chtěli jsme jít ven hned po obědě - a dorazila bouřka a lijavec… takže jsme šli později a procházkovali v zcela mokrém lese. Šli jsme takzvanou mločí cestu (když je teplo a mokro - je skoro jistota, že nějakého potkáme) - a nezklamala - alespoň jednoho černožlutého salamandříka jsme potkali.
U nás napršelo za poslední týden opravdu hodně vody - takže konečně zase v lese jsou potoky plné a voda čvachtá pod nohama. Tak to má být
taky krmíme - a je provoz na krmítku neskutečný. Kromě veverky (chodí pravidelně) chodí celá zimní sestava (sýkorky, zvonkové, vrabčáci, kosáci, hrdličky, hýlové, strakapoudi, dlaskové…) obohacená o hřivnáče, špačky a nově (bohužel) i o párek městských holubů.
Koule jsem dokrmila, takže se předkládá slunečnice a oříšky… Oříšky pro veverku - ale často jí je vyberou chytré sojky a straky… takže pořád dodávám další. Ještě že mám zásobu vlašáků v mrazáku… Koule a zrní objednám - nedá se nic dělat, mají kde hnízdit, mají se kde schovat, mají kde pít i kde se koupat… ale zdroje potravy asi při hnízdění v zimě a dešti nestačí
u nás je hodně mokrý víkend (naštěstí - už to bylo potřeba). Včera dopoledne jsme stihli delší výlet ještě bez deště, za odpoledne pak napršelo 12 mm. Večer teplota klesla pod 5 stupňů. Ráno bylo 6 stupňů, a za mírného mžení a mlhy jsme oběhli lesní okruh. A pak začalo lejt - už napadalo od půlnoci 16 mm a momentálně je zase jen 6 stupňů (dneska jsme devět stupňů neměli…)
chodíme běžně do 15 kiláčků, do 25 km to jde bez větších problémů. Nad už je to někdy nepohodlné - a tak si netrháme plíce 😉… a přes třicet nechodíme nikdy. Jsou trasy, kde je patnáctka krátká a kde je to velevýlet. Takže i s převýšením při plánování počítám.
Máte tam hezký počasí, tady celý týden nic moc. Kdyby nepršelo, tak by už taky byly rozkvetlé kopretiny. V úterý to vypadalo, že jich budou lány.
neděle a pondělí bylo hezky - pak se to horšilo, ale byl to takový apríl… takže sluníčko se chytit dalo. A dneska jsme byli ráno (chodíme často časně), takže jsme stihli delší výlet bez deště - jinak za odpoledne napršelo konečně přes 12 mm - ale je 5 stupňů.
Ale já dneska dodělávám pracovní administrativu, tak mi voda venku nevadí (výhoda zcela volné pracovní doby… často domů chodím v poledne a občas holt pracuji o víkendech).
a nepsí - nedělní tři výhledy (Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře, rozhledna Kohout a rozhledna Strážný vrch), pak něco za humny a dnešní květné louky u Rádla a Císařský kámen
myslím, že: pokud má opatrovníka a sníženou možnost manipulovat s penězi, tak to má v občance. A při půjče by to projít nemělo. A je to chyba banky… Jestli si ale vzal pas a nebo měl přístup do bankovnictví… pak je to bohužel chyba opatrovníka, protože to nemá osobě, kterou “opatruje” umožnit…
možná úplně blbý nápad - jasně, jedna věc je nějaká zvrácená úchylka… ale není někde v zahraničí možnost odměn za zastřeleného toulavého psa, která se prokazuje čumákem? že by to řezala pro někoho na kšeft - aneb za vším hledej prachy. Protože na východní medicínu mi to nesedí…
S tímhle si dovolím nesouhlasit. I pes přirozeně bojácný si na výstavy zvykne, i pes samonasrávací si zvykne atd. Prostě se vyjezdí, a co řeší v běžném životě,na výstavě ne. Jsou v kenele,vytáhnou se do kruhu,a jdou zase do kenely. V kruhu jsou obvíkend a ví přesně,co se po nich chce,a co se bude dít.
nevím - ale u dog se často zadává titul psovi, který si to viditelně užívá - vůbec není strojově čistý - ale je veselý, uvolněný, přirozený. Možná klika na rozhodčí - ale bývá to tak. Mám ráda klubovky (i když nevystavujeme) - stovky dog na jedné louce - skoro žádný štěkot, hodně psů i navolno… prostě pohodička.
ale aby to nevyznelo blbe - koho bavi vystavy, je to naprosto OK, ze na ne jezdi a uziva si je. Nic proti tomu! Ty vystavy samotne nemuzou za to, jak jsou nastaveny pravidla v klubech a jak je berou sami chovatele.
a ještě jednu výhodu mají výstavy. Pokud je pes výstavně úspěšný - tak je většinou povahově vyrovnaný. Protože šampioni si výstavy užívají - neřeší cizí lidi, jiné psy, klouzající podlahy… prostě je vidět, který pes je bázlivý a který to dává bez potíží.
jasně - když porovnám výstavy - vítězí často jedinci, kteří jsou výhradní specialisti na vystavování - majitele to baví (nebo platí handlera), mají šampionáty spousty zemí. Jsou hezcí. Ti psi. Jsou standardní - ale na bonitacích mají často výrazně horší kód, než psi beztituloví. Přesto kryjí ti výstavní. Jednak mají písmenka… jednak jsou vidět v ročenkách, inzerátech, článcích…
Dogy mají velmi podrobnou bonitaci - 3 rozhodčí, specialisti na plemeno… máme jeden klub, všichni se více méně znají a ví, co od koho čekat… Výstava stačí jedna s VD - ale musí být CACová - právě aby neposuzoval specialista na pudlíky…
jasně že je to provokace, ale na stranu druhou je dobře si uvědomit, že nemusí být pravda co se tu píše, že se pod nick dá schovat cokoli… a že jsme snadno manipulovatelní. A že pro spoustu lidí je anonymní prostředí internetu jedno velké hřiště, kde se dá hrát na kohokoli a cokoli a vymýšlet si nejen identitu, ale celé světy. A pokud vím, nejvíc si tady v minulosti ubližovali osoby registrované… Takže za mě je to jen dobře, když si nejsme tak úplně jistí…
A taky si musíme uvědomit, že co tu napíšeme, čte spousta lidí - nejen registrovaných, nejen anonymů… ale i těch mlčíčích čtoucích… A co vykecáme na sebe, je veřejné…
Máte špatně nick - další pokus vydávat se za stálici.
já nemyslím - jen je vidět, jak se snadno dáme zblbnout podobně vypadajícím slovem. Je to náhodou hezké upozornění, že se nemá věřit všemu, co člověk vidí…
když jde někdo poprvé s dotazem - většinou se přihlašovat nechce. A ono poměrně hodně lidí se přihlašovat nikde nechce…Vím, jak blbě dopadl Zvířetník, když Neviditelný pes přešel pod Lidovky a byla nařízena povinná registrace. Spousta lidí zmizela… že ani žádný email, ani telefon nikde uvádět nebudou. A to byli “staří známí”…
Ano - anonymové jsou nepřehlední (a často otravní a prudící a škodící) - ale podle mě je to daň za fungující otevřenou diskuzi
my opět vyrazili směr Buková hora (minule jsme úplně minuli Humboldtovu vyhlídku a museli jsme to napravit) a v plánu byly i dvě blízké rozhledny. Kohout a Strážný vrch. Celkem pěšky jen asi 11 km, ale solidní stoupání a klesání… Vždycky zaparkovat - vystoupat, pokochat se, seběhnout k autu… a opět a znovu.