Zdravíčko, nerad Vám lezu do tématu, ale mám jeden dotaz a spíše smeřovaný na slečny. Předběžně vybírám auto to přítelkyni a prostě na to nemám oko. Jedná spíše o auto do města a pravděpodobně v budoucnu o dojíždění do práce (její firmu kde pracuje zavírají). Nemusí (spíš nesmí) to být něco výkoného, ale něco běžného, co nejmenší spotřeba a tak. Pro mě jsou to cizí vody, protože jakožto typický kluk jsem se nekoukal pod 110kW, spotřeba mě nezajímala a vzhledově mám jiný nároky. 😂 Tudíž mě zajímá Vaše názory a tipy. Z přítelkyně dostat nějakou informaci a představu ohledně aut je nadlidský úkol.
Každopádně Fábce bych se rád vyhnul, francouz nepřipadá v úvahu. Něco spíše menšího aby mohla lépe parkovat a na více místech. Já se svým dlouhým sedanem mám docela problémy se někde vytáčet a parkovat.
Zatím mám na seznamu Seat IBizu 1.2 TDI a Volvo C30. Například tohle když pominu ten zadek tak ta barevná kombinace se sedačkami je fakt super. Volvo mám rád, táta má starou V70 s 2,5l turbodieselem a přítelkyně Volvá má taky ráda kvůli známé bezbečnosti a tohle je jediný Volvo co se jí líbí - zbytek jako V a S verze se jí nelíbí. Malá spotřeba a tři dveřové auta můžou být na seznamu.
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 22.02.2025, 19:44:59
Honda jazz. Za mě super auto. Malé a přitom neuvěřitelně prostorné. Má tam pohodlí i můj dvoumetrový muž. Auto mi doporučil brácha, který pořád prohlíží katalogy aut a katalog ojetin si bere snad i na záchod .
hlasuji za Yarise - i doga se poskládala do kufru. Najeli jsme v Yarisech spoustu kilometrů - od Skotska po Itálii… nikdy žádná potíž (když pominu to, že si jedna paní v silném autě nevšimla semaforů a slisovala Yariska mezi ni a auto stojící před námi - ale i to odnesly jen plechy). Našeho prvního Yarise dojezdili naši mládežníci - bez chyby jezdil celých jedenáct let a ještě byl prodán a dál jezdil…
Toyotě jsme věrní a nemáme jediný důvod nebýt. Doufám, že jsem to právě nezakřikla a že Chrudoš bude dál spokojeně sloužit (Chrudoš = C-HR)
U nás bylo . Chodilo se každý měsíc do poradny, měly jsme stálou dr., starší, pečlivou paní.
Do poradny jsem každý měsíc chodila taky, ale ne ke spešl fyzioterapeutovi. Například že se dítě nemá plazit, ale má se mu ukazovat, že má používat kolínka, jsem nevěděla. Nebo že se nemají používat chodítka, taky nikdo neřekl, na to jsem si přišla sama, že dítě do ničeho takového cpat nebudu.
A autem neporadím, protože mně vyhovuje Fabia nebo bych chtěla VW.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 23.02.2025, 07:20:54
U nás taky byla poradna, chodili jsme každý měsíc. Doktorka, mimochodem ta stejná, ke které jsem od malička chodila já, byla skvělá, měla spoustu zkušeností a byla velmi pečlivá. Tehdy se sice nechodilo k fyzioterapeutům, snad ani nebyli, ono se dřív všechno tak nehrotilo jako teď.
Co to je, že se děti nemají plazit? Proč? Některé se plazí, některé ne, a stejně se obě naučí lézt a chodit, a některé ani neleze, posadí se a stoupne si. A naučí se lézt až po tom. Já tady ty moderní výkřiky beru se značnou rezervou. A kdybych měla miminko (jen teoreticky), tak se budu řídit tím, čím jsem se řídila, když se mi narodily děti, kterým je dnes 39 a 34 let. Tedy zkušenostmi mé maminky, doporučeními té lékařky, která byla na stejné vlně, a hlavně zdravým rozumem. Ne, že bych odmítala vyšetření, kdepak, ale různá dnešní doporučení bych opravdu velmi velmi zvažovala.
já jsem taky babička..a jsem “Pežoťačka” od 1988..první 309-červená, dovezená přímo z Francie..motor 1,9..pak 406-měl chlap teda služební..A pak už sama jsem měla malou 106,a teď mám 206..Nedám na ně dopustit,ale vy Francouze nechcete..Kromě výfuku -u obou malých a brzd u 206 (rok výroby 2008)jsem do nich nemusela nic investovat..Parkuju venku..V obou předních blatnících mám důlky(někdo,jak vyjížděl,tak se otřel,ale aspoň si ho z dálky poznám..oba stříbrné..super barva..
Ale je to jenom můj názor..zase bych šla do "Pežota"
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 23.02.2025, 07:35:45
Mezi doktory byl vždycky rozdíl, tehdy i teď. Výborný pediatr byl vždycky k nezaplacení. Já netvrdím, že jsou to dnes moderní výkřiky nebo nejsou, nevím. Moje děti s vnučkami se podle nich řídí, já jim do toho nekecám a věřím tomu, že holčičky prospívají dobře.
batole se plazit může ale nemusí, ne že nesmí záleží jak se plazí a jak dlouho
Ano, nenapsala jsem to úplně přesně, bylo to takto myšleno. A třeba ohledně sezení nám tehdy pediatr dítě doporučoval tahem za obě ručky posazovat, dnes se to nedělá, čeká se, až se dítě posadí samo.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 23.02.2025, 09:29:00
Já myslím, že to nebylo tahem za ručičky, tedy ne jak hadrovou panenku, ale dítě se aktivně ručičkami přitáhlo a posadilo. Drželo se samo za prst dospělého každou ručičkou… Sílily ruce i břišní svaly…
No nic, mladým bych se taky snažila do toho nekecat, ale byla by to muka 🙂.
Já myslím, že to nebylo tahem za ručičky, tedy ne jak hadrovou panenku, ale dítě se aktivně ručičkami přitáhlo a posadilo. Drželo se samo za prst dospělého každou ručičkou… Sílily ruce i břišní svaly…
No nic, mladým bych se taky snažila do toho nekecat, ale byla by to muka 🙂.
i držení hlavičky..posilovaly se svaly na krku,když se dítě samo přitahovalo..Moje dcera vůbec nelezla,sedla si jednoho dne v postýlce a ase za šprušle,a učila se chodit kolem dokola..A kluk ,ten zas lozil dost dlouho,než se postavil u konferenčního stolku a začal chodit kolem..Každé děcko je jiné…Za nás se muselo při chování držet zádíčka podložené rukou do roviny…a teď se děcko drží schoulené do klubka..nechápu..
Taky se za nás vodili děti za ruce, když to sami ještě neuměly. Já v tom dceru nechala vymáchat, pěkně ať si oťapkává nábytek a pak se pustila sama do prostoru. Starší generace si s tím celkem dělala starosti a chtěli dceři koupit chodítko. Teorie je taková, všechno to pomáhání dětem škodilo, měly zmrvené záda. Což je fakt, že moje generace má. Já sama mám vychýlený obratel. Neříkám, že dřív se dělalo vše špatně a teď správně, ale nepřišla mi moje a starší generace tak úžasně zdravá, abych lpěla na starých postupech a nezkusila se celkem striktně držet doporučení pediatričky. Což dělám pořád a že tchýňoví tím dost trpí 😂.
Jinak kdybych neměla Hondu, šla bych asi taky do Toyoty .
Jinak jsem na tom podobně jako Bobča, mám obzvláštní slabost pro Peugeot, ale prý už ta kvalita je jinde. Můj táta měl Peugeot 305 a můj muž, měl Peugeot 406 a kdyby ten mužův Peugeot nebyl otočený při havárii na střechu, tak by asi ještě jezdil. Měl jen prasklý sloupek v konstrukci, ale oprava by stála víc jak ojetina, tak jsme ho museli nechat jít, ale pro mě i mého muže je to dodnes bolestná vzpomínka. Trochu nám to zahojila ta Honda. Sranda auto do města.
Toyota Yaris mě teda nenapadla a něco jsem už pogooglil a nevypadá to tolik marně. Ještě mě dneska napadla Hyundai - buď i30 či třeba Getz a Honda Civic (která se mi hodně líbí).
Ty francouze prostě nemám rád a jsou mi hrozně nesympatičtí. Podle mě se jim od dob druhé světové (včetně) nic nepovedlo. 😃 Chápu a znám několik lidí co si nemůžou francouze vynachválit a pak znám i tu druhou skupinu bývalých majitelů kteří to jen zkritizovali. Co jsem viděl poslední modely aut a jejich provedení motorových prostorů tak je nechci. Teď nevím jaký to byl model, ale polovina motoru utopena (vlastně až k přístrojovce 😃) a nedá se na tom nic dělat. V tomto mi stačí to moje BMW kde je všechno na hlavu.
Takže jinak děkuji za Vaše nápady / pohledy / zkušenosti. 👍 Yaris jsem si zapsal na seznam.
Jako že děti měly “zmrvená záda” z toho, že jsme je vodili za ruku? Tak to jsem ještě neslyšela. Ale nesmyslů se rojí pořád plno…
Ne za jednu ruku, ale za obě, když ještě samo neumí chodit. V podstatě se dřív nahrazovala takto chodítka. Dneska se doporučuje obcházet nábytek a až se mu udělá svalstvo, jde …
chodila jsem v 9 měsících s rukama nad hlavou, jak mě to učili a podepsalo se to na mě tak, že jsem docela úspěšně běhala(100,800,1500) škoda, že jsem se tomu nevěnovala…raději škola na zvířátka.
k nohám…Když chci manžela poškádlit, tak na něj vytáhnu pařát a pořádně ho štípnu.
k autu… miluju svou C5 break, čím větší auto , tím větší přednost… kdybych chtěla kotrmelec do města, tak určo céčko.
