Také jsme dali bravecto na jaře a na klíšťáky funguje i teď. Taky se mi ale nelíbí, že to nemá repelentní účinek a klíšťata jsou všude… ale zase by s tím neměl chytit blechy… no všechno má pro a proti a příští jaro budu zase obtížně zvažovat, do čeho půjdu tentokrát.
Nojo, to máte pravdu, ale já jsem v tomhle sobec. Mám to nastavené tak, že od toho zvířete očekávám nějakej přínos a “službu” do mýho života, jinak bych si to zvíře, v dnešní době “nadbytečný luxus”, nepořizovala. Můžu a dokážu tomu dát hodně, ale nějaké požadavky mám, a tím je dáno i to, co a odkud jsem ochotná vzít 🙂 A že nejsem ochotná spolu-zachraňovat různé případy, co jsou dnes běžné a spoustě lidem to asi přijde normální… tak mně ne.
Nejsem znalec kočičích útulků, ale přijde mi, že tam jde taky o to množství koček, co mívají pospolu. Desítky jedinců, to se ty nemoce předávají, si myslím. Chápu, že lze zřídit karanténní místnost, místnost pro ty, co jsou pozitivní na to či ono, místnost pro ty, co jsou negativní… ale stejně vlastně nevím, jestli bych chtěla kočku z takového zařízení. Kde mají třeba 50 a víc koček, což je asi hned. Kdyby sem napsal někdo, kdo má zkušenost, mohlo by to být zajímavé 🙂
Naši si brali kočku z útulku psího, kde bylo neoficiálně také pár koček, no celkem třeba 15 ve dvou místnostech. Kočka byla zpočátku několik týdnů na antibiotikách, měla nějaké nachlazení, kterého se nemohla zbavit. Jinak je to ale perfektní kočka.
Kdybych sháněla kočku pro sebe, asi bych se první mrkla po inzerátech, na bazoš… a pak až po útulcích…
Myslím, že mezi "místními odborníky na krmení” Brit neprojde, ale já tomu moc nerozumím 🙂
Poslední větší diskuzi o granulích, která se tu vedla, najdete zde: https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/16527-opravdu-kvalitni-granule-pro-stene-nemeckeho-ovcaka/ Jen ty granule, co se v ní zmiňují, jsou obvykle mnohem dražší 🙂
Posoudit a odsoudit něco, o čem prakticky nic nevím, je ta nejjednodušší věc na světě 😉
Právě si vzpomínám, že Laře to pomohlo.
Nebarfuju, chvíli jsem to zkoušela, ale jen chvíli, krmím granulema.
Minulej útulkáč s tím problémy neměl.
Máte tu někdo zkušenosti s glandexem? Zajímaly by mě zkušenosti, jak dlouho nebo jak často to pes bral, aby to mělo efekt. Vím, že na ifauně se o tom psalo a vycházelo to docela dobře, že to fakt může zabrat.
Docházím k závěru, že pes má skutečně problémy se žlázkami. Zatím se mi nikdy nepovedlo vymáčknout je doma, nevím, jestli jsem jen moc nešikovná nebo co …. Popravdě mě moc nenadchává představa, že bysme s tím museli furt chodit na veterinu. Posledně mi přišlo i divný, jak rychle s tím byla doktorka hotová, a po dvou týdnech mi přijde, že už je má pes zase plné. No tak si říkám, jaké jsou možnosti.
Příbram je správně, máte dobrý oko na krajinu! 👍 😊
To je hezké, že to patří k plemeni. Knírač v něm určite bude, to už beru jako jisté 🙂 A k tomu něco teriéra a něco loveckého, taková akurátní směska pro mě.
Dnes bylo krásné ráno.
Když jsem byla malá, vždy jsme mívali polo-venkovní kočku a vždy jsme bydleli ve městě, dokonce dlouhé roky u frekventované silnice. Auto nepřejelo žádnou, kočka přirozeně mířila od silnice pryč na druhou stranu pozemku.
Rodiče mají polo-venkovní kočku v domečkové části města, tam je kočka snad v každém druhém baráku. Kočka se vezme domů ráno a odpoledne, jinak je venku. Když je hezky, chce být venku víc, když je hnusně, ráda se zašije doma. V mrazech má povolený pobyt doma nonstop, má na to připravený pelech a záchod v jedné místnosti.
U nás na sídlišti vídám jednu či dvě kočky na vodítku, jednu dokonce "venčenou" na volno. V jednom paneláku stranou od velkých silnich mají v přízemním bytě velkou smečku (minimálně 10 ks) a mají pro ně udělané schůdky do okna, takže se jen otevře okno a kočky si chodí sem a tam.
Mně se líbí tento polo-venkovní režim, a pokud bych na to měla podmínky, hned bych si kočičku pořídila. Má to sice větší rizika - auta, rvačky, přenosné kočičí nemoci, … ale zase mi přijde, že má tak kočka víc kočičí šelmovský život.
Já měla předtím nemazliče, ten měl přístup “dej vědět, až budeš zase normální, já počkám radši opodál”. Mazlit se naučil s věkem, ale na péči o psovoda to nebylo. U Finna už jsem si toho všimla nejen u bolení fyzickýho, ale i když je nějaká větší psychická nepohoda. Prostě to jde řešit po svém, a podle něj mazlení nikdy není dost (přinejhorším u toho usne) a rozhodně to nemůže uškodit. Tak si to užívám.
Zajímavá myšlenka, že by to cítil ze mě 🙂 spíš mi to přišlo jako jeho sólo akce, než že by reagoval na můj vnitřní život - on umí jinak hezky pečovat, kdyz mi něco je, tuhle mě chytly záda a chodila jsem po obýváku a skučela, a to se hned přišel mazlit, že mi to prý určitě pomůže.
My jsme dnes potkali rybáře tam, kde nikdy nebývají, a podle Finna vypadali doooost podezřele. Už z dálky začal vrčet, a kdybych ho nedržela, šel by si to s nima vyřešit osobně. Nějak se mi s tímhle vybarvuje, v poslední době je to druhý případ, kdy na divného člověka vrčel. Jinak bych těch případů doteď spočítala na prstech jedné ruky, on je jinak zcela neagresivní.
Tak jsem si řekla, že to vrčení přestanu považovat za roztomilé (on je i s tím tak roztomilej…) a budu vyhlížet vhodné situace na to, abysme si to vysvětlili. Dnes to bylo teda překvápko, ti rybáři pro něj byli fakt moc.
Obecně mi přijde, že se až v posledním třeba měsíci trochu “rozbaluje” s některými věcmi, které zpočátku moc nedělal, jako veselé pobíhání, hraní si. Tak se možná přestává držet zpátky i ve věcech, ve kterých se ještě hlídal.
Vše má výhody a nevýhody a zdravotní rizika, jakož i určité přínosy. Jsou na to studie, výzkumy, ale pokud se v tom chcete vyznat a vzdělat sama, tak teda hodně štěstí. Veterináři mají různé přístupy, každý poradí něco jiného.
Mně připadá nejlepší nechat zvíře co nejvíce dozrát a dospět, než mu udělám tak velký zásah do těla, hormonů, atd. Počkala bych až na 2. hárání, a pak bych třeba kastrovala, pokud vůbec. Nerada přirovnávám zvířata k lidem, ale tady mi to přirovnání dává smysl - kdo chce nechat vykastrovat nedospělé zvíře, nechť si představí kastraci nebo sterilizaci dítěte, a znovu se nad tím zamyslí.
Držím palce, ať ty nepříjemnosti odezní a pejskovi je dobře….
Myslím, že se můžu pochválit za svoje letní výcvikování s vysavačem. Už to pes téměř vůbec neřeší. No a kdybych ho potřebovala vyfénovat, tak to už je taky úplně v pohodě. Ne že bych to potřebovala, ale měl na zvuk fénu podobnou reakci jako na vysavač, a tak jsem ho fén učila v rámci nácviku ošetření se souhlasem.
Takže bych mohla (měla) začít makat zase na něčem dalším 😄
Když o tom tak přemýšlím - rozhodně nějakou tu lotrovinu nechám projít spíš tehdy, kdy už pes funguje spolehlivě a jednou za čas tam lupne něco pro srandu, abysme jako nezapomněli, že to umí.
Když jsem ale v takové fázi výcviku/výchovy, kdy se to teprv všechno buduje, o to víc si dávám bacha na důslednost. Zvlášť u chytrého psa 😛
Jinak mého psa reakce na to, když se mu něco nechce, nějaký povel nebo úkon, tak se to ani nepokusí vykonat, ale sedí a zvedne tlapičku. Pes se zvednutou tlapičkou je roztomilej a nemůžete po něm nic chtít. Vlastně kolikrát si všimnu, že sedí a už má pro jistotu tu jednu tlapičku odlehčenou, kdyby ji musel zvedat…. Blbý má, že už mu to nežeru 😀
Jo, jo, u nás teda značkování slouží spíš k tomu, aby si mohl “nepozorovaně” dočmuchat.
U přivolání se snažím, aby byl příchod okamžitý a bez těchto skopičin, přeci jen to je záchranná brzda 🙂 Pokud nepotřebuju dokonalý okamžitý úplný příchod, dávám “pocem”.
Nebo něco takového: https://www.falcokrmiva.com/masove-konzervy-s-mletym-masem-pro-kocky/kat21.html
Zrzavci:Dík. No tak to není - dle mě teda -útulek. Je to dle mého nějaký spolek. Fajn, je dobré vědět, komu se vyhnout.
Přijde mi, že seznam, které útulky ano, už bude mnohokrát kratší, než ty, kterým se vyhýbat….