Já mám miminka ráda, jenže prostě jak jsem žádný neměla, tak se jich bojim, že je rozbiju a v tom je celý to moje zděšení.

Mám to po mámě, ta taky z cizích miminek nikdy nebyla potento, ale nás měla ráda 🙂 

Tahle témata je potřeba zdvihat, to určitě, ale začíná mi připadat, že se lidé začínají obecně hrozně pozorovat a začíná jim unikat, co je fakt bazální. Mám trochu pocestováno po světě a pár věcí jsem viděla. Třeba totální bídu a utrpení lidí, zvířat, beznadějnou ekonomickou situaci. Také jsme včera šla po Arbesáku a plahočil se tam o berlích chlápek tak do metru? Sotva noha nohu mine a bojoval. Pak mám taky známou, která má dceru po obrně. Žije na Tachovsku, holka chodí poslední rok pomocné školy a pokud tahle známá něco nevymyslí, tak za ten rok s ní bude muset zůstat navždy doma,  jelikož v oblasti neexistuje žádný denní stacionář pro tyhle lidi. A při tom se jendá o velmi inspirativní zkušenou kantorku, která svoji práci miluje.

Ve světle tohodle všeho ty analýzy jednotlivých emocí každého jedince, a jestli třeba hajzlíky budou nebo ne, jaksi soudnému člověku upadají. To prostě fakt není důležitý. A zde souhlasím s asill, jo, Češi jsou do jisté míry balící milující černý humor a budou vždycky v hospodě o “buznách” místo o gayích a lesbách a pak taky o “čmoudech”, ale když je potkají a nikdo jim to nebude cpát, naprostá většina to přejde bez komentáře a kolikrát i bez povšimnutí. My jsme fakt holubičí povaha, vždyť i to rozdělení jsme zvládli mírumilovně a na to bychom spolu se Slováky měli být hrdí.

Buggyra:

Každý toho svého bulíka má rád. No ale někdo má za to, že posláním bulíka je prát se.

No tohle je problém českých pejskařů obecně, že milují svého psa a žijí v manonu, že ostatní ho taky musí milovat, vždyť je přece tak úžasný!

Osobně se přiznám, že jsme milovník psů, ale většina mi jich paradoxně leze krkem, jelikož jsou nevychovaní a páníček mi je ještě strká pod nos a myslí si, že je v pohodě, když mě otravuje jejich pes, o kterého nestojím. Je to jako když má někdo miminko a nadšeně mi ho nečekaně vrazí na chování. To taky úplně nesnáším. Jinak mám děti ráda, ale mimin se prostě bojím, že je rozbiju.
Bohužel tohle není chyba ani těch dětí a ani těch psů.

Tak po svojí letošní zkušenosti potkat takovýhohle de***a, tak věřte, že minimálně u mýho psa by to už podruhý neudělal. Ad a bych na něj začala ječet takovým způsobem, jakou ještě nezažil (ověřeno), ať si o mně myslí, co chce, zadruhý bych mu vyhrožovala, že na toho psa příště použiju paralyzér (už mám jako vyhrožovátko) a že je mi všechno jedno. Já jsem normálně dost klidnej člověk, ale jakmile začne někdo šlapat po někom/nečem, co mám ráda, tak ve mně vzkypí poděděnej maďarskej temperament, a to fakt potom neni hezký 😀 

Jsem se úplně nas*****, jen jak jsem ten Váš příspěvek přečetla a mám zas úplně ten blbě pocit, jako když jsem přestala ječet na majitelku čokla, co mi letos málem zabil mýho psa.

Já mám spíš pocit, že prostě podlehl současnému modernímu vizuálu. Omlouvám se všem zúčastněným tu, ale mně se bull psy fakt nelíbí, ani stavbou těla, ani zbarvením, já jsem prostě na vlčouny a liškoidy 😀 ale v mojí bublině obliba vizuálu bull psů za poslední roky neuvěřitelně vzrostla, až se divím.

Ne, to je dobře, že jste to napsala.Je to relevantní. Je to konzervativní, já jsem zas divoká. Saga ale stejně nakonec cestu sama, není hloupá. Držím palce, Sago!🙂 a dejte někdy vědět, jak jste to vyřešila. Hlavně se opatrujte A rozhodujte zodpovědně vůči sobě, koně Vás potřebují v plné síle, ať budou to seno žrát kdekoliv🙂   

Nevím, Sago. Někdy se člověk nesmí doma tolik ptát a dělat víc, co uzná za vhodné sám. Ten vliv a názor rodiny bývá často dobře míněný, ale ne vždy ku prospěchu. Já třeba moc týhle potřebě chlapů mít ženskou hlavně doma, obzvlášť když by se jednalo o dočasné řešení, moc nefandím a “víc pomáhat” je velmi relativní a každý o tom mívá představu jinou 😀

Ale to už jsem se dostala do roviny “kecat někomu do vztahu” a to mi nepřísluší.

Hlavně já jsem na chlapy dost přísná, hranice mýho pocitu svobody daleko dál než má běžný jedinec ženského pokolení a ne vždycky je to dobrý 😀 

Pak mně ještě napadla varianta nechat nějakou maminku chodit třeba s malým dítětem za minískem výměnou za výpomoc…..anebo nabídnout ustájení za výpomoc někomu s malým koněm, pokud to umožňují parametry stáje, al eto už je ošemetné.

Jenže oni ti doma taky nejsou stroj.

Mít koně doma znamená velmi často pro zbytek rodiny skoro nikdy nikam nejet….a to je vůči tomu jedinému srdcaři z rodiny taky velká oběť, obzvlášť když se jedná o děti, které jsou z jiného těsta (partner počítám, že si takovu holku prostě vybral).

My tohle doma řešili taky, rozhodli jsme se pro koupi domu a já chtěla koně domů. Partner řekl že ne. Ustoupila jsem, i když mě to dost mrzelo. Ale bylo to dobré rozhodnutí, jelikož teď ex post vím, že bych takový život neunesla a hlavně bych ho nechtěla dělat ostatním. Na to musí být prostě minimálně dva (partneři, matka-dítě atp.). Pokud tedy člověk nemá spolehlivý záskok.

To teď myslím k obecné debatě, ne k situaci Sagy, tu neznám, tam v tomto směru nehodnotím. Jen řeknu ještě to (pokud ještě můžu🙂) že to, že jí ubude práce v zaměstnání nebo že tu práci vymění, nemusí zajišťovat to, že to na ní přestane padat. Pokud bude mít zase 8*5 dál od domova, tak v tý zimě bude pořád ta blbá tma a to bahno bude furt hnusný  a ten kolotoč bude zase stejný. Prostě přijede v pět z práce za tmy po honění se po silnici a stejně bude muset makat. 

Takže…buď koně prostě na čas přesunout, to je míň bolestná verze anebo práci s jinou pracovní dobou. No. nevím, odkud jste, ale to se může hledat hůř. To si myslím, že třeba najdete na krátkodobé ustájení nějakou fajn duši, která se neprsí ve světle socek a bude třeba ráda také za výpomoc, takže to ani nebude muset být tolik drahé.

Každopádně jedno je jisté - člověk by měl situaci aktivně řešit ve chvíli, kdy cítí, že padá na hubu, ne až na ní upadne. A bohužel tyhle věci bývají psychosomatické a jak pak chce člověk řešit koně doma, když má zastání minimální a dlouhodobě z něčeho zbytečně ochoří? Srdeční arytmie, chronické bolesti zad, že nemůžete nic, v horším případě i extrémy jako jsou rakoviny a různé blbé záněty. To není strašení, to se bohužel děje a bohužel i lidem od koní.

Člověk by si měl ten život taky užívat, proto ty herky přece máme.

Obecně mám zkušenost, že pokud si nezkušený člověk pořídí psi těchto plemen, nebývá pak ani tak problém u nich doma, jako pak v interakci s okolím, a z toho je řada lidí překvapena. Ti psi by za vlastní rodinu položili život, ale kolikrát jsou špatným vedením nebezpeční pro okolí.

Zvažte to i z tohoto směru, můžete si dost zkomplikovat obyčejný život.

Změna ustájení koně jakkoli je daleko méně fatálnější změny než změna ustájení , obzvlášť když přemýšlíme v krátkodobém horizontu.

Ona na Vás ta práce taky může padat proto,že jste si za poslední roky nedovolila dovolenou jinde než doma. Třeba. Člověk občas potřebuje z krysího kolečka vystoupit úplně, aby získal dostatečný nadhled. 14 dnů u moře/v Krko/V Alpách/vyber si by pro to mohl být dobrý začátek . A myslím, že o drahá polovička by mohla tuto změnu ocenit.  

Osobně jako majitel koně, který velmi pravděpodobně nikdy doma nebude 😀 bych k tomu ještě doplnila jeden postřeh, a to je ten, že majitelé koní doma ustájení strašně démonizují. A tímto se vracím k tomu, co jsem napsala v předchozím příspěvku. Kvalita ustájení se zlepšuje za poslední roky - jako fakt a díky sockám se toho dá zjistit celkem dost. Nikdy jsem neměla koně doma a fakt za těch skoro 25 let v cizích stájích vidím. Pokud dáte hlavně koně do ustájení - byť na čas, je nejzásadnější opustit myšlenku toho, jak je to doma a přijmout i jiné myšlenky a přístupy, které mohou být taktéž dobré. A to je hodně hodně těžký. Lidé jako já to mají v tomto ohledu jednodušší, prostě je důležité welfare a jsme víc otevření tomu, že to jde dělat různě. Nevím, kde Saga bydlí, ale nevěřím, že se v okolí do 25 km (což je vzdálenost, která se dá pro počáteční kontrolní výjezdy ujet denně) nenajde rozumná duše, která poskytla nějaký prostor a základní péči. A seno má Saga svoje, to si také může dovézt, takže by mohla mít i na 2 koně slevu. 

Takže? Jak si odpočinout od té ubíjející rutiny? Měla jsem už dávno nápad, že bych si na zimu, řekněme listopad - únor, koně u někoho ustájila, abych si dala voraz.

Toto je řešení. I u koní se dá vyhořet, zažila jsem to taky, naštěstí ne u vlastních.

Ustajovat přece nemusíte do stáda, mohou mít někde vlastní výběh, když jsou na sebe zvyklé a jsou dvě. Nevím, jaké jsou možnosti ve Vašem okolí. A když bych našla něco ucházejícího, odjela bych na 2 týdny na dovolenou, úplně změnit prostředí.

Moje zkušenost je taková, že pokud je prostor rozlehlý a plný podnětů, řada koní člověka nepotřebuje, aby byli spokojení. Záleží, jak moc se daný jedinec váže na člověka. Já mám kobylu, které bude vždy stádo nade vše, chodí mi naproti, jelikož ví, že dostane ňamku a krmení, ale včera jsem po týdnu dovolené v tom našem pralese zoufale běhala 20 minut a zahlédla jsem ji jen náhodou v místě, kde by mně vůbec nenapadlo, že budou zalezlý. (To je tedy mimochodem ta chvíle, kdy mně s tímhle “koňským rájem došla trpělivost" 😀). Prostě se jí nechtělo. Jako takhle - nikdy se mi nestalo, že by přede mnou odešla,  odvést se nechá vždy, poslušně mě pronese i peklem, někdy přijde právě i na zavolání, - moc dobře ví, co se po ní chce, ale vždycky důkladně promyslí, jestli se jí teda jako chce 😀 Ale jakmile má dostatečný prostor, koně okolo sebe a co žrát a pít, tak může stát celej rok a je jí to jedno. Nebo aspoň za ty 4 roky mám pocit. Ale pak jsou v tom stádě koně, kteří nic nedělají  a ta alespoň občasná vyjížďka jim chybí. Dookonce jsme v předchozím ustájení zažila koně, za kterým majitelka nechodila  a on normálně na ty koně, kteří měli pozornost pánečků, žárlil. 

Takže tohle si milá Dublinbarzoj musíte zhodnotit sama, jaké máte koně, já nemít tendence jezdit a s koněm dělat a netlačit je finanční situace, tak toho svýho koně nechám klidně hnít 🙂 bude mu to jedno. Práci vyhledával jen když byl jednu dobu na malém neinspirativním plácku.

Jinak moc děkuju všem za názory! Pro mně bylo a stále je vždy priorita welfare koně, aby bylo co nejlepší a vůči koni nejvíce fér. A jisté polní podmínky pro mně jako majitele přijímám 😀 ale chybí mi koňokomunita, chybí mi prostor, kde se dá rozumně pracovat a jakmile padne tma, budu moct na ježdění zapomenout úplně, jelikož práce přes den 😀 a měn prostě baví jezdit, baví mně posouvat se s koněm, kterého jsme si obsedla a přijezdila skoro úplně sama. Tak děkuju, že to takhle můžu ventilovat 😀 A ještě to zvážím, ale asi se porozhlídnu, nebudu to tlačit, jelikož máme momentálně jen jedno auto a tohle je fakt blízko. Ale vždycky je ta změna stáje pro mně skoro jak životní rozhodnutí, strašně za toho koně trpím, možná víc, než trpí on sám 😀 a vždycky u toho mám takovej ten blbej pocit, jestli nepřebírám, když se má kůň dobře  a o to by mi hlavně mělo jít 😀 

Ale ze zkušenosti musím podotknout, že kvalita ustájení v ČR fakt poslední roky roste. Tohle je mi jediným uklidněním 🙂

Děkuji všem za názory  🙂 Já to moc nemám s kým probrat a trochu s etím začínám dusit.

Průšvih je, že koni nic nechybí, má ráj. Má stádo, dostatek vody, členitý terén, nemusí nosit náhubek, aby se neschvátil. Na zimu ho nikdo nikam nezavírá, je nucen migrovat. Majitel stáje jezdí jednou denně, ale bydlí 10 km daleko, takže příkrm nabízí jenom v zimě, což bylo deklarováno už na začátku. Ale lokalitu jsem neznala dobře, nejsem původně místní a jinak vše vypadalo fajn, takže jsme koně převezla sem, mám to 10 km od domu.

Jenže teď trochu “trpím” já - chybí mi prostor pro práci, mám mladého koně a chtěla bych si do budoucna udělat základní drezurní licenci, jen tak, jako motivaci. V zimě je nereálné na čemkoli pracovat. Trasa na vyjížďky pořád jenom ta samá, ještě jsem tam jediný jezdec, co jezdí ven, no samotnou mně to pořád taky nebaví.  No a do budoucna plánuji dítě a pořád někde lovit koně, nedokážu si prakticky představit. Nějak to na mně padá, i když jsem našla koňský ráj.

Zpevňovat plochy moc nejde, jsme v CHKO a za chvíli v NP a taky jsme na pronajatým, výpomoc od cizího, obzvlášť od dítěte, to si fakt nelajsnu, kůň má 800, je hodnej, ale člověk nikdy neví.  

Kůň je ve stáji půl roku, zapadnul dobře a já mám výčitky ho zas někam přesouvat, obzvlášť když se mu daří.

Mám koně 4 roky a mám koně ve čtvrté stáji 🙄 dvě byly nevyhovující, třetí byla boží, ale stěhovala jsem se, jak zmiňuji výše :/  

Holky, já mám hrozné dilema, a to jestli změnit ustájení. Musím se přiznat, že kůň se v něm má dobře, ale čím jsem starší, tím asi potřebuju nějaký lepší komfort a mám taky míň času. Nejde mi o halu a ani vytápěnou sedlovnu, kupodivu 😀 Ale můj kůň žije v ráji, mají malé stádo na 12ti ha, kde je kus lesa, jenže je to fakt prales a já toho koně někdy hledám fakt třeba 15 minut, než přijde na zavolání. Někdy jsou zas přehnaní na část pastviny, kdy ho k úvazišti táhnu třeba i 10 min. Nemáme zpevněnou příjezdovou cestu, takže když je bahno, musím parkovat o kus dál…a strašně mi chybí jízdárna nebo alespoň kruhovka, mám jen travnatý plácek a když prší, tak je nemožný dělat rozumnou práci. Taky tam přes léto lítám skoro každý den, jelikož se dokrmuje jenom v zimě a já prostě solný liz jako minerálku neberu za dostačující.  A s případným malým dítětem si tam vůbec nedokážu představit fungovat.

Mám hrozný dilema, jelikož vím, jak stresující je pro koně navykání na nové místo a stádo a taky to testování, že všechno funguje, jak má…a taky neví, jestli moc nežehrám a nemám být ráda za to, co je. Ale začíná to být vyčerpávající.

Trochu jsem si upustila páru, děkuju :o)

Když je dobrý management ustájení a nemáme koně do sportu…..osobně se teď snažím jezdit alespoň 3x do týdne, jelikož chci koně vytáhnout na 2 - 4 dny na čundr, tak mi nepřijde fér ho nechat total flákat a pak po něm chtít výkon, ale až padne zima a ta častá tma a hnus atp., tak se budu chodit jen mazlit a ven tak jednou týdně o víkendu…u nás jsou podmínky polní a mně nebaví kilometr tahat koně sem a tam, abych si ho nasedlala a hodinu si svezla prrr….a taky mně nebaví to převlékání, zima, bahno…kůň dostane volno a myslím, že na to neumře, prostě jsem se srovnala s tím, je to pro mně pet zvíře  (a to k***a drahé 😀) a se stádem mají k dispozici 17 ha…myslím, že si něco nachodí a obejde se i beze mně 😀  

Asi už je to tady nebaví 🙂 prostě to tady skomírá a venku je taaak pěkně 🙂

Ale ať je kritika, to je v poho, jen mi přišlo, že jsme se nepochopily. Ale to je buřt.

Každopádně Vy máte bombarďáka 🌼

Ale já nedefinuji tu potíž, že se nejdřív zatahá. Ale že se věnuje poctivá péče zatáhání, ale přiježďování už ne. A pak ten kůň neví, co po něm vlastně chceme nebo to fyzicky nedokáže, jelikož ho k tomu nikdy nikdo postupně nevedl. Jako kdyby po Vás někdo chtěl kotrmelec vzad a hvězdu korektně bez předchozích nácviků.