Jak se vám venčí?

..také držím  palce 🍀

My dnes s Doroušem na převazu, krásně se to hojí a operovat se nebude, paní doktorka úplně jiný názor než doktor.

Fram dnes zvládnul počkat doma, takže se venčilo jen nadvakrát, první šla sekce senioři plus invalidé🙂)).

Nemůžu se zbavit dojmu, že se Gučka Dorovi posmíval, že chodí na flexině, když má dobrou náladu, směje se jako člověk.Nepodařila se jediná seriózní fotografie🤣

To černý v hubě není zubní kámen, abyste si nemysleli 🙂, má tak pigmentovaný dásně.

Výlet s Framem jsme zakončili v hospodě U paviána, musela jsem vyfotit interiér, moc se mi tam líbí a výborně vaří, takovou rakousko uherskou kuchyni. Fram byl v restauraci poprvé a vedl si tam dobře.

Na loukách hodně stop zvěře a spousta posedů,  Framík byl trochu vzrušený a já ve střehu, dokonce jsem ho na chvíli radši vzala na vodítko, pak si zvyknul a začal mě zase vnímat.

Doron:

My dnes s Doroušem na převazu, krásně se to hojí a operovat se nebude, paní doktorka úplně jiný názor než doktor.

Fram dnes zvládnul počkat doma, takže se venčilo jen nadvakrát, první šla sekce senioři plus invalidé🙂)).

Nemůžu se zbavit dojmu, že se Gučka Dorovi posmíval, že chodí na flexině, když má dobrou náladu, směje se jako člověk.Nepodařila se jediná seriózní fotografie🤣

To černý v hubě není zubní kámen, abyste si nemysleli 🙂, má tak pigmentovaný dásně.

Zajímavý obličeje umí a směje se pěkně šibalsky. 😁

On je takovej spíš člověk ;)

Krásný úsměvy. Já jim říkám taky “zakletý princezny”😻

děkuji🙂

Doron:

My dnes s Doroušem na převazu, krásně se to hojí a operovat se nebude, paní doktorka úplně jiný názor než doktor.

Fram dnes zvládnul počkat doma, takže se venčilo jen nadvakrát, první šla sekce senioři plus invalidé🙂)).

Nemůžu se zbavit dojmu, že se Gučka Dorovi posmíval, že chodí na flexině, když má dobrou náladu, směje se jako člověk.Nepodařila se jediná seriózní fotografie🤣

To černý v hubě není zubní kámen, abyste si nemysleli 🙂, má tak pigmentovaný dásně.

Gučka je pěkný posměváček, takový obličeje 🤣 a Doroušek se snad i  na pár fotkách stydí, vidím! Že jo..

Framík je v hospodě i venku vzorňák a hlavně, že umí počkat sám doma. Máte úžasnou smečku, šťastná to žena 🍀🌷

se Gučka Dorovi posmíval

Já taky ne 😀

Komiksy jako dycky boží, tlemim se tu od rána 🤣

Dík.

Tohle je obojí přesně to, že to přijde cvaknutím, takhle “.” . Prostě se člověk podívá a vidí to tam, jsem se podívala na ty tři a okamžitě byly bubliny. Jediný, co jsem potřebovala bylo to správný slovo. Tak jsem šla za mužem svým a řikám mu, že nemůžu  najít slovo, že Otylka, Otýlie, Obezita se mi tam nehodí. Nahodil maltu a pak nahodil machnu. Dokonale to tam sedlo.

A ešče tadykle sem zapomněla 😀

My vyrazili včéra…nějak jsem nekoukla na hodiny kolik je, venku světlo, vůbec mě nenapadlo, že už je po půl šestý, takže když jsme došli na louku, tak se začalo brutálně stmívat…

Tak si říkám “oběhneme louku a pomažem domů”…no oběhneme louku, to se líp řekne, ale hůř udělá…Ginu připnu na stopovačku 20m a ona si odejde čmuchat rozrytiny od prasat…tak já pokračuju a najednou dojdu na konec stopky, tak se otočím, co tam ta Gina dělá a madam leží na zemi. Tak to teda ve mně hrklo, protože v lednu jsem teda byla nonstop v práci, tak jsme tomu pohybu moc nedaly, ale že by mi vypadla tak z kondice, že ujde 1,5 kiláku a už nemůžu?? V zimě??…takže první co mě napadlo, že teda problém se srdíčkem a už se o mě pokoušely mrákoty….no tak prdlajs..jakmile jsem šla směrem k rozrytým místům, tak madam vyskočila a prej jdeme čmuchat. Takže to, že někam nechce dovedla k dokonalosti…ono nestačí, že jí kolikrát táhnu za sebou jak kozu, že se za mnou táhne jak smrad a dává svým výrazem dost jasně najevo, co si myslí o tom, že jdeme např do lesa…né, tak madam si rovnou lehne….no nicméně její umíněnost je lepší varianta než nějaká nemoc.

Domů jsme se vraceli už za tmy…ještěže je sníh, tak to není úplně tma tmoucí, ale i tak jsem to chtěla vzít raději cestou mezi domy, než “prasečím” lesíkem…ale to bych musela jít z kopečka na omega klouzavý cestě, tak jsem si řekla, že raději risknu ty prasata než zlomenou nohu a tak jsem celou cestu lesíkem zpívala “šly panenky silnicí, silnicí, silnicí…” aby o nás prasátka věděla a dost jsem si oddechla, když jsme z lesíku vylezly…jako já mám z těch divočáků fakt vítr…

A začalo sněžit a byla to úplná pohádka…na konci cesty, kdy už začíná asfaltka Gina říká “tak bychom si to mohly dát ještě jednou, mě se ještě domů nechce”….no na to, že z mého pohledu ještě před chvílí umírala na infarkt, tak dobrý…

…tak já pokračuju a najednou dojdu na konec stopky, tak se otočím,

😀 😀 

nemá to být obráceně? Źe pes dojde na konec stopky a otočí se? 😀 Pardon. Já musela 😀

edit. ale asi by ve mě taky hrklo, co se děje.

, když jsme z lesíku vylezly…jako já mám z těch divočáků fakt vítr…

vítejte v klubu. Já jsem se v pátek spouštěla takovým krpálem v lesích, radši, než abych prošla houštinou, kde se dá předpokládat prasečí ležení, že jsem si kus sjela po zadku. Je to tam tak zahuštění, ta část cesty, že tam by mi nepomohla ani slovenská hymna.

…tak já pokračuju a najednou dojdu na konec stopky, tak se otočím, 😀 😀 nemá to být obráceně? Źe pes dojde na konec stopky a otočí se? 😀 Pardon. Já musela 😀

Tak u nás v 99% případů dojdu na konec stopky já, protože i pomalá chůze je rychlejší než tempo, kterým se pohybuje Gina při průzkumu terénu…a to jedno procento je, když mi Ginu něco rozhodí…povětšinou nějakej štěkající pes nebo podezřelá osobnost…tak to potom dojde na konec stopky ona a říká “děléj, budeme je sledovat” a já jí říkám “co blbneš, já nikoho sledovat nebudu”…a naopak, když dojdu na konec stopky já, tak říkám Gině “tvl dělej…jdeme” a ona “ panebože, to je furt spěchu, vždyť už letím…”…jo letím, to bych si snad stihla dát i cígo, než ujde těch 20 metrů (ale pozor, ona u toho umí nasadit výraz jakože …letííím..ale neletí, courá se….a nedej bože, když má klusat…to teda kluše, ale s výrazem “no to jste se snad pokakali…kam letíte proboha…procházka je od slova PROCHÁZET SE a ne že běžíme”

Ale všechno je lepší, než když byla mladej plašan a lovila mi terénní motorky, osamnělé chodce, běžce, cyklisty, cizí psy na vzdálenost i 100 metrů a dokonce i stíny aut, co jezdila na mostě nad námi a jejich stíny se pohybovaly před námi na zemi….to bylo fakty o zdraví a zavánělo to vykloubeným ramenem a nebo já, jak mě za sebou potáhne v poloze ležícího střelce….jeden čas to vůbec nešlo ani na couračce, ani na flexině, protože to fakty bylo o zdraví….to zlatá čuchací a courající se Gina….

Ale všechno je lepší, než

 Vím a chápu. Velmi, velmi si pamatuju moje začátky s Tali, kdy jsem lítala vzduchem jak Mery Popins, bez deštníku teda, a celá zoufalá si říkala, proč proboha!! proč proboha si ten pes nemůže normálně jít a čmuchat!! A dokonce si pamatuju, kdy se tak prvně stalo, kde to bylo a jak jsem byla šíleně ščastná. Bylo to při večerní procházce, kdy jsem šla jen s ní a u vedlejšího paneláku TO PŘIŠLO!!  Skorem jsem hlasem zaplakala. A taky si pamatuju, že když pak začala podruhý hárat, dostavila se fáze - Stojíme-čučíme. Já sem se bála, že je NEMOCNÁ! Pak že je nemocnej i Rumouš, protože ten se přidal - Takyčučim. A to zas bylo taky vo nerf, páč sme furt stáli a čučeli 😀 😀 Člověk je furt nespokojenej 😀

“nemá to být obráceně? Źe pes dojde na konec stopky a otočí se? 😀”

musím přitakat Sardullah
vidím to tak, že tohle je jeden ze zákldních rysů pyrenejské ŽENY 😎😀

hmn:

“nemá to být obráceně? Źe pes dojde na konec stopky a otočí se? 😀”

musím přitakat Sardullah
vidím to tak, že tohle je jeden ze zákldních rysů pyrenejské ŽENY 😎😀

No tím pádem u nás je svět ještě v pořádku….protože než vlát za psem, tak radši za sebou potáhnu načuřelou Kanimůru…😉

Jéé, tam jsem vyrůstala, než mě to odválo na Kysuce 👍