»
Odpověď na příspěvek uživatele
Horsana z 04.05.2026, 08:42:07
No hej, možete a musite být spokojna, lebo to je vela roboty, čo ste urobili vy a aji on.
je to úžasný zvíře.Ukazovala jsem ho kamarádce koňařce, byla u mě na návštěvě a říkala, že ho bude ještě kus - to mě překvapilo, přišel mi malý. Má pravdu?
Jsem ráda, že se článek líbil, já si právě říkala, že takhle sesumírovaný to člověk uvidí jinak. Jen jsem tam - kvůli ohledům pro citlivější čtenáře, nedávala ty detaily těch šílených ran, takže v tom to sesumírovaný úplně nemáte 🙂 . Zoran, tak jako Fox má taky úkol, fakt. Stejně tak jako se ve mě všechno sevře, když vidím ty pvní fotky, tak pokaždý, když vidím, to kratinký video, jak se zvedl, tak mám prostě hroznou radost, to byl úžasnej okamžik, stejně jako ta procházka po klinice, před stěhováním, když člověk viděl jeho zvědavost. Člověk má prostě hubu kolem celý hlavy. A věřím, že i když u vás všech tam kolem něj na to asi není takový prostor na to, vmímat všechno, co se kolem něj děje a poposouvá, tak, že ty jeho pokroky i vám všem dělají radost.
Fox je kašpar. Bláznivej rezatej kašpar, šécko, co je rezatý je kašpar a on má nadělno přehršel. Je to Váš osobní kašpar.
Tenhle pocit vzpomínání jsem měla u naší Bubinky, vždycky když se tak zvláštně zamyslela, přišlo mi, že čeká na svého původního majitele. Byla z útulku. U ní jsem to měla hodně často a silně. U té první vůbec, to byla životní ranařka, která brala věci tak, jak jdou, ale tahle druhá - často mi to přišlo líto - kvůli ní, že pořád, pořád čeká. Že jí u nás je dobře, raduje se, má kolem sebe smečku, nás, výlety, vycházky, hraní, mazlení, ale……..že pořád věrně čeká a já, ač bych moc chtěla, jí to nedokážu nahradit, nebo jak to říct. Ale…..kdo ví, co jim běží hlavou, třebas Fox spřádá plány, jak uloví tu babu, co je za kopcem, nebo ešivá nedostane tu druhou, co je u vesnice za polem…… 😀