Příspěvky uživatele

Já sbírám vejce až večer a slepice je snášejí hned ráno, to mám ověřené. Nikdy žádné rozkřápnuté, pokud nebylo papírové nebo vyloženě slabá skořápka (se občas stane). Ale i papírák nebo tenčinu mi rozšlápnou naprosto minimálně, jestli jednou do roka. A to už je spíš pravděpodobnější, že stárka třeba snese vejce úplně bez obalů.

Pokud se vám to děje běžně, tak dodejte slepicím grit, drcené skořápky, drcené kosti, prostě zdroj vápníku. A pokud mají, můžete se podívat, zda neexistuje něco, co by bránilo jeho vstřebávání (nadbytek fosforu, nedostatek vit. D…). 

A pak ještě můžete popřemýšlet, zda mají na to snášení pořádný klid, zda máte kukaně na vhodném místě, trochu stranou od hlavního “provozu”. Protože jak říkám, i se slabou skořápkou mi to normálně nerozšlapou. A to v kukani pak večer najdu klidně 4 normální vejce a jedno papírové, tj. s velkou pravděpodobností to nerozšlápne ani slepice, která se tam dostavila ve chvíli, kdy už tam papírák byl…

A já těm hřibům ještě věřím! Dnes k večeru musím vyrazit do jednoho místního lesíka, vezmu s sebou amanta, on dostane ty holubinky, václavky a lysohlávky, já si odnesu ty hřiby, kozáky a klouzáky 🙂 Mám za to, že klouzáky tam budou na jistotu, těch jsou tam vždy mraky.

podklad

😂 dobrý

No asi bude amant fajn, dneska mi pomůže naložit železniční pražce. Ty u koní užijeme, tak jak je někde vidím, tak se hned zajímám, jestli mi je dají. Tady teď pokračují ve výměně pod tratí a prý si je můžu odvézt 🙂 Děláme z nich pevný podklad u krmelišť a manipulační plochy, a poslední dobou též používáme na výměnu sloupků u ohrad.

Tož si kupte takovou směs, která se vám složením bude líbit, a je to. Výrobců jsou mraky, směsí také, ale v těch směsích jsou zachované právě ty potřebné poměry živin. Já vůbec nekoukám na to, co za směs kupuju, u nás jsou dostupné Sehnoutek a Energys, beru co je zrovna po ruce, 8 slepic střídá produkci 8 a 7 vajec obden. 

Ale ano, přiznávám, mně jde u těch slepic o vejce. Nikoli o slepičí dobu dožití. Mám taky hybridky a nechovám nějaké dlouhověké plemeno, a ty slepice na třech letech prostě odcházejí na opotřebení, nikoli na nějaké špatné látky z krmiv.

Ještě jsem zapomněla u těch bílkovinných zdrojů na pivovarské kvasnice, to moje holky taky rády.

Aha, já to brala jako že ta věta s bombama zazněla per huba, tak to jo.

Špatně vykastrovaných valachů je naprosté minimum a dá se to operativně napravit. Zato náladových kobyl jsem potkala podstatný podíl populace a žádná operace vám už nepomůže 😀 Já teda hlasuju pro valacha. Navíc i hřebec se dá v pohodě ujezdit s kobylama, pokud je dobře vychovaný.

Mj. dobrá výchova bude váš první  zájem, ať už si budete pořizovat kobylu nebo valacha.

Já říkám “kolik jsi (u)jezdil koní, tolikrát jsi jezdcem” 🙂

Tak komu co srpen prozatím napekl? Já mám okurky, cukety, snaživě jsem orvala z rajčat, co šlo (výhony, listy, vrcholy), snad tedy začnou dozrávat. Kopla jsem do brambor a jsou tam slušné kousky, výnos 1:10 bude dodržen, ještě zkusím trochu zalít, aby povyskočily ty maličké, bohužel normálně brambory nezalévám, neb není moc jak. Snad tím zalitím nepříjemně překvapím hnusáka hryzce. Měla jsem hojnost ledových salátů i ředkviček, na dýních se objevují první kuličky budoucích Hokaido (žerou slepice tyhle dýně? lepší uvařit? U nás to jinak nikdo nežere). Vyrostly mi tři rostliny kukuřice, ale jsou takové nedomrlé, hádám z toho nic nebude, a ještě hrozí, že to sklidí srnka. A celkem utěšeně kvete a plodí hrášek, tak snad bude co do mrazáku. Jo a melounky ze semen vypěstěné nechcíply (rostliny) a též se snaživě vyplazily z truhlíků, a prozatím se za kvítky chvějí tři prouhaté kuličky. Jedna kulička, kterou jsem objevila ještě v červenci, zčernala a scípla, ale tyhle tři zatím drží, tak si počkám, kdy zajdou ony 🙂

Co červenec neuvaří, srpen nedopeče. 

Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče. 

V srpnu již nelze slunci mnoho věřit. 

I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. 

Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí. 

Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká. 

V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje. 

Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. 

Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy. 

Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává. 

Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí. 

Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku. 

Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.

Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší. 

V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda. 

Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí. 

Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno. 

Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima. 

Když pálí srpen,bude pálit i víno. 

Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. 

Moc hub srpnových - moc vánic sněhových. 

Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu. 

Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný. 

Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.

https://www.pranostika.cz/srpen.html

A můžete třeba nějaké zavařeniny ze šťáv, rajčatové pyré, rozmixovanou zeleninu (třeba tu cibuli)? Zkoušla jste k tomu pokrmu třeba přidat jen cibulovou šťávu, aby se to jako ohvízdlo tou příchutí? Musí se i z cibule dát udělat protlak… Aby tam té vlákniny nebylo tolik.

Hmmm mám chuť na rybičkovou pomazánku!

Třeba je tatíček smířen s tím, že si pořizuje koníčka, na kterém cérečka bude rajtovat. A to “starání se” je myšleno tak, že za tím koníkem musí cérečka každý den do maštale dojít a zavobstarat ty základní věci. A že maštal bude v oddíle a tatíček nad tím vším bude držet stráž, finanční deštník a napřaženou ruku. Pak by to bylo fajn. 

No ale do té rovnice mi nezapadá vůbec pak ten dotaz. Páč to by přece někdo z těch rozumných koňáků okolo cérečce prozradil, jak to dlouho trvá, než se naučí jezdit. Třeba ta její budoucí “trenérka”, která holčinu aspoň třeba zná a má tucha, zda je děvče rozkydlá hromdopolice a nebo naděje pro příští olympiádu v atletice.

Tak to já zase sbírám jen to, co má “rourky zespodu” kromě satana a hořčáků. Pak ještě poznám tu lišku a bedlu jedlou (jakože tu jsem fakt nakoukala, abych nebrala zahradní a jiné pochoutky). A nic jiného. Páč já jsem jen uživatel, nepoznám václavku ani jidášovo ucho ani ty mozky ani jiné slizky 😀

Teď budu asi častěji chodit se svým novým amantem, ten je znalec a pozná i různé ty houby “s knížkou zespodu”, a že prý proč ty holubinky a jiné lahůdky nesbírám, tak jsem mu oznámila, že fajn, že všechny knížky kromě lišek jsou jeho (lišky v polívce mňam mňam) a já si budu sbírat ty hřiby 😀

Tož jsem narazila na zřejmě modernu, přechylování slova “host”. iRozhlas: “Hostkou vysílání Českého rozhlasu Plus k tomu byla socioložka …”

K tomu text z FF UK

Tak to já tedy používat nebudu. Zvláštní, že se to iRozhlas nějak snaží propašovat. Donynějška psávali “hostem” nebo “host” i pro baby.

Taky už mi vlastně “dorostla” kamarádka veterinářka 😀 Bývalá spolužačka.

Já mám pocit, že pískovec ani není kyselý, nebo aspoň ne tolik jako ta žula. Takže pro mě osobně i lepší startovací čára. No a o rozdílu ve zpracovatelnosti těch dvou půd se nemusím zmiňovat.

To je boží příběh! 😀

Bílkoviny v statkovém krmivu můžete doplnit buď živočišné (maso, masné zbytky, rybí-masokostní-krevní moučka, kysané mléčné výrobky nebo výrobní zbytky, hmyz a jiní členovci) a nebo rostlinné (zpravidla boboviny neboli luštěniny, ideálně ještě upravené pro lepší stravitelnost. Na bílkovinu bohatá semena nebo ořechy, to byste se totiž nedoplatil…). Pokud vám tak vadí krmit komerční krmnou směs, ale nevadilo by tám krmit komerční “vitamíny”, tak můžete doplnit též bílkovinným nebo aminokyselinovým koncentrátem určeným pro nosnice.

Nicméně: laborování se složením KD, pravidelné míchání směsi (trvanlivost bez konzervantů a stabilizátorů), vychytání homogenizace domácí směsi (pořízení šrotovače, jak zařídit aby práškové součásti nekončily na dně nádoby nesežrané…), obstarávání jednotlivých komponent a jejich skladování v odpovídajících podmínkách… to jsou všechno čas a peníze. Tak bych být vámi nejprv hodila tuhle myšlenku na papír v číslech a pak teprve se rozhodla.

My jsme na skále a na perku, máme tak 10 cm drnu a pod tím je rozpadlá žula. A tahle metoda funguje naprosto skvěle. Takže já se toho u vás nebojím ;-)

Asi uvažujete koně v boxu, že. My máme koně venku, a tak když se přijde ke koním, nejprve se místuje a sbírají bobky ve výběhu, poté se dává voda a seno a nakonec se dává žlabové krmení. Nečistí se, pokud se s koňmi nejde pracovat. Máme tam důchodce, s kterým se nic nedělá, tak ten se nečistil asi už půl roku. Teda vlastně kopyta se mu čistí - vždycky při korekturách 😀

U rodinných koní na boxech jsme ráno přišli, dali ohlávky a vodítka, vybrali z kopyt (na dvoře nesměly být nášlapky) a odvedli do výběhu. Pak místování, voda, seno, krmení do žlabu na večer, zametání. Odpoledne nejprve pro koně do výběhu, dovést do stáje, pak čištění podle toho, jestli se s nimi něco dělalo, v případě potřeby zamést.

U koní v dostihové stáji vyvodit chovné kobyly na pastviny, rozdat ranní seno, potom místování, potom jádro, vodu řešily napaječky, potom zametání, nanosit cajky, vyčistit a vybrat kopyta, nasedlat, odtrénovat, vyvodit a/nebo osprchovat, vyčistit švice, zamést. V poledne jádro a případně doplnění sena. Odpoledne dát seno na noc, vymístovat, jádro, kobyly z pastvy, zamést.

Ve volném chovu tady v okolí - jednou za týden vizuální kontrola, zda je stádo v ohradě. Vodu řeší potok, krmení řeší tráva, v zimě se tam postaví pár balíků sena.

Já věděla, že mi to jméno něco říká! A ona to byla loďka, o které jsem četla.