Jiri24: Ano, mám kolem sebe jistou sociální bublinu, ale psal jsem, že to nemohu posoudit, žádnou vědcekou práci, výzkum jsem na toto téma nečetl, ale pokuď si třeba na webu youtube nakdete nějaké video o vakovlkovi, jsou tam stovky komentářů, spousta z nich říkajících, jak je smutné že druh zde již není atd...
Ano, k přírodě se šetrně nechováme, to však za mě není arfument pro to se vykašlat na záchranu druhů.
Setkal jsem se s karpatskou rysicí, která byla odchována v lidské péči a po úniku se fo 14 dnů naučila lovit, myslím že tygr by dokázal totéž, spíše je zde problém že není místo je někam vracet, u těchto zvířat je vyšší šance konfliktu s člověkem.
Akorát že kdyby si to chovatel vymyslel, tak by to stejně nezvrátilo fakt, že když se pak zvíře stěhovalo, spolu s ním poslali několikastránkový manuál, jak se o starat aby alespoň nějak fungovalo.
Hodně jiná formulace je to díky tomu, že to zjednodušuji, predátoři útočí na samce, kteří obývají leky (jak těmto malým územím říkáme), kteří nejsou tak silní, aby jsi vybojovali území uprostřed uskupení. Nejsilnější samci uprostřed tak, nemusí toto území opouštět kvuli predaci. Šlo mi spíše o to ukázat, že zvířata mají tak velké území aby přežily, a pokuď je dokážeme v lidské péči uživit na třeba 500m², zvířatům to nevadí. Jisté stresy zde možná stále jsou ale ty jsou i v přírodě, pouze jsou nahrazeny jinými (nedostatek potravy zřejmě nenastane, naopak v přírodě není takový stres z lidí).
Nejspíše umíme neberu. Pokušeli jsme se oživit vyhubený druh kozorožce, mládě přežilo několik minut. I kdybychom uměli vytvořit nový druh, pořád zřejmě nedokážeme vrátit ten vyhubený. V budoucnu to možná bude jinak, ale nyní ne.
A v posledním bidě si malinko protiřečíte, nejprve jste psal že řešením jsou silné tresty, aby si danné chování každý rozmyslel, nyní píšete že tresty jsou zbytečné. Autor zastává stanovisko, které sám vyvrací, tak nějak to myslím bylo v jedné Cimrmanovské hře řečeno.
Chvd vyvrací sám sebe. Viz téma kastrace koček.