Hele mě takhle žral hlínu Jack… ale jenom některou a zásadně z květináčů nebo truhlíků venku na zahradě jako volně ze země ne…. syn si vždycky dělal srandu, že asi kupuju dobrou hlínu…
Tak nevim, co v ní bylo tak zajímavého… někdy jsem musela kolem květináče dát ohrádku protože na zahradě neměl trvalý dohled.
Jo takhle mi předchozí fena vyslupála plnou pánev oleje, co stála na sporáku… to jsem teda čekala, že se opravdu posere… a nic…žádnej průjem se nekonal.
Já kopce nesnáším, raději rovinu….na chození určitě… na druhou stranu jako rozený podkrušnohorec si neumím představit, že nevidím panorama těch kopců…
Jenom k těm JE… Černobyl bouchnul, protože tam prováděli nějakou zkoušku a teda takhle ošklivě to dopadlo… mohl za to i typ reaktoru a ten my tady nemáme. A Fukušima… možná kdyby nestála u moře a stála víc ve vnitrozemí, tak by se taky nic nestalo.
U JE alespoň tady u nás vidím nej nebezpečí taky v tom, že na ní někdo hodí bombu.
No ať už budeme vyrábět elektrickou energii jakkoliv, tak hlavně, aby jí bylo dost v každém ročním období, ve dne v noci a aby byla za nějaký normální peníze, protože nedostatek může klidně způsobit to, že se tady začneme rubat a to nikdo nechce.
Škoda, že tady nemáme víc velkých řek vhodných pro vodní elektrárny… to by se ta elektřina vyráběla..
Dneska v parku v lektnínovém jezírku normálně volavka… jsem si nejdřív myslela, že je umělá, co by volavka dělala uprostřed města, ale nebyla.
A teda letos máme nějaký nepoměr divokých kachniček… kluci vs holky 4:1 … na jezírku jeden kačer… si říkám, kde jsou všechny kačeny a pak potkáme po cestě 3 kačeří frajery a jednu slečnu, jak si to štrádujou k jezírku.
Tak teď jsem koukala, jestli už je to na stream cinema a ještě není…
No tak já tuhle možnost využít nemůžu, protože běžné platformy už jsem si dříve platívala a systém to pozná… takže já bych si ten měsíc zaplatit musela. Ale jak jsem psala.. většinou pro nové zákazníky nějaké období zdarma nabízejí a když už je série komplet k dispozici, tak se to dá zadáčo zkouknout.
Jen pozor… nezapomenout to potom odhlásit, jinak to automaticky pokračuje a za to už se platí.
Hele, tak teď jsem na oneplay koukla…je tam teda 1.díl, víc zatím ne…
Já to u serošů, který třeba běžej na platformách, který nemám placený dělám tak, že počkám, až ta naskočí celá serie a pak si to zaplatím na měsíc a zkouknu to jako maraton…teda pokud to už není na stream cinema…a to tam většinou je…
U některých platforem nabízejí třeba i měsíc zdarma, když si nový zákazník možná i u toho oneplay…nebo zkusit někoho z rodiny nebo známých, jestli nemá placeno na více zařízeních a nemá třeba pro jedno zařízení volné…na mě takhle jela dcera…
Otázka je, kdy to do “normálního” vysílání pustí…někdy je to skoro hned nebo je to na oneplay třeba jenom díl napřed, někdy to docela trvá…
Možná bych zkusila nějakým “přehraj to” nebo na něčem podobným, nevím, co teď funguje.
Jo četla jsem to …Sexy Lordovi jsem hodně fandila…čekala jsem, jestli po zranění v loni bude letos běhat nebo ne a teď na mě vyskočilo toto…😴
Na Oneplay je to ke zhlédnutí…..
Tak dnes kontrolní vážení a teda jsem z toho zklamaná…čekala jsem, že zase budeme mít dole kilíčko, ale máme dole cca 400 gramů…což je teda na jednu stranu dobrá zpráva…nepřibrala, ale pro mě trochu zklamání.
A to nám začíná období, kdy teploty začnou stoupat nad provozní teplotu Giny…no a zrovna ve chvíli, kdy jsem si říkala, jak “rychle” chodí a i tu “procházku” často natáhne na 45 minut…
No tak bojujeme dál…
Hele …upřímně couračku jsem ani nezvažovala…třeba Jessinka jí doma měla, ale u toho lapiňáka nevim…ono myslím, že kdybych měla jenom Árčího, tak by byl možná klid, ale všeobecná radost mých psů, že se vrací z lovu matka živitelka, u něj to nadšení vygraduje až do přetočení a to nechci.
Nezkoušela jsem, ale mám obavy, že kdybych tu couračku musela použít, abych si třeba “vynutila” povel ke mně, tak vlastně vezmu couračku do ruky a Máťu jako první napadne “aháá, Árčí má vodítko, tak to se jde ven”…a místo, aby se situace zklidnila, tak ještě vygraduje.
Ne ono je to všechno o tom nebo na to má lví podíl, že moji psi mají nastavené nějaké stereotypy, rituály, které nám všem vyhovují a pokud bych měla aktivně “nastoupit" na lapiňu, tak budu muset zasáhnout i do toho rituálu mých psů…a to se mi prostě nechce.
Otevřu dveře…Máťa letí pro plyšáka, Gina letí zasednout schody…tam si musíme podat packu a dát 1-3 pusinky a pak se otočí a nacválá do obýváku, kde Mates mezitím pobíhá nadšeně sem a tam s plyšákem. Moje pravidla zní jasně “neštěkat, neskákat”…ostatní je povoleno…..no a teď stejná situace s lapinou…otevřu dveře…a defakto oba moji psy se otočí a běží pryč…no a co udělá chudák Árčí, no letí taky a řve…a já potřebuju, aby “neštěkal, neskákal, nekousal přeneseně do Máti”…zároveň ale potřebuju, aby mi Gina mohla dát v klidu pusinku a aby si Máťa mohl radostně pobíhat s tím plyšákem….za mě je mrkev naprosto na pohodu…navíc není snědena, tak max trochu ohlodaná a dá se tedy použít opakovaně.
Nechci řešit poslušnost, prostě jen jsem mu nějak potřebovala pomoc se zvládnutím té situace…což se mi z mého pohledu zadařilo…zbytek “kousání” zvládám ručně, stručně…tam to je spíš o tom, abych si nastavila mozek na režim “vždy ve střehu”…protože někdy prostě zapomenu nebo si neuvědomím, že určitá situace ho dostane do režimu “velké juchuchů” a prostě nestihnu ho stopnout preventivně.
No …jako i Jack i Máťa jsou/byli hluční vítači, no tak jsou naučení, že si hned letí pro hračku, v Máťovo případě pro plyšáka…u Árčího to nefunguje.
Zároveň teda musí říct, že za normálních okolností stačí Árčího okřiknout, aby zklidnil hormon, ale když jezdím z práce v době večeře, tak to neslyší, nevidí…zkoušela jsem ho chytnout za flígr a vyhodit na chodbu a pustit ho do obýváku, až se uklidí…ale to je na prd, protože odchytit ječící tryskomyš je kolikrát nad moje síly.
No tak prostě otevřu dveře a vrazím mu do tlamy mrkev…ne jako odměnu, ale aby mu pomohla udržet emoce na uzdě a to funguje velmi dobře.
Další problé, co jsme měli byl při posledním večerním čůranda na zahradě…otevřu dveře a lapiňák letěj s jekotem do zahrady a samozřejě sebou strhnul i Máťu…což je nepřijatelný, aby po půl desátý večer takhle řvali…mám sousedy a fakt je nechci takhle rušit…zařvat nemůžu…kvůlivá sousedů…no tak jsem psi naučila, že ze dveří vyjdeme v klidu, uděláme nějaký sedni, lehni, dej pac, dostanou piškotek a pak si jde každej v klidu po svém.
U mě doma je i problém s tím okřikáváním, protože byť Árčího oslovím jménem, tak Máťa si bere všechno strašně osobně, jakože jsem okřikla jeho…na něj se musí vlídně a radostně…
Jinak na druhou stranu musím říct, že s lapiňákem je veskrze lehké pořízení…je dobře motivovatelnej na odměny a s vidinou odměny přepne do režimu “pekelně se soustředí” a klíďo udělá na povel trojné salto s třemi vruty a absolutně ho nevyruší žádné okolní ruchy a vzruchy…..
Tam je prostě chyba ve mně…já funguju se psy jinak a za ta léta to mám tak stereotypně naučené, že nějak nemůžu přešaltit….a ani se mi nechce…v létě už si dcera lapiňáka odveze …a těch pár dní v měsíci, co mi ho přiveze na hlídání, když bude mít odpolední, to asi přežijem.
Ono to vypadá, že si na lapiňu furt stěžuju, ale obecně musím říct, že je to strašně hodnej a spolupracující pejsek, takový usměvavý zlatíčko…jen prostě v těch detailech to úplně nezapadá do toho, jak se psy funguju já.
Tohle je děs…já mám “špatný svědomí” i když naložím psy do auta a než sednu, nastartuju a zotvírám okna, tak že ta tu chvilku musí být v tom dusnu…
Vůbec to nechápu, proč to lidi dělaj, když už jedou někam, kde ví, že ta pes nesmí a nebo ho sebou vzít nechtějí (protože u nás do zoo psy normálně můžou, nevím jak tam), tak prostě psa nechám v pohodlí domova a netáhnu ho sebou.
Spousta lidí se psy obráží i památky, ale prostě na se u psa vystřídají…
Já bych takový lidi, co nechají psa nebo dítě zavřený v autě, do toho auta zavřela taky, ať si to pěkně vyzkoušejí…
My měli kdysi na zahradě haldu hlíny, když se vyhrabala díra na bazén… jako docela dlouho, až to začlo zarůstat a teda musím říct, že i docela pěkně, divým rostlinstvem a kvítím. Já takovou tu divočinu miluju… sem tam blatouch, vlčí máky, hluchavky… atd atd no prostě se to přírodě povedlo. Afgán to miloval, protože vyběhl nahoru a měl to jako rozhlednu, halda byla vyšší než ploty a tak viděl do zahrad sousedům… aneb “ stojím vysoko, vidím daleko”
Nakonec jsme to roztahaly na části zahrady, kde nebyla tráva a teda sice trochu zvedli terén, ale na placato. Ale my v tom měli šutry veliký… ty se vybraly …
A teda zpětně musím říct, že lituju, že jsme si tu haldu nenechali… Gině by se rozhledna určo taky líbila.
dorazila nová pyžamka….a montérky doufám taky…🙃
No když jsme u těch lapin, tak já musí teda mimo téma…
Dcera se vždycky trochu čertí, když Árčího nazývám “zloprcek”…ale nemám jinou ekvivalentu. On trošku nezvládá emoce resp. ne vždycky se mu povede při nějakém např. “juchuchů babí přišla” a nebo “juchuchů, jdeme ven” popadnou plyšáka, aby ty svoje emoce přenesl do něj, takže se stává, že kouše…ne ve zlém a vůbec to nebolí, ale z mého pohledu zákeřně a většinou má po ruce, resp. u tlamajzny našeho Máťu a tak kouše do něj, třeba zezadu do nohy…a při velikosti mých psů a velikosti lapiňáka mě prostě jiné označení než “zloprcek” nenapadá…snažila jsem se chování stopnout, přesměrovat…prostě na to nemám patrony, pro mě je lapina jak živý stříbro, neuchopitelná, v emocích nezastavitelná…takže to řeším tak, že mu srabácky podstrčím kus mrkve…ale někdy zapomenu jí mít připavenou..
Ale proč to píšu…nedávno mi dcera posílala screen FB příspěvku, kde majitelka lapiny k fotce svého psa připsala koment “Náš zloprcek je od dnešního dne veterán”
Dcera říkala, že v životě neslyšela od nikoho, že by použil slovo “zloprcek” až teda u mě, kdy občas takhle označím našeho Árčíka a teď u té paní, co takhle označila svýho lapiňáka. To je ale náhodička…😂
No hurááá 👍
To jsou takové ironie…když člověk chce, aby pes netahal, tak táhne a když chce, aby táhnul, tak je z něj netahající “vzorňák”😄