Já jsem včera venčila jen sebe, ale protože jsem tušila, že se delší dobu budu pohybovat v dešti, pořídila jsem hned včera u vietnamské komunity za tím účelem pláštěnku. Lehoučká, tenoučká, ale teda na to, že má být na postavu 170-180 cm, tak mi, sotva 165, byla úplně akorát (menší tam neměli, naštěstí, asi věděli, proč). Byla do botanické zahrady v Liberci velmi elegantní 🙂 A následně na kopání česneku ze země velmi praktická (nyní již ne tak elegantní). Jen teda nic do terénu samozřejmě, je to takový tenoučký igelitek, křivě se na to podíváš a roztrhne se.
Do terénu a na práci mám totiž rybkab. Tj. rybářský kabát (takový ten na výlov rybníka, né ten na křesílko na pláž). A to je vám dokonalá věc 🙂 Průramky to má od výroby prostřižené, vysoký límec (za krk neprší), průduchy na zádech (přes díry na lopatkách je svrchní díl s přesahem, takže nezateče), velmi odolný materiál (tomu mému je tak odhadem čtyřicet let mládí) a nikdá ani ďovírka (když jsem si prosekla kapsu nějakým hřebíkem nebo čím, přelepila jsem ji izolepou a jede se dál). No, je to nějaká pogumovaná textilie, tenkrát žádné tydle funkční materiály nebyly, ale celek tedy vysoce funkční je.
Jj, já zažila pár převlečených valachů, a mně to vyhovuje prostě víc 🙂 Měla jsem na ně asi i štěstí. A nebo mě odhadly a chovaly se tak, abychom se domluvily - to je klidně možné! Koně jsou totiž geniální.
Pokud je v místě, kudy jedete, dopravně značená jezdecká stezka, máte dokonce povinnost ji použít, nikoli že můžete. Pokud vás v tom místě načapou mimo tuto (dopravní značkou) značenou stezku, pak vás mohou pokutovat zcela jistě.
Pokud je náměstí pěší zónou, potom tam jako jezdec na koni nemáte co dělat, takže na takovém náměstí vás mohou pokutovat. Dále nesmíte jezdit po chodníku a po dopravně značené cyklostezce a stezce pro pěší. Všechny tyto případy jsou pokutovatelné. A další místa, o kterých hovoří legislativa (třeba dálnice, že).
Jezdec na koni je brán jako řidič. A pochopitelně jako účastník provozu. "jezdec na zvířeti" je spíš definice typu účastníka provozu pro potřeby legislativy.
(mimochodem, skvělá věc, co jsem objevila a na iF nešla - obrázek zkopíruji z webu pouze do schránky (nemusím ukládat někam do počítače) a ťuknu myší do prostoru “Fotografie” a dám ctrl/v a on se vloží 🙂 )
A to já zase koně biju (jo, řeknu to takhle na rovinu, žůžové holšišky prominou). Chňapne po mně - zařvu a dostane facku, až poskočí. Kousne mě? No to ani nebudu komentovat, radši, aby mě ještě někdo nepopotahoval. Pravda je, že na kousnutí zpravidla nedojde, protože stačí moje reakce na “blbej ksicht”. Většina koní si dvakrát rozmyslí, jestli vůbec chňapne, a na nějaké kousnutí nemají ani pomyšlení (resp. u nás se vedou koně tak, že je to nesmí “ani napadnout”).
Ale jsou i jiné možnosti, bez bití (na to nemám trpělivost a koně to pomaleji chápou, ale k výsledku se dostanete), a to je například práce za trest. Tj. chňapne, a člověk ho nechá couvat (klidně po boxe dokolečka), dokud neuzná, že trest byl dostatečný. Couvání je nejpraktikovanější trest, co jsem koukala, ale určitě se dá vymyslet i něco jiného, zpravidla náročný pohyb - třeba i ustupování na holeň. A někteří lidé také svého koně vychovávají nikoli tak zcela při běžném kontaktu, ale chodí si tyhle problémy řešit třeba do kruhovky nebo jiného cvičebního prostoru. Tam tu efektivitu v přesvědčování vidím ještě nižší, ale určitě to nakonec funguje.
Milá tazatelko, vám bych doporučila zkušeného koňáka jako dozor. Pokud si neporadíte s takovou drobností jako je chňapání a občasné štípnutí (protože ten kůň vás skutečně ještě nekousnul, to byste psala jinak), čekají vás brzy další nemilá překvapení. Měli jsme milionového houpacího koně ze sedla, ale ze země k němu směli jen poučení lidé, a když u nových majitelů k němu do ohrady vlezla nic netušící nezkušená, tak ji skalpoval…
Jo, valaši jsou hravější 🙂 My s poníkama pořád a neustále něco řešíme, ale na takové té hravé bázi, kdy když řeknu “dost”, tak je kůň od vteřiny v lati. Zatímco když se se mnou dohaduje kobyla a já řeknu “dost”, tak se kobyla akorát naprdne/urazí. (rozumějte, valach se hodí do klidu, kobyla zvýší tenzi) - to jsou moje zkušenosti s kobylama, jak já říkám, “s kobylí povahou”. Ale samozřejmě znám i kobyly s nekobylí povahou, s těmi si rozumíme 🙂 Zpravidla jsou to kobyly od primitivních plemen, to bývají pohodářky, sice všechno okecávají, ale když o něco jde, jsou spolehlivé jako skály.
Chtěla jsem nadávat, že jsem to nemohla dočíst kvůli tomu, že dotyčný se nenamáhal ten canc ani přepsat do čitelné češtiny. Ale nebudu, protože musím ocenit, že je to ALESPOŇ přeložené, a nehodil to sem rovnou v originále…
Já mám obyčejného nalezence a má takové nějaké základní vychování - sedni, lehni, dej pac, opři se o mě packama, vyskoč sem, vyskoč mi na klín, jíst smíš až ti řeknu, mlč, místo (přenoska), “hodná kočka”, nechoď do pokoje.
Ale mám u něj štěstí i na psí povahu - kdykoli mě rád vidí, kdykoli je nadšený z mazlení, hlazení, drbání, když příliš rozdivočí hru, stačí říct, a zklidní se, naopak když si vezmu rukavice, tak přesně ví, že se do toho může pořádně opřít 🙂
Škoda, že jsem ho jako kotě neučila na procházky, teď bych ho mohla brát ven. Ale on je mimo byt srabák, a kdo ví, jak by to dopadlo. Možná se někdy dokopu vzít ho v psím batohu na zahradu 🙂
Taky jsem si pořizovala kočku, protože nemám podmínky na psa (rozumějte: jsem líná venčit). A že jsem v té době mnoho netušila, pořídila jsem si jen jednu. Až nebude, pořídím koťata dvě, ať je sranda (sousedi si taky musejí užít!).
Jestli je to dobrá jízdárna, tak zezačátku nebudete koni říkat vy, co má dělat. Zezačátku se budete učit pouze sedět, uvolnit se, vysedět jednotlivé chody koně, správně reagovat těžištěm a přizpůsobit rovnováhu. Koně po tu dobu bude ovládat cvičitel.
Až po vás bude cvičitel chtít, abyste koni předávala pokyny sama, tak vám řekne, jak přesně to máte udělat. A když neřekne, tak se zeptáte a on vám to vysvětlí.
Pokud jste si o tom přečetla pár knížek, tak nic lepšího už udělat nemůžete. Možná přečíst si ještě nějakou o jezdecké biomechanice, mám pocit, že nechsenest.cz teď má nově nějakou od Heuschmanna. No a koukat na jiné jezdce, ve vašem případě nejlépe na nějaké ve výcviku.
Ta kastrace tam byla zmíněna spíš pro ulehčení života páníkovi, když mu už doporučují kombo fena/pes. Ne pro každého je jednoduché režimově zařídit a vycvičit tak, aby nedošlo k nehodě.
