zase na tři roky).

kometa:

Chybí měřítko, ale býložravec to není. Liška? Pohled shora by mohl napovědět víc.

já myslela, že je to srnčí čelist… ale moc jsem to nezkoumala

ještě k té fotce jelenů (mimochodem kolik jich vidíte?) . Přišlo nám divné, že měli všichni sice malé, ale parohy. Já si myslela, že už budou "holohlaví". A až doma jsem se dočetla, že mladí jedinci shazují paroží později, než ti starší. A že klidně až v dubnu.  

Jinak vysokou jsme potkali v úseku, kde se nedalo jít po cestě (opravdu neschůdně poničená)  a tak jsme chvíli poskakovali po zamrzlém bahně, chvilku se motali mezi šlahouny ostružin po okraji paseky… Yoda byl na volno a protože bahno nemá rád, tak šel o kus dál od cesty a čenichal s rypákem u země… a my se kochali jeleny na druhé straně cesty a on o nich vůbec nevěděl. 

kometa:

Ta druhá fotka! Hotový strýček Fido.🙂

a v další vteřině musí jít foťák stranou, aby ho psík páníkovi nenarazil do obličeje. Neb to je “útok” na páníka… 

a teď Yoda

tak tedy tohle byl akční týden - nedělní cesta k rybníkům u Valtinova (prvních pět fotek), pondělní podtrosecké rybníky (dalších pět), pak nám nasněžilo a dneska jsme byli v horách lužických kolem Kytlice (poslední čtyři). Tedy některé cesty byly lesácky upravené na neschůdno… ale dokonce jsme i vysokou potkali a vodopádek (Velký Bělský vodopád) tekl.

takže nejprve ty nepsí 

teď jsme se vrátili z lesa a bylo to jak v bojové linii - pořád na nás útočily sněhové hroudy… Ono se totiž oteplilo a ta vrstva mokrého sněhu z větví padala dolů. Takže jsme mokří od hlavy k patě… Pes si občas i naštvaně blafnul, když dostal nečekaný větší zásah… Ale alespoň na rozdíl od zahrady není v lese bahno. Na zahradě už není sníh, a je mokro… takže psíček tahá tuny bahna na tlapátkách (a tak nemůže domů obývákem, ale musí předsíní a odmyjeme tlapátka v kyblíčku - naštěstí vzorně spolupracuje)

kdybyste si nevzpomněla, tak já poradím 😉  A některé myslím ví úplně přesně 😄

Orionka:

Už to vidím, citace byla z jiné knížky.

nevím, jestli je znáte - ale to jsou povedené knížky - hodně podrobné, zahrnují i polskou část hor a od šutrů, map, názvosloví, přes faunu a floru a péči o hory i o CHKO… až po historii obcí a měst… Je to sice drahá sranda - ale listuju jimi dost často - i jak inspirace na výlety do hor. Ještě další díl (nebo dva) budou.

Ale Nevrlý je stejně nejhezčí klasika - i když každou kytičku či chvostoskoka zvlášť neřešil…

a ještě ocituji z publikace Jizerské hory - o rašeliništích, květeně a zvířeně (to jsou ty obří knížky o Jizerkách - už jich je pět dílů)

bledule a sněženka jsou sice našimi původními druhy, ale zdaleka ne všude rostou přirozeně. Tak je tomu i ve vlastních Jizerských horách, kde původní lokality zcela chybí. Ty jsou naopak v případě bledule hojné v Podkrkonoší a v Ještědském hřbetu…

no a hlavně ty sněženky ve vesnici většinou nejsou původní druhy - ale zplanělé zahradní kultivary… Divokých sněženek je v přírodě míň než bledulí a narcis prý žádný - i ti samotáři jsou prý na místech bývalých stavení… 

a u nás už začíná být bílo… vločky nad kapkami získávají převahu, vítězí pevné skupenství… Yoda ráno procházku pokrátil na venčící minimum, neb mu významně pršelo do kožichu

já bych to riskla - u dlouhodobých termínů spotřeb mi kdysi vysvětloval výrobce konzerv, že musí garantovat třetinu výdrže navíc. Tedy konzerva co má vydržet 3 roky, musí vydržet jistě beze změny 4… A tak si myslím, že to u granulí bude stejně

moje tchýně odložila sama dobrovolně řidičák v devadesáti. A to nejezdila krátké trasy - za pravnoučaty z Liberce k Berounu, na hroby rodičů pro změnu do Rychnova, za výstavami a muzei na kraj Prahy (pak tedy raději metro)… a ještě jí přišlo divné, že už jsme ji těsně před devadesátkou nepustili samotnou autem na milovaný Balt a odvezla ji tam raději švagrová.